Článek
Dnes měl být Radovan Vávra řádně zvoleným nováčkem do dozorčí rady energetického polostátního gigantu ČEZ. Jenže není. Pár dní před valnou hromadou se vzdal nominace a oznámil, že ze zdravotních důvodů se dočasně stahuje do ústraní. Kdy se Vávra plánuje vrátit? Jak by si mělo Česko poradit se zdražováním a energetickou krizí? A jak často si dnes volá s Ivo Rittigem?
Hostem Ptám se já byl investor Radovan Vávra.
Valná hromada energetické společnosti ČEZ rozhodla v noci z úterý na středu o výměně čtyř z osmi zástupců státu v dozorčí radě firmy. Původně mezi nimi měl být také investor Radovan Vávra, kterého do funkce nominovala vládní TOP 09, ale na poslední chvíli z nominace odstoupil.
Přestože by Vávra do funkce vstoupil především jako zkušený manažer, otazníky mohlo vzbuzovat třeba to, že léta radil dříve mimořádně vlivnému politickému podnikateli Ivu Rittigovi. To ale Vávra jako problém nevidí a důvody jeho rozhodnutí nevstoupit do rady státem ovládaného podniku jsou prý ryze osobní.
ČEZ přitom kvůli současným nejistotám na trhu s energiemi i odklonu od fosilních paliv čeká řada výzev. A teď se navíc spekuluje o jeho možném rozdělení na soukromou a státní část, což by státu díky získání elektráren pomohlo ovlivňovat ceny elektřiny.
Česko ale hledá i další cesty, jak pomoci lidem, kteří se v důsledku vzrůstajících nákladů na bydlení i život dostávají do krize – nedávno například vláda rozhodla o zavedení tzv. úsporném tarifu, který by mohl část energetické spotřeby občanům dotovat.
Byl by to správný krok? Jak dobře se Česku daří vypořádávat s nejistou dobou? A na co se ještě mají připravit Češi?
Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.
Co v rozhovoru zaznělo?
1:44 - V Česku si spousta lidí plete dozorčí radu a vyšetřovacího prokurátora. Já nejsem vyšetřovací prokurátor, nebyl jsem jím ani v Komerční bance, ani v Union Bance, ani v ČEZ bych jím nebyl. Dozorčí radu si volí akcionáři proto, aby dohlédla na to, zda management svým rozhodnutím hájí zájmy akcionářů. Ne státu, ne zákazníků, ne voličů, ale akcionářů.
3:48 – Já jsem pro Ivo Rittiga a stovky dalších podobných podnikatelů vždycky odváděl technicky korektní práci na naprosto legální a eticky korektní zakázce.
7:27 – Kdybych byl Ivo Rittigovi tak blízký, jak vy naznačujete, což jsem nikdy nebyl, tak bych asi v době té jeho největší slávy byl třeba ředitel Budvaru nebo ředitel něčeho. Že to uměl zařídit, myslíte? To je zcela nepochybné, že to uměl zařídit. Žádná taková funkce mi nikdy nebyla nikým nabídnuta.
9:32 – Pro Nemocnici Na Homolce jsme pracovali dřív, než si pan ředitel Dbalý založil deníček. On se na nás obrátil jako na společnost Grant Thornton, abychom mu připravili ekonomický plán.
10:03 – Letos jsme se (s Ivo Rittigem) viděli jednou a nevolali jsme si ani jednou. Neřekl bych, že jsme přátelé. Jsme lidé, kteří se spolu znají, kteří spolu nějakou dobu spolupracovali. (…) Já se za spolupráci s Ivo Rittigem ani za to, že jsem mu pomáhal mediálně, vůbec nestydím.
13:11 – Expremiér Babiš i členové nové vlády by měli mít na zřeteli, že (ČEZ) je veřejně obchodovatelná firma, kde jenom 70 % drží stát a ten zbytek nedrží jenom Šnobr, ale také světové instituce. A se všemi těmi institucemi, s těmi jejich zeměmi, máme dohodu o podpoře a ochraně investic. A já fakt nechci platit další arbitráž.
14:00 - Jak kvitujete plošnou dávku v souvislosti s nárůstem cen energií? Nemohu to hodnotit jinak než se zaťatými zuby, chápu, že je to úlitba voličům.
15:07 – Naším problémem nejsou jen ceny energií, ale hlavně vysoká inflace. A tímhle (plošnou dávkou pomoci pro všechny, pozn. red.) tu inflaci jenom roztáčíme, prošustrujeme nějakých 60 miliard na někom, kdo si to nezaslouží. Tady jste provokativně správně ukazovala na mě – já to fakt nepotřebuju. A kdyby byla technická cesta, jak se toho vzdát, tak to udělám.
17:17 - Vláda dělá, co může. Kdyby šla na ekonomickou konferenci, asi by přiznala, že všechny ty kroky nejsou ideální.
17:43 – Inflace má tři komponenty: poptávkovou, nabídkovou a válečnou. S poptávkovou se snaží bojovat Česká národní banka. Ale ta nabídková, kterou nikdo nedokáže ovlivnit, už se začíná ohýbat dolů. V posledních dvou týdnech na cenách komodit jsme viděli už dlouho nevídané poklesy. Možná si vybavíte, že postcovidové šílenství začalo cenou stavebního dříví ve Spojených státech a tam díky nárůstu sazeb u hypoték už to stavební dříví letí dolů jako šutr. A to stejné se propíše během léta k nám.
19:00 - ČNB má dvě pozitivní znamínka – sazby začali zvedat loni v létě, kdy jsme tu měli vládu, kdy hlavní pávice se vždy ponořila pod vodu a vytáhla dvacet miliard a tvářila se, že to není problém. Kdyby tehdy na Příkopech seděl Vávra, tak bych byl taky nervózní. Ta monetární politika ČNB a fiskální politika vlády nemůže být v takovém rozporu. Bylo vidět, že pan premiér ani paní ministryně si vůbec s nějakými následky svých kroků nelámou hlavu, a to byl den, kdy ČNB začala zvedat sazby. Druhé plus je, že máme tak blbě napsaný zákon, že nic jiného v mandátu nemají. Mají úzce definovaný cíl a k jeho dosažení jejich kroky vedou. My ale polemizujeme o tom, že ta cena, za jakou se tak stane, bude neúměrně vysoká – bezprecedentní propad ekonomické aktivity.
21:34 – Na dvě procenta inflace můžeme zapomenout několik let.
Ptám se já, Marie Bastlová
Podcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.