Nebudeme opouštět Visegrád, říká Vystrčil

Česko by mělo pokračovat v podpoře Ukrajiny a přesvědčovat o tom i spojence. Shodli se na tom nejvyšší ústavní činitelé. Jakou roli v tom může naše země sehrát? A jak jsou vládní politici spokojeni se situací na domácím poli?

Hostem Ptám se já byl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Nejvyšší ústavní činitelé jsou ohledně zásadních zahraničních otázek ve shodě. Prezident Petr Pavel to prohlásil ve čtvrtek po schůzce se šéfem Senátu Vystrčilem, premiérem Petrem Fialou (ODS), šéfkou Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) a ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti).

Prezident s nimi probral plánované zahraniční návštěvy i bezpečnostní situaci s ohledem na situaci na Blízkém východě a na Ukrajině. Na další podpoře Kyjeva se přitom nejvyšší ústavní činitelé jednoznačně shodli.

Cílem je podle Pavla přesvědčovat o tom i české partnery a spojence. „Máme společný cíl – nevytvořit situaci, ve které bude Rusko utvrzené v tom, že postup, který zvolilo, je správný a vede k naplňování jeho strategických cílů i v budoucnu,“ dodal.

Jakým směrem má naše zahraniční politika pokračovat? Můžeme dopustit porážku Ukrajiny? A jak chtějí vládní politici opět získat důvěru voličů?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

3:00 Jak jste na schůzce s prezidentem hodnotili situaci na Ukrajině? - To hodnocení bylo velmi realistické v tom smyslu, že ano, poté, co válka trvá skoro dva roky, tak se únava projevuje a je to cítit jak na těch, co Ukrajinu podporují, tak třeba i v samotné Ukrajině. Já si myslím, že musí být unaveno i Rusko v určitém slova smyslu. Nesmíme ale zapomínat, že se jedná o ruskou agresi, že se jedná o imperiální choutky mocnosti, která se nezastaví před ničím. Pokud podporujeme Ukrajinu, tak chráníme svoji bezpečnost a bezpečnost Evropské unie. Pokud bychom přestali, tak vlastně přestaneme chránit svoji bezpečnost a jestli chceme mít Rusko jednou na hranicích se Slovenskem, tak klidně říkejme, že už jsme unavení, že už nebudeme dál pomáhat.

5:00 A od koho slyšíte, že jsme unaveni pomocí Ukrajině? - Zejména opozice říká, že už toho bylo dost a že by bylo daleko lepší starat se sami o sebe a o to, aby tam co nejdříve zavládl mír. Ale když teď zavládne mír, tak to může být jedině za případu, že část ukrajinského území je obsazena Ruskem, to znamená, že Ukrajina o něj přichází. A já nevím, jestli by si někdo z nás takový mír dovedl představit.

6:30 Dělá Evropa na pomoc Ukrajině dost? - Důležité je, že Evropa je jednotná, až na naprosté výjimky postupuje jednotně. (…) Je to komplikovaný proces a my můžeme pomoci, aby trval a abychom v té podpoře Ukrajiny vytrvali i tím, že budeme ty věci vysvětlovat. - Prezident Petr Pavel to nedávno komentoval při své cestě po Itálii, kde evropskou pomoc kritizoval, řekl, že není dostatečná, že to, že protiofenziva nebyla tak úspěšná, jak mnozí čekali, je i vinou toho, že Západ nedodal část té zbrojní pomoci, jak slíbil. Neselhává tedy Západ? - Co se týká České republiky, tak rozhodně neselháváme. Co se týká podpory jednotlivých zemí, tak to je na nich. Je pravda, že schopnost si uvědomit, jak až nebezpečná je agrese Ruska přímo pro nás a pro Evropu, je různá podle toho, ze které jste země. Nejsme v jednoduché situaci a je do jisté míry i otázkou odvahy, jak se s tím ta která země dokáže vyrovnat.

8:00 Vy jste byl nedávno osobně na Ukrajině, jak dlouho Ukrajinci podle vás vydrží? - Já jsem měl pocit, že jsou připraveni vytrvat a že jsou velmi odhodláni svoji zemi bránit za každou cenu. A neměl jsem ten pocit, že by tam byla nějaká rezignace.

11:00 Může Evropa dopustit to, aby Ukrajina prohrála? - Můj názor je, že bychom to dopustit neměli a že je to nejen v zájmu Ukrajiny, ale i v našem bytostném zájmu. Protože pokud by Ukrajina prohrála, a já věřím, že se to nestane, tak to bude znamenat i naši prohru i z hlediska toho, že budou poraženy naše hodnoty, že máme chránit právo na územní celistvost, svébytnost a nezávislost. A prohrajeme i z hlediska toho, co jsme prosazovali ve své zahraniční politice, to znamená, že bychom měli udělat všechno pro to, aby Ukrajina neprohrála. Jsem přesvědčen, že Ukrajina je připravená se bránit i za ztrátu těch nejvyšších cen, které může člověk nabídnout tím, že nabízí svůj život. Ale nikdy nevíte, co se stane a jak to dopadne, protože Rusko je obrovsky silný soupeř.

14:00 Řešili jste na té schůzce na Pražském hradě to, jak by teď měla Česká republika pojímat členství ve Visegrádské čtyřce? Za situace, kdy Maďarsko a po volbách i Slovensko, mají jiný postoj vůči pomoci Ukrajině než Česká republika. - Bavili jsme se o fungování a budoucnosti V4, bavili jsme se o tom, že je to formát, který nebudeme opouštět a kde se budeme snažit prosazovat náš koncept zahraniční politiky. Osobně si myslím, že co se týká spolupráce se Slovenskem, jak jsem měl možnost hovořit jak s panem premiérem Ficem, tak potom zejména s panem předsedou Národní rady Slovenska Pellegrinim, že tam lze pořád spoléhat na to, že Slovensko bude držet linku Evropské unie a linku NATO. Zaznívá, že nebude dodávat zbraně jako Slovensko, jako stát, ale že to není zase úplně tak, že by slovenské firmy, které vyrábí zbraně, nemohly dodávat zbraně na Ukrajinu. To znamená, že tady na ten vývoj bych si ještě počkal. - Takže protiukrajinská rétorika Roberta Fica byla předvolební kampaní. - Uvidíme, nechme tomu volný průběh.

17:00 Vy jste teď byl s předsedkyní Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou na návštěvě Izraele, je to téma, které už mezitím bylo poměrně probráno v médiích, ale přesto mě k tomu zajímá, jak vnímáte nárůst protiizraelských nálad v Evropě? - Mě docela mrzí, že každý, kdo se postaví na stranu Izraele a prohlásí, že Hamás je teroristická organizace, což mimochodem prohlásila Evropská unie, je najednou vnímán jako někdo, komu nezáleží na tom, co se děje s civilisty v Gaze. To v žádném případě není pravda a já to tady chci jednoznačně popřít, není to tak, že Hamás rovná se Gaza nebo Gazané nebo Palestina. Ideální stav by byl takový, kdyby Izrael poté, co reaguje na útok Hamásu na Izrael, na ty jednotlivé kibucy, to dokázal způsobem, že bude bojovat pouze proti členům Hamásu a proti Hamásu jako takovému. Ale ono to reálně bohužel není možné, protože Hamás jednak používá Palestince jako živé štíty a jednak je velmi obtížně rozlišitelné, kdo je členem Hamásu a kdo není. A pokud chceme bojovat proti teroristům, tak musíme bojovat proti Hamásu.

19:00 Mobilní telefony má dnes každý v Izraeli, na těch mobilních telefonech dnes a denně si ti lidé znovu a znovu prohlíží ty obrázky hrůzy, které páchal Hamás, když napadl Izrael. A teď je Izrael v situaci, ve které se ho všichni, včetně mě a paní Pekarové, snažíme přimět, aby reagoval podle práva, aby se choval podle pravidel. Aby dělal všechno tak, aby co nejméně trpěli civilisté, ale zároveň je nutné likvidovat teroristy. (…) Není možné připustit, že terorismus necháme být a nebudeme podporovat Izrael v boji proti teroristům, a to je ten problém, který tady existuje. Pokud budeme nesprávně interpretovat ty věci a nebudeme schopni se do té situace vžít, tak je opravdu to nebezpečí, že v některých případech se země postaví proti Izraeli.

21:30 Co ale říkáte na ty protesty na podporu Gazy, Palestiny, na kterých zní hesla jako From the river to the sea? Je to něco, co už je za čárou a měli bychom to prostě potírat, nebo ne? - Pro mě to je za čárou, myslím si, že prostě není možné tímto způsobem vlastně dávat zapravdu teroristům. To je jasný teroristický slogan a měl by být potírán. A dneska v mnoha zemích je Arabů a Palestinců tolik, že obecně mají tendenci podporovat Palestinu a zastávat propalestinské postoje. To je problém, kterému se musíme postavit, a to zejména tím, že budeme o té situaci pravdivě informovat. Že nebudeme přecházet to, že tady bylo upalování svázaných dětí zaživa, to jsem viděl jsem na vlastní oči, ty obrázky. Ten problém prostě nemá jednoduché řešení a není možné, aby Izrael řekl, že nebude bránit své občany.

24:30 Vláda má za sebou polovinu funkčního období, jak jste vy osobně spokojen s jejími výsledky? - Výchozí situace této vlády nebyla dobrá, určitě mohla některé věci udělat lépe, než udělala. Na druhé straně si myslím, že se chová odpovědně a že se snaží udělat všechno pro to, abychom mohli dlouhodobě fungovat. To znamená, abychom se nezadlužili nad úroveň, která je přípustná, která by potom znamenala nějaký hospodářský nebo finanční kolaps. Vzhledem k tomu, co se děje v zahraničně-politické situaci, tak toho času nemá tolik, jak by možná potřebovala a možná i na to rozhodování je méně času, než by potřebovala. A tím pádem ne všechno se podaří vyřešit optimálně. To je pravda. A ještě k tomu hospodářství nefunguje tak, jak tomu bylo třeba před třemi, před čtyřmi roky, tak samozřejmě to je cítit a ta důvěra tím pádem logicky klesá.

26:00 Jaká je největší slabina této vlády? - Málo se vysvětluje, málo se říká, proč je ty kroky, které jsou realizovány, třeba udělat. Myslím si, že vláda špatně rozdělila čas, kdy to bude vysvětlovat a čas, kdy bude dělat ty kroky, když to nikdo nevidí.

35:00 A když přejdeme k Občanské demokratické straně, jaký máte plán pro to, abyste za dva roky tu důvěru voličů získali zpátky? - To, jaký je plán, je velmi jednoduché, dělat ty věci, jak nejlíp umím a jak si myslím, že jsou správné a prostě to buď dopadne, nebo ne. A zlepšit tu komunikaci. Ale není možné uhýbat a není možné se na tu zemi vykašlat, není možné nechat ji padnout do finanční krize nebo do situace, kdy potom nebude na splátky. A není možné se nezabývat tím, jestli někde někoho zabíjí nebo nezabíjí a říkat, že nám je to jedno.