Fiala s námi krok vůči Ficovi nekoordinoval, říká muž z Hradu

Prezident Petr Pavel má za sebou rok ve funkci. Nastoupil do ní výrazně zejména v zahraniční politice. Tu oproti svému předchůdci přesměroval z východu na západ. Zasáhne teď do zhoršujících se vztahů mezi Českem a Slovenskem?

Hostem Ptám se já byl ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Jaroslav Zajíček.

V pátek 9. března to bude rok, co se prezident Petr Pavel ujal funkce. Po nástupu se vrhnul do zahraniční politiky. Navštívil všechny okolní státy, setkal se s představiteli EU a NATO. A se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou vyjel na Ruskem napadenou Ukrajinu, jejíž podpora se stala jedním z hlavních témat prezidenta v prvním roce mandátu.

I přes různící se postoje k Ukrajině a obrat politického kurzu na Slovensku po zvolení Roberta Fica premiérem, Pavel ještě na podzim zdůrazňoval potřebu udržení dobrých sousedských vztahů zemí Visegrádské čtyřky.

Zhoršující se vztahy s Bratislavou se teď ale česká vláda rozhodla rázně přetnout. V reakci na vstřícné kroky slovenské diplomacie k Rusku odloží společná jednání kabinetů obou zemí. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) už není možné zastírat výrazné rozdíly. Podle Fica tím Fialova vláda zásadně ohrožuje česko-slovenské vztahy a má zájem podporovat válku na Ukrajině, zatímco Slovensko chce mluvit o míru.

Procházíme největší krizí od rozdělení Československa? Jak zásadní je pro prezidenta iniciativa s municí pro Ukrajinu? A jaké zahraničněpolitické plány má pro další období?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Věděli jste o tom na Pražském hradě? Bylo to do nějaké míry koordinované? Nebo jsou to kroky vlády? - Koordinované to nebylo. Já jsem zahraničněpolitický ředitel prezidenta, mým primárním úkolem udržovat dobrou kvalitu vztahů se slovenskou prezidentkou, potenciálně slovenským prezidentem a určitě tohle koordinováno na naší úrovni nebylo.

2:00 Byly někdy tak špatné vztahy mezi Českem a Slovenskem od vzniku obou států? - Já bych asi nešel tak daleko. Pro mě je to určitý signál, který je potřeba respektovat, že se něco děje. My udržujeme bilaterální relaci na vysoké úrovni. Pro mě a pro pana prezidenta je důležité, aby vztahy těch dvou zemí byly co nejlepší. Slovensko je náš nejbližší spojenec, partner. Chceme nadále rozvíjet spolupráci na všech úrovních.

3:00 Ale bylo to někdy tak špatné, jako je to teď? - Nemyslím, že to je tak špatné. Beru to, že to je zaškobrtnutí na určité cestě, která je stále nadstandardní.

5:00 Jakým způsobem byste považoval za rozumné, aby do toho vstoupil prezident republiky Petr Pavel? - Víte, že probíhá na Slovensku finální fáze prezidentské kampaně a  nemyslím si, že je užitečné, aby prezident České republiky do této kampaně vstupoval. Je také ve hře nenechat se do této debaty v tuto chvíli vtáhnout. A dost možná, až bude po prezidentských volbách, se to celé uklidní.

6:00 Ale když bylo před parlamentními volbami, tak pan prezident tak diplomatický nebyl. Říkal, že se obává toho, že zvolení Roberta Fica premiérem by mohlo zhoršit česko-slovenské vztahy. A to se děje. - A ta reakce také vedla k určitému ponaučení. - Takže se prezident ponaučil z parlamentních voleb a z Hradu teď bude znít ticho. - Mediálně asi ano.

7:00 Visegrád je v tuto chvíli především konzultační platformou pro výměnu názorů. Je prostě fakt, že oblasti, kde máme tak vysoký společný jmenovatel zájmu, že bychom měli společně vystupovat na různých fórech, tam prostě nejsou. A proto se musíme soustředit na formy spolupráce, které jsou hmatatelné a nejsou třeba tak politicky citlivé. To znamená infrastrukturní projekty, výměna stipendií, kulturní spolupráce. (…) V oblastech pragmatičtějších tu spolupráci nadále rozvíjet budeme. Nemá smysl zabíjet Visegrád kvůli přestřelkám.

10:00 Prezident se sešel v Praze s francouzským prezidentem Macronem, Francie ocenila českou iniciativu na sehnání munice Ukrajině. V jaké fázi to teď je? Koho ještě budete oslovovat? - Různé země k tomu přistupují různě, někdo chce být vidět, někdo nechce být vidět, že přispívá. Myslím si, že stále je více munice, než je finančních prostředků, takže ta iniciativa by měla nadále pokračovat. (…) Za mě je to zahraničněpolitický úspěch, dostáváme se opět na mapu v něčem, co já vnímám jako pozitivní, konstruktivní a i z pohledu české bezpečnosti do budoucna důležitou věc.

14:00 Prezident zatím koná tak, jak si vytyčil. To znamená, že je aktivní, je sebevědomý a je, jak pevně věřím, srozumitelný. A ke každému z těchto přídavných jmen lze prostě přiřadit to, co za ten rok odehrál. Bylo 18 zahraničních cest, přijímali jsme na Hradě 10 prezidentů, přijímali jsme asi 10 premiérů a podobně, proběhly podnikatelské mise. Měl nějakých 18 významných projevů na různých platformách od Evropského parlamentu přes OSN. A co je pro mě důležité, že to je srozumitelné a že je poptávaným hráčem.

16:00 Za mě je ten zájem úplně enormní a já, když bych mohl, tak už bych v podstatě teď celý jeho zbytek mandátu dokázal pokrýt různými přijetími a návštěvami. Protože ten převis před nabídkou je prostě enormní, A to je pro mě známka toho, že to nějakým způsobem zahraničněpoliticky funguje.

22:00 Vypadá to, že česko-francouzské vztahy se posunuly na úroveň, kde hodně dlouhou dobu nebyly. Jak byste to charakterizoval? - Souhlasil bych. Není to úplně přirozené. Jednak to, že jsme byli relativně brzo v Paříži na přijetí, ale co ještě důležitější, jak ta schůzka proběhla. Můžu potvrdit, že prezident Macron k tomu přistoupil v podstatě jako k debatě rovný s rovným. zajímal o názor prezidenta na vícero věcí. A chemie tam byla velmi dobrá, proto také relativně brzo po dvou měsících je opět tady.

23:00 Samozřejmě jsou tady i konkrétní zájmy Francie. Ale nad tím je to, že Česká republika a rozhodně prezident Petr Pavel Francii v tuhle chvíli zaujal, že má co přinést a že těch společných jmenovatelů je tam víc, než bychom si ještě před pár lety dokázali představit.

24:00 Pokud jde o setkání s americkým prezidentem a přijetí do Bílého domu, to je věc, která českému prezidentovi už poměrně dlouhou dobu chybí. Platí to, co jste říkal nedávno v rozhovoru pro Deník N, že prioritou je, aby v Bílém domě byl přijat premiér spíše než prezident? - Platí to, že nechceme soupeřit, a to, že stále věřím, že se Oválná pracovna premiérovi podaří. V tuhle chvíli iniciativa, která by přišla z boku nebo paralelní, by to mohla ohrozit, takže myslím, že náš čas ještě přijde.

29:00 Prezident nedávno otevřel téma přijetí eura, hodlá v tom pokračovat? - Myslím, že pan prezident to téma nepustí.

30:00 Co se za ten první rok mandátu nepovedlo? - Možná to tempo, kolik je toho zvladatelného, abychom úplně nerozmělnili to hlavní zaměření. Těch věcí, co by bylo potřeba, je strašně moc.

33:00 Nechce prezident to tempo zvolnit? - Prezident to vydrží.