Něco za něco. Fialův poradce nastínil, jak vláda tlačí na dodavatele elektřiny

Vláda se snaží najít odpovídající způsob pomoci lidem, kteří nedokážou sami unést sílící drahotu. Její kritici ale tvrdí, že není dostatečně rychlá ani důrazná. Mají pravdu?

Hostem Ptám se já byl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Stovky odborářů z celé republiky se dnes sjíždí do Prahy, aby vyjádřili nesouhlas s vládními kroky v oblasti drahých energií i inflace. Vládní pomoc podle nich není dostatečná – hlasité výhrady přitom zaznívaly o víkendu i z plného Václavského náměstí.

Odbory vedené prezidentským kandidátem Josefem Středulou tvrdí, že stát by se měl o lidi propadající se do chudoby postarat lépe. Zástupci zaměstnanců upozorňují na rekordní inflaci a propad reálných příjmů.

Například německá vláda chystá už třetí balík pomoci v obří výši 65 milionů eur. To je víc než bilion a půl českých korun. Financovat ho bude z daní uvalených na sektory, které ze současné napjaté situace naopak těží.

Je pomoc vlády českým domácnostem v ohrožení dostatečná? A dá se spolehnout na celoevropské tažení proti rostoucím cenám energií?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

01:09 -V rámci energetické krize se situace dramaticky mění od srpna a v souvislosti s tím se mění strategie, jak tu situaci řešit. Zatímco ještě v červenci jsme byli v situaci, která by byla zvládnutelná úsporným tarifem, odpuštěním doplatků za obnovitelné zdroje plus cílenou pomocí ve formě třeba příspěvků na bydlení, tak to, co se stalo s růstem cen energií v srpnu, „utrhlo tu kritickou masu“, dostali jsme se z krize do megakrize. Je potřeba přijmout nová, tvrdší opatření, aby ty dopady krize nebyly fatální pro firmy i domácnosti.

02:25 (k protivládním demonstracím) - Já bych určitě oddělil striktně účastníky demonstrace, kteří mají důvod být znepokojení. A pak jsou tu svolavatelé, kteří jsou extrémní ve svých názorech, a ti toto téma zneužívají proto, aby špatně informované spoluobčany nebo lidi, kteří mají vážné problémy, přinutili naslouchat těmto vábničkám. Proto si myslím, že vláda by měla vystupovat rázně, aby tito extremisté nedostali místo a aby lidé s těmi řešeními, které vláda předkládá, byli spokojení a nemuseli se ohlížet na řešení navázaná na Kreml.

4:00 Dělá vláda dost? - Myslím, že se to teď v září změní, tím, jak jsme přešli z krize do megakrize. Zatímco v té krizi se dala volit mírnější opatření, třeba prostřednictvím úsporného tarifu, tak se ta situace vyhrotila. Taky se mylně říká, že se celou dobu nic nedělalo. Ono se připravovalo víc řešení, ale na nižší intenzitu. Předpokládat se to nedalo, zažili jsme bezprecedentní situace, zažili jsme násobný růst cen energií, třeba elektřiny o stovky eur za den. Vždycky se dá střílet na pohyblivý terč a doufat, že se trefíte, ale vždycky se mluvilo taky o rozpočtové odpovědnosti, aby to stát utáhnul. Teď jsme v odlišné situaci, aby se domácnosti nedostaly do energetické chudoby a firmy mohly fungovat. Musí se vyčlenit další peníze, aby se ta situace zvládla.

6:20 Nevyhneme se zvyšování daní? - Daň z neočekávaných zisků by se za určitých předpokladů nemusela vztahovat na energetické společnosti, kdyby se uzavřela dohoda, na které se intenzivně pracuje. V tuto chvíli se několikrát denně schází nadrezortní skupina pod Úřadem vlády. Tam jsou ČEZ, EPH a další, nejdůležitější výrobci v ČR. Jedním z partnerů je i Ministerstvo průmyslu, ERÚ, ČEPS… Rýsují se nám tady jednotlivá řešení.

7:47 Není to vyjádření nedůvěry vůči ministrovi Síkelovi a Ministerstvu průmyslu, to je přiznání toho, že se jedná o vážný problém, který zasahuje více rezortů. Je potřeba o tom jednat, aby se našlo řešení. – Zvládá to dobře ministr Síkela? – Tím, že se to vyhrotilo, není to obyčejná krize, je potřeba, aby se zapojilo více subjektů.

8:50 Vypadá to – a to už můžu prozradit – že se nám tady rýsuje dohoda mezi výrobci a státem, že se zastropuje cena elektrické energie někde kolem úrovně 200 eur za megawatthodinu. To by byla obrovská úleva pro všechny. I firmy, výrobci mají zájem, aby se situace stabilizovala. Smyslem je nastavit to ideálně, aby se to sebefinancovalo, což není úplně reálné, takže stát taky přispěje. Bavíme se hlavně o elektřině. U plynu nejsme soběstační, tam strop zatím není.

10:40 (k půjčce státu EPH) Dneska, aby energetické společnosti mohly obchodovat elektřinu na burze, tak musí složit poměrně velké garance. Jak cena na burze roste, tak ty garance dramaticky rostou taky. Tím pádem firmy hůře zvládají skládání těch garancí, tím pádem se vlastně na burzu dostává méně elektřiny a tím roste cena a tím zase všechno dokola, což rozjelo smrtící spirálu. Tím, že se půjčují peníze na ty garance, tak se sráží cena elektřiny dolů.

12:30 Zároveň je to jen část problémů, například společnost ČEZ prodává třeba na lipské burze jen 5 procent své výroby. Ostatní prodeje jdou přes jiný kanál, a tím pádem bych se tolik nekoukal na fiktivní ceny na burze. V reálu to probíhá za jiné ceny.

13:40 Musí stát vzít energetický trh do svých rukou? – Ještě nedávno trh fungoval, i když s obtížemi. Dnes nefunguje, a tím pádem ty zásahy jsou jediným možným řešením, jak udržet hospodářství nad vodou. Zároveň bych si přál, aby se přijala efektivní opatření na celoevropské unii. Ale zájmy některých zemí jsou dost odlišné, takže se budou muset doplňovat národní a evropská opatření. Naše řešení představíme už v září.

16:05 Co se týče finálního souboru národních opatření, tak ve hře je možnost, že když energetické společnosti půjdou takzvaně na ruku státu a kývnou na to zastropování cen a nebudou to potřebovat kompletně kompenzovat, tak by se na ně ta mimořádná daň nevztahovala. V případě bank ta daň asi platit bude, i když máme signály, že se to bankám nelíbí. Proto chceme připravit i legislativní opatření, aby žádné banky nemohly stát žalovat. Já nejsem pro zvyšování daní, ale když už to bude třeba, tak bych byl pro zvyšovat je bankám než je zvyšovat lidem.

18:05 Zaberou tato opatření? – Určitě ano, jestli se zastropují ceny. Lidem, kterým skončí fixace, se určitě zvednou náklady, ale ten nárůst bude únosný. Ten strop se proto tak volí, aby to zvládly domácnosti i firmy. V jejich případě navíc jednáme i o dalších kompenzacích.