Vášáryová k inauguraci: Trochu to přeháníte, z prezidenta děláte krále

Nový prezident Petr Pavel se v pondělí, hned čtvrtý den po inauguraci, vydá na svou první zahraniční cestu. Podle tradice zamíří na Slovensko. Změní se s Pavlem vztahy Prahy a Bratislavy?

Hostem Ptám se já byla bývalá herečka, diplomatka a politička Magda Vášáryová.

Nový český prezident Petr Pavel už dříve uvedl, že na svou první zahraniční cestu se vydá právě na Slovensko. Návštěva je plánovaná na pondělí 13. a úterý 14. března a koná se na pozvání prezidentky Zuzany Čaputové. Ta Pavlovi osobně gratulovala už v lednu po skončení druhého kola přímé volby v jeho volebním štábu v Praze. V den inaugurace pak svému protějšku poblahopřála v příspěvku na twitteru.

„Jsem ráda, že v čele státu, který je Slovensku nejbližší, je člověk, se kterým máme stejné hodnoty. Přeji Vám mnoho dobrých rozhodnutí. Těším se na spolupráci a už brzy i na setkání v Bratislavě,“ napsala slovenská prezidentka.

Vedle setkání s Čaputovou, které zahrnuje i schůzku prezidentských párů, má Pavel na programu mimo jiné třeba jednání s vrcholnými slovenskými politiky a spolu s Čaputovou se také zúčastní veřejné diskuse.

Pavel touto návštěvou dodrží tradici, podle které první cesta vrcholných představitelů Česka a Slovenska vede do druhého státu bývalého Československa, aby tak vyjádřili nadstandardní vztahy. Pavlův předchůdce Miloš Zeman, kterému mandát skončil ve středu, navštívil Slovensko naposledy v únoru. Ve Vysokých Tatrách se sešel s Čaputovou, s bývalými slovenskými prezidenty, s premiérem a s předsedou parlamentu.

Zeman se s Čaputovou dlouhodobě v mnohém názorově rozcházel a nezapomněl to nevybíravě připomenout ani při své poslední návštěvě. Z dosavadních vyjádření podpory Pavlovi to vypadá, že slovenská prezidentka si bude s novým českým protějškem rozumět lépe. Jak už sama dříve uvedla, měli by se spolu s Petrem Pavlem stát silným hlasem rozumu, prozápadní orientace a respektu k evropským hodnotám. Změnu dosavadní zahraniční politiky Pražského hradu a jasný obrat od Východu na Západ už před nástupem do funkce deklaroval i sám Pavel.

Co pro vztahy Prahy a Bratislavy znamená příchod nového českého prezidenta? Čeká Česko a Slovensko prezidentská symbióza? A nejde o příliš velká očekávání?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:30 Já jsem podporovala Danuši Nerudovou, protože byla první ženou, která v České republice seriózně kandidovala v Čechách na funkci prezidentky. Já jsem byla první na Slovensku, v roce 1999. V tomto jsme trošku před vámi, vy jste takoví patriarchálnější, takže jsem to považovala za svoji povinnost. Ale myslela jsem si, že když úplně nová generace, kterou představuje paní Nerudová a která už nemá mít za sebou žádných skrytých věcí, přichází na Hrad, tak už by změna měla být takto radikálnější. (…) Pokud jste takto patriarchální země, dovolím si říct i postkomunistická, tak to u vás možná ještě bude trvat, než budete mít premiérku nebo prezidentku.

4:00 Mimochodem, slyším ve vašem hlase správně trochu zklamání z toho, koho si Češi zvolili za svého prezidenta, když jste zmínila postkomunistickou zemi, postkomunistickou minulost prezidentských kandidátů? To se pochopitelně Petra Pavla také týká. Mrzí vás to?- To rozhodně ne, jsem velmi šťastná, že Andrej Babiš se nestal prezidentem. Znám ho osobně. Toto byla lepší volba.

4:30 Zuzana Čaputová přijela hned v den volby pogratulovat Petru Pavlovi do volebního štábu. Myslíte, že by tak přijela gratulovat i Andreji Babišovi, kdyby vyhrál? - Ne, samozřejmě ne, ale považovala, a já to taky považuji za důležité, aby zdůraznila, že pro nás nejenom prezident, ale vůbec politická reprezentace v Čechách je velmi důležitá, mimořádně důležitá. Uvědomte si, že Česko a Slovensko jsou dneska jasně vyhraněné země, například vůči Ukrajině a vůči Evropské unii. No, vy ještě nejste v eurozóně, ale snad už, probůh, brzy budete. My musíme zůstat při sobě a musíme trvat na tom, abychom si udržovali dobré vztahy, už jenom kvůli tomu, že když se podíváte na mapu, tak vy nás vlastně od západních zemí cloníte. My jsme ve vašem stínu.

6:00 Myslíte, že se změní, řekněme, třeba zlepší vztahy mezi Českou a Slovenskou republikou právě tou výměnou na Pražském hradě? - Určitě. Co se týče prezidentského úřadu, vy jste šli 20 let hlavně antievropskou cestou, které jsem nerozuměla.

7:30 Bez ohledu na vztahy, které nejsou jenom vztahy dvou prezidentů, ale taky vlády a ministrů, kteří se potkávají každý týden v Bruselu, občanů a studentů vysokých škol a dalších, ty jsou nastaveny. Nakonec i pan Zeman, viděla jsem nějakou statistiku, byl nejčastěji u nás, takže i on to dodržoval.

8:50 A co jeho kritizované chování k Zuzaně Čaputové, například na poslední návštěvě? - Znám pana Zemana 33 let, vím, že si zakládá na tom, že říká ty svoje bonmoty, protože očekává, že to bude velmi zábavné pro elitní lidi. Je to nevychované, ale jelikož jsem zvyklá, tak jsem to neřešila. Vím, že vy jste to řešili. Paní prezidentka, jako dobře vychovaná osoba, to přešla mlčením. Tak, jak se to má dělat.

11:20 Vy máte Pražský hrad, inauguraci, i když je to vlastně jen složení slibu před Parlamentem. No dobře, ale dělat z toho krále, i když vás ten Hrad k tomu svádí? Trošku to podle mě přeháníte. - Děláme z prezidenta krále? - Trošku to tak včera vypadalo. Prostě ten Hrad, ten balkon a to všechno k tomu svádí. My v tomto smyslu nemáme hrad, který by měl takový balkon, tak jsme trošku republikánštější, parlamentnější. Ale mediální scéna to žene, očekávání jsou větší a větší, takže je to obrovský balvan. Tím, že jsme zavedli přímou volbu a nezměnili jsme Ústavu, že bychom měli třeba poloprezidentský systém nebo něco, tak jsme udělali z prezidentů ještě osamělejší osoby. Vy říkáte, že pravomoce má omezené. Ale ty pravomoce jsou velmi důležité. Ony nejsou exekutivní, ale jsou hodnotové.

13:30 A vidíte tam nějakou paralelu mezi očekáváními spojenými s Petrem Pavlem a se Zuzanou Čaputovou? - My jsme trochu víc při zemi. Nemáme hrad s tím balkonem, takže zase očekávání tady na Slovensku jsou trošku menší a taky naše politická scéna je chaotičtější. Ale my jsme na to zvyklí. Vy říkáte, že to je obrovský problém, ale my jsme v těch problémech od roku 1993 a vždy něco zvládneme, něco nezvládneme. A samozřejmě v této situaci musí naše velmi silná občanská společnost zase začít pracovat a věřte, že budeme pracovat. A proto jsem říkala, že já už jsem zase aktivistka.

15:30 Paní Vášáryová, co vy očekáváte od nového českého prezidenta směrem ke Slovensku? A ptám se, protože vím, že jste v několika minulých rozhovorech hovořila o tom, že za největší riziko pro Slovensko považujete, kdyby došlo k takzvané rakušanizaci Česka. Citovala jste Petra Pitharta a říkala jste, že se nesmí stát to, aby Praha přestala mít zájem o Balkán, o východní země. - Situace se změnila s válkou v Ukrajině. Česká společnost i vláda zareagovaly. Nakonec i pan prezident Zeman změnil svoji pozici. Ale rakušanizace vám hrozí pořád. Vidíte to i na kampani před volbami. Ale je náš společný problém, co se děje v Rakousku. A koncem října jsou volby v Polsku, které můžou být velice, velice důležité, a my oba máme společnou velkou hranici s Polskem. My samozřejmě máme problém se 700 kilometry hranic s Maďarskem. A vůbec, co se děje v Srbsku a co se děje v Kosovu a co se děje v Bosně a Hercegovině. Takže já doufám, že nový pan prezident se bude zajímat o tato témata a že donutí politické strany, které se samozřejmě hlavně zabývají tím, aby teda si udržely voliče uvnitř České republiky, aby si uvědomily, že si nemůžete hrát na Rakousko. To je velmi nebezpečné.

19:00 Čemu máme přikládat na Slovensku největší pozornost? - Rozvoji, jak se bude na středopravé straně konfigurovat politická scéna. Tam mají vaše silnější pravicové nebo středopravicové strany možnost podpořit některé subjekty, které se teď budou tvořit třeba do května. Bohužel, dva státy nemáme sociální demokracii. Toto je jedna z největších chyb pana Zemana jako bývalého předsedy ČSSD a pak prezidenta, že zničil vlastně ČSSD. A my máme bohužel pana Fica, který má sice přídomek SMERu, sociální demokracie, ale není to sociální demokracie. A samozřejmě dnes, když vysává voliče neonácků, už vůbec ne. Takže si myslím, že toto je priorita sledovat. Ale zase bych vás prosila, abyste to tak nedramatizovali.

23:00 Proč vůbec Slováci tíhnou k tomu, Roberta Fica znovu podpořit? - Ale je to 16 %, prosím, takže netíhnou, tíhli by, kdyby to bylo 51 procent. (…) Pan Fico má osobní důvod, proč se chce stát součástí vlády nebo předsedou vlády, protože jinak mu hrozí nejméně soud. (…) A pak se ocitl tenhle možná sociální demokrat v situaci, kde je závislý na voličích neonácků, vysává prostě hlasy neonácků. Čímž ale zároveň oslabuje samotné neonácky, protože on sice může hrát nácka, ale není nácek. A jeho bývalý souputník, pan Pellegrini, pořád říká, že jeho strana do vlády nikdy s panem Ficem nepůjde. Takže je tady ještě další možnost, kterou my známe velmi dobře, když pan Mečiar vždycky vyhrál volby, ale nikdy nesestavil vládu. A tady je role paní prezidentky klíčová, protože jde o to, koho pověří sestavením vlády. Takže pokud říkáte, že ti naši prezidenti mají malou roli, jenom takovou jako reprezentativní, nevíte, o čem mluvíte, je to velice důležitá role a velice důležité možnosti, které prezidenti mají.