Vláda bude muset od ledna přijít se sociálním tarifem, varuje ekonomka Nerudová

Podle aktuálních průzkumů veřejného mínění se mezi kandidáty na prezidentský úřad drží Danuše Nerudová na třetím místě. Mezi těmi s největšími šancemi je jako jediná žena. Jak chce porazit své soupeře?

Hostem speciálního vysílání Ptám se já – Kdo je tady prezident? v pondělí 7. listopadu v Kině 35 spolu s předsedou ČMKOS Josefem Středulou a generálem ve výslužbě Petrem Pavlem byla ekonomka Danuše Nerudová.

Jediná žena v nejsilnější trojce kandidátů na Hrad, alespoň tak to vyplývá z aktuálních průzkumů. Její preference stoupají, ačkoliv ještě před několika málo měsíci čelila pochybnostem, že ji vlastně nikdo nezná.

Danuše Nerudová se vizuálně vztahuje ke slovenské hlavě státu Zuzaně Čaputové. Tvrdí ovšem, že ji kopírovat nechce. Zároveň je nejmladší mezi uchazeči a uchazečkami o nejvyšší ústavní funkci. Kromě jiného tvrdí, že ve svých 43 letech na rozdíl od jiných kandidátů nemusí řešit minulost, ale chce se zaměřit na budoucnost.

Co se týká její osobní minulosti, za sebou má rektorské působení na Mendelově univerzitě, která ale během jejího vedení přišla o akreditace pro doktorské studium ekonomických oborů. Veškerou kritiku dlouhodobě odráží tvrzením, že nemohla dělat víc než začít celou věc prošetřovat.

Jak by zvládla prezidentskou funkci? A stačí k tomu ekonomická erudice, kterou ráda prezentuje v rozhovorech s novináři i veřejností?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 – Koho považujete za svého hlavního soupeře? Vážím si každého, říct si větu budu kandidovat na prezidenta, vyžaduje velkou osobní odvahu. Kdo to myslí vážně, je si vědom, co za tím stojí a kdo tu odvahu má. Není to jednoduché. Opravdu každého – snažím se v lidech vidět to lepší. A v tom poli jsme se ocitli tři. Takže to bude Andrej Babiš a Petr Pavel. – S kým byste se raději ocitla ve druhém kole? Těžko říct, to ukáže čas. Pan poslanec Babiš nechodí do diskusí, tak nevíme, co nás čeká. On se teď hodně změnil, vystupuje smířlivěji, usmívá se, mluví česky. Tak uvidíme.

2:00 – Budete z principu víc podporovat ženy? Já bych to řekla jinak. Ráda bych podporovala rovné příležitosti. To není jen muži versus ženy, to jsou regiony versus města. To je oblast, kterou v ČR moc neotvíráme. Ale 80 % lidí v ČR žije na venkově. Budu to stavět na rovných příležitostech a je jedno, jestli je to muž, nebo žena. Ale jde o obecně rovné příležitosti. (…) Je to o tom, že děti ze sociálně slabých rodin nemají přístup ke vzdělání. Sociální původ determinuje stupeň vzdělání. To jsou ty věci, které mě trápí, a byla bych ráda, kdyby s nimi vláda začala něco dělat.

3:40 – Index rovnosti mužů a žen se skládá z řady dílčích oblastí. V ČR je nepoměr mezi ženami manažerkami a muži manažery. Těch je dvojnásobný počet. To se projevuje v tom, že máme nerovnost v distribuci bohatství. Prezident může tahle témata otvírat ve veřejném prostoru, ale realizace je na vládě. Prezident nemá zákonodárnou moc. My se ale nepropadáme jen v rovnosti žen, ale třeba i v digitalizaci a měli bychom začít bít na poplach. V digitalizaci jsme se propadli, ačkoliv jsme od roku 2017 dali do digitalizace 70 milionů korun.

5:00 – A co kvóty? Rovné příležitosti jsme řešili na univerzitě. Moje praktická zkušenost je, že pokud nepřesvědčíte společnost, k čemu je to dobré, a nevezme si změnu za svou, pak vám žádné sociální inženýrství nepomůže. Součástí té změny musí být i muži. Já tu změnu ve společnosti ale vidím, muži chápou, že společnost má problém.

6:20 – Nemyslím, že je naše společnost připravena na kvóty. Zeptejte se podnikatelských sektorů, jestli jsou připraveny na to, že budou mít v boardech ženy jen proto, že jsou to ženy. Někde v Evropě k tomu přistupují, ale ne v konzervativní společnosti, jako je Česká republika.

6:46 – Na sociálních sítích jste napsala: „Zatímco pánové protikandidáti budou v kampani řešit svou minulost, já jsem připravena zaměřit se na budoucnost nás všech.“ Myslíte, že už není třeba reflektovat minulost? Každá společnost musí znát své novodobé dějiny a poučit se z nich, aby se neopakovaly. Ale v minulosti jsme zabředli dost a motáme se v ní dlouho. Stojíme na peroně, kolem nás jezdí rychlíky a my do nějakého musíme nastoupit. Svět kolem nás se rychle vyvíjí. Propadáme se v rovnosti, konkurenceschopnosti, digitalizaci a musíme začít tu budoucnost řešit.

8:00 – Potřebujeme mluvit o tom, že nám třicet let chybí základní strukturální reformy, které tuto společnost brzdí. Máme v rozpadu veřejné finance, zaspali jsme v oblasti klimatické změny, platí nám energetická koncepce z roku 2015 atd. Žádná z minulých vlád neměla odvahu k tomu, aby dělala věci, které přesahovaly její funkční období.

8:30 – Slibuji, že jako člověk, který si je vědom, co může od vlády požadovat, budu moderovat diskusi o těchto věcech. Spojujeme si teď funkci prezidenta s osobou, která ji moc nevykonává, kdyby ji vykonávala, tak když otevře téma ve veřejném prostoru, začne se o něm automaticky mluvit. Ať to přinese na vládu nebo do Sněmovny, může pro to dělat docela dost. My jsme si zvykli, že proto prezident nic moc nedělá.

10:30 – V čem Miloš Zeman podle vás uplatňuje špatně svůj neformální vliv? Třeba tím, jak si osvojil svoji vlastní zahraniční politiku a tříští tím síly středně velké České republice, která je otevřenou ekonomikou a potřebovala by, aby měla jednotnou zahraniční politiku. Zeman posledních pět let důsledně podkopával vládě nohy, bagatelizoval činnost tajných služeb nebo Vrbětice. Nedokázal ukázat na Rusko či Čínu, že jsou bezpečnostní riziko.

11:30 – Vetovala byste zákon o státním rozpočtu, jako to udělal Miloš Zeman? Předně bych využila práva navštívit Poslaneckou sněmovnu, ještě předtím bych vyslala signál na jednání vlády, že rozpočet není dobrý. Já myslím, že není dobrý. Ale mrzí mě, že nekomunikací s vládou to došlo až tak daleko, že musel být vetován. (…) Kdyby mě vláda neposlechla, asi bych ho nakonec vetovala taky, ale napnula bych maximální úsilí, aby byl rozpočet přepracován.

13:00 – Ta příjmová stránka byla nadhodnocená. Ministr financí dělá přesně to, co jsme vyčítali minulé ministryni financí.

14:00 – Když bude windfall tax příliš vysoká, společnosti začnou daňově plánovat. Na dani se pak nevybere tolik, kolik si pan ministr Stanjura myslel. Všichni začnou pomrkávat po tom, kam by se daňově přesunuli, aby tu daň měli nižší. (…) Vláda má povinnost nastavit daně tak, aby z těch daní něco vybrala.

17:00 – Největší daňové zatížení nese nižší střední třída. To je ta radikalizace, kterou vidíme v ulicích. Od roku 2005 si nejméně polepšila nižší střední třída. Na to je třeba dát pozor. Není to o zvýšení daňové sazby, ale o změně daňové struktury. Vláda má celou škálu možností, jak těm nízkopříjmovým ulevit, a nemusí přitom vůbec sahat na daňovou sazbu.

18:30 – Vláda rozevřela deštník proti chudobě, ale než ho stihla otevřít, část lidí zmoklo. Pomoc přišla později, než měla, a je třeba přehodnotit energetický tarif a přijít od ledna se sociálním tarifem, který by se vztahoval na 8 % domácností, které mají výdaje vyšší než příjmy, a na 28 % domácností, které se svými měsíčními výdaji tak tak vyjdou. To je krok, který vláda bude muset udělat. Lidem pod hranicí příjmové chudoby bude muset začít daleko citelněji pomáhat.

19:45 – Jste pro zavedená školného? V tuto chvíli ne, náš vzdělávací systém potřebuje reformu. Je sociálně neprostupný, regionálně nedostupný. Produkuje studenty, kteří jsou méně aktivní – nerozvíjíme v nich podnikavost. Než začneme uvažovat o školném, je třeba ten systém reformovat. Kde se uplatňuje školné, navíc existuje systém státní sociální podpory pro to, aby bylo vzdělání dostupné pro sociálně slabé, a existuje systém půjček. Bez těchto věcí nemůžeme diskutovat o zavádění školného v ČR.