Generální stávka je poslední výstraha, říká k protestům odborář Samek

Vládní úsporný balíček ještě ani neprošel Sněmovnou a ministr financí už ohlásil další vlnu škrtů. A odboráři si stěžují, že s nimi vláda nekomunikuje. Generální stávka je poslední výstraha, říká místopředseda odborů Vít Samek.

„Premiér se sociálními partnery nejedná. Takže my jsme se dostali do situace, kdy se musíme o tato přirozená evropská práva hlásit,“ řekl v podcastu Ptám se já Vít Samek, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů.

Proto chystají protesty. Podle Samka odboráři čelí dotazům veřejnosti, proč nekonají. „Dostáváme denně výzvy, kde se nám vytýká, jak jsme bojácní, jak se vlády bojíme, nechceme jít do žádného konfliktu, když tady je evidentní, že řada lidí to teď těžce odskáče,“ tvrdí Samek.

Pane místopředsedo, vážně věříte, že tím svým nátlakem na vládu dosáhnete změn v konsolidačním balíčku? Vláda se tváří poměrně neústupně.

Dřív tady byla tradice dlouholetá, evropská, že o přípravě návrhů zásadních opatření v hospodářské, sociální oblasti, v oblasti trhu práce se vede sociální dialog i tripartitní. Je to skoro tragikomické, že v těchto dnech česká vláda podporuje doporučení rady Evropské unie, které se zaměřuje na podporu sociálního dialogu. A tam se toto přímo natvrdo říká, že EU doporučuje vládám, aby opatření předjednávaly se sociálními partnery. A to se tady nestalo. Takže my jsme se dostali do situace, kdy to vypadalo jako u soudu: Vyslechněte rozsudek jménem republiky, protože tak to skutečně bylo.

Znovu moje otázka: Věříte opravdu tomu, že se vám podaří prosadit nějaké změny?

My věříme tomu, že když o tom budeme takhle neustále hovořit, takže vláda si uvědomí, že nemůže vystupovat jinak v EU a jinak v Česku. Premiér se sociálními partnery nejedná. Navíc s nimi nejedná selektivně, protože na příští týden svolal poradu několika ministrů se zástupci zaměstnavatelů. A nepozval odbory. Takže my jsme se dostali do situace, kdy se musíme o tato přirozená evropská práva hlásit.

Vicepremiér Marian Jurečka říká, že se mu nelíbí nátlak, který odbory na vládu vyvíjí. Premiér Petr Fiala hovoří stejně a Marian Jurečka říká, že času na jednání bude dost v průběhu léta mezi prvním a druhým čtením v Poslanecké sněmovně. Akceptujete takovou dobu pro vyjednávání?

Nedivím se premiéru Fialovi, on je představitel ODS a její dlouhodobá politika je, že mezi státem a občanem nemá nic být, nemají tam být žádné struktury. Ale divím se místopředsedovi vlády, předsedovi KDU-ČSL, že si neuvědomuje, že sociální dialog funguje jinak. Oni nechápou, že podstata sociálního dialogu je projednávat předem a ne oznámit výsledek a říkat nám: Teď bude čas, protože materiál je v Poslanecké sněmovně. Ale v tu chvíli už nemáte možnost fakticky ovlivnit základní principy.

Vy jste jako ČMKOS do té debaty vstoupili výpočtem dopadů konsolidačního balíčku, který byl ale podle mnoha ekonomů velmi nepovedený. Nepošramotili jste si to, s čím vstupujete do debaty?

To je prostě různé vidění světa. Jsou ekonomové, já jim říkám provládní, ale nemyslím to nějak zle, a ti se na to dívají tak, že do výpočtů, které my jsme předvedli, nemůžeme započítat například dopad inflace, kterou vláda ignoruje.

V tom balíčku máte dopady, například že zrušení odpočtu z daní, tzv. školkovného bude mít dopad na 30 tisíc na rodinu, ale zákon umožňuje 17 tisíc.

Ano, to jsme se omluvili, to byla chyba. Uvědomte si, že my jsme na tom měli nějakých 78 hodin času.

Vy jste kalkulovali například s tím, že zaměstnancům veřejného sektoru bude snížena odměna, kterou pobírají, o 2 %, protože vláda snížila o 2 % objem prostředků, které mají jít na mzdy. To se ale vůbec nekryje, protože to zdaleka nebude znamenat žádné plošné dvouprocentní snížení. Nebyla chyba, takový výpočet prezentovat?

Ne. Protože vláda říká: ‚My snížíme 2 % na mzdové prostředky a těch lidí se to nedotkne.‘ To je samozřejmě Těšínské jablíčko v té realitě, kterou známe z uplynulých let, tak to vždycky ti lidé odnesou. My přičítáme vládě i dopad těch inflačních nečinností, protože vláda inflaci přihlíží. Za ty tři roky, kdy s inflací máme bojovat, tak ten reálný propad příjmů lidí se dostane na úroveň 35 %.

Ale zároveň v tom materiálu voláte po zvýšení mezd a platů. Vždyť to je element, který výrazně zvyšuje jakékoliv inflační tlaky…

Ne jakékoliv. Každý ekonom, pokud je poctivý ekonom, není politický ekonom, tak vám řekne, že pokud ten mzdový růst a platový růst nepřekročí míru produktivity a růst produktivity v zemi, tak to žádný proinflační tlak nevyvolává.

Ale ten růst produktivity teď není…

Za poslední období máme rezervu, to jsme schopni prokázat, kdy je evidentní, že ten přiměřený růst, po kterém voláme my, ten je ten, který nic neohrozí. Je to prostě stará pravda. Jenže tady se automaticky bere, že jakmile rostou mzdy, vždycky je inflace. Zatímco když přihlížíme tomu, že rostou ceny komodit, tak to je v pořádku, nic dramatického se neděje, a to holt musíte zaplatit z těch nízkých mezd.

Pokud žádné změny na tom balíčku nevyjednáte, opravdu jste připraveni sáhnout ke generální stávce?

Podívejte se, tady se pořád vytahuje generální stávka…

Já myslím, že vy jste o ní začali…

Já jsem o ní nehovořil nikdy. Ano, když ji kolegové zmínili, tak to berou, že to je ta poslední výstraha. Koneckonců víte, za jakých okolností se vyhlašovala v roce 1989, to je ta poslední výstraha. Když občané nabudou pocit, že stát si jich nevšímá, že na jejich zájmy nehledí, že si mele pořád svou.

A jste tedy připraveni k tomu přistoupit, nebo ne?

Když by ta situace vedla až k takovým dramatickým důsledkům, jako byly tehdy, tak samozřejmě ano. Vždyť část veřejnosti nás k tomu vyzývá. My dostáváme denně výzvy, kde se nám vytýká, jak jsme bojácní, jak se vlády bojíme, nechceme jít do žádného konfliktu, když tady je evidentní, že řada lidí to teď těžce odskáče.

Budete mít vůbec podporu pro červnové protestní akce? Když si vzpomenu na poslední odborářskou akci svolávanou vaším předsedou panem Středulou, tak ta skončila úplným fiaskem, kam v podstatě vůbec nikdo nepřišel…

Co je to fiasko?

Fiasko je, že tam nikdo nepřijde.

No, ale můžete odpovědně jako redaktorka říct, že tam nikdo nepřišel?

Já myslím, že představa odborů nejsou jednotky tisíc protestujících.

Ale tam jde o to, že ty akce budou probíhat různého druhu, budou je pořádat různé odborové svazy podle toho, jak budou postiženi tím balíčkem. Protože máme svazy, ve kterých ta situace tak dramatická nebude, ale jiné, kde zase dramatická bude.

Budou to tak velké akce jako na podzim?

Nejde o to, aby ty akce byly velké, ale aby dokázaly nanést prostě trochu vzruchu do toho prostředí.

Já myslím, že o to odborářům ale jde. Protože silou těch akcí se snažíte ukazovat sílu nespokojenosti mezi obyvateli. Pokud na ty akce nikdo nepřijde, tak to asi lidi netrápí…

Ne, tam nejde o sílu, tam jde o to ukázat, že ta vládní cesta není jediná možná a že byla zvolena tak, že svým způsobem poškodí více, než by bylo zapotřebí. Protože když to vezmete čistě selským rozumem, který tady očividně chyběl, ty naše návrhy, které jsme se snažili formulovat, vycházely z toho, že se provedly určité daňové změny a ty měly velmi asymetrický dopad do společnosti. Nemůžete říct, že plošně z nich všichni stejně profitovali a plošně, že na ně všichni doplatili.

To je pravda. Například víme, že výrazně profitovali senioři…

Někdy ano, někdy ne. My jsme čekali, že na začátku provedeme tripartitně vyhodnocení těch dopadů. A pak bychom šli selektivně. Nejsnazší cesta je vracet ty úpravy zpátky. Vracet tak, aby ti, kteří vlastně vydělali tak, aby zase něco víc vrátili. A ti, kteří prodělali, tak aby zase něco dostali. A to je naše idea.

A říkáte vracet zpátky, ale třeba superhrubou mzdu zpátky vracet nechcete…

Superhrubá mzda není vynález odborů. To byla ptákovina, se kterou přišla ODS. Aby zaměstnanec platil daně nejen ze svého pojistného, ale i z pojistného zaměstnavatele, to snad uznáte, že prostě rozum nebere. Tak jsme vždycky říkali, že to je třeba zlikvidovat rozpočtově neutrálním způsobem. Na tom jsme se shodli i s pravicovými ekonomy, ale ta vláda k tomu tehdy nepřistoupila.

Takže akceptovali byste zvýšení daně z příjmů?

Ne, já to uvádím jako jeden příkladů. To měly být věci k debatě, protože kolektivní vyjednávání je, že máte vždycky něco za něco. Takže vy jste ochotni se smířit například s tím, že by se sáhlo na zvýšení té základní sazby, současně by se zvýšila například ta odčitatelná položka na daňového poplatníka. V důsledku toho by daňový výnos byl vyšší, ale současně by byly účinně chráněni lidé s nižšími příjmy.

Když říkáte něco za něco, tak co by odbory byly ochotny nabídnout?

O tom bychom debatovali. My chceme řešení, ve kterém se bude debatovat a kdy ta vláda naznačí, jakou cestou se chce ubírat, to vláda neudělala.

Vážně je ten balíček a jeho dopad na zaměstnance tak drastický ? Protože podle mnoha ekonomů není.

On je především nedostatečný a není koncepční. Máme deficit 300 miliard korun a vláda se snaží vymyslet něco ad hoc pelmelem, jakousi kafeterií, jak ušetřit okolo sta miliard korun. Naše řešení by bylo: Analyzujte, jak vznikl ten deficit 300 miliard, a když si provedete poctivou analýzu, tak máte odpověď na to, co musíte vrátit. Pan premiér nejdřív říkal: A nic dalšího než tento balíček už nebude. Pak mu samozřejmě asi ekonomové řekli, že se takhle k ozdravení veřejných financí nedostaneme. Takže my pak očekáváme, jak bude vypadat druhý, třetí, čtvrtý a kolik takových balíčků bude.

Vy v té debatě hodně brojíte proti zrušení daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů. Opravdu je to tak zásadní, aby zmizela výhoda na to, že máte karty na zvýhodněný vstup do sauny a do wellnness center?

Benefity představují významnou náplň kolektivních smluv a velmi účinný nástroj HR práce v podnicích.

Ale on je nikdo nezakazuje, jenom bere to daňové zvýhodnění…

Jenže to si hrajeme jenom se slovy. Když nic nezakážete, ale seberete tomu daňovou podporu, tak ta věc zhyne. To je důvod, proč křičí teď v tuto chvíli spolu s námi i zaměstnavatelé a proč křičí i podnikatelé, kteří v té oblasti podnikají, rozumíte?

Že protestují podnikatelé, je jasné.

Jenže je to typické vylití vaničky i s dítětem. Ale tam se dělá řada cílených programů, které pomáhají zlepšení zdravotního stavu, psychické pohody zaměstnanců.

Já jsem se jenom ptala, jestli ty zaměstnanecké benefity jsou tak důležité…

Pro kolektivní vyjednávání a pro HR politiku zaměstnavatelů, pro dobré vztahy na pracovištích jsou klíčové.

K jaké politické síle byste řekl, že mají dneska odbory nejblíž? Dříve to logicky byli sociální demokraté, případně komunisté.

My si neděláme takovou politologickou analýzu. Konečně, to by měl udělat spíš pan premiér, který je politolog. My vnímáme to, že z přirozené povahy věci KDU-ČSL a Piráti zvedávají témata, která jsou blízká odborům a zaměstnancům. To jsou témata, která souvisí s péčí o rodinu, která se zabývají školstvím a vzděláváním více než některé jiné. TOP 09 a ODS jsou typické pravicové strany, které říkají: Nepleťte se do toho, co má vyřešit trh.

Co třeba hnutí ANO? Vy navrhujete vrátit se k EET, což je jeden z hlavních politických nástrojů ANO. Na druhou stranu to byla vláda hnutí ANO, která prosadila celou řadu těch daňových změn, které vy kritizujete.

Tady vidíte, jak jsme apolitičtí. Protože samozřejmě kritizujeme hnutí ANO všude tam, kde si to zaslouží. A samozřejmě podporujeme tam, kde mají podobný pohled jako my, třeba v tom názoru na EET. Protože EET byl jednoznačně krok vpřed. Tak jako děláme digitalizaci všude jinde, tak najednou v této oblasti jdeme proti digitalizaci, jdeme zpátky do pravěku. Bylo to opatření, které pomáhalo přinést férové podmínky. A zejména se měla provést ta třetí etapa, která by tam dostala další profese, ve kterých je dneska neprůhledné to hospodaření.

Podnikatelé podle vás podvádí, když řeknou platba jenom v hotovosti?

Ve významné míře ano. To je indicie, kterou vám řekne daňová správa. Jakmile daňový úřad zjistí, že někde dramaticky narůstají hotovostní platby, tak je jim jasné, že tím důvodem, proč narůstají, je pravděpodobně to, že budou zaměstnávat osoby na švarcsystém a budou jim dávat minimální mzdy.

Třeba nechtějí ti podnikatelé platit provize společnostem, které zprostředkovávají platební systémy?

To je krásná výmluva. Já vám něco povím, já jsem byl nedávno ve Švédsku. Tam už v hotovosti nekoupíte nikde nic.

Neštve vás jako odbory především to, že mají být zdaněny příspěvky do odborových organizací?

To je jenom ukázka té nerovnosti v naší společnosti. U nás se jedná o nějakých 450 Kč na hlavu a všimla jste si, že zaměstnavatelé můžou takhle odepsat cokoliv? Cokoliv na svoji zaměstnavatelskou organizaci, můžou zaměstnavatelé odepsat jakoukoliv sumu a stát jim ji dá do nákladů souvisejících s podnikatelskou činností. Takže ve vztahu k podnikatelům, zaměstnavatelům: odepište si, co chcete. Zaměstnancům nedovolí odepsat ani 400 korun.

Vy jste v jedné z těch kapitol popisovali škrty na straně státu, kde by se mohlo šetřit. Mimo jiné tam píšete, že „na řadu rozpočtových kapitol jsou nalepeny různé organizace, které parazitují na státu, tyto organizace přitom neprocházejí volbami a velmi často nepodléhají žádné demokratické kontrole. Jen v oblasti školství se vyskytuje celá řada těchto parazitů.“ Koho jste měli na mysli?

To se musíme zeptat na odborovém svazu školství. To je připomínka našich školáků a asi vědí velmi dobře, proč to píšou.

Ono už se o tom psalo v médiích, tak bych očekávala, že možná budete vědět, co tím myslíte?

Já si to prověřím. Přiznám se upřímně, tuhletu větu jsem neformuloval, nevytvářel, ale vím, že pochází z toho prostředí a věřte tomu, že tam se přiživuje leckdo.

Kdo se přiživuje?

No, já to nevím.

Tak proč říkáte, že se někdo přiživuje?

No dobře, tak se vám omlouvám. Ale říkám, napsali to kolegové z jiného odborového svazu. Já si to prověřím.