Ameriku čeká hluboký přerod, říká expertka

Speciální živé vysílání Seznam Zpráv k výsledkům amerických prezidentských voleb. Do studia Ptám se já přišli výsledky rozklíčovat novináři, odborníci i politici.

Americké prezidentské volby jsou za námi. Demokratická kandidátka Kamala Harrisová do nich naskočila nezvykle na poslední chvíli až v srpnu, když nahradila současného prezidenta Joea Bidena. Republikán Doland Trump naopak začal s kampaní brzy a letos kandidoval už potřetí.

Kdo z nich se stane 47. americkým prezidentem? Jak jejich prezidentství může změnit svět? A jak dopadne na nás a na Evropu? To vše probrala moderátorka Marie Bastlová se svými hosty ve speciálním vysílání pořadu Ptám se já.

Podle průběžných výsledků to vypadá na vítězství Trumpa. „Harrisová má teoretickou šanci, ale nakročeno má Trump,“ řekl z USA novinář Tomáš Klvaňa. Podle něj nakonec rozhodne relativně málo hlasů v rozhodujících státech, protože ti, kdo se rozhodují na poslední chvíli, vždycky převáží hlasy.

„Harrisovou by teď zachránil jen zázrak. Doplatila na politiku prezidenta Bidena, doplatila na vysokou inflaci, řekl Klvaňa. S Trumpem nás podle něj čeká komplikovaný svět: „Ukrajina bude mít velký problém. Trump nebude stát na její straně.“

Trump podle očekávání zvítězil na Floridě. „Ukázalo se, že Florida je mnohem červenější, než se odhadovalo,“ řekl z místa reportér Seznam Zpráv Filip Harzer. „Kubánci tu mají Harrisovou za komunistku,“ připomíná reportér, který se byl podívat i v místním volebním štábu demokratů: „Připomínalo to pohřební hostinu. Do štábu Trumpa naší skupinku zahraničních novinářů nepustili, nebylo to úplně přátelské.“

Připomněl i to, že části voličů vadilo i pohlaví Harrisové. „Někteří si ženu prezidentku prostě nedovedli představit,“ řekl z Floridy Harzer.

Pravděpodobné vítězství Trumpa oživilo trhy. „Zatím na to reagují euforicky,“ řekl česko-americký investor Ondřej Jonáš. Podle něj může jeho vítězství přinést i příležitosti pro investory: „Jeho plán na nižší korporátní daně by byl přínos.“

Za výsledkem Harrisové vidí i způsob, jakým se ke kandidatuře dostala. „Demokraté utíkali od dědictví Bidena až neuctivě. Trump je vulgární, ale lidi přesně vědí, co říká,“ myslí si Jonáš. Evropu teď podle něj čeká těžká práce: „Evropa bude nucena dát konečně dohromady společnou bezpečnostní politiku.“

Z průběžných výsledků nebyl nadšený ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN): „Putin, Fico, Orbán a Konečná se teď radují,“ řekl. Ministr má obavy z toho, jak se USA případně postaví k Evropě a spojencům. „Evropu už považují za odbytou záležitost. Nejsem si jist, že Trump věří v NATO,“ myslí si Dvořák podle kterého teď Ameriku více zajímá Čína.

Podle něj nejsou průběžné výsledky tak překvapivé, jak se původně zdálo. „Na Trumpovo vítězství jsme se jako Evropa špatně připravili. U něj hrozí, že omezí pomoc Ukrajině a nechá ji padnout,“ řekl ministr Dvořák.

Už minulé velmi těsné prezidentské volby ukázaly na rozdělenou Ameriku. „Společnost zůstane do určité míry polarizovaná. Trump není člověk, který spojuje. Dál bude společnost dráždit,“ řekl z USA Jan Švejnar, ekonom z IDEA/CERGE-EI Praha a Kolumbijské univerzity v New Yorku. Podle něj se dají čekat protesty studentů, kteří Trumpa nevolili.

Změna u demokratů přišla podle něj příliš pozdě: „Otázka je, jestli Harrisová byla nejlepší kandidát.“ Podle Švejnara to vypadá, že voliči se nerozhodovali na poslední chvíli. „Zdá se, že většina lidí se rozhodla už v září. Trump má charisma a někteří věřili, že on jejich situaci změní,“ myslí si. Očekává, co Trump udělá v ekonomice: „Snížení daní by mělo efekt, že by se stahovaly ze světa do USA.“

Spolu s prezidentem Američené volí i do Senátu a Sněmovny reprezentantů. „Důležité je, že republikáni znovu ovládnou Senát,“ řekl ve studiu Kryštof Kozák, amerikanista z Univerzity Karlovy. Harrisová měla podle něj těžkou úlohu: „Její problém byl, že představovala kontinuitu s Bidenem. Zároveň se musela ukázat, jako nová tvář. Což je trochu schizofrenní situace.“

Podle Kozáka ale dopadla určitě lépe, než by byl výsledek Bidena. „Její kampaň spíše cílila na pozitivní emoce, program byl vágní. Jediným nepřítelem byl Trump - ne konkrétní problémy Američanů,“ upozorňuje. Poukázal i na roli nejbohatšího člověka Elona Muska: „Musk dal Trumpově kampani silné jméno. A ukázal tu optimistickou Ameriku: technologie, rakety, inovace.“

Voliči Trumpa považují jeho trestní minulost a zpochybňování předchozích voleb za marginálii, myslí si Kateřina Březinová, amerikanistka z Metropolitní univerzity Praha. „Naopak si pamatují lepší ekonomickou situaci,“ upozornila Březinová a poukázala na to, že Trumpovi se tentokrát mnohem masivněji podařilo mobilizovat příznivce.

„Ze strany republikánů se stala strana Donalda Trumpa,“ řekla s tím, že je v budoucnu nutné sledovat Trumpova kandidáta na viceprezidenta J.D. Vance. „Vance je nová konzervativní verze Ameriky a budoucí směr republikánů,“ myslí si Březinová. Podle ní to ukázalo na schopnosti jeho a jiných mladých republikánů, kteří jako původem „kluci z ulice“ umí prodat program republikánů i pracujícím Američanům, kteří dříve volili Demokraty.

Podle ní se čeká změna. „Přijde hluboký přerod, jak funguje americký stát. S převahou konzervativních hlasů k tomu bude podpora Senátu i Sněmovny reprezentantů,“ předpověděla Březinová budoucnost americké demokracie.