Záběry, které jsme viděli, by možná měly být veřejné, uvažuje diplomat z Izraele

Americký prezident se chystá na návštěvu Izraele. Obě země budou řešit izraelskou odvetu proti teroristickému hnutí Hamás, které zavraždilo začátkem října více než 1300 Izraelců, další tisíce zranilo a stovky zajalo. Co zemi čeká?

Hostem Ptám se já byl zástupce velvyslankyně v Izraeli, diplomat a arabista Cyril Bumbálek.

Izrael se podle aktuálních zpráv připravuje na další fáze války s palestinským radikálně islamistickým hnutím Hamás. Podle mluvčího armády přitom nemusí jít jen o pozemní ofenzivu, kterou v posledních dnech zmiňují média.

Rozsáhlý a brutální útok Hamásu ze 7. října si vyžádal přes 1300 obětí, většinou civilistů. Zhruba 200 lidí při něm teroristé unesli do Pásma Gazy jako rukojmí. Izraelské bombardování, které země spustila v protireakci, má podle palestinských úřadů už přes 2800 obětí, polovina z toho jsou ženy a děti. V Pásmu Gazy se zároveň dále zhoršuje už tak krizová humanitární situace.

Podle Bumbálka Západ a zejména Izrael v informační válce s Hamásem narážejí na kulturní limity. „To, že se často ty nejdrastičtější záběry nezveřejňují právě proto, že se zohledňují nějaká etická kritéria toho, co jsou lidé připraveni vnímat nebo vidět v médiích. Ale možná to bude něco, kde ty ohledy budou muset ustoupit. Protože to, co tady diplomaté a část novinářů viděli ze záběrů těch odporných teroristických činů, které v sobotu 7. října provedli teroristé Hamásu, tak to je něco, co je velmi srovnatelné, nebo dokonce horší než terorismus Islámského státu,“ uvažuje diplomat.

Jde poslat humanitární pomoc lidem do Pásma Gazy, aniž by ji ukořistil Hamás? Přistoupí Izrael na výměnu zajatců za propuštění tisíců palestinských vězňů a vězeňkyň? A jakou roli chce a bude hrát Írán?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Ve společnosti je nálada vyčkávání. Lidé se vzpamatovali z toho prvního šoku, nyní převažuje snaha se připravit na to, co bude následovat. Lidé očekávají, že nastane relativně brzy pozemní fáze vojenské operace, zacílená na zničení pokud ne samotného hnutí teroristické organizace Hamás, tak té vojenské infrastruktury, která sloužila po mnoho let a nadále slouží k tomu, aby teroristé útočili na Izrael.

2:00 Izrael je země, která není ochotná nebo nechce zbytečně riskovat životy vojáků. Tím spíše, že je to země, která má pořád občanskou armádu, většina armády jsou lidé, kteří jsou na vojně, nejsou to profesionální vojáci. Takže se připravuje, ty přípravy nepodceňuje, není to tak, že by do Pásma Gazy izraelská armáda chtěla jít co nejdříve a za každou cenu.

2:30 Jak jsou na tom v tuto chvíli čeští občané, kteří se v Izraeli nachází? Pořád se ještě obrací někdo na velvyslanectví s žádostí o pomoc? – V aplikaci DROZD máme pořád kolem 200, nebo dokonce přes 200 českých občanů. Myslíme si – a samozřejmě nevíme přesně, protože řada českých občanů nemá zapotřebí vyhledávat pomoc ambasády –, že je tady několik desítek českých občanů na krátkodobých pobytech. Jsme v kontaktu s několika rodinami nebo českými občany, kteří se dotazují na možnosti opuštění země. Ale není to tak, že by se cítili v tuhle chvíli ohroženi a žádali okamžitou repatriaci. A vedle toho je tady čtyři až pět tisíc českých občanů, kteří zde žijí dlouhodobě.

4:00 Je nějaká varianta, že by ještě byl organizován nějaký repatriační let? – My o tom nevíme. A současně platí, že je i nadále otevřeno mezinárodní letiště Ben Gurion v Tel Avivu. Není to tak, že by lidé nemohli odcestovat ze země, pokud mají tu potřebu.

7:00 Jaká je situace v Pásmu Gazy, jak se daří, aby civilní obyvatelé Gazu opustili? – Izrael už v pátek vyzval obyvatele Gazy, zejména v severní části Pásma Gazy, kde se očekávají nejintenzivnější vojenské operace, k tomu, aby opustili území. Tu výzvu poslechlo zhruba 1,2 milionu obyvatel. Ti lidé stále pravděpodobně proudí na jih, byť teroristická organizace Hamás se snaží bránit tomu, aby všichni, kteří chtějí, mohli sever Pásma Gazy opustit na jih. Tam současně s tím existují intenzivní snahy o to, zajistit zásobování a vytvořit humanitární koridor.

9:00 Samozřejmě asi ne všichni odejdou. A bohužel je i snahou teroristů, aby část obyvatel zůstala v oblastech, kde se očekávají boje. Protože to není nová taktika, ale je to to, co Hamás dělá dlouhodobě, že se schovává za civilisty, schovává se ve školách, v nemocnicích. To, že tam hrozí ztráty civilního obyvatelstva, nahrává propagandě Hamásu a informační válce, kterou vede vedle samotného terorismu ve formě přímého násilí proti obyvatelům Izraele. Hamás má pocit, že mu pomáhá, když umírá hodně lidí, když trpí civilní obyvatelstvo.

10:00 Právě to velmi často zaznívá z úst mnoha západních kritiků Izraele, že by přece jenom víc měl vážit civilní oběti. Jak se v tomto směru Hamásu ta propaganda daří? – Izrael rozhodně necílí na civilisty a snaží se v mezích možností bránit civilním obětem. Na druhou stranu Pásmo Gazy je velmi hustě zalidněná oblast. V zásadě městská zástavba na většině území neumožňuje úplně eliminovat ztráty na civilních obyvatelích. (…) Hamás věří tomu, že zejména v regionu Blízkého východu, arabských zemích bude situace vnímána citlivě. Samozřejmě nejde jenom o to, že dochází k civilním ztrátám, ale existuje mašinerie toho, jak ztráty zveličovat, jak vytvářet falešné informace o ztrátách na životech. Vlastně veškeré informace z Pásma Gazy, které plynou o počtu obětí, nejsou ověřitelné, jsou to informace od teroristů.

12:00 A jak se Hamásu ta propaganda daří? – Daří se jim, protože Hamás vedle toho, že samozřejmě cvičí a intenzivně se připravoval na teroristické operace, tak má řadu lidí, kteří se věnují propagandistické válce. Na sociálních sítích jsou teroristé a nejenom samotní teroristé, samotné hnutí Hamás, ale řada různých příznivců, podporovatelů z různých částí ultralevicového a jiných částí politického spektra, kteří šíří dezinformace a propagandu Hamásu. (…) To je něco, s čím musíme všichni pracovat, s čím musí pracovat Západ, bedlivě sledovat, jakým způsobem ta propaganda funguje, a důsledně jí čelit.

13:30 Zde naráží Západ a zejména Izrael na to, že jsou zde i nějaké kulturní limity. To, že se často ty nejdrastičtější záběry nezveřejňují právě proto, že se zohledňují nějaká etická kritéria toho, co jsou lidé připraveni vnímat nebo vidět v médiích. Ale možná to bude něco, kde ty ohledy budou muset ustoupit. Protože to, co tady diplomaté a část novinářů viděli ze záběrů těch odporných teroristických činů, které v sobotu 7. října provedli teroristé Hamásu, tak to je něco, co je velmi srovnatelné, nebo dokonce horší než terorismus Islámského státu. A to je faktorem, který vlastně je hybatelem té razantní odpovědi, kterou lze očekávat. Já bych nehovořil o odplatě, ale o tom, že je tady odhodlání zabránit do budoucna tomu, aby se něco takového mohlo opakovat.

14:40 Ta vojenská operace bude jiná než v minulosti, bude razantnější, bude pravděpodobně delší a bude mít samozřejmě dopady humanitární. Ale ne nezbytně v podobě civilních obětí, ale prostě v tom, že lidé budou muset setrvat třeba déle v  nějakých nouzových přístřeších, nebudou se moct vrátit domů nějakou delší dobu. Ale důležité je si říct, že na počátku celé té věci stál bezprecedentní terorismus palestinských organizací z Pásma Gazy. A i ten emocionální dopad na izraelskou, ale i na západní společnost je tak silný, že to je něco, co není možné přejít nějakým příměřím.

16:00 Řekl byste, když vidíte propalestinské demonstrace, které probíhají v Severní Americe, ale i v mnoha evropských městech, že jsou úspěchem Hamásu? – To není nezbytně úspěch Hamásu. Ti lidé na demonstrace chodí s různými motivy, neřekl bych, že většina chodí podporovat Hamás, ale mají dlouhodobě obavy nebo vnímají palestinskou otázku, situaci Palestinců jako něco, co je pálí, o čem chtějí hovořit, kde mají pocit, že by mohlo být dosaženo nějaké mírového urovnání. Což teď samozřejmě není ten případ.

17:30 Má Izrael šanci Hamás zničit nebo skutečně zasáhnout tak citelně, aby trvalo dlouhé roky, než se z toho Hamás vzpamatuje a nějakým způsobem dokáže znovu mobilizovat síly? – Všichni v to doufají. Pravděpodobně tu schopnost má. Druhá věc je také něco, na co se neptají všichni tady v Izraeli, ale řeší to americká diplomacie, prezident Biden nebo evropští politici. A to, co bude následovat, protože samozřejmě Izrael dokáže velmi razantně potlačit teroristy, bojovníky hnutí Hamás a dalších teroristických organizací v Pásmu Gazy. Dokáže výrazně zasáhnout infrastrukturu, zabrání tomu, aby v nejbližším nebo ve střednědobém období nedokázal Hamás vyrábět rakety, nedokázal se vyzbrojit.

18:40 Klíčová otázka tedy je, co se dá udělat pro to, aby Hamás nadále nevládl v Pásmu Gazy, nekontroloval Pásmo Gazy, aby se nemohl za pět deset let znovu vyzbrojit, vycvičit své bojovníky a ten útok zopakovat. Musí se vytvořit předpoklady pro to, aby se ta teroristická infrastruktura neobnovila. (…) Aby přes hranice Pásma Gazy dále neplynuly, ať už zbraně přímo samotné, nebo zejména materiál, různé komponenty k tomu, aby si teroristé dokázali zbraně vyrábět.

20:30 Jaké se dá očekávat nebo jakého vy se obáváte zapojení Íránu do dalšího vývoje toho konfliktu? – V tuhle chvíli pravděpodobně nehrozí přímé zapojení Íránu. Ale zejména se mluví o tom, že Írán má schopnost ovlivnit zejména libanonské šíitské hnutí Hizballáh a motivovat ho, dokonce přímo přimět k tomu, aby zintenzivnilo nebo se pokusilo otevřít plnohodnotnou frontu, druhou frontu na severu Izraele. To je něco, od čeho se všichni partneři Izraele snaží jak samotný Hizballáh, tak ale zejména Írán odvrátit.