Komunistka Konečná je klíčový hráč, říká nová šéfka Sociální demokracie

Sociální demokracie má od víkendu nové vedení. Stranu se pokusí ze dna zvednout exministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Na protest proti jejímu zvolení už odešli někteří bývalí ministři. Jaký má nová předsedkyně plán?

Hostem Ptám se já byla předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová.

Sociální demokraté si o víkendu zvolili novou předsedkyni. Dosavadního šéfa strany Michala Šmardu, který kvůli špatným volebním výsledkům znovu nekandidoval, vystřídá v čele SOCDEM bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.

Na protest proti jejímu zvolení vystoupili ze strany někdejší ministři Tomáš Petříček a Petra Buzková. Nelíbí se jim směřování naznačené Maláčovou, která chce jít do sněmovních voleb se širokou levicovou koalicí. Vzorem pro ni je francouzské levicové uskupení Nová lidová fronta (NFP).

Bude to znamenat spolupráci s koalicí Stačilo! Kateřiny Konečné? „Je to klíčový hráč. To si všichni dokážeme spočítat. Ale v tuhle chvíli nechceme být žádný přívěsek,“ odpověděla Maláčová s tím, že předpokládá vyjednávání o nové levicové alianci v řádu týdnů až měsíců. „Musíme jít do sebe a musíme něco předvést. V tuhle chvíli je stabilizace Sociální demokracie alfa a omega.“

Signály, že by měly následovat další odchody ze strany, její nová lídryně nemá. „Ne, říkala jsem to i na sjezdu a vždycky jsem se tak chovala, každý má u mě dveře otevřené. Říkejte mi kritiku do očí, já si ji beru k srdci. A pojďme se nějak domluvit. Sociální demokracie leží na zemi. Pojďme tu bývalou slavnou stranu dát dohromady, protože si skutečně myslím, že to je poslední pokus,“ uvedla Maláčová.

Spojí se SOCDEM s koalicí Stačilo! a komunistkou Kateřinou Konečnou? Co pro stranu znamená odchod známých tváří? A jak chce nová předsedkyně sociálních demokratů oslovit ztracené voliče?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Přebíráte stranu, která není v úplně dobré kondici. Je na dně, vypadla z Poslanecké sněmovny, v preferencích se pohybuje kolem dvou procent. Co byla první věc, kterou jste začala dělat, abyste stranu začala křísit? – Jsou to organizační věci. A potom sestavování týmu a politická práce. To znamená, že mluvím s lidmi, vysvětluji naši politiku. A snažím se vybudovat intenzivní komunikaci na sociálních sítích.

3:00 Kdo je ve vašem týmu? – Dostala jsem to grémium tak, jak jsem o to požádala. Malé akční grémium a s tvářemi, o které jsem požádala spolustraníky. Ta nejznámější tvář je Lubomír Zaorálek, matador české politiky a Sociální demokracie. Co se týká poradních sborů, tak to budu budovat v několika příštích týdnech. Já bych chtěla určitě vzkřísit odborné zázemí Sociální demokracie, to byla vždycky naše pýcha. Chtěla bych využít toho potenciálu, který máme, máme spoustu bývalých ministrů, ale i premiérů, takže bych je chtěla požádat, aby fungovali v něčem, čemu říkám rada starších.

5:00 A tam už máte v hlavě konkrétní jména? – Ne, je to čerstvá věc. Ty lidi jsem ještě neoslovovala, takže budu opatrná. Ale prototypově bych chtěla spolupracovat se stejnými lidmi jako v minulosti, od Vladimíra Špidly, Milana Štěcha přes Zdeňka Škromacha. Prostě jména, která Sociální demokracie měla v minulosti, a lidé, kteří byli úspěšní.

6:00 Petra Buzková a Tomáš Petříček oznámili po výsledku sjezdu vaší strany, že ze Sociální demokracie odchází, protože nesouhlasí s dalším naznačeným směřováním strany. Mrzí vás to? – Já jsem už k tomu řekla, že jim děkuji za jejich práci a že jim přeji vše dobré do budoucího života a politického působení. (…) Pokud někdo usoudí, že materiální otázky nemají být prvotní a je to až takovým způsobem, že chce ze Sociální demokracie po tak dlouhé době odejít, tak se s tím nedá nic dělat a nehodnotím to. Klidný, rozumný rozchod je asi to nejlepší řešení pro všechny.

8:00 Čekáte nějaké další odchody? – Ne, říkala jsem to i na sjezdu a vždycky jsem se tak chovala, že každý má u mě dveře otevřené. Říkejte mi kritiku do očí, já si ji fakt beru k srdci. A pojďme se nějak domluvit. Sociální demokracie leží na zemi. A pojďme tu bývalou slavnou stranu dát dohromady, protože si skutečně myslím, že to je poslední pokus.

9:00 V jakém stavu vám Michal Šmarda stranu zanechal? – Čísla všichni známe, takže teď je skutečně nejdůležitější dát dohromady lidi, organizační zázemí a začít produkovat tu politiku. Já se netajím tím, že mám ráda starou dobrou sociálnědemokratickou politiku, důvod, proč Sociální demokracie vznikla, abychom zastupovali zájmy pracujících. Protože to je shodou okolností i extrémně ožehavá otázka, téma číslo jedna v české politice, protože tahle vláda nezvládala ekonomiku a nejvíc to právě odnášejí pracující lidé.

9:30 Jak jste na tom finančně? – Jsme každý měsíc v minusu a budeme to řešit. Ve čtvrtek zasedne grémium a je to první věc, kterou budeme řešit.

10:00 Budete muset prodávat nějaké další nemovitosti? – V tuhle chvíli dobíhá doprodej menších nemovitostí a uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Já nejsem zastánce prodeje majetku, protože upřímně, ty malé liďáky, jak my tomu říkáme, budovali naši předci vlastníma rukama. A představa, že my to prodáme a rozfofrujeme takzvaně na kampaně, se mi strašně nelíbí.

11:00 A co sponzoři? – Měli bychom jít cestou, kterou jdou sociální demokracie kolem nás. Mám velmi dobré kontakty ve všech okolních zemích. A tam jsou běžné fundraisingové kampaně. Myslím, že ne teď, ale za pár měsíců. Myslím, že by nám to velmi slušelo a je to i něco, co odpovídá našemu elektorátu.

12:00 Proč jste chtěla na pozici svého zástupce, statutárního prvního místopředsedy, Lubomíra Zaorálka? Je to tvář, která je neodmyslitelně spojená se Sociální demokracií. Na druhou stranu byl ale také u celé řady různých volebních neúspěchů. – Jedním z dalších důvodů, proč je Sociální demokracie tam, kde je, je to neustálé přehazování viny z jednoho na druhého a takové to ukazování prstem: Ten za to může. Myslím, že takhle už to dál nejde, už není téměř kam klesnout. Aby to nebyla zase jenom další proklamace. Už prostě přestaňme hledat viníky, přestaňme se mezi sebou mydlit. Tak je důležité, aby ti lidé spolu mluvili. A Lubomír Zaorálek to vidí stejně.

14:00 Vy jste prohlásila, že je potřeba spojovat se na levici. V Česku už s tím začala Kateřina Konečná, předsedkyně KSČM, která vytvořila koalici Stačilo! Už jste s ní začala jednat? – Ne. Teď to není na pořadu dne. Teď je důležitá stabilizace Sociální demokracie. A v momentě, kdy budou mít pocit, že ty akutní požáry jsou uhašeny, že už máme funkční stranu, tak pak začneme řešit politickou strategii.

15:00 A není už teď prostor na to, abyste otevřeně řekla, jestli s ní jednat chcete, nebo ne? Protože se to logicky nabízí. – Je to klíčový hráč. To si všichni dokážeme spočítat. To bezesporu. Ale v tuhle chvíli skutečně my nechceme být žádný přívěsek, my nechceme být juniorní partner. Pokud jste sledovala sjezd Sociální demokracie, tak to byla ta největší obava. A já jsem ale spolustraníkům říkala, že ale musíme jít do sebe a musíme něco předvést. V tuhle chvíli je prostě stabilizace Sociální demokracie alfa a omega.

17:00 O jakém časovém horizontu se bavíme? – Výhledově týdny, měsíce.

19:00 V tuto chvíli vy jste reálně slabší partner, protože preference Sociální demokracie jsou výrazně nižší, navíc Kateřina Konečná má za sebou dva volební úspěchy v evropských a krajských volbách. Jak tohle chcete za pár týdnů zvrátit? – Já se teď vypořádávám s tím dědictvím, které jsem převzala. A uvidíme. Příští měsíce rozhodnou. (…) Ale abychom nezopakovali příští rok scénář z roku 2021, že tu propadne milion hlasů, tak se musíme nějakým způsobem domluvit.

19:30 Brání podle vás případné spolupráci s Kateřinou Konečnou takzvané bohumínské usnesení z roku 1995, které je pořád platné? – My nevíme, v jaké pozici do těch vyjednávání půjdeme, co bude výsledkem. Takže to je další velká otázka. V momentě, kdy to bude na stole, tak to budeme řešit.

20:00 Ještě před volbou jste říkala, že byste chtěla mít deset základních programových bodů, které by třeba byly jednotící linkou pro strany na levici. Mezi nimi, aby nebylo zpochybňováno členství v Evropské unii. Ale překvapilo mě, že jste mezi těmi prioritami nejmenovala nezpochybnitelnost členství v Severoatlantické alianci. – Ne, protože to v tuhle chvíli nevnímám, že to je téma, protože v NATO jsme a budeme. – Ale třeba Kateřina Konečná to zpochybňuje. – Pojďme si to přirovnat. Já často vysvětluju v Sociální demokracii, že když s někým žijete, tak řečnická otázka je: Vy se s tím člověkem shodnete úplně na všem? Já třeba ne se svým partnerem. A nechápu, proč se to očekává od politických stran, které spolupracují.

21:00 My máme napříč těmi levicovými subjekty obrovskou shodu na mzdách, důchodech, zdravotnictví, školství, energetice, bydlení. Všechno tohle je v rozvalu kvůli současné vládě, a jestli chceme prosadit důležité věci, tak se musíme nějakým způsobem dohodnout.

21:30 Nakolik je Severoatlantická aliance jakousi vzdálenou zahraniční politikou? Protože my máme přece za humny válku. – Pozice Sociální demokracie se nemění. My jsme ta politická síla, která přivedla Česko do EU a do NATO. (…) A domácí politika má mít přednost před tou zahraniční.

23:00 Vážně se nebojíte, že by potom síla, se kterou byste se eventuálně spojili třeba ve volbách, pokud by to tak dopadlo, zpochybňovala něco tak zásadního, jako je členství v NATO? – Myslím, že se kolem toho vytváří trochu hysterie. (…) Nevidím v tuhle chvíli vůbec většinu na české politické síle, která by chtěla vystoupit z EU nebo z NATO. To se podle mě zveličuje. A místo toho, abychom řešili domácí témata, jako například obrovský propad životní úrovně, tak se teď nastavuje umělá agenda. Já nevnímám v tuhle chvíli, že by někdo zpochybňoval naše západoevropské ukotvení. – Kromě Kateřiny Konečné… – No, ano, ale není to na pořadu dne jako téma.