Článek
Ukrajinského velvyslance v Česku Jevhena Perebyjnise znal před půl rokem asi málokdo. Informace o jeho odvolání před pár týdny vyvolala velký rozruch. Co ho čeká dál?
Hostem Ptám se já byl bývalý ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis.
Z Jevhena Perebyjnise se v Česku stala doslova celebrita. Od začátku ruského útoku na Ukrajinu vystupoval na akcích na podporu Ukrajiny a sbírka na pomoc ukrajinské armádě, kterou ambasáda organizovala pod jeho vedením, vynesla desítky milionů korun a přispěla na nákup zbraní potřebných v boji proti ruským okupantům.
Červencová zpráva, že ukrajinský prezident Perebyjnise z funkce velvyslance v Česku odvolal, vyvolala velký rozruch. Před pár dny ho ovšem ukrajinská vláda jmenovala novým náměstkem ministra zahraničí, jak informovala Ukrajinska pravda. Jeho vliv na směřování Ruskem napadené země se proto ještě zvyšuje.
Co obnáší jeho příští mise? Dokázal by jednat s Vladimirem Putinem? A co pro něj znamenal pobyt v Česku?
Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.
Co zaznělo v rozhovoru:
Ptám se já, Marie Bastlová
Podcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
00:55 – Ano, byl jsem minulý týden jmenován náměstkem ministra zahraničí. Má náplň práce bude ještě upřesněna, ale střední Evropa bude patřit do mé kompetence, takže se možná budu do Česka vracet.
02:23 – Očekáváme, že v nejbližší době Ukrajina začne přistupovat k jednání o vstupu do Evropské unie, nechceme to odkládat. Nevím, jestli se to podaří letos, ale nejpozději chceme začít v příštím roce.
03:42 – S prezidentem Volodymyrem Zelenským jsem přímo nemluvil, ale pan prezident podpořil mé jmenování. V našem systému prezident řídí zahraniční politiku a jmenuje náměstky. Příjemně mě jmenování potěšilo, bylo to i ocenění mé práce v České republice.
04:44 – Válka se dotýká skoro každého Ukrajince. Přišli o své blízké, přátele nebo ztratili domov. Dotkla se i mojí rodiny. Já se v České republice snažím dělat vše pro to, abych zajistil podporu Ukrajině, dodávky zbraní, abychom sjednotili sankce proti Rusku. Té práce je hodně.
06:07 – Ve sbírce jsme vybrali více než miliardu a dvě stě milionů korun. Chtěl bych všem, kdo přispěl, poděkovat. Peníze půjdou na správnou věc. Ta míra solidarity mě mile překvapila i to, s jak otevřeným srdcem Češi uvítali ukrajinské ženy a děti. Čekal jsem, že podpora bude, ale to, jak velká ta vlna solidarity byla, mě překvapilo. Je ale logické, že časem vlna podpory klesá. Ruská propaganda je také aktivní a snaží se tuto podporu zpochybnit. Mně se ale zdá, že v Česku je podpora stále velmi silná.
09:43 – Se začleněním ukrajinských dětí do škol někde problémy budou. Mluvil jsem s ministrem školství o tom, aby ukrajinské děti mohly chodit do škol ve velkých městech, kde je míst málo, ale také aby neztratily kontakt s Ukrajinou, kam chceme, aby se vrátily. Už nyní se na Ukrajinu někteří vrací, a pokud to situace v některých regionech umožní, tak budeme otevírat další školy. Proto chceme také udělat v sobotu výuku, kde by se ukrajinské děti učily podle ukrajinského systému. Od pondělí do pátku by se pak učily podle českého systému.
13:06 – Nejvíc válečnou zkázu pozorujeme na východě, kde jsou místa, která ruští okupanti zcela zničili. Skoro zničená jsou i některá místa kolem Kyjeva, která Rusové okupovali. Na některých místech, která byla deokupována, už běží obnova.
14:50 – Jakou budeme na obnovu potřebovat finanční částku, je teď těžké říci. Proběhlo několik dárcovských konferencí. Během českého předsednictví proběhne summit EU na obnovu Ukrajiny. Důležitá je pro nás i podpora v uvalování dalších sankcí proti Rusku a v dodávkách zbraní pro Ukrajinu. Jsme připraveni osvobodit okupovaná území, ale potřebujeme na to zbraně.
16:20 – V tom, co by nám mohli naši západní partneři poskytnout, vidíme ještě velké rezervy. Totéž platí i u sankcí. Vyjednáváme o tom s EU, a když vidíme, že sankce nedosáhly svého cíle, musíme je posílit. Určitě existuje úroveň sankcí, která ruskou ekonomiku položí.
17:33 – Kdo věřil v únoru, že bude sedm balíčků sankcí. A teď jednáme o dalším posílení. Pro naše vítězství jsou potřeba zbraně a sankce.
18:45 – Dohodu o vývozu ukrajinského obilí musíme brát jen jako dohodu, na kterou Rusko přistoupilo pod velkým tlakem ze stran evropského společenství, protože Rusko svým chováním ohrozilo celý svět a vznikla hrozba, že ve velkém množství zemí vypukne hlad. Zatím nevidíme žádné náznaky toho, že bude Rusko jednat o ukončení této nesmyslné války. Rusko musí ustoupit od ultimát, bez toho není jednání možné. Ultimáta znamenají, že se má Ukrajina vzdát své celistvosti, a na to nemůžeme přistoupit.
20:40 – Náš postoj je jednoznačný. Územní celistvost Ukrajiny je nedotknutelná. To se týká i Krymu. Jednat můžeme, ale to neznamená, že se vzdáme svých území.
22:31 – Že bych jednal s Vladimirem Putinem, si umím představit, ale opět podotýkám, že bez ruských ultimát. Náš prezident již několikrát prohlásil, že je připravený jednat, ale musí to být z pozice síly. Ukrajina by nyní měla osvobodit co nejvíce ukrajinských území, aby naše pozice před jednáním byla co nejsilnější. Tuto válku chceme ukončit co nejdříve. Ne všechna území musíme získat zpět bojem, jsou různé způsoby, třeba diplomatickou cestou. Určitě nechceme, aby se válka protahovala. Uděláme vše pro to, aby skončila co nejdříve.
