Eurovolby už nebudou o jednoduchém schématu Antibabiš, říká Vondra

Spolu postaví v eurovolbách jednotnou kandidátku. Šéfové stran si prosadili to, proti čemu mnozí v jejich frakcích už měsíce brojí. Jak bude fungovat kandidátka lidí s často opačnými názory na klíčové momenty evropské politiky?

Hostem Ptám se já byl europoslanec, bývalý ministr zahraničí a lídr evropské kandidátky Spolu Alexandr Vondra (ODS).

I nadále společně. Navzdory názorovým rozdílům půjde koalice Spolu do voleb do Evropského parlamentu s jednotnou kandidátkou.

Podle opozičního hnutí ANO trojice stran ODS, TOP 09 a KDU-ČSL společnou kandidaturou rezignuje na program a spáchá podvod na voličích. Skeptičtí jsou i někteří příznivci ODS. Mezi nimi i bývalý předseda strany Mirek Topolánek, který označil společnou evropskou kandidátku za nepřijatelnou.

K hlasitým odpůrcům patřil v posledních měsících i sám Alexandr Vondra. Ten ale nakonec jednotné kandidátce Spolu bránit nebude. Odkazuje přitom na programové desatero, které si strany schválily: „Převážil názor, že máme jít společně, a já to respektuji jako demokrat. My jsme našli shodu nad desaterem, vlastně takovými principiálními programovými zásadami, s nimiž do těch voleb půjdeme. A až si to desatero přečtete, tak zjistíte, že odráží všechny principy, zásady evropské politiky tak, jak je v ODS hájíme, jak se k nim hlásím.“

Jaké má společná kandidátka výhody a nevýhody? Co máme v kampani čekat? A jak by měla Evropa pokračovat v podpoře Izraele a řešení migrační politiky?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Vy jste patřil mezi velké odpůrce společné kandidátky, tak jak hodnotíte ten výsledek? - Máte pravdu. Já jsem setrvale asi 5, 6 měsíců argumentoval tím, že si myslím, že vzhledem ke specifikům evropských voleb je to celonárodní kandidátka, hrají tam docela roli preferenční hlasy, jsme v jiných frakcích a nehodláme toto měnit ani do budoucnosti. Takže to byly všechno argumenty, které mě vedly k tomu, že jsem si myslel, že bude lepší, když půjdeme samostatně. Nicméně politika je týmový sport, to není byznys. A realita je taková, že převážil názor, že máme jít společně, a já to respektuji jako demokrat, my jsme Občanská demokratická strana. Projednávali jsme to na výkonné radě předevčírem a to rozhodnutí mně osobně docela usnadnily dvě záležitosti. Za prvé to, že se nám podařilo prosadit na té společné kandidátce velmi výrazné postavení ODS, na čele té kandidátky budeme mít první dvě místa a bude funkce super lídra.

2:30 A za druhé, což je pro mě ještě důležitější, jsme našli shodu nad desaterem, vlastně takovými principiálními programovými zásadami, s nimiž do těch voleb půjdeme. A až si to desatero přečtete, je to krátký jednostránkový text, tak zjistíte, že vlastně odráží všechny principy, zásady evropské politiky tak, jak je v ODS hájíme, jak se k nim hlásím. Toto programové desatero podepsali nejenom předsedové stran, což je logické, ale zároveň i jedničky z těch jednotlivých stran, co budou na kandidátce.

4:30 Jak chcete přesvědčit voliče i kritiky jako Mirka Topolánka? - Budeme na to mít řadu měsíců, abychom přesvědčili Mirka Topolánka, že nejlepší, co může udělat, je dát hlas nám. Já jsem pevně přesvědčen o jedné věci, ty volby už nebudou o nějakém jednoduchém schématu Antibabiš, jak byly ty parlamentní. Lidé si už daleko víc uvědomují, myslím si také díky mé práci, že řada těch klíčových věcí, které ovlivňují životy lidí tady u nás doma, včetně toho, kolik stojí potraviny, doprava, bydlení, topení, že vznikají v Evropě, že vznikají ve Štrasburku a v Bruselu. Že vlastně 80 procent agendy, kterou schvaluje česká vláda, má nějaké stopy v evropské legislativě.

5:00 Volební témata budou bezpečnost, migrace, zejména pod vlivem toho, co se stalo v Izraeli. Za druhé to budou dopady Green Dealu tak, abychom maximalizovali užitky, ale minimalizovali zároveň ty nepříjemné věci, aby lidé nezchudli kupříkladu. A pak ještě třetí téma, jak si představujeme budoucnost Evropské unie, protože tady očekáváme další velkou diskuzi.

7:00 Všichni chápeme, že migrační politika Evropské unie naprosto selhává a že je třeba ji zásadně změnit. My máme blaho společného trhu, to je největší dar, co nám to dává. (…) Tohle my potřebujeme udržet. Taky debyrokratizovat. Ale zároveň se to může podařit jenom tehdy, když lidé budou mít pocit bezpečí, když nebudou vidět to, co se děje dneska v ulicích západoevropských metropolí. Čili tvrdší postoj k migraci, k pašerákům, k ochraně vnějších hranic jako cesta, jak vůbec udržet Schengenský prostor.

8:30 U budoucí podoby Evropské unie se shodujeme, že není v našem zájmu třeba rušit právo veta v zahraniční bezpečnostní politice nebo v oblasti daní. Nechceme žádný evropský superstát. Chceme bohatství Evropy, i různost třeba v různých v sociálních, kulturních sférách, nevměstnávat to všechno do jednoho saka, ale nechat tu prostor i členským státům, jejich různým tradicím. Protože jakmile budeme všechny ládovat do stejného saka, tak se tam prostě nevejdeme. A brexit je obrovské varování.

9:00 Vy odmítáte zrušení práva veta v rámci rozhodování Evropské unie, ale třeba europoslanec TOP 09 Luděk Niedermayer, který má být čtvrtý na té vaší kandidátce, protože do médií už s předstihem téměř všechno uteklo, tak Luděk Niedermayer se s tím přece neshoduje. Jak budete mluvit jedním hlasem? - Znovu říkám, to desatero, tam je to prostě černé na bílém a budou pod tím i příslušné podpisy. A jasně se tam konstatuje, že rušení těchto vet v zásadních oblastech jako zahraniční politika, obranná politika a daně není v našem zájmu. (…) Dobrovolně se něčeho takového teď vzdávat znamená se vlastně vzdávat naší možnosti uplatnit svůj vliv v oblastech, kde máme svůj životní zájem.

13:00 A co Green Deal, tam se přece taky neshodnete. Jak té kandidátce budou voliči rozumět? - Do volební kampaně nemůžete jít s nějakým souborem nic neříkajících frází, tam jde také o emoce. Lidé nás volí ne kvůli tomu, abychom jim dávali nějaké obecné koncepty, ale abychom říkali lidem, co pro ně prostě hodláme udělat a jak jim hodláme být prospěšní na evropském hřišti. Green Deal platí, ten už nikdo teď nezruší. Ale co já teda cítím velmi silně třeba ze strany různých podnikatelů, lidí: „prostě šlápněte trochu na brzdu, nepřehánějte to“. A zase doporučuju si přečíst to desatero. My se k tomu hlásíme, prostě nepřepínat to, brzdit to tam, kde nám to skutečně vytváří problémy, z druhé strany to samozřejmě vytváří určité příležitosti. Čili musíme se nějakým způsobem adaptovat, přizpůsobit tak, aby na tom Česko netratilo.

18:00 Jaký výsledek potřebujete dosáhnout, aby jednak byly spokojené ty strany, kde samozřejmě pro některé to byl krvavý kompromis, aby to byl potom takový ten vítězný signál směrem pro další klíčové sněmovní volby? Obhajujete celkem 8 mandátů. - Úspěch by byl, když ten výsledek bude začínat dvojkou, v  procentech, nad 20 víc. A když obhájíme těch osm mandátů. - A plus tedy porazit hnutí ANO, být první na pásce. - Určitě to je cíl. Udělám pro to vše, co je v mých silách.

21:00 Ještě jedno zásadní téma pro dnešní rozhovor. Lídři Evropské unie se včera na bruselském summitu dohodli na jednotném postoji k dění v Izraeli, odsoudili ohavná zvěrstva, když použiji terminologii z toho včerejšího jednání, která spáchal Hamás na civilistech během útoků na jihu země 7. října. A také podpořili právo Izraele na sebeobranu, a to v souladu s mezinárodním právem. Kromě toho také vyzvali k přestávkám pro humanitární účely. Je to podle vás úspěch? - Já spokojen nejsem úplně nikdy, je to kompromis samozřejmě. Ale jsem rád, že tam jsou ty první pasáže, které jste jmenovala, protože, upřímně řečeno, ani Česko, ani Evropská unie jako taková není dneska v situaci, kdy by se dokázala nějakým způsobem opravdu zasadit za obranu a bezpečnost Izraele v případě, kdyby byl vystaven dalším útokům. To je role Spojených států. Naše role je tu za prvé diplomatická podpora, je to skutečně střet barbarů s civilizací a my musíme stát na straně civilizace.

22:00 Vysvětlovat, obhajovat to není namístě. Bohužel některé západoevropské země k tomu mají prostě sklon čistě kvůli tomu, že dneska ty muslimské komunity ve velkoměstech, třeba jako Brusel, jsou tak početné, že to je nezanedbatelný politický faktor. To my naštěstí nemáme a měli bychom dělat všechno pro to, abychom to tady doma neměli. Proto je tam ta velmi úzká souvislost s imigrační politikou.

23:00 A druhá role, samozřejmě máme ty finanční nástroje. Ale tady je podle mě skutečně klíčové nedávat ani euro na takový typ pomoci, ať už rozvojové, nebo třeba i finančně humanitární, která může být jakkoliv zneužita teroristy Hamásu k tomu, aby z toho vyráběli rakety a další zbraně, které používají proti Izraeli.

25:00 Sledujeme v evropských metropolích a nejenom tam velké propalestinské demonstrace, které se ale do určité míry prolínají s různými hesly, symboly a znaky podpory Hamásu. Jak je to vážný problém? - Je to vážný problém. Solidarita uvnitř té komunity ve vztahu i nejenom k Palestině, dokonce k Hamásu, neochota se od toho hrdlořežství Hamásu jednoznačně distancovat, je evidentní. Ale to nemůže mít žádné vysvětlení, žádnou obhajobu. Pokud někdo podřezává malé děti, znásilňuje ženy, unáší seniory neznámo kam do nějakých tunelů, tak pro tohle není možné vyslovit ani špetku pochopení, protože je to jinak pozvánka k tomu, aby tohle dělali dál. A to je nepřijatelné, to je prostě barbarství mimo jakýkoliv zákonný rámec.

26:00 Situace západních států je bohužel složitější. A tady bych si taky přisadil, hrají tam docela roli i západní levicová média, protože jsou dnes převážně levicová. Když vidíme, jak třeba BBC informovala o tom bombardování nemocnice, že je za tím Izrael, protože to říkali Palestinci. Aby se pak ukázalo, že to byla raketa od džihádistů. BBC neřekla podle mě vůbec nic. To je selhání.

28:00 Co s tím? Bude to mít nějaký zásadní dopad na budoucí přístup k migrační politice v rámci Evropské unie? Třeba Německo si zjevně příliš neví rady. - Německo prochází velkou reflexí. (…) My si pamatujeme, jak Angela Merkelová kdysi říkala, že to zvládneme. A teď jeden německý politik za druhým před volbami najednou přiznávají zcela otevřeně: „nezvládáme to“. Pokud jde o roli médií, tak to vyžaduje začít o tom otevřeně mluvit. Tak o tom mluvme, ať se to nestane. Protože když budeme mlčet a nevyjadřovat se k tomu, tak ten kluzký svah se tu může projevit velmi rychle. Vidíme to už i na některých našich vysokých školách.