Vláda chystá změny v důchodech. To nás znervózňuje, říká Hampl

Poslanci schválili rozpočet na tento rok se schodkem 310 miliard. Podle Národní rozpočtové rady je to v rozporu se zákonem. Podle ministryně financí Aleny Schillerové je návrh reálný a pravdivý. Jak dlouho takové rozpočty uneseme?

Hostem Ptám se já byl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.

Zástupci vládní koalice v noci schválili základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už tedy Sněmovna nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.

Opozice rozpočet označila za nezodpovědný a v rozporu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Opírá se přitom o stanovisko Národní rozpočtové rady (NRR). Pochybnosti vyjádřil i prezident Petr Pavel.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to odmítá a trvá na tom, že tato pravidla se na její rozpočet kvůli mimořádným okolnostem nevztahují. V posledních dnech několikrát zopakovala, že rozpočet je realistický a pravdivý. S předsedou sněmovního rozpočtového výboru Vladimírem Pikorou (Motoristé) se shodla, že navržený schodek je maximum možného. „Rozhodně jedeme rozpočet, který je na Stanjurově podvozku,“ řekl Pikora s odkazem na předchozího šéfa státní kasy Zbyňka Stanjuru (ODS).

„Záleží na tom, jestli bude vláda chtít přidávat nějaké výdaje v průběhu roku. Tohle riziko si člověk uvědomí, když jsme se dozvěděli, že Ministerstvo práce a sociálních věcí chce otevřít zákon o důchodovém pojištění. Chce nejen upravovat parametry důchodového systému, které byly řečeny před volbami. Ale je tam něco, co nás znervózňuje. To znamená, že to má proběhnout rychle a mají tam být nějaké změny už od září letošního roku. Nevíme jaké. Tak pak by byla otázka, jak by se financovaly, jestli by ten problém nebyl větší,“ řekl v Ptám se já předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.

Že by státní rozpočet na letošní rok odporoval zákonu o rozpočtové odpovědnosti popřel i premiér Andrej Babiš (ANO) už v sobotním rozhovoru pro televizi Nova, kde odmítl stanovisko Národní rozpočtové rady a označil ji za zbytečnou instituci.

„My jsme zřízeni zákonem. Tím zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Teoreticky by někdo mohl i ten zákon zrušit, byť z našeho pohledu by to bylo v jasném rozporu s evropským právem, které platí. Neexistuje žádná země v Evropské unii, která by něco takového udělala, dokonce ani Orbánovo Maďarsko rozpočtovou radu nezrušilo,“ uzavřel Hampl.

Jak se neztratit v číslech a politických proklamacích? Jaký je rozpočet nové vlády? A na co si musíme v příštích letech dát největší pozor?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Jak hodnotíte státní rozpočet, který v noci v prvním čtením prošel Poslaneckou sněmovnou? - My jsme se snažili ho zhodnotit, ať už ve veřejném prostoru, nebo pro samotné poslance ve veřejném prostoru, komentáři. A pro poslance vyjádřením, protože pokaždé, když vláda připraví návrh státního rozpočtu, děláme k tomu vyjádření, to vyjádření si objednal rozpočtový výbor. A v tom vyjádření jsme všechna naše zjištění poctivě napsali tak jako vždy. A to hlavní zjištění, které už ve veřejném prostoru bylo, je, že ten rozpočet je dle nás naprosto nepochybně mimo meze zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, a to o hodně.

2:00 Což je za vás jednoznačně ten hlavní problém? - Určitě, ale nerad bych opomíjel i ty ostatní, které jsme tam říkali.

3:00 Ještě k obecným hodnocením. Marian Jurečka, bývalý vicepremiér za KDU-ČSL, říkal včera na ČT24, že se rozjede rozpočtový mejdan. Tvrdil, že podle toho, jak nahlíží na čísla ve schváleném státním rozpočtu, tak bude deficit pravděpodobně ještě výrazně větší než 310 miliard korun. Vidíte tam i vy taková rizika? - Záleží na tom, jestli bude vláda chtít třeba ještě přidávat nějaké výdaje v průběhu roku. Tohle riziko si samozřejmě člověk uvědomí, když jsme se dozvěděli, že Ministerstvo práce a sociálních věcí chce otevřít zákon o důchodovém pojištění. Chce nejen upravovat parametry důchodového systému, které byly řečeny před volbami. Ale je tam něco, co nás znervózňuje. To znamená, že to má proběhnout rychle a mají tam být nějaké změny už od září letošního roku. Nevíme jaké. Tak pak by samozřejmě byla otázka, jak by se financovaly, jestli by ten problém nebyl větší.

4:00 Ale upřímně řečeno, jestli čtu situaci správně, tak vládní koalice více méně bere ten rozpočet - a řekl bych, že je tam spousta lidí, kteří nejsou šťastní, že je takový - v tuto chvíli jako zahraný balón, že je to za námi. Oni ví, že za to zaplatí nějaké politické náklady a teď se víc už budou soustředit na budoucnost. A to si myslím, že je správně. Protože z hlediska středního a dlouhého horizontu nejde až tak moc speciálně o rozpočet na rok 2026, který přece jenom je specifický, ale o to, co se bude dít v letech 2027 a 2028.

4:30 A tady říkám velmi autoritativně, říkám to vašim divákům, aby si na to vzpomněli třeba za rok nebo za dva, že sestavování rozpočtu na rok 2027 možná bude ještě komplikovanější než na rok 2026.

5:00 Ten problém je od roku 2023 vlastně pořád tentýž. Bylo nějaké konsolidační úsilí. Z těch rozpočtů postupně vyprchává a veřejné rozpočty připomínají vůz, který jede čím dál rychleji na čím dál užší vozovce, která je víc a víc klikatá. A to znamená, že fiskální prostor se postupem času vyčerpával. My jsme věděli, že pro rok 2026 to bude na absolutní hraně, absolutně na krev. A pro rok 2027, to jsme říkali už loni a dokonce i tady u vás, že pro rok 2027 to bez dalšího bude téměř nesestavitelné.

6:00 To auto jede pořád rychleji a ta vozovka je pořád užší a politická elita si ji pořád zužuje tím, že přidává další výdaje, přidává další nákladné priority a zároveň říká lidu, že to nebude stát nic na daních a že se zároveň nebudou zvyšovat dluhy. Tohle je matematicky neřešitelná věc a my jsme jenom s každým dalším rokem blíž a blíž tomu, že to musí prostě všichni pochopit. Ale politická elita to lidem nechce říct, protože je to nepopulární.

7:00 Co máme výhledově čekat? Protože vláda na příjmové straně zmiňuje velmi malé množství opatření, kterými by navýšila příjmy státního rozpočtu. Zároveň jsem zachytila na sociálních sítích komentář Daniela Bárty, vašeho kolegy z Národní rozpočtové rady, analytika, který upozorňuje na to, že v roce 2026 je podíl mandatorních výdajů ve státním rozpočtu 96 procent. - Abych ten obrázek udělal ještě trošičku temnější. Nejen, že tam nejsou úplně příjmová opatření, tam jsou příjmová protiopatření. Protože vláda slíbila, že sníží korporátní daň, to se bavíme o desítkách miliard korun nižšího výběru daní. Nebudou se zvyšovat zálohy OSVČ, věc, která je určitě pro živnostníky populární, ale znamená nějaký výpadek. A vláda zároveň slibuje další výdaje. Slibuje například to, že poplatky za veřejnoprávní média by měl převzít státní rozpočet, tak to je dalších 10 miliard. A ty desítky miliard se vám takhle skládají. Plus nevíme, co bude vláda chtít udělat v oblasti penzí.

11:00 Čekáte, že schodek rozpočtu 2027 bude větší než letošní? - Velmi záleží na tom, co bude vláda dělat. Když se začala debata o rozpočtu na tento rok po volbách, tak jsem si dovolil říct, že návrh Fialovy vlády, návrh Zbyňka Stanjury, je špatný. A že očekávám, že nastupující vláda ho ještě zhorší. Více méně to nastalo. Pokud se mě ptáte na to, kam bychom směřovali, kdyby vláda skutečně chtěla doslova a do písmene plnit své sliby, tak bych očekával, že to bude ještě horší.

12:00 Jaké největší posuny nebo mystifikace v té debatě o rozpočtu slyšíte ze strany vlády? Na co si máme my jako veřejnost, jako voliči, dát pozor? Ta debata je poměrě složitá. - Každý ten tým - když teď máme olympiádu, tak sportovní paralely pomáhají - říká svoji pravdu, logicky. A tak jako na hřišti publikum fandí jednomu, nebo druhému, chápu, že pak část toho publika věří jedněm nebo druhým argumentům. Naše role je role toho rozhodčího. Dáváme pak verdikt, jestli to byl faul, nebo nebyl. Tak pokud někdo chce slyšet nestranný pohled na to, co se v rozpočtu odehrává, tak web rozpočtové rady je to správné místo.

12:30 Ale úplně zjednodušeně: největší problém je, že jeden ten hráč, v tuto chvíli vláda, má za nás naprosto neobhajitelný způsob výkladu pravidel hry. Říká, že když hrajeme až v druhém poločase, tak vlastně ty čáry už tam namalované nejsou a ta branka stojí jinde. A to je něco, co my nejsme schopni přijmout. A musím říct, že je to za nás argumentace, a tak jsme to napsali, která je neudržitelná.

13:00 Takže to porušení rozpočtových pravidel je pro vás tak fatální přešlap, že i když měl Zbyněk Stanjura špatný rozpočet, tohle je mnohem horší? - Zbyňka Stanjuru jsme kritizovali velmi silně a nikdo nečerpal z našich stanovisek tak moc jako Alena Schillerová, jako stávající ministryně financí. Ale Zbyněk Stanjura používal často velmi kreativní, nečestné metody a nepoužíval řádné rozpočtování, ale bylo to aspoň předstírání vůle dodržovat pravidla. Tohle je nová situace, kdy vláda už ani nepředstírá, že by v souladu s těmi pravidly rozpočet sestavila. A má velmi kreativní a za nás naprosto neudržitelné výklady toho, proč tak postupuje.

15:00 Tohle vás baví dozorovat? - My jsme něco jako auditor veřejných financí. Tak chápete, co to znamená, když přijde auditor a řekne tomu auditovanému: je to výrok s výhradou. A na druhou stranu samozřejmě tím pádem nám to dává nějaký nadhled, protože když někdo z toho týmu přijde a řekne: my vás nebudeme poslouchat nebo nás nezajímá, co říkáte anebo ideálně vás zrušíme, tak to bereme fakt s úsměvem. Protože to jako spolupachatel říká: já nechci, aby rozhodčí něco říkal. - A vás mohou zrušit. Nebo nemohou? - Samozřejmě teoreticky to možné je. My jsme zřízeni zákonem, tím zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Teoreticky by někdo mohl i ten zákon zrušit, byť z našeho pohledu by to bylo v jasném rozporu s evropským právem, které platí. Neexistuje žádná země v Evropské unii, která by něco takového udělala. Dokonce ani Orbánovo Maďarsko rozpočtovou radu v Maďarsku nezrušilo.

17:00 Takže výroky typu, když Andrej Babiš říká, že vás nebude poslouchat, že vás považuje za zbytečné a náměstek ministryně financí Petr Mach říká, že by vás zrušil, protože rád ruší úřady, tak třeba tenhle by se mu zrovna hodil, považujete za taková rétorická cvičení. - Nelpím na existenci žádného úřadu. A dokonce si i umím představit, že by někdo přišel uvěřitelně do veřejného prostoru a řekl: rozpočtová rada nemá být, protože ji nepotřebujeme. Ale to by bylo uvěřitelné jenom za předpokladu, že by ta vláda přišla a řekla: my navrhujeme vyrovnaný rozpočet a po celou dobu naší vlády ho chceme držet. Nepotřebujeme nikoho, kdo nám bude říkat, že máme být udržitelné veřejné finance. Je úplně něco jiného navrhovat to v situaci, kdy ta pravidla porušujeme a porušujeme je v některých bodech více než v minulosti. Ale jinak je to vůle politické elity. Politická elita si tohle může rozhodnout a může nést případné náklady za to rozhodnutí.

22:00 Jak vnímáte debatu, že se blíží doba, kdy bude nezbytné otevřít otázku daňového systému a změny daňového systému? Je to věc, o které se v ekonomické komunitě debatuje jako o něčem, co je vlastně nevyhnutelné. - Nejdu do žádných voleb, tak vám můžu říct krutou pravdu za sebe. Osobně si myslím, že kdybychom se vrátili z hlediska zdanění fyzických osob a z hlediska rozdělování daní mezi centrální vládu a obce a kraje, tomu se říká rozpočtové určení daní, kdybychom se v těchto dvou parametrech vrátili před covid, tak je 70, 80 procent toho problému více méně vyřešeno. Ale to nechceme udělat a není nikdo, kdo by to nabízel. A je mnohem jednodušší pak hrát tu hru na to, že jsme v těch mezích a že se to auto udrží na na té na té vozovce, než ji prostě rozumně zvětšit a mít komfortnější jízdu. - Takže opravdu tak fatální problém udělalo zrušení superhrubé mzdy, které bylo tehdy v roce 2020 prohlasováno. - A bylo prohlasováno, a to je důležité říct, něčím, co, jestli to počítám správně, fakticky byla ústavní většina Poslanecké sněmovny.

23:00 My to říkáme od té doby pořád, nemusím měnit nic na tom, co jsem říkal už tehdy v roce 2020, že tím vznikne strašný nepořádek a ten nepořádek bude obtížné uklízet. My jsme ho samozřejmě pak trochu uklidili konsolidačním balíčkem, to je fajn a my jsme to kvitovali. Ale nesmíte pak pokračovat v tom, že do toho systému pořád přidáváte další automaticky valorizované, automaticky se zvětšující výdaje. Což děláme. To pak prostě není udržitelné.

29:00 Pojďme si ještě trochu něco říci k našemu dluhu, který s tím letošním schodkem překročí 1,5 bilionu korun. Což je poměrně dost. Dluhová služba nás stojí přes 100 miliard korun v tuhle chvíli, náklady porostou. - My se snažíme veřejnosti vysvětlovat, že absolutní čísla pro nás nejsou tak důležitá. Pro nás jsou důležitá ta relativní, vždy: dluh versus HDP, deficit versus HDP. Pořád to porovnáváme s velikostí ekonomiky. Tak jako vy porovnáváte velikost splátky hypotéky se svým příjmem. A víte, že váš příjem dnes není stejný, jako byl před 10 nebo před 15 lety. Pro veřejné finance platí totéž, pořád to porovnáváme k velikosti ekonomiky a bavíme se o relativních číslech.

30:00 Tím dotazem jsem mířila na to, jaké jsou v tuto chvíli podmínky pro to, za co si vlastně půjčujeme. Jestli se dá do budoucna očekávat, že ty podmínky budou konstantní, nebo se spíše budou zhoršovat a tudíž se nám dluhy budou prodražovat? - Naprosto nikdo na trzích, jak sleduji trhy, nevěří, že bychom se brzy vrátili do časů před covidem, kdy byly úrokové sazby extrémně nízké. Někdy byly dokonce záporné. V tuto chvíli neexistuje v celém světě nikdo, kdo by věřil, že k těmto časům se vrátíme. Výnosy, to znamená úrokové sazby, rostou. Rostou v celém vyspělém světě. A to proto, že se celý vyspělý svět z hlediska dluhu k HDP posunuje z rekordu, který jsme měli za covidu, což byla úroveň naposled dosažená na konci druhé světové války, do roku 2030 na úrovně dluhu ve vyspělém světě, které tady nebyly od konce napoleonských válek. Na takové úrovni budeme.

31:00 Náklady na obsluhu dluhu, to znamená, za co budeme obsluhovat nový dluh, který vytvoříme, půjdou spíš nahoru. A přesně proto s tím musíme nakládat velmi opatrně a velmi dobře zvažovat, který nový dluh vytvoříme. Protože bude dražší, než kdybychom ho dělali v roce 2015, 2016 nebo 2017.