Opavu a Krnov by zachránila přehrada. Ale žijeme v právním státě, říká odborník

Od posledních velkých povodní dalo Česko na ochranu před vodou desítky miliard korun. Budovalo pevné i mobilní zábrany, ochranné zóny, upravovalo toky a mnoho dalšího. Jak a kde zábrany zafungovaly při letošní povodni?

Hostem Ptám se já byl Ladislav Satrapa z katedry hydrotechniky na Fakultě stavební ČVUT v Praze.

Česko se dál potýká s následky silných dešťů, které postupně od čtvrtka zasáhly prakticky celou republiku. Povodňový stav v pondělí ráno platil na 205 tocích. Stav extrémní povodně je na dvou místech na Opavě a na Odře ve Slezsku a také na Chrudimce ve východních Čechách. Třetí stav, stav ohrožení je na desítkách dalších míst. Vyplývá to z dat ČHMÚ (aktuální stav lze sledovat i na povodňové mapě).

Nejvážnější situace byla o víkendu v Moravskoslezském kraji a v sousedním Olomouckém kraji, zejména na Jesenicku. V obou regionech hejtmani v sobotu vyhlásili stav nebezpečí. Voda zaplavila města a obce a někde s sebou strhávala i domy. Kromě škod na majetku také na Bruntálsku usmrtila jednoho člověka.

Protipovodňová opatření kritizují aktivisté. Opatření na ochranu Opavy, Krnova a dalších obcí na horním toku řeky Opavy, kde se má stavět i nová přehrada v Nových Heřminovech, jsou podle ekologické organizace Hnutí Duha Jeseníky stejná nebo podobná jako v době katastrofických povodní v roce 1997. Vedení Povodí Odry ale kritiku odmítlo: Státní podnik například nechal vybudovat pět suchých nádrží, které pomáhají tlumit velkou vodu v povodí Opavy.

Proč některým městům nestačily zábrany za stovky milionů? Jak klíčová byla včasná příprava a upouštění přehrad? A co by pomohlo městům na toku Opavy?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Jak byste na úvod zhodnotil protipovodňová opatření v Česku? - Od roku 1997, kdy ten problém nastal a začala ho vnímat i veřejnost a naše politictická reprezentace, tak se stavěla protipovodňová opatření tam, kde bylo potřeba a kde to bylo prostě vyhodnoceno jako nejdůležitější. To znamená, že největší sídla s největší koncentrací obyvatel a majetku, se začala chránit. Ta protipovodňová opatření už tedy byla vybudována, většinou se budovala buď na největší pozorovanou povodeň nebo na stoletou povodeň nebo na padesátiletou povodeň. Záleželo, jak to sídlo bylo hodně obydlené, kolik tam bylo potenciálních škod.

1:30 A myslím, že letošní povodně krásně ukázaly, že nejlepší ochranu měly oblasti a místa, která měla nad sebou vodní díla. Takže kombinace protipovodňových opatření, která se postavila s užitečnými a účinnými vodními díly, současně teda s kvalitní předpovědí ČHMÚ, to byly oblasti, které z toho nakonec vyvázly nejlépe. Tam, kde byly přehrady, to samozřejmě fungovalo ještě lépe, protože bylo možné ovlivnit odtoky. Což byla oblast celé Vltavy, oblast jižní Moravy, to znamená ty přehrady na jižní Moravě. A určité možnosti, i když omezené vzhledem k tomu celkovému srážkovém úhrnu, na Povodí Odry byly taky.

3:00 Situace na Vltavě tedy byla zatím zvládnutá celkem dobře, dá se říct. - To dopadlo úplně perfektně, protože přehrada Orlík nám odfiltrovala Otavu, Lužnici i Malši. To znamená všechno, co se děje špatného na jihu Česka, na těch třech povodích, tak odstavil Orlík jako přehrada. Ten průběh ukazuje, jak optimálně funguje protipovodňová ochrana na vodním díle.

6:00 Jak se ukázala ochrana Mělníka? Město, které bylo velmi postiženo velkými povodněmi před 20 lety, investovalo téměř půl miliardu korun do stavby obrovských protipovodňových zábran a opatření. - Zatím to funguje a myslím si, že průtoky, které se teď ukazují v těch řekách, jsou samozřejmě třetího stupně povodňové aktivity, ale protipovodňová opatření se jeví tak, že se to nikde nesvalilo. Pokud vím, tak se některé lodě stahují tady z Vltavy do Mělníka do ochranného přístavu, přestože v Mělníku to teče podstatně víc než na Vltavě.

9:00 A když přejdeme k tomu nejcitlivějšímu na severní Moravu. Co vás napadlo jako první, když jste sledoval vývoj? - Sledoval jsem Krnov a Opavu, protože to jsou dvě města, která jsou katastrofálně zasažená povodní. A přitom tahleta dvě města už mají připravenou od začátku tisíciletí protipovodňovou ochranu v profilu Nové Heřminovy. Já jsem dnes ráno poslouchal pana ředitele Tkáče, generálního ředitele Povodí Odry, který jasně říkal, že pokud by přehrada Nové Heřminovy stála, tak by nebyla evakuace v Krnově a v Opavě nutná. Což je zásadní věc. My to máme vyprojektováno nebo pokud by nebyly restrikce ze strany různých organizací, které byly proti, tak bychom už měli postaveno.

9:30 Proč to doteď nestojí? - Nestojí to proto, protože jsme v právním státě. Máme tady ochranu osobního vlastnictví, máme tady ochranu svobody a všeho možného. Nahoře na Nových Heřminovech jsou samozřejmě chráněné nějaké zájmy, to znamená, že ti lidé tam bojují za to, aby měli chráněný svůj majetek. Ale já si myslím, že ty tisíce evakuovaných lidí, kteří jsou nyní postižení v Krnově a v Opavě, mají taky právo na ochranu svého majetku a na ochranu svého zdraví a svobody. A ti lidé jsou teď zaplaveni povodní, někteří i natrvalo, někteří to odskáčou částečně i na svém zdraví. Řada těch lidí začne ten majetek znovu obnovovat a nebudou mít čas se dál bavit o tom, že tam měli nějakou situaci. Ale vedle skupiny lidí, kteří mají svoje zájmy chráněné naším právem, je podstatně větší skupina lidí, kteří mají svoje zájmy taky chráněné právem. Tak bych chtěl vidět, jestli to právo je správně nastavené. Já si myslím, že asi ne.

14:00 A co Troubky. Včera byly v médiích zprávy o tom, že se Troubky budou muset evakuovat, že ta situace může být opět dramatická. Tak mě v té souvislosti zarazilo, že v podstatě nemají vybudovanou žádnou protipovodňovou ochranu. - U Troubek je to trošku problém. Jsou na soutoku Moravy a Bečvy. Je tam problém, že nejsou jasné linie a ty zase nejsou jasné kvůli majetkoprávním vztahu. Ale tam je ještě jeden problém s tou Bečvou. Bečva je totiž řeka, která je hrozně nevyzpytatelná. Já jsem na ní kdysi něco počítal, tam nic neplatí. Ta si dělá prostě, co chce a když se nezvládne Bečva, tak prostě bude vždycky problém. My jsme pár let zpátky, není to tak dlouho, posuzovali jedno vodní dílo u Teplic nad Bečvou. A doporučili jsme tam nějaké řešení.

15:30 Jaké by to bylo řešení, přehrada? - Není to vyloženě klasická přehrada přes celé údolí, je to na bok posazená nádrž, která by umožňovala odlehčit část průtoků a zmenšit přítoky Bečvy. - Takže jestli chceme regulovat Bečvu, tohle je nezbytný nástroj, který potřebujeme. - Samozřejmě je to problematické území, protože je to krasová oblast, nicméně všemi prostředky, které jsme měli, se prokázalo, že tam negativní vliv nebude. Ale přesto to neprošlo dál.

18:00 Při první vlně jsme to všichni říkali. Je sucho a půda má retenční kapacitu 100 milimetrů. Ale v Jeseníkách spadlo 500 a v Beskydech 400 a v Krkonoších 400. Prostě těch 300 odteče. A to s tím nemůžeme nic dělat, pokud nemáme objemy. Takže samozřejmě je to potřeba dělat všechno dohromady, je potřeba dělat jak retenční prostory v nádržích, tak je potřeba krajinu modelovat tak, aby se nám z ní nesplachovala půda, protože to pak ta koryta blokuje.

20:00 Věříte, že se teď stavba vodního díla Nové Heřminovy posune? - Když by se teď neposunula, tak už teda nevím kdy. Protože po těchto situacích, které se v Krnově a v Opavě objevily, které opravdu budou mít na lidi dalekosáhlé důsledky majetkové, zdravotní a sociální, tak si myslím, že není možné, aby to dál se blokovalo. Je potřeba nastavit ty právní parametry nějak jinak.

24:10 Tedy s ohledem na změnu klimatu to bez přehrad podle vás nepůjde? - Měli jsme tady velké sucho a teď najednou takovou povodeň. To ureguluje jenom přehrada, nic jiného nefunguje. Myslet si, že 400 milimetrů zvládnu průlehem nebo remízkem, to je, jako když vezmete kýbl, naplníte ho 10 litry vody a pak ještě dolijete další tři kýbly.