Ekonom: Kde by mohlo Česko šetřit? Nevím, proč máme 40 tisíc policistů

Novou českou vládu čeká několik těžkých úkolů v oblasti financí – revidovat rozpočet, pomoci lidem zasaženým energetickou krizí i těm, na jejichž příjmy dopadají koronavirové zákazy. Co s tím?

Hostem Ptám se já byl bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB) a nový člen Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.

Jedním z hlavních úkolů nové vlády je snížení schodku státního rozpočtu, který měl podle návrhu exministryně financí Aleny Schillerové příští rok vystoupat až na skoro 380 miliard korun. Jelikož se tým Petra Fialy chystá plány příjmů a výdajů přepracovat, ale vlády se ujal až v půlce prosince, ocitne se Česko od ledna v rozpočtovém provizoriu.

K nejhlasitějším odpůrcům velkého utrácení veřejných peněz patří dlouhodobě i Národní rozpočtová rada, která dohlíží na to, jak je vláda rozpočtově odpovědná. Právě Hampl se stal nedávno jejím novým členem. „Nejde o to, že by ten náš samotný dluh byl takový problém, ale ten trend, ta tempa růstu jsou obrovská a vypadají jako v jižní ose eurozóny, a to je potřeba zastavit,“ vysvětlil ekonom, proč je třeba s rozpočtovými plány Česka něco udělat.

Podle něj se už jiné evropské země, jako je Dánsko, Švédsko nebo Holandsko, snaží k udržitelným financím vrátit, Česko ale dosud „brzdit“ nezačalo. „My jsme zažili neuvěřitelnou věc v kontextu Evropy i světa. Potvrdili jsme si, že my jako Češi nezvládáme krize. Za větší zadlužení jsme si koupili menší hospodářský růst a více mrtvých. Tedy za hodně jsme si koupili málo a ani zdravotně ten náš výkon nebyl oslnivý. My v dobrých časech umíme růst rychleji než většina, ale ty špatné časy nezvládáme,“ vysvětlil, jak vnímá ekonomická rozhodnutí Babišovy vlády.

Závazek seškrtat rozpočtový deficit v řádu desítek miliard se přitom jeví jako čím dál náročnější. Nové prostředky bude nutné hledat na řešení přetrvávající pandemie covidu a také na pomoc lidem akutně ohroženým energetickou chudobou. Zvyšování daní se přitom převážně pravicová koalice brání. „Šetřit v rozpočtu je těžké v situaci, kdy jsme si zvykli, že utrácíme. Kus étosu spořivého národa jsme za těch posledních 18 měsíců ztratili. Teď bude klíčové to rozhodování, kde komu ubrat, kde přidat a tomu se říká politika,“ dodal Hampl s tím, že debaty o zvyšování daní budou záležet především na ekonomickém růstu.

Na stávající veřejný sektor ale dle Hampla současné příjmy nestačí. „Mandatorní výdaje tvoří zhruba 80 % rozpočtu. Patří sem i platy a je otázka, jestli těch lidí stát potřebuje tolik. Konkrétně: Když se podíváte na vyzdvihovaný počet policistů, my jich máme přes 40 000 a kriminalita za poslední roky klesla na polovinu,“ vysvětlil bývalý viceguvernér ČNB.

Jak rázně je třeba zakročit proti zadlužování veřejných financí? A jak velký problém pro Česko je rozpočtové provizorium?

Poslechněte si rozhovor v úvodním audiu, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu: