Daňová sleva na nepracující manželku je naprosto nesmyslná, říká ekonomka

Stát chystá změny, které se dotknou většiny, nebo dokonce všech rodičů malých dětí v Česku. Vláda zvažuje zkrácení doby rodičovské dovolené, zvýšení příspěvku i pobídku pro střídání u dítěte. Jaký to může mít na rodiny dopad?

Hostem Ptám se já byla ekonomka Klára Kalíšková z FIS VŠE a think-tanku IDEA při CERGE-EI.

Úpravy příspěvků pro rodiče malých dětí chce vláda předložit do konce roku. Podle plánu ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) dostanou víc peněz ty páry, které se při péči o dítě vystřídají.

Nově mají být dva měsíce příspěvku nepřenosné. Stát je proplatí jen druhému z rodičů, který o potomka primárně nepečuje, což v Česku bývá častěji otec. Střídání přitom nebude povinné. Pokud se pro něj ale rodiče nerozhodnou, peníze jim propadnou. Přesnou podobu návrhu mají v příštích týdnech ještě ladit koaliční experti na sociální problematiku.

Opatření by přitom mělo přijít co nejdříve – Česku to nařizuje Evropská komise. „Jde o směrnici EU o worklife balance, která říká členským státům, že musí být určitá část rodičovské, kterou má čerpat druhý rodič,“ vysvětlil Jurečka.

Pětikoalice letos zároveň uvažuje o navýšení příspěvku. Jurečka by přidal 50 tisíc korun, stejnou částku by chtěli i Piráti. Opozice by dala ještě víc, SPD navrhuje růst o 90 tisíc a ANO dokonce o 100 tisíc korun. V současné době na jedno dítě připadá rodičovský příspěvek 300 tisíc. Naposledy se zvedal o 80 tisíc před třemi lety. Na stole je přitom i varianta, že navýšení celkové částky by se mohlo podmínit právě zmíněným střídáním rodičů.

Zvyšování rodičovského příspěvku má tento týden řešit na několika mimořádných schůzích svolaných z podnětů opozičního hnutí ANO Sněmovna.

Měli by dostat rodiče malých dětí přidáno? Nebylo by vhodnější zavést diskutovanou valorizaci příspěvku než ho nesystematicky občas navyšovat? A jaký dopad by mohly mít plánované změny vlády na české rodiny?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Stát by měl zvýšit rodičovský příspěvek, respektive si myslím, že tyto dávky, které jsou dnes nastavené nějakou fixní částkou, by se měly pravidelně valorizovat, abychom se i vyhnuli této debatě, která přichází vždycky jednou za několik let. (…) Rodičovský příspěvek by si už žádal komplexnější balíček opatření a při každém navyšování je to příležitost přinést do toho systému nějaké změny.

3:30 Český systém je velmi specifický tím, že je velmi dlouhá placená rodičovská dovolená, ten rodičovský příspěvek. To je ve světě absolutní unikát, že máme i více než tři roky a pořád je u nás docela časté, že ženy čerpají více než ty tři roky. Takže bychom se mohli začít bavit o nějakém zkracování.

4:30 Směrnice Evropské komise, kterou jsme měli implementovat do minulého roku, ale nepodařilo se, vyžaduje, aby v systému byla tzv. vyhrazená doba pro každého z rodičů, aby to motivovalo k zapojení obou těch rodičů do péče. To v našem systému úplně chybí.

7:00 Klidně se může stát, že zkrácení rodičovského příspěvku bude mít naprosto nulové dopady na státní rozpočet. Dodatečné příjmy, které by to mělo vytvořit, nemohou plynout z toho příspěvku, ten ty ženy dostanou celý, my jim nebereme ty peníze. Ty plnou z toho, že se ženy vrátí na trh práce dřív. (…) Ale nestačí jen zkrátit čerpání rodičovského příspěvku, musíme ženám dát další podmínky a musíme přemýšlet nad tím, proč žena dneska nejde do práce dřív, než jsou dítěti tři roky.

9:00 Stát nemá vůbec žádná data o tom, kolik míst v mateřských školách nebo v jeslích chybí. Máme informace o počtu zamítnutých žádostí v mateřských školách, což je ale číslo v podstatě nicneříkající. Dalo by se říct, že nám to číslu tu neuspokojenou poptávku nadhodnocuje.

19:30 (k plánům na podporu střídání rodičů) Je to samozřejmě příležitost. Příležitost dát do toho systému víc peněz a podmínit to například zapojením toho druhého. – Takže by to teď takto klidně mohlo být? Zvyšme to a podmiňme to zapojením druhého rodiče. – Tam je problém v tom, jestli je to v rámci rodičovského příspěvku dobře udělatelné. Protože tam je důležitá jedna věc, a mimochodem ta směrnice to po nás také vyžaduje, aby ty takzvané vyhrazené měsíce pro každého z těch rodičů byly dobře placené. My nemůžeme říct: „Tady máme dva měsíce pro otce a budou dostávat 10 tisíc.“ Víme moc dobře ze zahraničních zkušeností, že aby tohle fungovalo, že aby se ti otcové, protože jsou to většinou oni, opravdu zapojili, tak musí být dobře zaplaceni. Ve většině domácností je otec živitel rodiny a nemůže zničehonic odejít z práce a přijít o ten svůj příjem a vyměnit ho za 10 tisíc.

21:00 Asi ani není cíl, aby žena šla na dva měsíce do práce, předala otci dítě a pak se zase na dva roky vrátila k dítěti. (…) Vyhrazená doba je skvělá. Pojďme se bavit tak, že by třeba ten otec pečoval o dítě částečně, třeba pokryl dva dny v týdnu.

23:00 A co debatovaný návrh na zrušení slevy na dani na nepracující manželku nebo manžela? – To je opatření, které v daňovém systému nemá co dělat. Pokud ho tam chceme mít, tak se musíme zamyslet nad tím, jaký má cíl. Jestli má cíl podporovat tuto skupinu rodin, kdy muž pracuje a žena je na mateřské dovolené, dobře. Ale pojďme to třeba podmínit tím, že je tam malé dítě, o které někdo pečuje. Nebo pokud to má podporovat osoby v předdůchodovém věku, kdy jeden je například v invalidním důchodu a druhý standardně vydělává, dobře. Ale v tuto chvíli je to opatření z ekonomického pohledu nesmyslné, protože ve většině případů demotivuje tu ženu nebo prostě toho druhého, aby pracoval.