Okamura je génius. Posunul hranice a ukázal zranitelnost ČT, říká Moravec

Česká televize se vyrovnává s odchodem svého nejvýraznějšího moderátora politických debat. Václav Moravec končí v ČT po více než 21 letech. Jeho nedělní Otázky dočasně nahradí speciál Událostí, komentářů. Kam Moravec zamíří?

Hostem Ptám se já byl moderátor Václav Moravec.

Ten oznámil odchod z České televize v neděli na závěr živého vysílání svého pořadu Otázky Václava Moravce (OVM). Rozhodl se tak poté, co nová dramaturgyně přes jeho nesouhlas pozvala šéfa SPD a předsedu Poslanecké sněmovny Tomia Okamuru. Moderátor uvedl, že za současných podmínek už nemůže dál garantovat nezávislost redakční práce.

„Děje z poslední doby mne utvrdily v tom, že za současných podmínek už nemohu dál garantovat nezávislost redakční práce a kritickou reflexi událostí, jak se o nich zmiňuje preambule kodexu ČT,“ uvedl. A dodal, že nechce zklamávat důvěru diváků nejsledovanějšího nedělního diskuzního pořadu „posunem k pseudovyváženosti, chcete-li, ke slepé vyváženosti“. Ta podle jeho názoru ničí veřejnou službu.

Způsob, kterým Moravec svůj konec ohlásil, podle vedení ČT nebyl šťastný. Televize zároveň odmítla zpochybnění své nezávislosti.

Svůj možný odchod naznačil moderátor už počátkem roku v souvislosti s tehdejšími diskuzemi o vyváženosti Otázek v souvislosti s tím, že do pořadu nebyl devět let zván právě Tomio Okamura. Vedení televize kvůli tomu koncem ledna odstavilo dlouholetou hlavní dramaturgyni pořadu Hanu Andělovou.

ČT dnes informovala, že Moravec v úterý ukončil svůj pracovní poměr dohodou. S televizí má sjednanou konkurenční doložku, která na půl roku omezuje jeho působení v jiných médiích. Jak popsaly i Seznam Zprávy, namísto OVM bude Česká televize v neděli ve 12 hodin dočasně vysílat pořad Události, komentáře speciál s Lukášem Dolanským a Vandou Kofroňovou.

Nepoškodil Václav Moravec Českou televizi? A stálo mu nezvaní Tomia Okamury za to?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Váš konec v Otázkách v přímém přenosu vzbudil extrémní pozornost, nevídané pozdvižení. Překvapilo vás, jak byly ty reakce velké? - Překvapilo. Zvažoval jsem, jakým způsobem působení v České televizi dříve či později opustím kvůli mnoha okolnostem, o nichž jsme se tady bavili i před rokem a půl, když jsem byl u vás v Mediálním cirkusu. Ale to, co se z toho stane, mě samotného překvapilo, musím říct. Včetně mnoha reakcí. Protože jsem nestihl odpovědět na všechny esemesky, včetně velmi pozitivní reakce odborářů České televize. Dnes mám první den mimo Českou televizi, už mi nefunguje kartička a kolegyně a kolegové mi posílají fotografie toho, že mi děkují alespoň na plakátech uvnitř televize. Takže bych jim chtěl poděkovat. A musím říct, že mě to dojímá.

2:00 Vy jste v rozhovoru pro Blesk říkal, že jste se rozhodl v podstatě na poslední chvíli, že ještě v neděli ráno jste si nebyl úplně jistý. Pak padlo to rozhodnutí. Následovalo po sobotní debatě se studenty arcibiskupského gymnázia, přiměly vás otázky, které tam studenti měli. Co byla hlavní otázka, která k vašem rozhodnutí vedla? - Ty otázky jsou stále stejné. Jaká je role novináře, médií, veřejné služby obecně v prostoru? Jestli je nutné, - a tam mi skauti těmi otázkami mluvili z duše a já to říkám opakovaně ve veřejném prostoru - „Přece není možné pouze jenom čárkovat, redukovat zastupitelskou demokracii na Poslaneckou sněmovnu.“ To znamená, že oni mě těmi otázkami nutili přemýšlet i nad mými vlastními kompromisy a vracet se v čase.

3:00 Protože to rozhodnutí nebylo unáhlené, to rozhodnutí bylo po několikatýdenním tlaku. Včetně toho, že na začátku února začala SPD pomocí inzerátů jet kampaň proti poplatkům a vzala moji oficiální fotografii České televize, aniž by se televize proti tomu ohradila. Takže ty otázky, které jsem dostával od skautek a skautů a jejich vedoucích, byly o tom, kde je hranice loajality. Že vy řeknete: „Ale my děláme všechno v pořádku.“ Nebudete kritická sama k vlastní práci, k vlastnímu médiu, ve kterém pracujete, ale na straně druhé nebudete to médium poškozovat. A do těch situací jsem se dostával čím dál častěji.

4:00 Co byly vlastní kompromisy, které jste dělal? - Myslím, že jeden z kompromisů, který bych asi dnes neudělal a považuji ho dodnes za trauma, je, že bych nepodepsal petici v roce 2013, když odcházela Daniela Drtinová a Martin Veselovský.

4:30 To byla petice na podporu Petra Mrzeny, tehdejšího šéfredaktora zpravodajství? - Nebyla. To je právě to, proč jsem tu petici podepsal, že v České televizi není cenzura. Protože tehdy se ta situace vyhrotila a šla za Petrem Dvořákem a Zdeňkem Šámalem. A oni nezaváděli v roce 2013 systémovou cenzuru. To, že tam byl šéfredaktor, který zasahoval do reportáží těm 18 redaktorům, kteří se podepsali, ale zároveň nezveřejnili svá jména, a seniorní moderátorka je zaštítila, tak to byl také jeden z okamžiků, nad kterým jsem v těch uplynulých 10, 13 letech přemýšlel. Ale v televizi nebyla cenzura.

5:00 K tomu se ještě dostaneme. Ale nelitujete teď, když vidíte reakce na vaše nedělní oznámení, trochu toho, co jste udělal a jak přesně jste to udělal? A teď myslím, jestli si neříkáte, že jste poškodil své kolegy v České televizi? Mnozí si to berou velmi osobně a vaše vystoupení v Otázkách pochopili tak, že říkáte, že vy jste veřejnoprávnost, že vy jste garantem kritické novinařiny v České televizi. A když odejdete, tak kritická novinařina tam končí. - Ten krok bych udělal znovu. Přede mnou bylo několik špatných řešení a zvolil jsem to nejméně špatné. Z jednoho prostého důvodu. Co by následovalo dál? Opět každý měsíc na Radě ČT ostřelování radními typu Šafaříka, který, když byl v Radě Českého rozhlasu, tak posílal maily tehdejšímu premiéru Sobotkovi a referoval mu, co se děje na Radě ČRo. Nebo Xaverem Veselým, který podle mého názoru nemá v radě co dělat, protože je zaměstnancem konkurenčního média. Tady byl čistý řez. Moravec si nepřivlastnil veřejnoprávnost. Já jsem v některých rozhovorech byl velmi loajální.

6:30 Možná lituju toho, že jsem v těch rozhovorech nebyl tvrdší, protože to nemuselo dojít i do této fáze. Ale člověk stále přemýšlí nad loajalitou, protože myslím, že veřejnoprávnost, když budu u jádra vaší otázky, je postupně osekávána. A můj odchod je součástí nějakých širších dějů.

8:00 Ptala jsem se částečně na loajalitu, částečně na kolegialitu. Jestli tím vlastně říkáte, že kritická novinařina v České televizi s tím vaším odchodem podle vás končí? - To je na mých kolezích a kolegyních, kteří v České televizi pracují.

8:30 Dělají jí dostatečně v tuhle chvíli, nebo ne? - Jeden z momentů, který v mých úvahách také sehrál roli, bylo, když Andrej Babiš v rozhovoru pro Parlamentní listy řekne, že v České televizi je antibabišovská entita, má tím na mysli Reportéry ČT. A ve stejný čas, kdy Andrej Babiš v odpovědí pochválí redaktora ekonomické redakce, si on dává na sociální sítě záběry z natáčení, jak si povídají nad globusem. A ta televize nemůže mít podle mého názoru dvě tváře. Mít jednoho redaktora s lidskou tváří pro Andreje Babiše a tu negativní entitu, která dělá publicistiku.

9:00 To, že jsem byl černou ovcí pro mnoho mých kolegyň a kolegů, kteří teď vypisují na sociálních sítích, že to bylo individualistické rozhodnutí… oni budou další na seznamu Pavla Matochy (člena Rady ČT, pozn. red.). Ale vy tyto tlaky můžete snášet jenom určitou dobu. Já jsem řekl, že jsem už nejsem schopen garantovat to, abych držel redakční nezávislost jednoho pořadu. Jak se oni vypořádají s redakční nezávislostí svých pořadů, je jejich věc.

12:00 A způsob, jakým jste to řekl? Nemáte výčitku, že jste k tomu využil vysílací čas veřejnoprávní televize vašeho pořadu? Protože je to do velké míry bezprecedentní. Vy máte obrovský dotah na sociálních sítích, mohl jste si natočit svá videa. - Ale to by znamenalo, že jsem to nedal zaměstnavateli předem vědět a že si privatizuji Českou televizi přes své sociální sítě. Věřte, že od sobotního odpoledne do nedělního dopoledne, kdy jsem si ještě upravoval ten text - a stejně nevíte, až budete odcházet z nějakého média, jestli ten text vytáhnete, nebo ne. Protože to nevěděli lidé, kteří byli ve vysílací režii a kteří se mnou dělali x desítek pořadů a žili se mnou 21 let. A kteří pak sešli z prvního patra z režie a část z nich měla slzy v očích a říkala: „Hele, my ti děkujeme za těch 21 let.“ - tak to do posledního okamžiku nevíte. A vrátím-li se k podstatě té otázky, tak jsem jenom chtěl poděkovat divákům a říct jim: „Já osobně už nejsem schopen to garantovat.“ A vězte, že jsem přemýšlel, jak dlouhé to rozloučení má být.

13:00 Vždyť i já jsem přítěží pro Českou televizi, jakmile si jedna partaj vezme vaši oficiální fotografii a dělá z vás objekt toho, ať se zruší poplatky. Proto říkám s nadsázkou, že se ulevilo oběma stranám. Protože dovedete si představit probírání zákona o kontrole NKÚ v České televizi, o poplacích, kdo by tam figuroval? Moravec? Stála by za mnou Česká televize?

15:00 Vy jste říkal, že by vám nepřišlo fér dávat to ve svých videích na sociálních sítích a takhle to oznámit nadřízeným. Takže je lepším to oznámit v přímém přenosu v televizi? - Mí nadřízení věděli, že s tím, že Tomio Okamura je pozván, mám problém. Mí nadřízení se mě ptali, jestli využiji klauzuli svědomí na to vysílání. Mým nadřízeným jsem řekl: „Nevyužiji, protože ve vašem studiu (v Mediálním cirkusu, pozn. red.) šéfredaktor tvrdil, že to je osobní, aniž by bylo možné předložit důkazy, že je osobní, že Moravec nemá rád Okamuru.“ - Takže měli předpokládat, že skončíte? - Nepochybně.

16:00 V pondělí jsme se domluvili na tom, že ukončíme pracovní poměr téměř okamžitě. Protože bychom mohli hrát hru, že budu na každé vysílání využívat klauzuli svědomí, vy se logicky budete ptát, proč ji využívám. A já bych tady opakoval to, co jsem se vám snažil vysvětlit.

18:00 Stálo to za to, že zrovna Tomio Okamura je symbolem toho celého, že je v tom ohnisku, pořád se k tomu vracíme, pozvat, nepozvat? Neříkáte si teď zpětně: "Prostě jsem ho měl pozvat"? - Mohu se vás zeptat, proč to jako novináři a veřejný prostor zužujete na umanutí jednoho moderátora a neřeší se to, jestli to bylo schválené generálními řediteli, jak ten proces začal? To znamená, že to byl Tomio Okamura jako předseda Úsvitu, který kritizoval, jak často v tom pořadu má být.

19:00 Když bych vám odpověděl autenticky: „Ano, pro tuto dobu, pro českou žurnalistiku, mi to za to nestálo.“ Jednodušší by bylo to, co jsem slýchával na chodbách, a to, co mi část lidí řekla: „Tak ho pozvi, nebuď umanutý, budeme mít všichni klid.“ A já říkám: „Jasně, já ho pozvu, budeme mít všichni klid.“ A začne: „Jak často má být předseda Poslanecké sněmovny ve vysílání?“ Tedy to, co Jindřich Rajchl řekl před těmi třemi týdny, kdy si stěžoval na to, co si Moravec má dovolit, když má diskuzi o obraně a když odmítne (ministr obrany) Jaromír Zůna, a nevzít Rajchla, protože to je přece rozhodnutí SPD. Jindřich Rajchl pojmenoval to, jakým tlakům se čelí. Ať si každý z moderátorů i z dramaturgů sáhne do svědomí, jestli už ty pořady nejsou částečně booking.com.

20:00 A ty roky předtím ani jednou nebyl moment, kdy by měl být Tomio Okamura hostem Otázek? - Myslím, že ne.

23:00 Ale nemáte klíčového politického hráče, dlouhodobě. - Ale jeho strana je tam tak, jak předpokládá zákon a kodex, zastoupena jako názorový proud. Pro mě jako pro kritického novináře mi přijde větší škoda dělat z toho booking.com a posunout tu hranici. To, co udělala část rady, že už se čárkuje a začíná se řešit: předsedové politických stran, předsedové obou komor parlamentu a podobně. Vždyť žurnalistika má být přece o tom, že se nebude pod tímto tlakem říkat, jaká je kvóta, aby to bylo jako zajímavé, a podobně. A chápu, že pro dnešní dobu sociálních sítí se to nedá vysvětlit. Proto říkám: rezignoval jsem, protože jsem to prohrál.

25:00 Jindřich Rajchl neudělal to, že by na sociálních sítích říkal, že poté, co byl zvolen do Poslanecké sněmovny, nebyl u Moravce, a přitom by tam měl být, protože je poslanec. Ale málokdo chápe tuhle subtilní debatu, že Tomio Okamura - a v tom, když se tedy budeme bavit o osobních vztazích s Tomiem Okamurou - Tomio Okamura je génius. Protože Tomio Okamura ukázal zranitelnost tuzemské žurnalistiky, médií veřejné služby, respektive České televize v tomhle případě. To znamená, posunul dál hranice toho, co je možné. A znovu trvám na tom, na rozlišování příkladu Jindřicha Rajchla a na rozlišování příkladu Tomia Okamury.

38:00 Jak moc vás zajímá, co s televizí vlastně dál bude? Je vám to jedno, nebo stojí za to za ni bojovat? - Budu se tomu věnovat novinářsky. Za veřejnou službu stojí bojovat. A veřejnou službu plní i soukromá média, plníte ji vy, investigativně. Nejsem zaslepený člověk, který by si myslel, že veřejnou službu dělají jenom média veřejné služby. Já budu bojovat za institut médií veřejné služby.

41:00 Zmínil jste, že jste se stal tváří kampaně SPD. Ale teď jste se stal také tváří jednoho z  plakátů Milionu chvilek pro demokracii. Nevím, jestli to je s vaším souhlasem, nebo bez vašeho souhlasu. Vaše tvář je na grafice, která je jedním z momentů svolávajících na demonstraci 21. března. Vy na ní půjdete? - Nepůjdu, protože si myslím, že novinář nemá být aktivista. Nebyl jsem 21 let v České televizi aktivistou, nebudu jím ani na stará kolena.

44:00 Co budete dělat, Václave? Slyšela jsem u Andreje Babiše, v jeho videu na sociálních sítích, že nastupujete na Seznam. Tak jsem se vás chtěla zeptat, kdy? - A já jsem slyšel, že vy nastupujete do České televize. Chtěl jsem se vás zeptat, kdy? (směje se)

45:00 Je to 48 hodin od mého bungee jumpingu a upřímně se přiznám, že jsem na to neměl čas. Jsou nějaké nabídky ze silných mediálních domů, což mě překvapilo a vážím si toho. Protože když jsem si to prohlášení ráno v neděli formuloval, tak jsem si říkal, že jsem nezaměstnatelný, zvlášť ještě po tomhle kroku. Takže mám nějaké nabídky z velkých mediálních domů, chci se s těmi lidmi sejít. - A spíše by vás lákal velký mediální dům, anebo byste měl i odvahu jít na vlastní nohu? - Dávám si pro sebe lhůtu 14 dnů až tří neděl, že si tohle musím rozmyslet.