Stát musí zvyšovat příjmy. Změně daní je otevřen už i premiér, říká ekonom

Vláda v pondělí schválila návrh rozpočtu na rok 2023 s deficitem 295 miliard korun. Sněmovna ale nyní projednává novelizaci toho letošního, která by deficit zvýšila na 330 miliard korun. Na co vše výdaje zamíří?

Hostem Ptám se já je ekonom Petr Janský.

Vláda Petra Fialy schválila návrh rozpočtu na příští rok, aby si za něj vzápětí vysloužila kritiku. Hlavně kvůli tomu, že pomoc lidem s energetickou chudobou plánuje kabinet zajistit z mimořádné daně. Ta ovšem ještě nemá konkrétní parametry.

Odbory se zase rozčilují, že vláda nechce příští rok zvýšit, až na výjimky, platový základ státním zaměstnancům. Peníze by měly putovat jen do složky určené na odměny. Šéf odborové konfederace a kandidát na prezidenta Josef Středula mluví o tzv. „ksichtovném“, které prý pomůže ne nejlepším, ale hlavně oblíbeným zaměstnancům.

Otázka, která se vznáší ve vzduchu, je poměrně jasná. Jde o to, jestli koaliční vláda ví, jak zalátat díry v rozpočtu a zbytečně neprohlubovat jeho schodek.

Je vhodné spoléhat se na daň z mimořádných zisků, která ještě nefunguje? A je pětikoaliční kabinet opravdu rozpočtově odpovědný, jak sliboval při nástupu do Strakovy akademie?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:30 - V normální době by si tohle ministr financí nedovolil. Ale jsme v situaci rychlého vývoje cen energií a očekávání rozhodnutí celé EU. To, že dohady 100 miliard příjmů jsou nepřesné, je přiznáno i v tiskové zprávě k návrhu rozpočtu. Možná, až budeme mít bližší informace i ze Sněmovny, uvidíme, jak realistické to je.

2:40 - Vidím spíše pesimistické scénáře. Moc lépe, než jak je to navrženo, to nemůže dopadnout. Spíše vidím rizika, že budou nižší příjmy a vyšší výdaje. Třeba zmíněná daň z mimořádných zisků, na které není ještě shoda v rámci EU a není schválená ani v ČR. S tím nemůžeme jistě počítat. Ale kdoví, co bude za pár měsíců nebo za rok. Máme tu válku na Ukrajině, vysoké ceny energií, covid, přijímáme v menší míře uprchlíky. Je to řada nejistot. Je ale lepší nepřesný státní rozpočet než žádný.

4:30 - Je to odpovědný rozpočet? Ano, i když tohle přídavné jméno by mě hned nenapadlo.

5:00 - Máme tu zásadní problém ve strukturálním deficitu. I kdyby nebylo krizí současných, nebo minulých, máme tu stále výrazně vyšší výdaje státního rozpočtu, než jsou příjmy. Stát si dlouhodobě žije nad poměry, máme tu 200-300 miliard, které nejsou pokryty příjmy. Ať je krize, nebo není krize. To je očištěno o mimořádné výdaje a ekonomický cyklus.

5:45 - Jeden z příkladů je daňový balíček z prosince 2020, kde došlo ke zrušení superhrubé mzdy jako konceptu a snížení daní z příjmu fyzických osob, jen to je 100 miliard korun. (…) Tento krok kritizujeme jako nezodpovědný. Tenhle rozpočet s touhle 100 miliard hlubokou dírou nic nedělá.

6:50 - Znamená to, že vláda rozvolnila rozpočtová pravidla a teď na to hřeší? To bych podepsal. Vláda se ale podle mě chystá řešit tento strukturální deficit, vyplývá to s diskuzí. (…) Problém není rozpočtový, jestli chceme snížit výdaje, musíme změnit fungování státu. I ta současná vláda se snažila v novelizaci rozpočtu o relativně snadno proveditelné škrty, i když jich moc nenašla. Bojím se, ale že bez bolestných změn v tom, jaké služby stát dává občanům, jaké peníze jim posílá, to nepůjde. Pokud to vláda nezvládne, je třeba strukturální deficit řešit na té příjmové straně – například zrušit tu daňovou změnu z roku 2020. Nebo najít nové zdroje – spotřební daně, daně z nemovitostí, sblížení daní OSVČ a zaměstnanců atd. Budeme navrhovat, aby pokud bude nutné zvyšovat příjmy, tak tam, kde to bude bolet nejméně.

9:30 - Premiér Fiala a ministr financí Stanjura, ačkoliv to dříve vylučovali, že by upravovali zdanění, teď jsou té diskuzi otevřeni. Uvidíme, zda to k něčemu povede. I návrh vlády na zdanění mimořádných zisků energetických společností je nějaké zvyšování zdanění. A chápu to tak, že jsou ochotni se bavit o dalších krocích.

10:00 - Máte příjmy, výdaje a deficit. Pokud nejste schopni snižovat výdaje a nechcete mít zvyšující se deficit, nezbývá než zvyšovat příjmy.

13:10 - Když chcete pomáhat nejzranitelnějším, musíte na to někde vzít. Jsme v situaci, kde je 200–300 miliard výdajů, které nejsou pokryty příjmy, a ty je třeba do té společné daňové kasy zaplatit. Jestli to není větší progresivní zdanění příjmů, jsou tu jiné možnosti. Třeba že budou OSVČ platit vyšší daně a přiblíží se zaměstnancům.

15:30 - Kroky vlády v této době by měly být cílené. Myslím, že energetický úsporný tarif nebyl cílený. Já dostal 3 500,- na účtu na energie od vlády a je mi líto, že lidé, kteří jsou více zranitelnější než naše rodina, nemohou dostat více.

18:00 - Početné ročníky budou odcházet do důchodového věku od roku 2030, z hlediska rozpočtové udržitelnosti to bude horší než dnes. Máme posledních 10 let, než se to začne výrazně zhoršovat. Pokud se strukturálním deficitem nic neuděláme, bude jen růst. Budou výrazně vyšší výdaje na důchody.