Článek
Stát by podle návrhu ministra financí měl od ledna některým firmám danit nadměrné zisky 60 procenty. Daň má platit 3 roky a do státní kasy má přinést 85 miliard. Co jsou přesně ony „nadměrné zisky“?
Hostem Ptám se já byl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.
Vláda schválila energetické stropy a teď hledá zdroje, ze kterých by tenhle výdaj na pomoc domácnostem a menším firmám zaplatila. Podle Ministerstva financí má pomoci daň z mimořádných zisků.
Platit by měla pro energetiku, petrolejářství a těžbu fosilních paliv. Zaměřit se na tyhle sektory ostatně doporučuje Evropská unie. Český kabinet chce nadto uvalit takzvanou windfall tax i na banky.
Mimořádná daň má podle představ resortu financí trvat tři roky a vládě prý pomůže vykrýt alespoň část výdajů, které vysoce překračují příjmy státního rozpočtu. Příští rok má dosáhnout deficit opět skoro tří set miliard korun.
Stačí ale zdanit vybrané sektory a jen po určitou dobu, aniž by se zdraví českých veřejných financí dál zhoršovalo? A jak rozpočtově zodpovědná je vláda, která slibovala, že učiní přítrž dalšímu zadlužování?
Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.
Co v rozhovoru zaznělo?
01:00 Řekl jste, že Česku hrozí řecký scénář, jestli se něco nezmění. Jak k němu máme blízko? - Ve veřejné debatě hrají silnou roli symboly, tento symbol zasáhl veřejnou debatu před jedenácti, dvanácti lety, kdy Řecko mělo velký rozpočtový problém, který rozhýbal celou Evropu. U nás bylo výsledkem, že budeme rozpočtově uměření, měli jsme strach, cítili jsme tu hrůzu jako konzervativní Češi. Prošli jsme ale za covidové roky velkou změnou. V tuto chvíli budeme mít čtvrtý rok za sebou schodky, které se té jižní ose eurozóny velmi podobají. Ale přitom to politicky nevzbuzuje hrůzu. Ani u široké veřejnosti.
2:40 My vlastně od roku 2008 pořád máme nějakou krizi, pořád máme nějaký krátkodobý šok, kterým odůvodňujeme, proč není možné nic dělat, proč není možné dlouhodobě veřejné rozpočty opravovat. Jedním z důsledků je, že pořád odkládáme plnění pravidel do budoucna. Říkáme, jako Mňága a Žďorp, teď ještě ne, až jindy, hromadíme dluh. V rámci evropského průměru jsme v tuto chvíli daleko nad těmi bezpečnými hladinami, které jsme si stanovili. Když pak přijde velký šok, nemáme finance bokem, ale dokonce si musíme půjčovat. A musíme si půjčovat i na to, aby stát mohl fungovat i bez ohledu na krizi.
4:55 To, že tady máme blízko válku, nikdo nerozporuje, problém je, že kromě toho tam máme tu strukturální díru. My si půjčujeme na to, abychom mohli platit složenky, jako kdybychom si v rodině potřebovali půjčovat na složenky, i když chodíme do práce a žádná krize se neděje. I když se nepokazila pračka, nebouralo auto nebo jsme nevyhořeli, stejně si potřebujeme půjčovat na běžné výdaje.
6:20 I ta veřejná debata se změnila. Říkáme, tak to musí být, i mandatorní výdaje musíme řešit dluhem. V roce 2010 bychom to neřekli. My jsme ten náš airbag (rozpočtovou zodpovědnost - pozn. redakce) úplně vypnuli. Měli bychom ho zase zapnout. Ale my jsme tak navýšili výdaje a snížili příjmy, že to prostě nejde.
7:45 Většina Čechů je natolik rozumných, že ví, že v těžkých časech by se s těmi strukturálními výdaji dalo pohnout. Protože je vidět, jak je nemáme v pořádku, což v těch dobrých časech tolik vidět není.
10:30 Není to tak, že nás to (řecký scénář - pozn. redakce) čeká za dva nebo za tři roky, ale já to nerad říkám. Když to budu říkat, tak vím, že to spouští v řadě lidí myšlenku, že není potřeba nic dělat. Problém veřejných financí je, že se vyvíjí v dlouhém horizontu, zatímco politika se soustředí na ten krátký. V tom dlouhém horizontu jsme letadlo, které padá z bezpečné letové hladiny rychleji než všichni ostatní z celé Evropské unie. Ta rychlost toho padání je strašně nebezpečná. To jsme v našich dějinách nikdy nezažili. Zrádné je to v tom, že to vypadá, že se nic neděje. Ale pokud budeme padat dlouho, tak se návrat na bezpečnou hladinu nedá udělat.
12:30 (k dani z mimořádných zisků) Je to dobrý plán, je to v pořádku. Tahle daň má aspoň zajistit, že ty dodatečné, mimořádné výdaje, které máme a které s tou energetickou a válečnou krizí souvisí, máme aspoň pokryté nějakými dodatečnými, mimořádnými a dočasnými příjmy. Ostatně my jako Národní rozpočtová rada jsme tohle jako jedni z prvních navrhovali.
14:35 Jakožto od člena rozpočtové rady ode mě nikdy neuslyšíte větu, že plošná opatření jsou dobře. Na druhou stranu, natolik dobře znám politický provoz a tento stát, že vím, že v těch úplně kritických okamžicích ten stát je jako nemotorný cvalík, neumí dělat salta. Neumí se rychle pohybovat a nedělá to, co my bychom chtěli. Neumí dělat dobře zacílená opatření. Viděli jsme to už v covidu, vidíme to zase.
15:30 Když chcete udělat něco rychle, tak obětováváte tu zacílenost proto, abyste mohli vůbec nějaké opatření udělat. Už jsme poněkolikáté ve stejné situaci. Aby vůbec něco bylo možné, tak se to musí udělat plošně.
16:40 Myslím si, že do tří až pěti let se z hlediska zdanění vrátíme před rok 2021, tedy před okamžik zrušení superhrubé mzdy. Bude to tak jasná varianta, že to bude i bez ohledu, jaká tady bude politická scéna. Tedy za předpokladu, že v této zemi nezačnou letité orgie populismu, kdy se dál budou slibovat ještě větší výdaje. Ale pak ten pád toho letadla ještě zrychlíme.
Ptám se já, Marie Bastlová
Podcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.