Putin sám „červené tlačítko“ nezmáčkne, potřebuje další souhlas, říká expert

Do Bruselu se koncem týdne sjely špičky Evropské unie a NATO. Hledají způsoby, jak zasáhnout proti ruskému tažení a ukončit válku na Ukrajině. Jakou cestu by měly zvolit?

Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik Michal Smetana.

V Bruselu mají koncem týdne napilno. Ve čtvrtek se tam sešli lídři zemí NATO a na ně navázal summit Evropské unie, tentokrát i s americkým prezidentem. Joe Biden následně prohlásil, že Evropa se musí co nejrychleji zbavit ruského plynu a přestat financovat válku.

Na embargu ruských surovin se ale Unie ani tentokrát neshodla. Stejně jako zůstává nevyslyšené volání ukrajinského prezidenta po vytvoření bezletového zóny nad bombardovanými městy. NATO se usneslo, že Ukrajině poskytne další vojenské vybavení včetně ochrany před chemickými a jadernými zbraněmi.

Kvůli ruské hrozbě se Aliance dohodla na trvalém posílení východního křídla, včetně Slovenska, kam zamíří mezinárodní kontingent. Ten povedou čeští vojáci. Česko musí, stejně jako zbytek Evropy, nalít daleko víc peněz do obrany a vybavit armádu moderní technikou, která nezřídka pochází ještě z dob studené války.

Ukrajina se mezitím stále brání ruským útokům. Některá města, nejznámější je asi Mariupol, zatím pomalu mizí ze světa. V krytech zničených budov, bez jídla, vody a topení, zůstávají stále desítky tisíc lidí.

Dokážou dosavadní sankce a dodávky vojenské pomoci Ukrajině ukončit boje, které rozpoutalo Rusko?

Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním audiu, ve své oblíbené podcastové aplikaci, nebo ve videu:

Co v rozhovoru zaznělo?

00:44 – Výsledek summitu NATO je další krok pomoci Ukrajině, není to ale konečný krok. Že nedošlo ke schválení mírové mise, mě nepřekvapilo. Je potřeba si uvědomit, že NATO je třicet států, které mají různé vnímání. Je tak jasné, že každá země má jiné zájmy. Je tam spousta dalších nápadů, kam dál pokračovat. Zapojení do bojů klíčové státy v tuto chvíli odmítají.

03:55 – Pokud by Rusko použilo jaderné zbraně, byla by to červená linie, tedy něco, co by zásadně změnilo povahu konfliktu. Jaká by byla reakce NATO, není zatím jasné. Určitě by vzrostl politický tlak a některé věci, které zatím nejsou průchozí, by průchozí byly.

05:45 – Státům nic nezabraňuje založit „koalici ochotných“. Jsou tu různé návrhy pomoci Ukrajině. Je to balík variant, které je třeba řešit.

08:18 – Je rozdíl, jestli členové NATO dodávají Ukrajině zbraně, a nebo se přímo vojensky zapojují. Rusko v tuto chvíli vnímá, že nedochází k přímému vojenskému střetu mezi ním a NATO.

09:56 – Použití jaderných zbraní Ruskem je pravděpodobnější, než bylo jindy za mého života, pořád je ta pravděpodobnost ale nízká. Nevidíme tam v tuto chvíli strategický smysl a škody, které by vznikly, jsou větší, než co by Rusko získalo. Pokud by došlo k zásadní změně v konfliktu, například, že by se zapojilo NATO a vytlačilo Rusko zpět na hranice, tak ta pravděpodobnost, že by k něčemu takovému Rusko přistoupilo, by vzrostla.

12:20 – To málo, co víme o tom samotném procesu, jak funguje rozhodnutí o použití jaderné zbraně, je, že podle ruské doktríny rozhoduje prezident a v tom samotném procesu jsou tři osoby, přičemž na aktivaci stačí dvě. Je to prezident, šéf generálního štábu a ministr obrany.

14:04 – Jakýkoliv systém může selhat, obecně mají jaderné zbraně v širší ruské vojenské strategii významnou pozici. Rusko investuje velké prostředky do jejich modernizace a má snahu, aby byl jaderný arzenál připraven k reálnému použití. Putin se v posledních letech často chlubil i zcela novými strategickými systémy, které dokáží nést jaderné hlavice.

16:27 – Evropa se na pomoc USA může spolehnout nyní více než před pár lety, kdy v zemi vládl Donald Trump. V tuto chvíli vidíme velkou jednotu. V případě útoku na členskou zemi jsem si jistý, že by USA reagovaly. Šlo by o pověst a věrohodnost NATO jako takového.