Nejvíc si může gratulovat příští vláda, říká k důchodům expert

Podle ekonomického experta je dnešní verdikt Ústavního soudu ohledně valorizace penzí dobrou zprávou nejen pro vládu, ale i pro opozici. Ta, pokud vyhraje volby, už podle něj nebude muset řešit extrémní výdaje.

Hostem Ptám se já byl ekonom CERGE-EI, poradce ministra práce a sociálních věcí a člen důchodové komise Filip Pertold.

Důchodci si finančně nepolepší. Ústavní soud zamítl návrh hnutí ANO na zrušení zkrácení valorizace penzí. Valorizační mechanismus jednorázově upravila vláda loni v době zvýšené inflace. Průměrnému důchodci se tak penze snížila zhruba o tisíc korun měsíčně.

Kabinet tehdy odůvodnil krácení valorizace snahou o rozpočtovou odpovědnost. Jen za loňský rok díky tomu ušetřil 19,4 miliardy korun. Ústavní soud podpořil vládu v tom, že podle něj neexistuje základní právo na trvalé zvyšování důchodů nebo kopírování růstu inflace, stát musí aktuální stav veřejných financí zohledňovat.

Finančně si senioři nepomohou ani v roce 2025. Měla by totiž začít platit důchodová reforma, do které se vláda pustila kvůli stále se prohlubujícímu deficitu systému penzijního pojištění a snaze o celkové ozdravení veřejných financí. „Vláda může být ráda, že jeden balvan se odvalil. Může pokračovat ve vysvětlování důchodové reformy. Protože pokud to veřejnost nepřijme dostatečně, tak je dost pravděpodobné, že další vláda to třeba nějakým způsobem zvrátí. I když realita je taková, že dnešní opozice je vlastně ráda za to, že tu černou práci udělá někdo jiný za ni,“ podotkl ekonom Pertold.

Na čem slibovaná reforma důchodového systému drhne? Proč ještě není seznam náročných profesí? A jak bychom se měli na stáří nejlépe zajistit?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Pro koho je dnešní verdikt Ústavního soudu nejvíce potěšující zprávou? - Hlavně pro budoucí vládu. Největší náklady spojené s valorizacemi vlastně nepřicházejí v tom daném roce, dokonce by nepřišly ani letos, to znamená v roce 2024, ale přišly by, až by zase inflace začala výrazně růst. A s tím je spojená i vyšší valorizace penzí a ony by se valorizovaly z výrazně vyšší základny. To znamená, že by ty valorizace byly automaticky vyšší. Takže nejvíc si může gratulovat vláda, která přijde po této vládě, že nebude muset řešit extrémně vysoké výdaje. - Takže pokud je v tuto chvíli hlavním favoritem na post příštího premiéra Andrej Babiš, tak ta nejlepší zpráva je to vlastně pro něj. - Myslím, že ano. A to nemyslím ironicky.

3:00 Mohl by být verdikt Ústavního soudu nějaký výraznější impuls pro vládu, aby třeba urychlila chystanou důchodovou reformu? - Je potřeba jít s energií bez ohledu na rozhodnutí soudu. Vláda může být ráda, že jeden balvan se odvalil, že nemusí vysvětlovat, proč rozhodla tak, jak rozhodla, to je vždycky velký problém, vysvětlování těch kroků. Takže se může plně soustředit na vysvětlování té důchodové reformy. (…) Protože pokud to veřejnost nepochopí nebo nepřijme dostatečně, tak je dost pravděpodobné, že další vláda to třeba nějakým způsobem zvrátí. I když realita je taková, že dnešní opozice je vlastně ráda za to, že tu černou práci udělá někdo jiný za ni. Ale přesto udržitelnost bez toho vysvětlování je menší.

6:30 Jak to vypadá se seznamem náročných profesí? - Jsem jenom poradce. Ale jsem členem důchodové komise jako nezávislý expert. A tam ještě nepřišly konkrétní varianty těch náročných profesí. A co jsem se informoval na Ministerstvu práce a sociálních věcí ohledně toho současného stavu, tak momentálně se čeká na věcnou odpověď Ministerstva zdravotnictví, která by měla přijít velmi brzo. Takže je to v procesu a během tohoto roku se to prostě musí ujasnit.

8:00 V první řadě je potřeba si ujasnit, co je největší riziko definování toho, kdo může jít do výhodnějšího předčasného důchodu. Největší riziko je, že se to určí nějakým zcela arbitrárním způsobem a podobně, jako se určili záchranáři. To bylo čistě politické rozhodnutí, ne odborné. (…) Ta data by měla být z hygien, a to podle toho, v jakých podmínkách člověk pracoval a kolik roků odsloužil v těch náročných pracovních podmínkách. To znamená, že to není určeno podle typu práce, ale podle toho, jestli se pohyboval v ručních prostředích, prašném prostředí, horku, zimě a tak dále. To jsou kritéria, nad kterými se dominantně diskutuje.

10:00 A pokud jsme slyšeli od ministra vnitra Víta Rakušana, že bude chtít, aby do těch náročných profesí spadali městští policisté? To je přesně ten politický výrok, který do toho vstupuje a ten systém vychyluje? - Přesně tak, to jsou ty politické výroky, kde to s realitou náročnosti těch profesí nemá nic společného, nebo jenom velmi málo. Takže před tím bych chtěl hlasitě varovat. Varovala před tím i Národní ekonomická rada vlády.

16:00 Další poměrně velká a velmi citlivá část té důchodové reformy, která by měla jít do legislativního procesu, je prolomení hranice 65 let pro odchod do důchodu. Kritizuje to Ministerstvo zdravotnictví i odbory. Zvažovali jste, že byste se k tomu nějak vrátili? - Námitky, o kterých mluvíte, budou částečně reflektovány tím výhodnějším vstupem do předčasného důchodu pro náročné profese a dlouhou kariéru. Druhá věc je, že to prolomení hranice 65 let se stane přibližně po roce 2032. Tam je to rozdílné pro muže a ženy, protože mužům a ženám se různým způsobem prodlužuje důchodový věk v současné chvíli. A de facto to zasáhne ty generace lidí, kteří vlastně měli i nejméně dětí. Bohužel k nějakým nástrojům musí dojít. Záleží, jakým způsobem se bude vyvíjet očekávaný věk dožití. Řada zemí má důchodový věk již v současné chvíli výrazně vyšší, než máme my. A samozřejmě ty země také investují obvykle více třeba do aktivní politiky zaměstnanosti, do částečných úvazků. Což si myslím, že by měla být odpověď na to, jakým způsobem se vyrovnat s tím, že bude potřeba měnit kariéru během života.

23:00 Co v důchodové reformě chybí, je určitě návaznost na ten třetí pilíř, a vůbec kompletní přeměna toho penzijního připojištění, které nefunguje tak, jak má. Takže to bych řekl, že je taková hlavní výtka. Ministerstvo financí vlastně nechtělo moc spolupracovat na tomto tématu. - Takže takzvaný dlouhodobý investiční produkt, což je tedy jeden z mála nástrojů, který přibyl pro to, aby byli lidé motivováni si spořit na své vlastní stáří, je málo? Podle vás tam toho mělo být víc? - Nejenže to je málo, ono to je možná i špatně, ono to pravděpodobně necílí na ty lidi, kteří budou mít ten největší problém s důchody, a ani to nějakým způsobem nepomáhá tomu státu.