Článek
Katastrofické povodně zasáhly kromě Česka také sousední Polsko. Na několika místech se protrhly hráze záchytných retenčních nádrží a velká povodňová vlna se valila na města. Jak Poláci záplavy zvládají?
Hostem Ptám se já byl český velvyslanec v Polsku Břetislav Dančák.
Polsko se po dramatickém víkendu dál potýká s ničivými povodněmi na jihu země. Záplavy si už vyžádaly pět lidských životů. Podle českého velvyslance v Polsku Břetislava Dančáka je situace velmi vážná.
Z pondělí na úterý bojovali o záchranu například obyvatelé města Nisa, které leží v Opolském vojvodství nedaleko českých Mikulovic. Stovky lidí se spolu s vojáky a hasiči dali pomocí pytlů s pískem do opravy a zpevnění poškozené protipovodňové hráze, jejíž zhroucení by vedlo k zaplavení centra města. V Nise byla podle hasičů asi nejhorší situace v zemi. Kolektivní snaha o záchranu se ale nakonec podařila.
Přívalové vlny se obává i město Vratislav v Dolnoslezském vojvodství. „Vratislav má jednu hlavní řeku, a to je Odra. Ale k Odře se připojují čtyři další řeky a vzniká tam takzvaný říční uzel, který dohromady vytváří v situacích, ve které se teď nacházíme, gigantický soutok,“ popsal problém velvyslanec s tím, že povodňovou vlnu na Odře má zachytávat obří retenční nádrž Dolní Ratiboř.
Tento obří suchý poldr, který se nachází nedaleko hranic s Českem, se dál plní vodou a v noci začal prosakovat. Prosakující místo zatím vojáci a hasiči utěsnili. Osud Vratislavi je podle odborníků přesto stále nejasný. Podle aktuálních prognóz by se měla velká voda dostat k městu během středy a protékat by měla až do pátku (kdy by měla řeka kulminovat).
Jak bylo Polsko na velkou vodu připravené? A jak ke katastrofě přistupuje politická reprezentace?
Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.
Co v rozhovoru zaznělo?
1:00 Jaká je z vašeho pohledu aktuální situace v Polsku? - Situace v Polsku je samozřejmě velmi vážná. To, co zažívá Česká republika, ve velmi obdobné podobě zažívá samozřejmě také Polsko. Ty regiony, které jsou zasaženy, jsou nám velmi blízké, protože jsou to hraniční regiony s Českou republikou, které přiléhají k našim horským masivům. A tak jako nás řeky mohou spojovat, spojuje nás bohužel katastrofa.
3:00 Tenhle region zasáhla velká povodeň, stejně jako v případě Česka, v roce 1997. To bylo velké memento a Poláci stejně jako my začali budovat protipovodňová opatření. Jak na to tedy bylo Polsko připraveno? - Z hlediska krátkodobé připravenosti, když jsem sledoval situaci v České republice a paralelně to, co se odehrávalo zde v Polsku, tak můj dojem je takový, že česká vláda a čeští představitelé s poměrně dlouhým předstihem upozorňovali na skutečnost, že přijdou velké deště a že skutečně dojde k rozsáhlým problémům spojeným s tím jevem, který se nazývá Boris.
3:30 U nás povodně začaly v pátek a v podstatě od předchozího týdne už obyvatelstvo bylo připravováno, byly chystány pytle s písky a tak dále. Starostové upozorňovali na uvolněné dřevo na otop a tak dál a tak dál. Tohle se v Polsku neodehrávalo. Ne s takovou intenzitou.
4:00 Polsko se tedy nechystalo? - Chystalo se, ale mám pocit, že u nás ty přípravy byly víc důkladné a šly skutečně až na úroveň obcí a komunikace s občany.
5:00 A pak je zde druhý aspekt, a to je budování protipovodňových hrází a příprava na tu velkou vodu v dlouhodobé perspektivě. A zde Polsko udělalo obrovský kus práce především s ohledem na suchý poldr v Dolní Ratiboři, což je oblast nedaleko od českých hranic na sever od Ostravy a Bohumína. Tento suchý poldr stál obrovské peníze a po záplavách v roce 1997 k němu bylo přistoupeno s ohledem na katastrofu, kterou to způsobilo ve Vratislavi.
6:00 Vratislav má jednu hlavní řeku, a to je Odra. Ale k Odře se připojují čtyři další řeky a vzniká tam takzvaný říční uzel, který dohromady vytváří gigantický soutok v situacích, ve které se teď nacházíme. V podstatě se bavíme o vodě, která stéká ze severní strany Krkonoš směrem ke Vratislavi, a vodě, která Odrou přitéká ze strany od Ostravy. A z této části je největší obava, která stále panuje. Pramení z toho, že tyto dvě povodňové vlny se potkají ve Vratislavi a způsobí kumulační vlnu.
8:00 To téma je i předmětem politického boje, opozice se s vládními stranami pře o to, kdo bránil, kdo nebránil, kdo chtěl budovat, kdo nechtěl. - Tady bych asi nepoužil to srovnání, které je typické pro naši dálniční síť. Kdy se používá polský příklad, jak rychle vybudovali obrovské množství dálnic. V případě záchytných nádrží jsem zaznamenal debatu, která je velmi podobná tomu, co se odehrává u nás. Pokud si vybavíme situaci kolem Nových Heřminov na řece Opavě, kdy řada místních obyvatel podepisovala petici proti vybudování toho poldru. Podobné debaty se odehrávají v Kladské kotlině.
Volební štáb Seznam Zpráv
Seznam Zprávy chystají volební studio, kam můžete přijít i vy. V sobotu 21. září od 13:30 budeme na pražském Boršově společně sčítat hlasy v krajských a senátních volbách a natočíme živé speciály vašich oblíbených podcastů. Chcete být u toho? Stačí vyplnit registrační formulář a zarezervovat si místo. Představí se vám podcasty Ptám se já, 5:59, Ve vatě, Vlevo dole a Šťastné pondělí. Těšíme se na vás!
11:00 V Česku se objevila i řada dezinformací v souvislosti s povodněmi. Tohle se odehrává i v Polsku v nějaké podobné rovině? - Odehrává se to i v Polsku. Jsou to situace, kdy samozřejmě Vratislav je dobře připravená na povodeň. Podle všech informací ji zvládne dobře. Ale na sociálních sítích se objevují zprávy o tom, jak se budují stanová městečka někde na stadionu a že vláda to nezvládá a lidé budou bydlet někde ve stanech, nebudou mít elektřinu a tak dál. (…) Premiér je proto velmi ostrý ve vyjádřeních, která se týkají například koordinace některých kroků. To je také důležité pro obyvatelstvo, aby věděli, že vláda to drží pevně v rukou.
12:00 Projevilo se to v Polsku nějakým způsobem na přístupu lidí třeba k evakuacím? - Pokud mám být lakonický, tak to bylo stejné. Proto to změnila vláda rozhodnutím o tom, že nejvíce zasažené oblasti v těch třech vojvodstvích jsou vyhlášeny oblastmi s živelnou katastrofou, kde platí jiný režim ochrany práv občanů. To znamená, že pokud je nařízená evakuace, tak ten občan se musí evakuaci podřídit.
12:30 Nedocházelo k situacím jako u nás. Tedy že povodňová vlna přišla během půl hodiny a občan, který samozřejmě mohl předtím odjet autem nebo mohl být transportován rozumně, najednou musí být zachraňován z vrtulníku.
13:00 A tady si myslím, že je dobré zmínit – a nejenom Poláci to vědí, řekl to náčelník generálního štábu – tři vrtulníky, které jsou české a jsou zde v Polsku v rámci sil Severoatlantické aliance. Poskytují pomoc s transportem a byly zapojeny do operaci na jihu Polska. Což z hlediska obrazu českého vojáka a vůbec České republiky v Polsku je velmi důležité a považuju to za zásadní. Bylo to zmíněno na tiskové konferenci s panem premiérem Tuskem a já si toho velmi považuju.
16:00 Jak to vypadá se škodami a finančními možnostmi státu na jejich řešení, jak si v tom srovnání stojí Poláci? - Polsko má velký deficit, není to tak, že to je země, která může bez jakéhokoliv omezení čerpat z finančních rezerv. Vládní deficit je velký. V případě pomoci v těchto regionech je solidarita Poláků velmi silná. Byly otevřeny sbírky na pomoc postiženým. Myslím si, že to půjde v několika rovinách. Co vím, tak má záměr se zapojit i český byznys, který se pohybuje tady v Polsku. (…) Ale celkově vláda je připravená podpořit individuálně občany, stejně jako v našem případě okamžitou pomocí, a zároveň bude vyčleňovat prostředky na tu rozsáhlejší pomoc.
Ptám se já, Marie Bastlová
Podcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.