Hrad je tak populární, že by se lidé na jeho chod složili, říká Lipavský

Premiér Andrej Babiš nehodlá odvolat ministra zahraničí a lídra Motoristů Petra Macinku. K jeho odchodu z funkce vyzvala opozice kvůli textovým zprávám prezidentovi, které hlava státu označila za vydírání. Měl by Macinka skončit?

Hostem Ptám se já byl bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS).

S ministrem zahraničí a předsedou Motoristů Petrem Macinkou je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) výborná spolupráce. Odvolat ho nezvažuje. Předseda vlády dnes řekl, že opozice a média se snaží narušit nynější vládní koalici, to se ale nepovede.

K odvolání Macinky vyzvaly opoziční strany kvůli ministrovým textovým zprávám pro prezidenta Petra Pavla, které hlava státu považuje za pokus o vydírání. Opozice kritizuje Babiše, že se od Macinkových zpráv nedistancoval. Příští týden chce proto vyvolat jednání o nedůvěře vládě. Na podporu prezidenta svolal na tuto neděli shromáždění i spolek Milion chvilek.

Pavel v úterý oznámil, že mu šéf diplomacie poslal prostřednictvím poradce Petra Koláře zprávy, které prezident považuje za mimořádně závažné a za pokus o vydírání. Macinka ve zprávách tlačil na to, aby Pavel změnil svůj dosavadní odmítavý postoj a jmenoval poslance a čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí. Že by se pokoušel hlavu státu vydírat, ministr zahraničí odmítl.

Opakovaně ale prohlásil, že prezident se pohybuje mimo ústavní rámec, a proto by neměl vést českou delegaci na letním summitu Severoatlantické aliance (NATO) v Turecku. Podle Hradu je české zastoupení na aliančním summitu věcí dohody mezi hlavou státu a premiérem. Ten dříve opakovaně řekl, že Česko bude na summitu reprezentovat prezident.

Jaký dopad bude mít spor prezidenta a šéfa diplomacie na naši zahraniční politiku? A jak to bude s jmenováním velvyslanců?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Skončil spor ministra Petra Macinky s prezidentem Petrem Pavlem tím, že premiér Andrej Babiš řekl, že se nenechá rozdělit opozicí a opozičními útoky a že Petra Macinku neodvolá z vlády? - Myslím, že spor rozhodně neskončil. Teď probíhá přestávka. Pan prezident je na dovolené, což mu přeji. Ale rozhodně neskončil. Myslím si, že Petr Macinka si tohle vytyčil jako určitou metu, že bude odstřelovat Pražský hrad, že to dá Petrovi Pavlovi pocítit. Koneckonců, mi to i osobně říkal, když jsme si předávali úřad, nebo když jsme se potkali v nějakých debatách, tak to tam jako naznačoval, že tímto směrem bude pokračovat. A vidíme, že na tom stále pracuje. Myslím, že není dobře, že máme ministra zahraničních věcí, který se rozhodl léčit své politické mindráky válkou s prezidentem.

2:00 On s tím může kdykoliv přestat. To není něco, co by vyvolal Petr Pavel. Petr Pavel má poměrně dobré argumenty, proč Filip Turek nemá být ve vládě. Byť bych se domníval, že samotné jmenování pak má učinit. Ale teď je to na Babišovi, jestli teda bude, nebo nebude dávat (kompetenční) žalobu. Ten se toho bojí, protože samozřejmě nechce ty vztahy eskalovat. Je úplně komické si představovat, že to bude premiér, který bude usmiřovat jednoho ze svých ministrů, za kterého odpovídá, s prezidentem republiky. To si prostě má Babiš udělat pořádek ve své vládě. Má si tam uklidit. Čehož není schopen. Protože se bude hlasovat o vydání Andreje Babiše k soudu. A on potřebuje motoristické hlasy. Tak myslím, že ta situace je velmi jednoduchá.

3:00 A pokud vidíme, že máme premiéra a předsedu Sněmovny, kteří nechtějí být vydání k soudu, tak se není co divit, že i třetí koaliční partner přebírá mafiánské praktiky. A to se ukázalo v těch esemeskách. Tam už chyběla jenom koňská hlava nebo ryba zabalená v novinách.

3:30 Co bylo v těch esemeskách pro vás nejhorší nebo nejvíc pozoruhodné? Co by si podle vás zasloužilo opravdu důkladně vyřešit? - Petr Macinka je ústavní činitel, jmenovaný ministr zahraničních věcí a ministr životního prostředí, vicepremiér, který takto zprostředkovaně komunikuje s hlavou státu. Poslal mu to sice nějakými textovkami, ale úplně stejně mu to mohl poslat na hlavičkovém papíře. To je prostě už oficiální komunikace ve své podstatě.

4:00 Tady se objevuje něco o zveřejňování zpráv. Ale tohle je víceméně oficiální komunikace. Zvolený jazyk, způsob, kterým útočí na prezidenta a klade si podmínky a bere si jako rukojmí českou zahraniční politiku nebo třeba potenciální vojenskou pomoc Ruskem napadené Ukrajině. On říká: kdybyste něco s těmi letadly (L-159, pozn. red.) neřekl, tak bychom je tam třeba zvládli poslat. Myslím, že to není pravda. Ani si nemyslím, že je pravda, že Macinka mluvil s Okamurou v otázce muniční iniciativ. Tam byl obrovský mezinárodní tlak, koneckonců ze strany Ukrajinců, aby zbrojní dodávky pokračovaly. Byť na to Česko nepřispěje. V případě těch letadel se spíše zdá, že je to jedna z pozic, kterou vláda zaujala.

5:00 Schopnost a ochota si vzít zahraniční politiku celé země pro své politické vyjednávání Filipa Turka mi přijde skandální.

5:30 Petr Macinka se tváří ve své politické roli jako politik, který je na straně napadené Ukrajiny. Byl na Ukrajině. V Bruselu tento týden říkal, že budeme dál podporovat Ukrajinu, že dál platí sankce a tak dále. Jak to vnímáte vy? - Je úplně jedno, co říká. Důležité potom je, co Česká republika jako celek udělá. A na to se dívají všichni v zahraničí. Jestli dáme, nebo nedáme peníze na dluh pro Ukrajinu. Vidíme, že vláda od toho vlastně utekla, že nechce garantovat. Jestli dáme, nebo nedáme humanitární pomoc. Dá (ministr Macinka) humanitární pomoc, to je pozitivní krok. To si myslím, že je potřeba pochválit. Pak tam odjede se slovy podpory, ale zároveň tam vezme Filipa Turka, který si pustí pusu na špacír. Pak se chlubí tím, že škrtá peníze na psychosociální pomoc dětem. Má z toho poťouchlou radost. To jsem komentoval velmi expresivně na sociálních sítích, že je mi z toho nevolno, když to vidím. Takže je to takové lavírování. Celkově ale vlastně vláda dělá méně pro to, aby se Evropa dokázala bránit a Evropa se dneska brání na Ukrajině.

6:00 A jaká ta vláda tedy je, kdybyste ji měl popsat z hlediska zahraničněpolitického ukotvení? Před několika málo dny jste v rozhovoru pro Echo řekl, že to, jak vystupuje vláda, je v podstatě, jako kdyby v Praze byly ruské tanky. Což byl jeden ze sloganů, které byly v předvolební kampani. - Vláda je s podporou SPD, které si je schopné prosadit svůj antiukrajinský program do toho, co vláda dělá. Rétoricky i prakticky. Druhé adjektivum, které se hodí, je, že je geopoliticky dezorientovaná. Jednou chce hrát evropskou politiku, potom si myslí, že bude hrát něco s velmocemi, do toho přijde čínský agent. Je to jeden velký zmatek.

6:30 To, jak jsme viděni v zahraničí, je dáno tím, že jak Andrej Babiš, tak Petr Macinka jsou součástí Patriotů pro Evropu. Což je de facto extrémně pravicové uskupení, které je v Evropském parlamentu naprosto na okraji bez nějakého zásadního vlivu. To, co všichni vidí, je Andrej Babiš, který se v uvozovkách objímá na fotografiích s Viktorem Orbánem. A samozřejmě můžeme pozorovat vliv této politiky i na to, co Česko chce dělat v zahraniční politice, nebo jaká slova volí.

9:00 Ale není to tak, že ve finále, v těch klíčových věcech vláda pokračuje a není proruská? Pokračuje v nákupu F-35, pokračuje v muniční iniciativě. - V dnešní době geopolitického soupeření je potřeba, aby zahraniční politika byla jasně vymezená. Nikdo není zvědavý na nějaké váhání. Viz Grónsko, 14 dní mlčení, mlžení. Pak se premiér Andrej Babiš velmi neochotně nakonec vymáčkl. - A vy jste sám nakonec ocenil tento postoj. - Samozřejmě nemám problém ocenit postoj, který je správný. Co na tom trvalo čtrnáct dní, nechápu. Nevím, proč jsme byli svědky šarády, za kterou se nám v zahraničí spíše vysmáli, že máme premiéra, který hledá na mapě Grónsko.

11:00 Jak to v tuhle chvíli vypadá na Ministerstvu zahraničních věcí? Propisuje se tam nějak to, že jedna z hlavních pracovních náplní Petra Macinky je spor s prezidentem a možná má méně času na řízení ministerstva? - Netrávím čas tím, že bych sbíral zprávy zevnitř z resortu, byť se s těmi lidmi znám. On vyčistil kompletně vrchní patro vedení, má tam své náměstky. Po ministerstvu běží takový narativ o válce s Pražským hradem, že v ní mohou být úspěšní. Já si myslím, že to je mise od samého prvopočátku odsouzená k nezdaru. Vládu vede premiér, nikoliv ministr zahraničí, aby on machroval, že má podporu SPD, premiéra a tak dále. To si myslím, že je systémové riziko této politiky.

13:00 Jeden z velmi diskutovaných kroků ministra je zastavení plejády velvyslanců, kteří měli být nově vysláni na své velvyslanecké posty. Co s tím, jak se tohle vyřeší? - Tohle je poměrně bezprecedentní situace, protože vybrat nového velvyslance jenom na papíře je proces na několik měsíců. Také musíte mít lidi, kteří jsou skutečně připraveni a ochotni do těch zemí odjet, což nemusí být u některých složitějších destinací úplně samozřejmostí.

13:30 Zároveň ale musíte mít i souhlas prezidenta, který jmenuje a odvolává vedoucí zastupitelských úřadů. Tento krok vláda učinila naprosto bez diskuze s prezidentem. Potom ani nedorazila vlastně na jednání nejvyšších ústavních činitelů. Ústavní čtyřka nechala čekat trojku, dvojku a jedničku. A tváří se, že nevěděli, kolik je hodin. Což je opravdu směšná a ze strany Andreje Babiše trapná výmluva.

15:00 A ten balík zastavených jmen byl jak velký? - Byla to zhruba čtvrtina ze 120 jmen. Myslím si, že ten balík bude ke 30. - Radek Vondráček včera v Událostech, komentářích v České televizi říkal, že bezprecedentní bylo to, jak velký balík jste schválili vy jako končící vláda pro rok 2026. A že navíc mezi tím byla celá řada nekompetentních jmen. - To si vymýšlí. Velikost odpovídá tomu, co se mělo v roce 2026 vystřídat. To znamená, nikoho jsme nestahovali předčasně. A zároveň jsou tam lidé kvalifikovaní, nejsou tam žádní bývalí ministři. Na rozdíl od Babišovy předchozí vlády. Ten si tam na poslední vládě schválil pana velvyslance Kulhánka, pana velvyslance Vojtěcha, bývalé ministry.

17:00 Další, čím se šermuje ve sporu mezi Černínským palácem a Pražským hradem, je věc, která se obvykle objevuje v politické debatě, když se prezident dostane do sporu s vládou, a to je seškrtání rozpočtu Pražského hradu. Je to legitimní nástroj? - Není to legitimní. Je to stejné, jako kdybyste chtěla vyhrožovat, že seškrtáte rozpočet soudům, že seškrtáte rozpočet policii nebo věznicím v momentě, kdy ta část státní moci udělá něco, s čím nesouhlasíte. A navíc si myslím, že Pražský hrad je natolik populární, že kdyby se mezi lidmi vyhlásila sbírka na chod Pražského hradu, tak by Pražský hrad fungoval dál. - Myslíte? - Já jsem o tom naprosto přesvědčený. - Že bychom vybrali na zahraniční cesty prezidenta. - Klidně. Nebo klidně na stříhání trávníku nebo paní uklízečku. Aby země byla dál reprezentovaná, slušně vypadala. - Nekarikujeme teď už tu debatu? - Ne. To je sídlo hlavy státu, to prezentuje tuto zemi. A oni vyhrožují tím, že tam nedají peníze. To je prostě další typ vydírání. S tím by si vláda zahrávat neměla.

20:00 Co summit NATO a výroky ministra Macinky, že prezident nepojede v čele červencové delegace? - Marku Ruttemu je to v uvozovkách jedno, koho Česko pošle. Protože on bude akceptovat takovou delegaci, jaká přijede ve jménu České republiky. Takže to, že tím machroval, je spíš trapné ze strany Petra Macinky vůči prezidentovi. Pravdou je, že vláda České republiky přijímá mandát a schvaluje tu zahraniční cestu, takže má sílu v uvozovkách z toho prezidenta vyšoupnout. Protože máme dvě hlavy státu z hlediska zahraniční politiky: prezidenta a premiéra. Ale těch summitů se koná tolik, že pro premiéra je výhodné mít možnost někam prezidenta poslat. Pak jsou akce, na které premiér jede velice rád. Typicky Evropská rada v Bruselu. To je taková ta kabinetní premiérská politika. A vždycky je to výsledek nějakého dialogu mezi prezidentem a premiérem, aby se domluvili, kdo kam pojede. Role Ministerstva zahraničních věcí v této věci je čistě servisní. Takže je asi, jako kdyby vrátný vyhrožoval někomu, že ho nevpustí do budovy. Tohle předvedl Petr Macinka, když mluvil o těch akreditacích.

30:00 Vnímáte to tak, že jednou z linek, která se rozvíjí okolo sporu vlády s Pražským hradem, s prezidentem Petrem Pavlem, je už nějaká začínající prezidentská kampaň před příštími prezidentskými volbami? - Zcela jednoznačně ano. Andrej Babiš na sněmu ANO, kde severokorejským způsobem obhájil svoji vůdčí pozici, řekl, že chce nahradit prezidenta Pavla vlastním kandidátem z tábora SPD, Motoristů a ANO. Pak začal mluvit o tom, že by se mu líbilo, aby tam třeba byla nějaká žena. Takže tím zatroubil do útoku proti Pražskému hradu. A myslím si, že teď se všemožné elementy na politické scéně, které se chtějí zalíbit Andreji Babišovi, včetně Motoristů, budou snažit na prezidenta nakydat co nejvíce špíny. A když kydáte špínu, tak vždycky něco ulpí a mají na to dva roky. Takže pro pana prezidenta tohle určitě nebude jednoduché období. Neříkám, že jsem třeba neměl spory během mého ministrování s prezidentem Pavlem. Ale snažil jsem se je vždycky řešit nějak jako zákulisně, potichu. Tady ale vidíme, že cílem není řešit spory, cílem je vyvolávat rozpory a cílem je kydat hnůj. Takže pro pana prezidenta to nebude jednoduché a uvidíme, jak to dopadne. Já bych si přál, aby obhájil mandát.