Výhled po volbách: Mají se Češi smířit se zdaněním majetku?

Část politických stran před volbami láká voliče na nižší daně. Podle ekonomů je nezbytné, aby příští vláda daňový systém změnila. A mohla dál brzdit zadlužování a zároveň měla na výdaje na obranu či důchody. Co by Česku pomohlo?

Hostem Ptám se já byl sociolog a šéf PAQ Research Daniel Prokop.

Česká republika roste pomaleji než nám podobné země. Brzdou ekonomiky jsou podle odborníků i daně. Podle ředitele PAQ Research Daniela Prokopa Česko vybírá více na zdanění práce a na zdanění zisku firem. Zároveň méně řeší majetkové a spotřební daně, které přitom hospodářský růst nebrzdí.

Podle velké studie výzkumných organizací PAQ Research, Centra veřejných financí a IDEA s názvem Chytřejší daně by mělo Česko upravit celý systém tak, aby snížilo daňové zatížení lidí s nízkými příjmy a podpořilo firemní investice. Výpadky příjmů by mělo kompenzovat zvýšení majetkových a spotřebních daní nebo přiblížení zdanění živnostníků ke zdanění zaměstnanců.

Reforma by podle odborníků státu přinesla několik desítek miliard korun a dlouhodobě zrychlila hospodářský růst.

Většina stran před volbami spíše slibuje jejich snižování nebo jejich lepší výběr.

Jak Čechům vysvětlit, že je třeba více danit majetek? A jaké dopady bude mít, když daně necháme tak, jak jsou?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Vy jste vypracovali asi nejpodrobnější analýzu českého daňového systému za poslední roky a návrh toho, jak by daně šly změnit. Kdybych to úplně zjednodušila, základem je, že je potřeba snížit daně těm, kteří vydělávají nejméně, a naopak daňové příjmy navýšit na majetkových daních, které jsou v Česku velmi nízké. Proč ten koncept stojí právě takto? – Vychází z teorie dobrého daňového mixu, který popisovali ekonomové v zahraničí. A ukazuje, že daně ovlivňují ekonomický růst. A to tak, že když hodně daníte práci a zejména nízkopříjmovou, která vede k tomu, že lidé pracují načerno, že nepracují nebo že rodiče zůstávají radši doma, než aby se vrátili do práce, tak to hodně poškozuje trh práce. Danění práce obecně, danění aktivity je horší pro ekonomický růst než danění spotřeby.

3:00 Daně souvisí s růstem a my máme ten mix hodně protirůstový. Je to vidět v posledních pěti letech, že i daně brzdily růst. Druhá věc je, že nemá cenu daněmi produkovat, vyrábět chudobu a potom to vracet lidem dávkovým systémem.

4:00 A zatřetí, když se to sníží tady a sníží se to ještě v dalších věcech, které podporují růst – protože tam je ještě návrh snížit nebo zrychlit odpisy firem, aby rychleji investovaly v Česku –, tak to podpoří růst, omezí to chudobu, ale samozřejmě to sníží příjmy rozpočtu. A musí se to někde dohnat.

4:30 My ukazujeme v té studii, že v Česku je spousta výjimek v danění alkoholu, v danění kapitálu, rozdíly v danění vysokopříjmových OSVČ a zaměstnanců, máme nesmyslně některé věci ve spodní sazbě DPH. A když se tohle opraví a trochu se přidají majetkové daně, daně z nemovitosti, které nejsou tak škodlivé, tak se dá udělat mix, který je prorůstový, vyplatí se většině pracujících víc než ten dnešní, uzavře některé mezery. A daně zvýší hodně k horním 20 procentům, ale ne zaměstnancům, kteří ho už dnes platí hodně.

5:00 Jaké reakce se vám na tu studii teď dva týdny před volbami schází? Protože se o tom už týden živě debatuje. – Jsem rád, že to nezapadlo, ale je to bohužel důsledek toho, že volby jsou hrozně vyprázdněné. A my jsme se snažili v řadě oblastí přicházet s nějakými návrhy reforem, i v NERV – já jsem členem Národní ekonomické rady vlády –, jak nakopnout regiony a podobně. A myslím, že volby by měly být mnohem víc o těchto tématech.

5:30 Teď zpátky k té reformě. Je víc variant. A ty tři prvky, posílení růstu, omezení chudoby a omezení výjimek, aby systém byl férový – když dnes sečtete příjmy z práce, z majetku a spotřeby, tak tam jsou lidé, kteří platí ze svého příjmu 50 procent, lidé, kteří platí 20 procent – a to jsou tři principy, kterých se dá dosáhnout i bez zvýšení příjmu. Takže tam je nulová varianta třeba, která toho dosahuje bez zvýšení příjmu. Ale většina autorů té studie si myslí, že když máme strukturální deficit asi 165 miliard a teď strany slibují spoustu dalších výdajů, tak by bylo dobré i trochu posílit příjmy.

7:00 Ale jaké máte reakce zejména na majetkové daně? Protože Češi jsou na to logicky velmi citliví. – Lidé to čtou tak, že bude hodně platit člověk, který má nějaký domeček u Karviné. A tam naopak ten návrh daně z nemovitosti říká, že bychom to měli vázat na ceny pozemků v těch lokalitách. To znamená, že člověku v Karviné by se to snížilo, ale když vlastníte velké pozemky v Praze, tak by se vám to zvýšilo. (…) Tím netrestáte aktivitu. Když hodně daníte práci, tak velká část daně způsobí to, že lidé buď nepracují, nebo pracují načerno nebo pracují na dohody. A půda nezmizí, práce zmizí.

10:00 Ale jak byste to vysvětlil lidem, kteří to kritizují? – Je to krok, který se vyplatí většině. Kombinace daně, která je navázaná na ceny pozemků, a snížení práce se vyplatí většině zaměstnanců, protože jim se sníží práce a trošku zvýší nemovitost nebo půda. A zároveň je to krok, který vede k tomu, že když daň v té nemovitosti míří na pozemky, a ne na barák, tak to vede k tomu, že netrestáte nikoho za to, že si třeba zrenovoval dům, to není navázáno na aktivitu, třeba investiční a podobně. Naopak to motivuje využívat pozemky k tomu, aby se tam stavělo. Je to věc, která nakopne trh práce a díky tomu celou českou ekonomiku. Díky tomu porostou příjmy a vyplatí se to všem.

11:00 Nejde o nějaké drobné majetky. Ale v Česku 36 procent celkového majetku vlastní jedno procento lidí. My jsme jedna ze zemí, která má největší koncentraci majetku v Evropě. Máme malé příjmové nerovnosti, v Česku nemá smysl dělat progresivní daň z příjmů. Ale máme velké majetkové nerovnosti.

11:30 Samozřejmě řada toho majetku je vybudována poctivě, lidi dělaly firmy, a to by se danit ideálně nemělo, že prodáváte rodinnou firmu. Ale musíme si přiznat, že jsme jedna ze dvou, která má největší kapitálové výjimky v Evropě. Takže už nedaníte prodeje firem, prodeje akcií, prodeje investičních nemovitostí, když pronajímáte, tak se dá dostat do minusu, takže vám ještě stát vrátí daně z jiných oblastí.

13:30 Je z vašeho pohledu naděje, že po volbách k některé z těch změn, které vy navrhujete, dojde? – Politici bohužel těží z toho, že nízkopříjmoví zaměstnanci nevědí, kolik platí. Nevědí, jak brutálně je zatížená. A zároveň neznají tyhle výjimky, ze kterých nečerpají. A že z toho těží ten systém, který postupně pořád zvyšuje danění práce, že se nezvyšují základní slevy a kumuluje to výjimky pro lidi, kteří se v tom vyznají.

16:00 A co to rozdávání na všechny strany, v podstatě téměř u všech stran? – Bohužel se rozjelo to, že je normální mít programy, které jsou třeba zhruba minus 400 miliard. Můžete slibovat, že snížíte daně, že vrátíte některé daňové výjimky, a zároveň slibovat vysoké výdaje. A ono to jistou dobu půjde, protože český dluh je pořád relativně omezený. Ale budujeme něco, co je dlouhodobě neudržitelné. Budujete deficity, které teď jsou třeba 250 miliard nebo 280 a budou 400 nebo 500 miliard. Tak potom se začne šetřit hloupě, začne se sekat na vzdělávání, obrana se brzy vrátí ze tří procent na dvě. A nás to poškodí jako společnost celkově, když si nepřiznáme realitu, že je nutné někde šetřit a někde zvýšit daně.

20:00 Mimochodem, vy jste zmínil hned na začátku, že volby jsou letos podle vás vyprázdněné. – Z hlediska fiskální upřímnosti, co se musí měnit, reformy ve vzdělávání, v růstu regionů, bydlení, tam vidím, že je problém. Tam politici nenabízí řešení. A bojím se, že účast (ve volbách) může i klesnout, že ztrácíme loajalitu voličů k těm stranám, protože necítí, že dost adresují společenské problémy.

21:00 Občas se i podaří vybudit účast v posledních 14 dnech. Ale je problém, že když tam není obsah, tak ji můžete vybudit jenom sporem, extrémním konfliktem. A potom společnost dlouhodobě za ten extrémní konflikt platí.

21:30 Řekl byste, že vás třeba děsí plány politických stran v předvolebních programech? – Mě neděsí. Protože si myslím, že se program na straně výdajů nesplní a že se budou zvyšovat daně. Děsí mě některé plány na vystoupení z Evropské unie, NATO nebo rušení veřejnoprávních médií, které by ovlivnily demokratický systém, který v Česku funguje díky mnoha institucím lépe než v řadě postkomunistických zemí. Ale neděsí mě ekonomické programy, protože si myslím, že se z těch slibů ustoupí na straně výdajů i na straně daní.

22:00 Ale co mě děsí, je, že když to nemáte promyšlené a lžete před volbami, tak potom to musíte udělat hodně hloupě. Že nakonec ještě zvýšíme danění práce a zabrzdíme růst ekonomiky.

25:00 Jak se za poslední roky proměnily nálady ve společnosti? Jak se do toho propisují třeba regionální rozdíly, které dlouhodobě popisujete? – Když se kouknete na výzkumy o vnímání demokracie, tak tam je jedna odpověď, která zní, že člověku, jako jsem já, na tom nezáleží, jestli je demokracie, nebo ne. A v tom se právě liší lidé, kteří jsou na tom dobře a kteří špatně. Ti, kteří jsou dole, tak to nejsou většinou putinovci. Ale jsou často hodně ovlivnitelní a získatelní autoritáři a populisté. Takže tam je takový měkký podbřišek demokracie, je to v té malé loajalitě. Hodně to souvisí se společenským postavením, ale nejen třeba s příjmem, ale právě i s tím, ve kterém regionu žijete.

29:00 Zesílily tyto problémy v posledních čtyřech letech, kdy velká část lidí neměla zastoupení v Poslanecké sněmovně? Mluvilo se o milionu lidí, kteří nemají politický subjekt, který by je ve Sněmovně zastupoval. Propsalo se tohle nějak, že tomu systému třeba méně věří nebo jim to tam chybělo? – To je dobrá hypotéza a myslím si, že tam může být ten efekt. Je vidět na datech, že lidi, kteří volili menší strany nebo i opoziční strany, trochu mobilizuje ekonomický propad. Ekonomika se zlepšuje. Řada lidí už se má podobně, jako se měla před čtyřmi lety. Ale někteří to pořád dohánějí.

30:00 A když se koukáme na preference v čase, tak je vidět, že vývoj preferencí závisí na ekonomické změně v domácnosti v posledních čtyřech letech. Když jste volič vládních stran, tak se vám spíš propadla životní úroveň a spíš vás to dělá pasivnějším, protože nevěříte už nikomu v politice. A když jste volič opozičních stran, tak vás to spíš mobilizuje. A to se projeví pravděpodobně ve změně účasti, struktuře účasti a na výsledku voleb.

30:30 Pro demokratické strany, a teď nemyslím jenom vládní, ale i třeba ANO, prostě strany, které jsou prozápadní, je důležité, aby nabízely těm voličům jinou pomoc než v těch kulturních válkách.