Pokud neprojdou zvýšené poplatky, třetina pořadů nevznikne, říká šéf ČT

Česká televize i Český rozhlas lobbují za zvýšení koncesionářských poplatků. Pokud legislativním procesem změna letos neprojde, hrozí šéfové obou institucí úsporami. A ty by se podle nich projevily nejen propuštěním zaměstnanců, ale i osekáním výroby. Novela zákona přitom ještě Sněmovnou neprošla.

„Takže budeme muset pracovat na rozpočtové variantě, které já říkám Armagedon, což je radikální propad výroby České televize od ledna roku 2025, “ řekl v Ptám se já ředitel České televize (ČT) Jan Souček. 

Podle něj se úspory mohou dotknout až třetiny výroby a stovek zaměstnanců. „Další možností je, že některé pořady nahradíme levnější výrobou. Namísto toho, abychom vyráběli Boženu nebo Devadesátky, tak bychom mohli vyrábět denní seriály tak, jako je vyrábí komerční televize,“ přiblížil Souček možné úspory.

Celý rozhovor si můžete také pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu níže.

Jak to vypadá se zásadní věcí pro Českou televizi, a to je navýšení koncesionářských poplatků? Stihne se to schválit k 1. lednu 2025 tak, jak to bylo avizováno?

Jsem pořád optimistou, protože pokud bude ve Sněmovně dobrá vůle to stihnout, to trojí čtení, tak si myslím, že do konce letošního roku ta norma tím celým legislativním procesem projít může. Druhá věc je, že už ta současná situace dostává management České televize do situace, kdy budeme muset připravovat souběžně dvě varianty rozpočtu na příští rok. Protože nemůžete zakládat rozpočet na něčem, co nebylo zatím platně přijato zákonodárcem.

Takže budeme muset pracovat na rozpočtové variantě, které já říkám Armagedon, což je radikální propad výroby České televize od ledna roku 2025. Ten propad té výroby je už namodelovaný v dlouhodobých plánech ČT a nebude nižší než jedna třetina.

To znamená, že třetina už plánované výroby pořadů by se nutně musela zastavit?

Třetina toho objemu, na který jsou dneska diváci zvyklí, tak se od příštího roku nebude konat, pokud nedojde k úpravě poplatků. A my musíme postavit ten rozpočet a v listopadu letošního roku odevzdat Radě ČT v takové podobě, která odpovídá platné právní úpravě.

Co by místo toho bylo na televizních obrazovkách?

Ve chvíli, kdy nevyrábíte dostatek vlastní premiérové tvorby, tak můžete postupovat cestou, kterou jdou komerční televize. To znamená o to víc nakupovat zahraničních pořadů, ta cena nákupů je zlomková oproti tomu, když ten pořad vyrábíte v premiéře. Potom je další možnost reprízy vlastních pořadů a potom je možnost, že některé pořady nahradíme levnější výrobou. Namísto toho, abychom vyráběli Boženu nebo Devadesátky, tak bychom mohli vyrábět denní seriály tak, jako je vyrábí komerční televize.

To je pro vás cesta?

Ne, to pro mě cesta není, ale ptáte se mě na alternativy.

Znamenal by rozpočet ve verzi Armagedon nějaké restrikce nebo seškrtání počtu zaměstnanců?

Nepochybně, bavíme se o nižších stovkách zaměstnanců.

Slyšela jsem číslo kolem 350 lidí…

No, musím říct, že nejste daleko od pravdy.

V jakých sekcích by to bylo?

To, v jakých sekcích a jakých profesí by se to propouštění dotklo, zatím není stanoveno. Když se podíváte na to, jaký objem mzdových nákladů může vynaložit ČT v roce 2025, tak prostou trojčlenkou se dostanete k tomu, že bychom propouštěli něco okolo 350 lidí. To, jak by to bylo rozloženo napříč televizí, v tuhle chvíli zatím hotovo není.

Ale bude to součástí toho návrhu rozpočtu?

Rozpočet neobsahuje jména. Chceme se dobrat toho, v jakých profesích by se nakonec to propouštění realizovalo, protože nejdřív vytvoříme programovou skladbu příštího roku v té verzi Armagedon. A od těch profesí, které by se podílely na výrobě premiérových pořadů a které by naopak byly zbytné, bychom potom odvíjeli ty konkrétní profese, které bychom museli bohužel propustit.

A teď čistě váš osobní postoj jako generálního ředitele ČT: Z toho, co vám je srdci blízké, připustil byste propouštění v sekci zpravodajství?

Já jsem říkal kolegům, že zpravodajství a publicistika je to, kde budeme zhasínat úplně naposledy. Na druhou stranu neumím úplně vyloučit to, že nějaké části zpravodajství se redukce zaměstnanců bude muset dotknout. Každopádně, a to beru jako svůj závazek, budu hledat takovou variantu úspor, která pokud možno nezredukuje ani objem, ani kvalitu těch zpravodajských a publicistických pořadů.

Jak to vypadá s návratem moderátora Jakuba Železného na obrazovky?

Generální ředitel ČT se takovou otázkou nezabývá. Já jsem se s Jakubem Železným od loňského podzimu potkal několikrát, naposledy je to tak měsíc. Bavili jsme se o přípravě několika nových projektů právě v divizi zpravodajství a já si ho jako tvář některého z těch projektů určitě umím představit. (…) Ale jako nedávám lidem ze zábavy zadání, koho bych si představoval v porotě StarDance, tak ode mě kolegové ze zpravodajství nedostávají i zadání, jaká jména bych si představoval jako moderátory.

Jaké hlavní změny jste za první půlrok ve funkci ředitele ČT udělal? Protože ono těch úplně viditelných změn pro veřejnost možná tolik není.

Televize, jako je ČT, to je parník, kde otočíte kormidlem doprava čtyřikrát a potom čekáte, čekáte, čekáte a to, že ta loď se odchýlí o jeden dva stupně, to trvá řadu měsíců. Většinou toho času popravdě spotřebovalo vyjednávání o poplatcích. Ale není pravda, že by se v televizi nic moc nezměnilo, naopak, ono se toho v té televizi změnilo docela hodně, jednak se proměnil management, proměnil se také styl práce.

Kromě toho už došlo od dubna k některým změnám v programovém schématu, třeba na dvojce přibyla nová talk show Výborná show. A s novou šéfkou obsahu Terezou Polachovou jsme v mezidobí podnikli několik kroků, jak třeba ve směru toho, že jsme odstoupili od některých projektů, které už schváleny byly.

Od čeho jste odstoupili?

A chcete znát názvy těch projektů? Ale to vám nic neřekne. Jeden projekt se jmenuje Parlament, druhý se jmenuje Pacient SH, pokud se dobře pamatuji. Některé ty projekty jsme ukončili úplně, u některých těch projektů jsme se dohodli, že chceme pokračovat ve vývoji, protože ten projekt má zajímavý námět a ještě není v té fázi, tak, jako bychom chtěli mít.

Naposledy jsme spolu mluvili loni v červenci před vaším nástupem do funkce, předal vám Petr Dvořák Českou televizi v pořádku? Nebo jste našel nějaké kostlivce ve skříni?

Jeden tam byl, ale to už vlastně médii také proběhlo. A to byl bonus Petra Dvořáka za rok 2020, jenž si z důvodů, které zná jenom Petr Dvořák, nevyplatil. I když tvrdí, že mohl a čekal s tím, až já nastoupím do funkce, abych do toho konfliktu s Radou ČT šel já. Nicméně před námi je ještě pořád šetření té předávací agendy a toho, zda a v jaké kondici ta televize v době přechodu mandátu byla.

ČT také vypsala zhruba před měsícem zakázku malého rozsahu. A to zakázku s názvem Externí analýza dokumentů souvisejících s předáním funkce generálního ředitele. Předpokládaná hodnota té zakázky je 680 tisíc korun bez daně. Co to je za zakázku?

To je přesně to, na co jste se ptala, jestli nebudou vypadávat kostlivci ze skříně. Myslím, že to byla polovina září, kdy jsme s Petrem Dvořákem a manažery absolvovali předávací prezentaci. (…) Vzhledem k rozsahu činnosti ČT to bylo založeno do značné míry na gentlemanské dohodě. A necelé dva týdny poté, co jsem do funkce nastoupil, Petr Dvořák poslal dopis, ve kterém mě vyzývá, abych mu doplatil bonus přes 800 tisíc korun. Bonus za rok 2020 a ten bonus se nikde v předávací dokumentaci neobjevil, a když jsem se zeptal finančního ředitele, jestli je někde zaúčtovaný, tak ani finanční ředitel o tom bonusu nevěděl.

To je krok negentlemanský, takového charakteru, že když jsme tedy ty předávací schůzky založili na nějakém gentlemanském přístupu, tak celý ten gentlemanský přístup tak trošku spadl pod stůl. Vy tomu říkáte kostlivci ve skříni, já bych řekl třeba bílá místa v předávací dokumentaci a k tomu by měla sloužit právě tahle analýza. (Petr Dvořák se proti takové argumentaci následně ohradil a žádá po Součkovi omluvu. Viz box níže - pozn.red.)

Jinými slovy nevěříte Petru Dvořákovi a tomu, v jakém stavu vám televizi de facto předal?

Chci si být jistý, že jeho nevyplacený bonus je jediné bílé místo, které v té předávací dokumentaci chybělo. Tím, co udělal, jsem tu jistotu tak trochu ztratil.

Na to je nutné zadávat externí audit za 680 tisíc bez DPH?

Kdybyste měla představu, kolik stojí externí audity takových kolosů jako ČT, tak tohle je dílčí šetření v rozsahu, myslím, asi 200 hodin práce.

Část ředitelů, které jste jmenoval na podzim, už v těch funkcích není. Konkrétně hovořím o Jiřím Kokmotosovi coby řediteli ČT1 a Janu Šternovi coby řediteli kanálu ČT2. Není to manažerská chyba?

Je dobré říci, že člověk někde chyboval, takže ta úvaha o tom, že bude dobré na Jedničku a na dvojku dosadit výkonné ředitele, jako mají ostatní kanály, se mi ještě před začátkem mého mandátu loni v létě zdála jako efektivní.

Důvody, které mě vedly letos v březnu k tomu, že jsem ty dvě pozice opět zrušil, jsou dvojího typu. Jeden typ těch argumentů je ten výsledek, kterého jsme se byli schopni za toho půl roku dopracovat, a těm manažerům končila půlroční zkušební lhůta.Tenhle krok nebyl úplně takový, který by naplnil moje očekávání, a jsem připraven říct: Asi to byla chyba.

Do své kanceláře jste přivedl kontroverzního bývalého pražského primátora a šéfa Úřadu na ochranu osobních údajů Igora Němce. Sklidil jste za to částečnou kritiku. Jak je vám prospěšný?

Igor Němec je v tuhle chvíli těsně před odevzdáním prvního klíčového úkolu, který mu byl svěřen. Na začátku jsem rozjel tři klíčové pracovní skupiny se třemi klíčovými úkoly, které mají být hotové do konce prvního pololetí letošního roku. A jeden je práce na něčem, čemu říkáme Charta zaměstnance, to znamená zpřesnění a aktualizace pravidel, která platí pro lidi, již pracují v ČT. Tam často narážíme na to, že kodex, který platí od roku 2003, už trošku vyvanul.

Druhá pracovní skupina se zabývá mapováním a implementací umělé inteligence v procesech uvnitř ČT. A právě ta třetí oblast je kompletní revize a reforma vnitřních předpisů ČT, a to je ta klíčová oblast, která byla svěřena Igoru Němcovi. Legislativní zkušenost Igora Němce je něco, co nakonec rozhodlo o tom, že to bude on. Charta vychází z Kodexu ČT, dodržujete mantinely, které jsou obecně kodexem nastaveny. A potom ale některé situace zpřesňuje.

Co přesně?

Třeba oblast veřejného vystupování pracovníků ČT, ať už tváří ČT, nebo těch, kteří mají vliv na obsah vysílání. Kodex to už od toho roku 2003 upravuje, ale v roce 2003 nikdo netušil, jak populární budou sociální sítě a přítomnost našich lidí na sociálních sítích. Často podle mě koliduje právě s některými ustanovením kodexu, ale protože ten o sociálních sítích nemluví, tak si potřebujeme ta pravidla nastavit trošku přesněji tou interní normou.

Nikomu nikdy nebudu zakazovat, aby měl profil na sociálních sítích. Ale pracovníci těchto mediálních institucí se nemohou ve veřejném prostoru vyjadřovat ke kauzám, které jsou součástí aktuálního společenského diskurzu té debaty.

Etický panel ČT rezignoval na konci března. Považoval jste to za vstřícný krok?

Já to považuju za logický krok. Zejména poté, co jsem Etický panel požádal počátkem března, aby posoudil některé argumentace a situace okolo Jiřího Hynka. Jde o jeho komunikaci s manažery IKEM. A protože tam v tom mediálním prostoru kolovaly protokoly úřední, které ale nebylo možné ověřit, zda jsou autentické. A ta záležitost je natolik citlivá pro ČT, že já jsem tady z toho vypreparoval věci, které jsou dohledatelné ve veřejném prostoru, a požádal jsem panel o to, aby posoudil, zda jsou, nebo nejsou v rozporu s Kodexem ČT.

Oni konstatovali, že v té záležitosti je vedeno trestní řízení a že tím pádem jim nepřísluší se v té věci vyjadřovat. To ale není pravda. Jiří Hynek, pokud mám správné informace, nebyl obviněn. Takže jsem opět tedy napsal panelu, že jsem na rozpacích, že tomu jejich postupu nerozumím. Požádal jsem je, aby znovu řekli, jaké podklady k tomu svému rozhodnutí chtějí, a aby tak učinili do sedmi dnů, protože ta situace pro ČT není komfortní. Řekněme, že to docela ohrožuje dobré jméno ČT, pokud se k tomu nejsme schopni veřejně nějak postavit. A reakcí etického panelu byla rezignace.

Já nominuji svůj vlastní nový etický panel, a to je věc, na které teď pracuju. Mám v tuhle chvíli docela široký seznam jmen, o kterém uvažuji, a těch jmen je tam víc právě proto, že chci, aby ten panel byl, pokud možno, pestře složen z mužů a žen.

Bude jeden z jeho prvních úkolů posouzení situace okolo Jiřího Hynka?

Ano, jedno z těch prvních zadání bude právě znovuzvážení zadání, které už dostal ten právě odstoupivší panel.