Nepřeskočilo mi ani nejsem provokatér, říká šéf rozhlasu

Česká televize a rozhlas přitvrzují v boji proti rušení poplatků. Ve společném prohlášení zkritizovaly vládní návrh na změnu financování obou médií a hovoří o stávce. Se šéfy obou institucí se má sejít premiér a vicepremiér. Jak dál chtějí média s politiky jednat?

Hostem Ptám se já byl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.

Vládní návrh změn financování veřejnoprávních médií zasahuje do základních principů a pojistek svobodného, stabilního a předvídatelného fungování České televize a Českého rozhlasu. Média to v pondělí uvedla ve společném prohlášení.

Záměr podle nich nepřináší promyšlenou koncepci ani deklarovanou modernizaci, ale řadu nejasností v základních otázkách zřízení, fungování a postavení médií veřejné služby.

Návrh, který převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet a zároveň jim pro příští rok ubírá 1,4 miliardy korun, představil minulý týden ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Před změnami kromě médií samotných varují i mnozí odborníci a opoziční strany, které se obávají, že dojde k likvidaci televize a rozhlasu.

Premiér Andrej Babiš (ANO) na tiskové konferenci po pondělním zasedání vlády odmítl, že by jeho kabinet chtěl plánovaným zrušením televizních a rozhlasových poplatků ničit veřejnoprávní média. Je podle svých slov naopak otevřený diskuzi.

Plány vládní koalice by měl Babiš tuto středu osobně probrat s generálním ředitelem České televize Hynkem Chudárkem. S ředitelem Českého rozhlasu René Zavoralem se má dnes sejít vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Podle šéfa ČRo je stávka nevyhnutelná.

Co od schůzek ředitelé čekají? Sází Česká televize a Český rozhlas na pomoc evropských institucí? A máme se opravdu připravit na stávku?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Na úvod jenom podotýkám, že jsme zvali opakovaně do studia generálního ředitele České televize Hynka Chudárka, který bohužel naše pozvání opět odmítl. Vy máte, pane řediteli, na dnes odpoledne domluvenou schůzku s vicepremiérem Karlem Havlíčkem, se kterým byste měli řešit změnu okolo veřejnoprávních médií. Na té schůzce by měl být i poslanec hnutí ANO Patrik Nacher. Co si od té schůzky slibujete? - Bude to šance, aspoň doufám, mu představit argumenty a důvody, které sice už říkáme dlouhodobě, ať už na odborné úrovni nebo i v médiích, které nás pořád vedou k tomu, proč si myslíme, že celková změna systému financování médií veřejné služby je špatně. Poprvé budu mít možnost mu takto tyto argumenty snést. Doufám, že bude prostor, abych mu je řekl opravdu vcelku.

1:30 A zároveň se samozřejmě také chci ohradit vůči některým mýtům a manipulacím a do jisté míry někdy i lžím, které v mediálním prostoru ohledně financování médií veřejné služby zaznívají. Myslím si, že to fér není, ta diskuze má být férová. Stojím o tu diskuzi od počátku. Už vlastně tři čtvrtě roku o ni usilujeme, účastníme se spousty fór, seminářů, konferencí, ale ne na politické úrovni. S výjimkou pana ministra, ale ty schůzky s panem ministrem nikdy k ničemu nevedly, tak nám nasloucháno úplně není. A myslím si, že to je špatně.

3:00 Pan vicepremiér Havlíček o vás moc často nemluví, ale teď před schůzkou vám věnoval jedno ze svých videí na sociálních sítích, kde řekl: „Pokud přijde ředitel této instituce a řekne, že tlak na rozumné úspory a jiný systém financování, který je navíc, znovu opakuji, ve většině zemí Evropské unie, je návrat před rok 1989, pak mu regulérně buď přeskočilo, nebo je to provokatér. A potom tam tedy, sorry, nemá ten člověk co dělat.“ Tím navodil pan vicepremiér takovou pěknou atmosféru před vaší dnešní schůzkou. - Každopádně. Navíc víte, já jsem hodně zvažoval, jestli na to budu reagovat veřejně. Nakonec jsem panu vicepremiérovi napsal esemesku, protože se s ním chci o těchto věcech bavit. Myslím, že my stojíme o odbornou diskuzi, ne o urážení, zesměšňování oponentů. Myslím si, že o tom to opravdu není. Myslím si, že chápu, že pan vicepremiér na rozdíl ode mě je politik a politici evidentně tuto mluvu používají, tak já ji používat nebudu. Já se chci bavit o odborných debatách, o odborných argumentech. Mně nepřeskočilo ani nejsem provokatér. A mimochodem ten výrok je velmi vytržen z kontextu. Já jsem nikdy neřekl, že je to návrat před rok 1989.

3:30 Řekl jsem, že je velmi dobré si vzpomenout, proč se po osmdesátém devátém roce, v devadesátých letech tehdejší legislativci a politici snažili co nejvíce média veřejné služby od státní moci odpojit. Protože my jako česká společnost máme přece velmi neblahou a dlouhou zkušenost se státem ovládanými médii. Proto byla snaha - mimochodem formou, tehdy se tomu tak říkalo, koncesionářských poplatků - právě od státní moci média veřejné služby odpojit. A v tomto duchu jsem komentoval, že ten návrh na změnu financování ze státního rozpočtu je krokem zpět. A myslím, že pan místopředseda vlády si to posunul trošku do jiné roviny. Myslím, že i na to bude asi prostor si to dneska říct.

4:00 Co byste realisticky řekl, že je možné očekávat od celé té debaty? Postoj vládních stran je jednoznačný. Mají to ve svém vládním prohlášení, opakují, že s tím vyhrály volby. Paradoxně ta třetí, která to tam neměla, to prosazuje a zavádí. Mluvím o Motoristech. - Celá ta diskuze, když je stočená vládními politiky, a on to pan vicepremiér mimochodem často říká, že nás chtějí nutit šetřit a spořit a tak dále, tak musím jenom připomenout, že Český rozhlas hospodaří, to se týká i České televize, léta s vyrovnaným rozpočtem, nemáme žádné finanční problémy. Mimochodem, kontrolovaní samozřejmě jsme, ať už je to dozorčí komise, auditoři. Já jsem už v roce 2016 říkal, že se kontrole NKÚ vůbec nebráním, považuji to za logické a nikdy jsme se proti tom kroku nějakým způsobem neohrazovali. Zároveň opravdu myslím, že spořit umíme, že umíme šetřit.

5:00 Jsem první generální ředitel v historii Českého rozhlasu, který musel snížit o 160 pozic pracovních míst počet zaměstnanců. Těch úspor jsme udělali celou řadu. Čili já odmítám diskuzi, že neumíme šetřit, že nejsme kvalitní vrcholní manažeři, protože o tom přece ten návrh není.

6:00 Pokud opravdu mají pocit, že my těch peněz máme hodně, že s nimi neumíme efektivně hospodařit, tak dobrá, pojďme se tedy bavit o tom poslaneckém návrhu, ale pojďme zastavit diskuzi a stáhnout celý ten vládní návrh o změně celého systému financování. Protože v tu chvíli to opravdu není o financování. V tu chvíli je to opravdu i o redakční institucionální autonomii a celé řadě dalších věcí, protože vládní návrh je prostě právní paskvil. A myslím, že to dneska ví i pan vicepremiér Havlíček i pan premiér. Bytostně tomu věřím, že oni vědí, že ten materiál je vysoce nekvalitní.

7:00 Jestli rozumím dobře tomu, co říkáte, tak za vás jste připraven vlastně i ochoten, řekněme, obětovat část rozpočtu Českého rozhlasu na úkor té poslanecké novely. - Na váš přímý dotaz přímá odpověď, že ano. A já jsem to mimochodem několikrát i v těch minulých rozhovorech říkal, jak před volbami, tak po volbách. Pro vedení Českého rozhlasu je alfa omegou zachování principu. To znamená financování rozhlasu právě rozhlasovými poplatky. Protože opravdu máme za to, že je to v našem politickém prostředí a v naší zemi nejlepší možný systém pro zachování právě redakční a institucionální autonomie a nezávislosti jako takové.

8:30 Vy jste ten návrh zkritizovali spolu s generálním ředitelem České televize, vypíchli jste 10 hlavních bodů, pod které jste shrnuli výhrady. Ty ale znějí napříč i ze strany řady expertů a odborníků, dokonce i těch, kteří nemají standardně rádi veřejnoprávní média a dlouhodobě je kritizovali. Považujete ten Klempířův návrh už fakticky za odpískaný, za tak špatný, že jediné, co se s ním dá udělat, je shodit ho ze stolu? - Teď běží meziresortní připomínkovací řízení. Jsem rád, že Ministerstvo kultury, byť my nejsme povinnými subjekty, ani Česká televize, ani Český rozhlas, ale že aspoň v tomto případě nás se žádostí o připomínky obeslalo. Neumím si představit, že by ten návrh v podobě, v jaké je, byl návrhem, který by měl být dál projednáván.

9:30 A vy víte, kdo psal ten zákon? - Nevím. Budu vycházet z toho, že jestliže to předkládá pan ministr kultury, tak že pracovníci Ministerstva kultury a jeho aparát na tom pracovali. Tak, jak znám za ta léta úředníky a kvalitní špičkové úředníky Ministerstva kultury, tak nevěřím ale tomu, že to skutečně psali oni. Protože oni znalost té tematiky mají a toto je opravdu zákon, který je úplně, úplně mimózní. Čili pevně doufám, že bude ve finále shozen ze stolu. A pak, pokud bude vládní koalice stále trvat na celé změně toho systému, tak pak pojďme opravdu vést odbornou, konkrétní, už sofistikovanou, erudovanou diskuzi a ne tady tu diskuzi, která je postavena na dojmologii.

10:00 Je mimózní jenom ten zákon, nebo i ministr kultury? Protože vy i generální ředitel České televize jste si už stěžovali na to, že jste s ním měli schůzky, ale následně se děl pravý opak toho, co na těch schůzkách padalo. Tak jak to je s ministrem kultury? - Ty schůzky vždycky probíhají v relativně přátelském, milém duchu ze strany pana ministra. Není to nikdy nějak zásadně vyhrocené, byť mu předkládáme, aspoň já, oponentní názory. A on se seznamoval i na začátku, v lednu, opravdu s hospodářskými, s ekonomickými parametry celé věci. Na druhou stranu pokaždé, když ta schůzka skončí, tak dva dny na to jsme konfrontováni s jinou realitou. V lednu s jeho úplnou změnou názoru jako takovou. A podruhé s tím, že jsme neočekávali, že dva, tři dny po naší schůzce bude něco podobného předloženo. My jsme znali kontury.

11:00 A co vám ministr slíbil na poslední schůzce? - My jsme znali jenom kontury toho, jak by měl vlastně ten návrh vypadat. Ale já jsem byl informován o tom, že on teprve nuance tohoto návrhu bude diskutovat na koaliční radě, mluvil o horizontu týdnů a také o tom, že zřídí pracovní skupinu se zástupci Ministerstva kultury, televize a rozhlasu a že se budeme vlastně o věcné podobě toho návrhu zákona bavit. A to se nestalo. Dva, tři dny na to představil vlastně z jeho pohledu hotový návrh zákona. Čili zase byla ta realita jiná, než se odehrává na té schůzce. A to mě vždycky vede k tomu, že pak považuji ty schůzky možná za opravdu zbytečné. A proto taky jsem od počátku usiloval o jednání s panem premiérem. Dnes tedy o schůzku s panem vicepremiérem. - Tady pro kontext podotýkám, že i ministra kultury opakovaně k tomuto tématu zveme do studia. Ale ministr kultury už sedm měsíců odmítá na rozhovor přijít.

12:00 Co zaměstnanci, pane řediteli? Protože podle informací, které máme, se na zítra chystá další krok zaměstnanců, kteří už sepsali petici proti těm záměrům, jak upravit situaci veřejnoprávních médií. Chtěli by vyhlásit stávkovou pohotovost. Minimálně v České televizi, předpokládám, že i v Českém rozhlase. - Za management a za vedení Českého rozhlasu vedu jednání politická a řekněme odborná, tak abychom opravdu dosáhli změny, o které se od začátku spolu tady bavíme. A na druhou stranu vnímám to, co se samozřejmě odehrává uvnitř Českého rozhlasu. A vím, že i v České televizi. Nemohu se na zaměstnance zlobit. Naopak jejich nervozitě, rozlobenosti, frustraci vlastně rozumím, protože oni vidí, že ty standardní kroky i standardní postupy, které volí managementy obou institucí, evidentně nenesou ovoce, nenesou žádné plody. Narážíme prostě na neochotu, na zavřenou bariéru a na to, že naše odborné argumenty nejsou nikdy nějakým způsobem vyargumentovány na odborné linii, ale většinou nějakou politickou deklarací typu: „Slíbili jsme to voličům.“ Což chápu v politické hantýrce, ale pro odbornou diskuzi to není podle mě ta zásadní premisa.

13:00 Čili zaměstnanci jsou na zlobení, jsou frustrováni. Opravdu sepsali to, co už sepsali, tedy petici a výzvu. Informovali mě a členy vedení Českého rozhlasu, že - už mají stávkový výbor, mimochodem vytvořený před několika týdny - v tuto chvíli koordinují, jak jsem pochopil, velmi úzce své kroky. Seznámili vedení s tím, že nechtějí čekat, že si nechtějí později, a já jim rozumím, vyčítat, že mohli něco udělat a neudělali a pak věci budou hotové a oni se k tomu už nebudou moct vyjádřit. Čili já i management jim ústavní právo na stávku nemůžeme odepřít.

15:00 Pokud se rozhodnou stávkovat, bránit jim v tom nebudu a ani nechci. Rozumím těm požadavkům. Oni samozřejmě zase na druhou stranu ode mě i od právníků vědí, že ta stávka musí mít nějaká pravidla, musí se odehrávat v nějakých konturách, v nějaké součinnosti, že tím samozřejmě nesmí porušit základní normy, kterými se Český rozhlas řídí. Vědí, že Český rozhlas stále musí poskytovat i v době stávky, ať už vypadá jakkoliv, veřejnou službu. - Nemáme čekat vypnutí vysílání, nemáme čekat ticho? - Nic takového se stoprocentně nesmí stát. Pokud budou mít namyšlenou formu, jak by ten protest měl třeba i ve vysílání vypadat, tak oni s tím samozřejmě musí i logicky seznámit veřejnost, posluchače, diváky v případě České televize. A to vše v podstatě s předstihem. To je důležité. A zásadní je, že opravdu jde o akci zaměstnanců a odborů, nikoliv vedení Českého rozhlasu ani Českého rozhlasu jako instituce. A já samozřejmě dohlédnu na to, aby Český rozhlas plnil svoji základní funkci se vším všudy. Ale rozhodně nemohu a nesmím ubírat zaměstnancům Českého rozhlasu jejich ústavní práva.

16:00 Ale když má veřejnost spojenou stávku ve veřejnoprávních médiích s tím, co se před 25 lety dělo v České televizi, kdy bylo vypnuto vysílání, tohle se nestane? - Což byl zásadní problém tehdy a myslím si, že velká chyba. A to se rozhodně nestane v případě Českého rozhlasu, určitě ne. To mohu garantovat.

17:00 Co máme čekat v dalších dnech? - My budeme ještě čekat samozřejmě na to, jestli tento týden bude zveřejněn ten poslanecký návrh. To bude další materiál na stole, o kterém se můžeme bavit. My jsme vždycky vyzývali: „Pojďte ty věci vlastně už prezentovat, ukažte nám, co máte připraveno, abychom se k tomu mohli odborně postavit.“ I proto jsme, mimochodem, vydali včera to společné prohlášení s panem Chudárkem, které bylo věcné, které bylo odborné. Když jsme se bavili o odborných argumentech, proč ten návrh je špatně, totéž očekávám, že se teď odehraje u poslanecké iniciativy. A my využijeme všechny možné prostředky k tomu, abychom opravdu směrem k veřejnosti, k politikům a všem, kteří o tom mohou rozhodnout, snesli argumenty, proč třeba ten návrh může být špatný, nebo naopak, jestli v tom návrhu bude něco, co dává smysl.

21:00 Stihl jste popřemýšlet o tom, pokud by se ta situace v tuhle chvíli zastavila na tom poslaneckém návrhu, který by zkrouhl peníze pro obě veřejnoprávní média, jak byste s tím naložil? Protože vím, že to je nevděčné, ale něco by se škrtnout muselo. Škrtal byste napříč všude tak trošku, anebo je něco zásadnějšího, kde byste neškrtal? - Musel bych samozřejmě škrtat napříč. Není to tak možné, že se to dotkne jenom jedné divize a druhé divize se to dotknout nemůže. Na druhou stranu musíme se opravdu koukat na priority a to, co dělá médium veřejné služby veřejnou službou. Je velmi pohodlné teď říct, že zrušíte Symfonický orchestr Českého rozhlasu. To je velmi pohodlné, samozřejmě. A já vím, že z některých výzkumů se ukazuje, že třeba veřejnost úplně nechápe, proč by Český rozhlas měl mít orchestr. Mimochodem, dnes zasedají v Praze v budově Českého rozhlasu generální ředitelé orchestrů všech veřejnoprávních médií. Čili já tam mám asi 60, 70 šéfů orchestrů, které, mimochodem, jsou už součástí médií veřejné služby. Evidentně se ukazuje, že média veřejné služby mají důvod, proč takovýto orchestr mají. Je to otázka nějaké kulturní vyspělosti. A nehledě na to, že rušit orchestr v roce jeho stého výročí, orchestr, který bude zahajovat Pražské jaro za měsíc a je jeden z těch tří špičkových orchestrů, je něco, co bych považoval za kulturní popravu v přímém přenosu a já se jí určitě účastnit nechci. To znamená, určitě bych Symfonický orchestr jako takový nerušil. Na druhou stranu musel bych se bavit o tom, jestli má mít tolik hráčů, kolik má. Ale úplně stejně bych se musel začít zabývat tím, jestli nemáme rušit stanice, jako je Český rozhlas Pohoda pro seniory, jako je Rádio Junior pro děti, jako je Radiožurnál Sport pro milovníky sportu. Protože to všechno jsou stanice, které vznikly v rámci digitalizace Českého rozhlasu. A on nám je v tuto chvíli zákon úplně nenařizuje, on nám je povoluje mít.

25:00 Pomáhá vám jako Českému rozhlasu, jako České televizi v tom vašem boji nějakým způsobem zastání ze zahraničí? Protože celá řada zahraničních institucí se snaží do té situace promlouvat, označují model financování českých veřejnoprávních médií za v zásadě bezchybně fungující, nebo jako jeden z příkladných. Pomáhá to v něčem, nebo ne? - Zatím se ukazuje, že asi nikoliv. Nicméně my za všechny ty iniciativy ze zahraničí, a nejen ze zahraničí, ale i tady doma, různých partnerských organizací, zmíním hereckou asociaci, zmíním rektory vysokých škol a tak dále, my to kvitujeme, jsme za to nesmírně, nesmírně vděční. Mimochodem, na konci června bude Český rozhlas, Česká televize hostit valné shromáždění Evropské vysílací unie. Budou tady generální ředitelé všech evropských médií veřejné služby, od generálního ředitele BBC až po generální ředitele některých amerických, afrických, asijských médií. To je obrovská událost, kterou bych velmi rád také využil k tomu, abychom třeba vládní politiky s nimi propojili, aby s nimi mluvili, aby se podívali skutečně, jak je ten náš systém v zahraničním kontextu brán za velmi výjimečný. Mimochodem, třeba ta dobrovolná platba a podobně, to je zase nějaká česká cesta, česká cestička, taková typická. To je systém, který neexistuje nikde.

30:00 U jedné z vládních stran je to od počátku takový akt, který vnímám jako akt určité msty, a teď myslím zejména SPD. Jejich voliči nejsou asi v drtivé většině posluchači Českého rozhlasu a ani diváky České televize. Čili tomu jejich politickému programu celkem rozumím. U Motoristů je to asi nějaký kompromis v rámci koaličního fungování, protože mě několikrát Motoristé utvrzovali i před volbami i po volbách o tom, že na média veřejné služby se v tomto duchu sahat nebude.

30:30 U vládního hnutí ANO, tam já opravdu to vnímám jako takový jenom akt revanše za to, že se tady zvýšily poplatky v tom minulém období. Mimochodem, pokud protestují proti zvýšení poplatku, což dělali, tak nejjednodušší by bylo buď ten poplatek snížit, anebo opravdu odpustit to některým věkovým skupinám. A tam bych čekal, že ta iniciativa skončí. Čili pak si opravdu říkám, opravdu to je jenom reakce na ten minulý vládní návrh, nebo je za tím něco jiného? Já hlavně musím říci, že objíždím dva roky malá města, malé obce, diskutuji s občany, mám plný sál, vyprodáno pokaždé našimi posluchači Dvojky, regionálních stanic. Když se s těmi lidmi bavíte, velmi rychle pochopíte, jaké jsou jejich politické preference a koho asi tak v posledních volbách volili. A já jsem nezaznamenal u těchto lidí, často voličů ANO, že by pro ně bylo nějaké téma těch 205 korun měsíčně, nebo obecně vůbec téma média veřejné služby. Já si dokonce myslím, že hnutí ANO rozhodně nevyhrálo proto, že slibovalo lidem odpustit 205 korun měsíčně. Ty důvody byly určitě úplně jiné.

35:00 Jak sledujete podhoubí, nebo možná propojené různé síly a politické tlaky, lobbistické tlaky, které do té debaty o změně financování veřejnoprávních médií vstupují v tom veřejném prostoru? A teď mluvím o různých mediálních platformách, přes které si zvykla komunikovat stávající vládní koalice. Cíleně neříkám standardní média, ale spíš mediální platformy, ať už je to XTV, nebo třeba vydavatelství Datarun Michala Půra a dalších. - Musím říct, že to určitě není náhoda, že se to neděje náhodně. Myslím si, že stupňování tlaku na média veřejné služby i touto formou, včetně i osobních útoků například na moji osobu, není náhoda. Myslím si, že to je relativně řízená záležitost. Já se mohu samozřejmě jenom domnívat proč a co je tím cílem.

36:00 Pořád ještě v Českém rozhlase moderuje Alex Mynářová, pane řediteli? - Stále moderuje na regionálních stanicích. - Je to šťastné? Co by moderátorka XTV, jedné z těch mediálních platforem, kterou jste tady zmiňoval? - Její nadřízení, což je ředitel stanice Český rozhlas Střední Čechy a obecně šéf regionu velmi bytostně sledují a hlídají a dívají se na to, jakým způsobem a pokud její práce pro XTV ingeruje do našeho vysílání, což se neděje. A stejně tak sleduje samozřejmě, jakým způsobem si počíná na té platformě, o které vy hovoříte, tak, aby to nepoškozovalo Český rozhlas v tuto chvíli. - A nepoškozuje? - Myslím, že Český rozhlas jako takový ne. Vím, že vždycky, když se o těch věcech jednalo a týkalo se to Českého rozhlasu, tak se neúčastnila debat a ten střet zájmu si hlídala. Já samozřejmě nepovažuji její angažovanost na této televizní platformě za úplně šťastnou, ale znovu říkám, je externistka a plně respektuju toto rozhodnutí. Já jsem rád, že ten pořad, který dělá v Českém rozhlase, dělá kvalitně, dělá ho dobře a má svoji poslechovost, má své posluchače.