Na platy přidáme 20 miliard, řekl Jurečka

Ministr financí zveřejnil návrh státního rozpočtu. I když vláda jednala za zavřenými dveřmi, aby měla klid na dohodu, ministři se o peníze začali hned veřejně hádat. Jak jednání dopadnou? A kdo a kolik dostane příští rok přidáno?

Hostem Ptám se já byl vicepremiér, ministr práce a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.

Resort financí navrhl na příští rok státní rozpočet se schodkem 230 miliard korun (tedy o 22 miliard nižším, než s jakým se počítá pro letošek). Premiér Petr Fiala (ODS) návrh pochválil s tím, že kabinet podle něj investuje do rozvoje silnic a dálnic, výzkumu a inovací, školství nebo obrany. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) označil navržený rozpočet za prorůstový, vláda si podle něj půjčuje převážně právě na investice.

Okamžitě se ovšem ozvali Piráti, kteří označili plány šéfa státní kasy za nepřijatelné. Pirátský předseda a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš požaduje sedm miliard korun na program výstavby bydlení a očekává další jednání. O změnách v návrhu rozpočtu chtějí mluvit i další ministři.

Předseda lidovců a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka by rád dostal navíc jednotky miliard na posílení sociálních služeb a budování sociální infrastruktury. Přesnou částku ale prozradit nechce: „Já to přes média nevzkazuju. Celé tři roky jsem nebyl ministr, který by chodil, brečel by veřejně a říkal, že mně chybí ještě tolik a tolik. A dupal nožičičkama a říkal, že když to nedostanu, tak půjdu z vlády.“

Kritiku některých analytiků a hlavně opozice, že plánovaný deficit je stále vysoký a vláda rezignovala na svůj záměr snižovat rozpočtové schodky, Jurečka odmítá. „Z mého pohledu je to maximum možného v této situaci. Z těch 230 miliard odečtěme 100 miliard korun, to jsou náklady na obsluhu státního dluhu. V této částce platíme dluhy všech předchozích vlád. My jsme teď vypluli z té největší bouře, máme za zády tornádo, ale rozhodně nemůžeme říct, že už máme klidnou situaci.“

Pokud Piráti rozpočet nepodpoří, co to bude pro vládu znamenat? Co bude s Ivanem Bartošem, pokud brzy neopraví systém digitalizace stavebního řízení? A proč kabinet zmírňuje plánovaný růst věku odchodu do důchodu?

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Piráti druhý den po zveřejnění návrhu rozpočtu přišli s tím, že pro takový rozpočet nebudou hlasovat. Jak to tedy je? - Tak to jsou Piráti. Nás to vlastně moc úplně nepřekvapilo. Byť tedy musím říct, že mě překvapila rétorika, s jakou to Ivan Bartoš pálil. Protože takhle to opravdu nezaznívalo z jeho úst při jednání ještě v minulém týdnu. Já nezpochybňuju to, že ještě máme hledat a doladit nějaké prostředky, třeba právě na podporu bydlení. Ale myslím si, že to nebylo úplně fér ze strany Ivana Bartoše, protože základní parametry jsou jasné, příjmy, výdaje, schodek máme jasně daný zákonem.

2:30 Povedeme ještě debatu příští dva a půl týdne, ale myslím si, že dohoda je ze 75 procent hotová. Teď budeme ladit opravdu spíše jenom dílčí detaily. - Takže jsou za tím volby, je to takový předvolební tah od Pirátů? - Já to nechci hodnotit. O tom ať si každý udělá obrázek sám. Já vždycky dávám přednost tomu, že z některých věcí se nemá dělat mediální divadlo. (…) Dříve to bylo jako na koňském trhu bez jakékoliv diskuze, co jsou klíčové věci pro ostatní kapitoly. Teď nás to stojí hodně času, ale vzájemně se dokážeme víc chápat v tom, co potřebujeme. Nikdy to není tak, že vyhraje jeden a dostane všechno, co potřebuje. Protože nemáme situaci, že bychom rozdávali přebytky. Snažíme se ještě ukrajovat i ten deficit.

3:00 Může to skončit tím, že Piráti nepodpoří státní rozpočet? - Věřím tomu, že se dohodneme. Za nás lidovce je nedostupné bydlení pro mladé velký problém. Ale to není jenom otázka rozpočtu, to jsou taky věci, za které mohou obce, města, kraje. Máme tam celou řadu legislativních překážek, které to blokují. A dnes nejvíc to, co nám ohrožuje bytovou výstavbu, je to, abychom dokázali rozpohybovat a zvládnout digitalizaci stavebního řízení. A tady upřímně říkám: na to by se měl úřad Ministerstva pro místní rozvoj a Ivan Bartoš soustředit úplně nejvíc.

3:30 Ale jako vláda ho podržíte? Vy jste řekli, že to, že digitalizace stavebního řízení trochu drhne, není důvod pro jeho odvolání z vlády. - Za mě to platí, protože můj cíl není, abychom odvolali Ivana Bartoše, aby Piráti šli z vlády. Můj cíl je, aby systém digitalizace stavebního řízení začal fungovat. Ivana Bartoše v tom nikdo nechce koupat, ale my chceme pomoct.

4:00 I proto jsme třeba nabídli panu Bartošovi už před více jak dvěma týdny, jestli má zájem, že kapacita mého týmu Karla Trpkoše (šéfa IT sekce na MPSV, pozn. red.) by mohla být vyčleněna aspoň třeba na pár týdnů nebo možná na dva. Já jsem s ním o tom naposledy mluvil v pátek, aby ty mladé lidi kontaktoval. Zatím nemám informace, že se tak stalo. A ta nabídka leží přes dva týdny na stole. Jestli potřebuje tým MMR pomoc, tak my jsme ochotni uvolnit nějaké kapacity, byť máme své práce dost.

5:00 Má Ivan Bartoš nějaký deadline? - Je to prostor příštích dvou, tří týdnů. - A když ani do té doby nebude systém fungovat? - Věřím, že taková situace nenastane.

10:30 V souvislosti s rozpočtem se objevila řada kritiků, že to je pomalé, neambiciózní, že nešetříte tak, jak byste mohli a zrazujete své vlastní sliby. - Z mého pohledu je to maximum možného v této situaci. Z těch 230 miliard (schodku) odečtěme 100 miliard korun, to jsou náklady na obsluhu státního dluhu. V této částce platíme dluhy všech předchozích vlád. Takže ano, v tomhle ohledu to tempo může někomu přijít pomalé.

11:00 Ale s ohledem na další věci, které teď zmíním, to znamená to, že nikdy neškrtíme sociální výdaje, držíme priority v oblasti školství, vědy a výzkumu, držíme tempo rekordních investic do infrastruktury a u toho zároveň děláme konsolidaci, je to za mě o nějakém balancu.

11:30 Ale vás nikdo k těm slibům o konsolidaci nenutil. - Já to takhle nestavím. Pro mě je v rozpočtu, za který jsem připraven se postavit, jako pro předsedu lidovců důležité, že tam neškrtáme na lidech, neřežeme v sociální oblasti, naopak jsme dokázali udělat smysluplné sociální investice. Snižujeme i saldo mezi příjmy a výdaje důchodového systému.

12:00 Konsolidace je potřeba nejen v tom velkém čísle deficitu rozpočtu, ale je vidět, že to úsilí se nám projevuje třeba v oblasti důchodového pojištění a vůbec celém průběžném systému. Takže vláda neutíká před reformami, dělá věci, které nejsou úplně populární. Na svém resortu mám celou řadu věcí, důchodovou reformu, revizi dávek, digitalizaci a pokračujeme v dalších věcech, které v dlouhodobém hledisku pomáhají výrazně stabilizovat veřejné finance.

13:00 Takže kritika toho, že vláda nevyužila klidné ekonomické časy k tomu, aby více konsolidovala, není na místě? - Nevím, které klidné časy. - Klidnější, řekněme. - My jsme teď vypluli z té největší bouře, teď máme za zády tornádo, ale rozhodně nemůžeme říct, že už máme klidnou situaci. Ekonomika bojuje s tím, že je tady ochlazení v Německu, řešíme obrovské změny v oblasti průmyslu, dekarbonizace, to jsou věci, které nemůžeme považovat za klidnou dobu. Překotné transformační období je to třeba pro podnikatelskou sféru, to tady do covidu nebylo, když pominu krizi v roce 2008. A ta není srovnatelná s tím, čím jsme si prošli v posledních dvou letech.

15:00 Jaké máme očekávat zvyšování platů ve veřejné sféře příští rok? - My budeme mít v rozpočtu minimálně v objemu pěti procent pro jednotlivé rozpočtové kapitoly a pro učitele plus sedm procent. V součtu je to 20 miliard korun navíc.

15:30 Je tam také prostor pro to snižovat počty státních úředníků. O to já se snažím celé tři roky. Já mám minus 1950 lidí na resort dolů. Budu pokračovat a můj cíl je počet lidí snížit za čtyři roky o 10 procent.

17:00 Opravdu klíčové z hlediska hodnocení vlády je to, co vláda odešle do konce září do Sněmovny. V tento okamžik je to návrh, prvotní výkop, který ministr financí připravil samozřejmě v konzultaci s námi jako členy vlády. A v té debatě budeme pokračovat. - Kolik chcete navíc pro váš rezort? - Vy to víte, já to přes média nevzkazuju, celé tři roky jsem nebyl ministr, který chodil a brečel by veřejně a říkal, že mně chybí ještě tolik a tolik. A dupal nožičičkama a říkal, že když to nedostanu, tak půjdu z vlády. (…)

20:00 Proč jste se rozhodl kývnout na změnu jednoho z parametrů důchodové reformy, a to je zpomalení zvyšování věku odchodu do důchodu, aby nenarůstal dva měsíce za rok, ale o jeden měsíc za rok? - Ve věcech, které jsme udělali v důchodech doposud a s důchodovou reformou, kterou máme teď ve Sněmovně, jsme se dnes dostali na to, že bychom měli kolem roku 2050 deficit kolem minus jednoho procenta HDP. To znamená velmi slušný výsledek. A zároveň když člověk vnímá tu společenskou debatu, tak největším problémem v očích veřejnosti je nárůst hranice věku odchodu do důchodu. A já jako politik nemohu vidět jenom čísla a jenom cíl snížení schodku, ale musím vnímat, co říkají lidé.

22:00 Ale proč ustupujete? - Na místě je fér říct, že můžeme v něčem slevit. Já neslibuji ve všech 12 parametrech, ale v tomhle jednom, který je opravdu nejbolavější pro každého z nás, si můžeme dovolit zbrzdit tempo.

27:00 Chystáte jednotnou sociální dávku, takzvanou superdávku. Jak velká revoluce to bude? - Výrazně zvýšíme dostupnost. U lidí, kteří třeba dnes některou z těch dávek nečerpali, protože to třeba nevědí, se toto odbourá. Ten systém bude pro lidi, kteří opravdu potřebují pomoct, dostupnější, digitalizované, jednodušší.

29:00 Vy jste k tomu měl kampaň na sociálních sítích, tam jste mluvil o „nemakačenkách“, kteří na ty dávky nedosáhnou. O kolik jde lidí? - To jsou lidé, kteří dnes dostávají příspěvek na bydlení, s doplatkem na bydlení zaplatí kompletně celé bydlení. A ten člověk, byť je zdravý, mohl by pracovat, tak vůbec nepracuje. Jsou to rozhodně tisíce lidí, kteří v této kategorii jsou. - A ti o dávky tedy přijdou? - Pokud ten člověk nezmění své chování, tak bude mít menší podporu nebo žádnou. Minimum je být v evidenci uchazečů o zaměstnání. Ale když se člověk rozhodne, že toto odmítá, tak pak podpora nebude.