Prodejcům zbraní už v registru svítí „červená dlaždice“, říká policista

Vrah z filozofické fakulty byl legálním držitelem zbrojního průkazu. Jako 24letý student si na jaře koupil hned několik útočných zbraní. Nebyl přitom myslivec ani sportovní střelec. Jak přesně v Česku registry zbraní fungují?

Hostem Ptám se já byl ředitel služby pro zbraně a bezpečnostní materiál Policejního prezidia ČR Milan Prchal.

Vrah, který 21. prosince na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy připravil o život 14 lidí a další necelé tři desítky zranil a sám poté spáchal sebevraždu, byl legálním držitelem zbrojního průkazu a měl vlastnit osm zbraní typu B. „Když uvede důvod pro povolení a ten může být třeba sportovní, kulturní, zájmová činnost, (…) tak nás žádný právní předpis neopravňuje k tomu, zkoumat, proč to vlastně chce,“ vysvětlil Prchal, jak je možné, že mladý student mohl mít tolik zbraní.

Zájem o zbraně v Česku přitom v posledních letech roste. V roce 2021 vlastnilo zbrojní průkaz 308 990 lidí, na konci prosince 2023 jich bylo podle Prchala 316 859. Počet registrovaných zbraní se zvýšil na více než milion.

Většina odborníků i politiků se shoduje, že zbraňová legislativa je v Česku dostatečná. Šéf resortu Vít Rakušan (STAN) nicméně oznámil, že už příští týden ve Sněmovně u kulatého stolu představí novelu zbraňového zákona, která by měla přinést zpřísnění pravidel.

Než připravovaný zákon vstoupí v platnost, policie podle Prchala alespoň vyzvala k ostražitosti prodejce zbraní pomocí takzvané červené dlaždice v Centrálním registru zbraní. Zároveň už také jedná s Ministerstvem zdravotnictví o vylepšení evidence osob.

Sledují policisté dostatečně lidi, kteří si pořizují větší množství nebezpečných zbraní? A máme opravdu přísně nastavená pravidla pro jejich držení?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Vrah měl několik útočných zbraní, co to bylo přesně za typ? A kdo si takový typ zbraní v Česku podle současné legislativy vlastně může pořídit? – Možná to bude znít trochu divně, ale jedná se o zbraně, které jdou celkem standardně zakoupit na základě zbrojního průkazu, případně na základě nějakého povolení. A pokud máte na mysli tu dlouhou útočnou zbraň, která byla často vidět na záběrech, tak se jedná o zbraň, která konstrukčně vychází ze zbraně, která byla původně útočná puška. To znamená zbraň pro armádu a mohla střílet dávkami. Ale toto je výrobek, který sice konstrukčně vychází z té zbraně útočné, ale jedná se o pušku, která je samonabíjecí a už takto byla vyrobená. Není to předělávka. Jsou firmy, které ty zbraně předělávají z plně samočinných na samonabíjecí. A u pistolí, který měl (vrah) u sebe, se jednalo vyloženě o samonabíjecí krátké zbraně, standardní zbraně kategorie B.

4:00 Hned po střelbě na fakultě se objevily otázky, jak je možné, že ten vrah, který měl mít na sebe registrováno osm zbraní, nebyl nikým sledován? Jak to, že si student během půl roku nakoupí drahé zbraně a nikdo se neptá, na co je používá, proč je má? – Pokud chce fyzická osoba zbraň, tak si v první řadě musí nechat udělat zbrojní průkaz. To znamená absolvovat zkoušku odborné způsobilosti, být prověřen na bezúhonnost, spolehlivost, mít samozřejmě platný posudek o zdravotní způsobilosti. A poté v případě, že všechny tyto požadavky splní a není proti němu aktuálně vedené trestní stíhání, tak ten zbrojní průkaz dostane.

5:00 Na základě toho průkazu si pak může nakupovat zbraně podle svého uvážení. A to tak, že na zbraně kategorie C mu stačí pouze zbrojní průkaz a u zbraní kategorie B – o které se především jednalo v tomto případě – předtím, než tu zbraň zakoupí, si musí požádat u příslušného útvaru policie, což je služba pro zbraně v rámci krajského ředitelství podle místa pobytu, o takzvané povolení k nabytí vlastnictví, držení zbraně. Nicméně to povolení v případě, že uvede jeden z důvodů nebo více důvodů, které zákon uvádí, policie vydá. Není tam vůbec možnost jakéhokoliv správního uvážení, jestli je důvod mu to povolení vydat nebo tam není důvod. Toto je pouze v případě zakázaných zbraní.

6:00 V jaký moment by se vlastně policie vůbec začala zabývat tím, kdo nabývá velké množství zbraní, za těch současných pravidel? Kdyby takových zbraní měl sto, tak pořád je to něco, co policii automaticky nevyprovokuje k tomu, aby se podívala, co je to za osobu, proč to chce, na co to chce? – Když vám to řeknu na rovinu, policie v podstatě nemá podle žádného právního předpisu právo. Prostě když uvede v případě zbraní kategorie B důvod a ten důvod může být třeba sportovní, kulturní, zájmová činnost, což je jeden z těch důvodů, pro které se to povolení vydává, tak nás žádný právní předpis neopravňuje k tomu, zkoumat, proč to vlastně chce a jestli opravdu ten důvod, který on uvádí, je tím důvodem, případně je to jakýsi zástupný důvod.

7:00 Mělo by se to změnit? – Držitelů je v současné době 316 tisíc. My samozřejmě jakýsi dohled nad držiteli zbrojního průkazu máme minimálně v době, kdy ten průkaz končí a takzvaně se prodlužuje. Tak minimálně v této době samozřejmě máme právo ty zbraně zkontrolovat a on je povinen tomu vyhovět. Takže my o těch zbraních víme pravidelně, ty zbraně pravidelně kontrolujeme v určitých dekádách, jeho bezúhonnost, spolehlivost. Dokonce i Centrální registr zbraní je nastaven tak, že komunikuje s různými informačními systémy, jak vnitřními informačními systémy, které používá policie z hlediska nějakého jejich vnitřního zájmu, tak s rejstříkem trestů, s rejstříkem přestupků. A v okamžiku, kdy se cokoliv proti tomu člověku objeví, tak Centrální registr zbraní tu informaci předá na příslušný útvar policie, který to následně vyhodnotí a podle toho koná.

9:00 Jaká změna v pravidlech by mohla třeba zabránit té tragédii, která se na filozofické fakultě stala? – Jediné, co mě napadá, a už jsme začali konat nějaké kroky, zdokonalit evidenci osob, které mají zdravotní postižení, případně změnu zdravotního stavu, která má nebo by v budoucnu mohla mít vliv na zdravotní způsobilost držitele zbrojního průkazu. To znamená, že v okamžiku, kdy ten dotyčný navštíví lékaře, a nemusí to být jen jeho praktik, může to být kterýkoliv odborný lékař, a ten v případě, že by zjistil nebo měl nějaké podezření na to, že ten člověk není zdravotně způsobilý nebo je zdravotní způsobilost omezená, tak by měl právo nebo ideálně by měl povinnost v tomto případě konat. Měli jsme na toto téma včera jednání přímo s pracovníky Ministerstva zdravotnictví, kteří mají na starosti legislativu, zároveň u toho byli pracovníci Ústavu zdravotnických informací a statistiky a domlouvali jsme se na nějakém dalším postupu. Výsledkem je, že jejich systém by byl napojen na Centrální registr zbraní. Lékař by pak viděl, že dotyčný je držitelem zbrojního průkazu, a měl by za povinnost informovat policii, když pacient ztratí zdravotní způsobilost. V novém zákoně to bude povinnost.

13:00 Kdyby policie dostala tu informaci, tak by okamžitě zahájila nějaké řízení, případně pokud by z nějakých indicií hrozilo, že ta osoba by zbraně mohla zneužít v důsledku změny zdravotního stavu, tak má samozřejmě právo ty zbraně odebrat okamžitě. Má v tomto případě i právo, pokud by tam skutečně hrozilo nebezpečí ohrožení života, zdraví, vstoupit do obydlí tam, kde se předpokládá, že by ten člověk ty zbraně měl mít, a ty zbraně má právo mu odebrat.

14:00 Takhle to samozřejmě bude i v tom novém zákoně. S tím rozdílem, že nový zákon pro zajištění zbraní počítá s novinkou: V současné době je to tak, že my bychom ve standardním správním řízení museli nejdřív zahájit správní řízení o zajištění zbrojního průkazu a pak ho zajistit. A v tom novém zákoně je to dokonce postavené tak, že rozhodnutí o zajištění může být už prvním úkonem v tom celém řízení. Takže policie bude moct konat už takto natvrdo.

15:00 Ministr vnitra Vít Rakušan řekl, že by si uměl představit opatření, nazval to, tuším, červenou dlaždicí, kdy prodejci by měli povinnost informovat policisty v případě většího nákupu počtu zbraní nebo munice. Co by tohle přesně znamenalo? – V návrhu nového zákona se počítá s povinností pro prodejce zbraní hlásit jakékoliv podezřelé transakce přímo policii. Nicméně my jsme se snažili tomu už jít trochu naproti a to je přesně to, o čem mluvil pan ministr. Výzvu pro osoby, které podnikají v oboru zbraní a střeliva, jsme vystavili přímo na titulní obrazovce Centrálního registru zbraní do takzvané červené dlaždice. Což je taková funkcionalita, kterou používáme pouze v případě, že jim potřebujeme vyřídit něco, co má velkou důležitost. V případě, že by měl podnikatel podezření na nestandardní chování klienta – a nemuselo by to spočívat jenom v nákupu většího množství zbraní, ale mohlo by to spočívat i v nějakém podezření na jeho aktuální zdravotní stav, případně intoxikaci alkoholem nebo intoxikaci drogami –, tak tam má přímo telefonní kontakt na národní operační centrum, které pak okamžitě začne konat.

17:00 A ta červená dlaždice tam už je? – Ta už funguje a každému podnikateli v oboru zbraní a střeliva, když ráno přijde do práce, pustí si počítač a přihlásí se do Centrálního registru zbraní, tak mu na titulní obrazovce v horní části svítí právě tato výzva.

19:00 Nakolik pružně a funkčně jsou propojeny jednotlivé policejní registry, aby policisté viděli, kolik a jaký typ zbraní je na útočníka registrován, za jakých okolností, v jakém časovém okně je třeba nakoupil? – V tomto případě má informaci každý policista prostřednictvím Mobilní bezpečné platformy. Což je aplikace, kterou mají na svých tabletech nebo telefonech, kde o tom člověku mohou zjistit vše. A to vše včetně toho, jestli ta osoba je držitelem zbrojního průkazu, jestli je držitelem zbraní a jakých konkrétně. Ale nezjistí tam detaily, kdy ty zbraně nakoupila, od koho je nakoupila, to jsou informace, které jsou čerpány výhradně z Centrálního registru zbraní, a do Mobilní bezpečné platformy se přenáší ty informace, které jsou aktuálního charakteru. V tomto směru si myslím, že je to dostatečné.

21:00 Když se koneckonců podíváme třeba na Spojené státy, kde se tyto nešťastné události dějí bohužel častěji, tak zbraňová legislativa ve Spojených státech je úplně jiná než ta naše. Je podstatně benevolentnější a přístup ke zbraním ve Spojených státech mají lidé podstatně jednodušší než u nás. U nás, než ten člověk se ke zbrani dostane, tak je opravdu prověřený v uvozovkách od hlavy až k patě.