Zrušení pořadu Nory Fridrichové: Kolize, která neměla jít ven, říká Kořen

Do volby generálního ředitele České televize se přihlásilo 21 lidí. Jednou z nejznámějších tváří, která se o vedení veřejnoprávní televize uchází, patří moderátor, popularizátor vědy a bývalý komunální politik Vladimír Kořen. Proč se rozhodl do volby jít?

Hostem Ptám se já byl kandidát na generálního ředitele ČT, moderátor Vladimír Kořen.

Rada ČT příští týden vybere pětici nejlepších z 21 kandidátů, kteří se přihlásili na uvolněný post generálního ředitele České televize. O vítězi pak rozhodne o týden později.

O místo odvolaného Jana Součka usiluje také několik zájemců přímo spjatých s Českou televizí jako ředitel divize zpravodajství a publicistiky Petr Mrzena, obchodní ředitel Hynek Chudárek, bývalý šéf ostravského studia Miroslav Karas, moderátor Jakub Železný, programový ředitel Milan Fridrich nebo právě Vladimír Kořen.

Známý moderátor zábavně naučného pořadu ČT Zázraky přírody pracoval ve veřejnoprávním médiu mezi lety 1995 a 2010 jako redaktor a moderátor zpravodajství. Za popularizaci vědy a ochrany životního prostředí získal v roce 2006 ocenění Česká hlava. Mezi lety 2010 až 2022 působil v komunální politice, z toho deset let jako starosta města Říčany. V současnosti kromě moderování Zázraků přírody učí na základní škole.

„Důvěra, to je to základní, co teď Česká televize jako médium veřejné služby potřebuje. Diskuze okolo poplatků samozřejmě rozvlnila mediální trh a objevila se spousta názorů, proč Českou televizi potřebujeme? Když vidím průzkumy, které jsou z posledních měsíců, tak mě to jako člověka, který v televizi pracuje 30 let, neobyčejně bolí. Průzkumy, kde více než polovina lidí České televizi nedůvěřuje. S tím se musí něco dělat. Myslím si, že bychom se měli vrátit k pokorné veřejné službě,“ vysvětlil Kořen svoje motivace, které ho ke kandidatuře na ředitele ČT vedly.

Výběrové řízení na generálního ředitele vyhlásili radní ČT poté, co na začátku května odvolali po roce a půl ve funkci Jana Součka. Vadila jim zejména jeho manažerská pochybení.

V jaké kondici Jan Souček Českou televizi zanechal? Co by teď veřejnoprávní médium potřebovalo nejvíce? A jakým směrem by Vladimír Kořen chtěl ČT vést?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Nečekaná otázka na úvod, proč jste se rozhodl kandidovat do čela České televize? - Je to příležitost. Po pěti letech učitelování jsem se začal rozhlížet, odpočal jsem si od starostování, po nějaké realizaci sebe sama. Zázraky přírody, to je úžasný program, kde člověk odevzdá sebe celého. Ale to město (Říčany) mně dalo i nějaké manažerské zkušenosti a říkám si, že to, co jsem nabyl v tom našem dvacetitisícovém městečku, by se dalo ještě zúročit někde jinde, třeba v České televizi.

2:00 Na čem jste postavil svůj kandidátský projekt? - Důvěra, to je to základní, co teď Česká televize jako médium veřejné služby potřebuje. Diskuze okolo poplatků samozřejmě rozvlnila mediální trh a objevila se spousta názorů, proč Českou televizi potřebujeme? Když vidím průzkumy, které jsou z posledních měsíců, tak mě to jako člověka, který v televizi pracuje 30 let, neobyčejně bolí. Průzkumy, kde více než polovina lidí České televizi nedůvěřuje. S tím se musí něco dělat. Myslím si, že bychom se měli vrátit k pokorné veřejné službě.

2:30 A teď je zrovna dobrý čas na to ji přesně nadefinovat. Protože je potřeba podepsat memorandum s Ministerstvem kultury, jak za Českou televizi, tak za Český rozhlas. Tam se dá přesně veřejná služba nadefinovat tak, aby to třeba nenarušovalo mediální svět, komerční tržní svět. A aby televize dávala takový obsah, který je skutečně tou veřejnou službou.

3:00 Vy České televizi věříte, nebo ne? - Já jsem 15 let dělal ve zpravodajství České televize a vím, jak náročná je to záležitost, jak konkurenční je to prostředí, kde se každá informace musí ověřovat dvakrát, třikrát. A já těm lidem věřím a oni potřebují zkrátka navenek někoho, kdo tu důvěru ukazuje. A jenom tímhle my můžeme také získat důvěru zpátky směrem k veřejnosti. Samozřejmě každý udělá nějakou chybu. Nejlepší je si umět tu chybu zanalyzovat a umět udělat kroky pro to, aby se ta chyba neopakovala.

4:00 Máte pocit, že v posledních letech právě ta důvěra televize nějak výrazněji poklesla, že třeba Jan Souček ji vedl tak, že televize prostě o část důvěry přišla? - Je tady pár takových ran, které tu značku poškodily. - Myslíte třeba konec Jana Součka, obvinění vůči členům Rady České televize… - Ta diskuze, kterou všichni sledují v přímém přenosu, je takovou nehezkou reality show, která té značce ublíží. V normální společnosti, firmě, korporaci mají nastaveny mechanismy, jak předcházet kolizím, konfliktům. Manažer, který dostane signál, že s ním někdo z boardu není spokojený, by to měl sám vyhodnotit tak, že ano, tak dobrá, můj čas nadešel. A nedělat okolo toho kroky, které tu značku skutečně poškodí. To se musí chránit.

5:00 A co konkrétně byste řekl, že Českou televizi nejvíc poškodilo v poslední době? - To je věc, která souvisí s obhajobou veřejné služby a ta potřebuje pokoru. Na té radnici jsem měl v týmu lidi, kteří byli rozhodnutí pro to město bojovat a budovat značku Říčan jako dobrého města, kde se dobře žije. A ten cíl vám vlastně udává i chování. Je to měřítko, je to ta lupa, kterou se na to díváte, že děláte věci správně, že nejste moc arogantní, že se dokážete bavit s lidmi, s diváky, že dokážete přijmout nějakou reflexi. - Máte pocit, že v tomto směru důvěru v Českou televizi nějakým způsobem narušilo nebo třeba snížilo zrušení pořadu 168 hodin? A to, jak to proběhlo zrušení pořadu? - To je, myslím, kolize, která vůbec neměla být venku. To má ta instituce vyřešit sama uvnitř.

6:00 Česká televize řeší odliv mnoha lidí, tím nemyslím jenom Noru Fridrichovou nebo Marka Wollnera, ale profíků, do kterých televize investovala, které si vychovala, naučila je know-how. Těch odešla celá řada, jsou to desítky a nejen viditelné osobnosti, ale kreativní producenti, kteří zkrátka dělali skvělý obsah. Uvnitř té instituce by mělo pomáhat řízení lidských zdrojů, mělo by dávat jednak horizont budoucnosti, jednak by mělo umět tlumit konflikty.

9:00 Myslíte, že je to se ztrátou důvěry v ČT opravdu tak špatné? Hovoří o tom třeba průzkum agentury STEM. Průzkumy, které si zpracovává sama Česká televize, které pro ni dělá Kantar, ale mluví o stabilní podpoře. - Jezdím hodně po republice a vidím to, co lidé říkají. A skupina těch, kteří říkají: my už se na Českou televizi nedíváme, tam je. A zároveň přibývá velmi hlasitých kritiků. S tím se musí také nějakým způsobem pracovat. Myslím si, že dá se vždycky něco zlepšit z hlediska důvěry. A to, že jsme ztratili z té paluby některé divácké skupiny, to je prostě fakt.

10:00 Co v tomto ohledu přináší váš kandidátský projekt? - Velmi důležitá role je u skupiny mladých lidí, protože jak učím, tak vidím, jakým způsobem audiovizuální obsah konzumuje mládež. Sám mám děti. Česká televize musí určitě zapracovat na digitálních možnostech komunikace s touto diváckou skupinou. Musí tam být aktivnější, musí tuhle skupinu nějakým způsobem přitáhnout, zaujmout. My to umíme v segmentech skupin, které jsou 40+. Pro mladší diváky bychom měli nabídnout nějaký obsah. Ale zase je důležité říct, že nesmíme zápasit úplně o sledovanost. Důležitá je veřejná služba. Máme poměrně velkou výhodu na tom trhu díky koncesionářským poplatkům. A to si žádá zodpovědnost.

11:00 A o čem konkrétně, o jakém obsahu tady mluvíme? Reality show? - To ne. Je tam spousta celospolečenských problémů, které by Česká televize měla otevírat. Mně se jako ukázkový jeví projekt Ochránce, který nejen, že to byl divácky atraktivní seriál, který bavil, ale otevřel celospolečenské téma, které trápí rodiče, trápí děti. A myslím si, že v generaci 15 až 30 máme takových témat víc. Opravdu bychom se neměli pouštět do zápasu s komerčními stanicemi o to, kdo vyrobí větší řachandu. To tak není. My bychom měli nabízet zábavu, to máme ze zákona, ale dávat tam nějakou přidanou hodnotu.

13:00 Co se zpravodajstvím, aby se nějak proměnilo a pomohlo posílit důvěru v Českou televizi? - Myslím, že zpravodajství tu roli může plnit mnohem lépe, třeba s větším důrazem na regiony a regionální zpravodajství.

20:00 Jak byste v pozici generálního ředitele České televize naložil s vyššími příjmy, které by měly začít do televize přitékat spolu se zvýšením koncesionářských poplatků? - Veřejnost samozřejmě očekává, že vyšší poplatky budou znamenat lepší program, že budou velké inovace. Do toho je tady prostředí, které je revoluční z hlediska umělé inteligence, a to se promění v následujících letech naprosto radikálně. Umělá inteligence přinese do audiovizuálního obsahu úplně nové možnosti. Technologie umožní rychlé překlady, rychlé cílení, rychlou zpětnou vazbu. Nebudete muset stavět velká studia. Potenciál umělé inteligence je naprosto revoluční. V tom vidím příležitost. Česká televize by měla část těch peněz směřovat třeba tímhle směrem.

30:00 Řekl byste v tuhle chvíli, že Česká televize potřebuje takříkajíc provětrat? - Potřebuje nastavit ty systémy tak, aby tomu lidé vevnitř věřili. Aby věděli, jaké je jejich místo, aby to tam nejiskřilo. Atmosféra v televizi je teď taková neveselá a vlastně potřebuje zklidnit.