Putinova agrese spustí na podzim hladomor, předpovídá ekonomka

Světová banka i Mezinárodní měnový fond předvídají, že svět se bude kvůli ruské invazi potýkat s většími problémy, než se předpokládalo. Dosud přitom nestihl překonat následky dvouleté pandemické krize.

Hostem Ptám se já byla ekonomka a dlouholetá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová.

Zástupci obou zmíněných finančních institucí jednají tento týden ve Washingtonu. Jednání se zúčastní také ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko a guvernér tamní centrální banky Kyrylo Ševčenko s cílem domluvit pro svou zemi další pomoc. Ukrajinská strana dala v minulých dnech najevo, že usiluje o získání dalších čtyř miliard eur k původním třem miliardám určeným na krytí rozpočtového schodku.

Ekonomika válkou ničené Ukrajiny se může podle odhadů propadnout až o polovinu HDP. Ani zbytek světa ale nezůstane ušetřen následků ruské invaze. Dá se předpokládat, že se vysoká inflace a energetická chudoba i přísnější měnová politika negativně odrazí na ochotě domácností i firem investovat. Někteří analytici se dokonce nezdráhají hovořit o reálném riziku stagflace. To je kombinace vysoké inflace, stagnující ekonomiky a vysoké nezaměstnanosti.

Většina evropských vlád, včetně české, hledá způsoby, jak pomoci zranitelným skupinám a zachovat sociální smír. Naproti tomu Vladimir Putin, prezident Ruska, které podle odhadů čeká hospodářský pád až o 15 %, tvrdí, že snaha Západu izolovat kremelský režim selhává. Ve skutečnosti ovšem šéfka ruské centrální banky připouští, že země nemůže dlouhodobě žít z finančních rezerv a musí se připravit na transformaci.

Přitvrdí demokratický svět a sáhne po embargu na ruská fosilní paliva? Změní válka na Ukrajině nenávratně mezinárodní obchodní vazby a vrátí ekonomiku z globální úrovně na lokální?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu:

Co v rozhovoru zaznělo?

1:20 – Jak hluboký bude propad, záleží na tom, jak dlouho bude trvat konflikt na Ukrajině. Jeden z vážných dopadů je ta nejistota, která vládne na světových trzích a která hýbe cenami komodit ještě dříve, než nějaký nedostatek nastane.

2:00  Kdyby se nedostatek projevil – a to je docela možné, že Ukrajina i kdyby vypěstovala pšenici, tak ji nedostane k moři, protože k němu ztrácí přístup, a nedostane ji na lodích do Afriky a na Blízký východ –, tak řada zemí může čelit hladomoru. Globální vazby, jak jsou nastavené, se zde projevují naplno.

3:20 – Kvůli Putinově agresi proti Ukrajině zchudne celý svět. Nebo alespoň nezbohatne tak, jak by mohl. A některé země na tom budou velice špatně. Zejména ty rozvojové, hlavně v Africe a jižní Asii.

3:55 – Evropa by měla projevovat mnohem méně liknavosti, naše bebíčka nejsou to důležité – důležité je posunout ten konflikt rychle dopředu a pokud možno k tomu, aby se Rusko muselo stáhnout z Ukrajiny. Evropa by se měla velice rychle sjednotit a mnohem tvrději postupovat.

7:15 – Ropu z Ruska lze skutečně nahradit, ale jde o čas, aby si Rusko nestihlo udělat silný předstih u zemí, které nám mohou ropu dodat místo něj.

7:58 – Byla bych pro embargo na ropu a uhlí z Ruska dříve než v srpnu. U plynu se obávám, že rychlá náhrada není. Ale kdyby Rusku ubyly příjmy jen za ropu ze zemí, které už vyhlásily různé typy embarga, a za uhlí, už to velmi citelně pozná.

8:57 – Dobrý příklad je z roku 2014, kdy Evropa a USA vyhlásily sankce proti Rusku po anexi Krymu. Ty sankce, přestože byly velice slabým odvarem toho, co máme teď, měly nesmírně destruktivní vliv na ruskou ekonomiku. Třeba v následujícím roce, kdy už země začínaly obcházet své vlastní sankce a přestávaly je dodržovat, když třeba Německo prodalo své hlavní zásobníky plynu přímo Gazpromu, byla v Rusku inflace 15 procent. A rubl ztratil za 9 měsíců polovinu své hodnoty.

14:40 – Rusko teď ještě loví ve svých zásobách nebo se něco pokusí koupit přes třetí stranu – třeba Írán –, což je samozřejmě dražší a nepůjde to věčně.

16:15 – Obchodní bilance neříká vůbec nic o tom, jestli ekonomika běží dobře, nebo špatně. Když nemůžete dovážet to, co nutně potřebujete, tak ušetříte za dovoz, a protože pořád něco vyvážíte, tak můžete mít přebytek, ale ekonomika už může být úplně na kolenou, lidé umírají na nedostatek léků nebo následkem hladomoru. A země přitom může zbankrotovat hned zítra. A tohle pravděpodobně uvidíme na podzim v Africe, tuhle bilanci, kdy země sice budou mít přebytek, ale lidé budou umírat kvůli hladomoru.

18:45 – Čeká nás přenastavení geopolitiky, nějaká nová železná opona vznikne, jen není úplně jasné, kudy povede.

20:00 – Globalizaci jsme přehnali. Budou se objevovat inklinace k „buďme soběstační“, což ale není v době technologií možné. Ale ta přehnaná globalizace a víra z počátku tisíciletí, že všichni jsme obchodní přátelé a takhle to navěky zůstane, jsou pryč.