Obchodníci zkusili zdražovat a Češi to vydrželi. S tím je konec, vysvětluje ekonom

Úroková sazba opět stoupla a každého, koho čeká refinancování hypotéky, čekají starosti. A ostatní trápí zase vysoká inflace a rostoucí ceny energií. Kam až to půjde a kdy se situace začne obracet k lepšímu?

Hostem Ptám se já byl hlavní ekonom společnosti Deloitte a člen Národní rozpočtové rady vlády (NERV) David Marek.

Úroková sazba v Česku znovu stoupla. Rada České národní banky ji ve středu zvýšila o 1,25 procentního bodu na sedm procent, a jedná se tak od nejvyšší číslo od roku 1999. Důvodem je, že se ČNB nehodlá smířit s rekordně vysokou inflací a chce ji dostat pod kontrolu. A mimo jiné i proto, že inflace je výš, než předpokládala i samotná národní banka.

Ačkoliv vysoké úroky mají české ekonomice z dlouhodobého hlediska pomoci, aktuálně dopadnou především na ty, kteří si berou nové úvěry, nebo potřebují refinancovat hypotéku. Podle expertů by ale mohlo zdražování hypoték už konečně dosáhnout vrcholu.

Co vzestup ještě čeká, jsou ceny spotřebitelského zboží i energií. „Útok na rodinné finance je skutečně frontální,“ říká Marek, podle kterého jsou pod útokem ale i státní finance. Ačkoliv vláda dlouhodobě mluví o tom, že zvyšovat daně nehodlá, podle člena Národní rozpočtové rady vlády, která kabinetu radí, by určitá reforma byla namístě. Podle něj totiž není daňový mix v Česku optimální a to má dopad i na ekonomickou aktivitu, ochotu jít pracovat i sociální stabilitu společnosti.

Kde by měl stát daně zvýšit a kde naopak ulevit? A jak si Češi poradí s rostoucími cenami?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

0:47 - Zdá se, že zdražování hypoték dosáhlo vrcholu. S nastupujícím novým guvernérem a jeho kolegy to vypadá, že si úrokové sazby na chvíli dají pokoj. Všechno je to ale podmíněné tím, jak se bude vyvíjet inflace, jak se bude vyvíjet přidávání mezd na příští rok, inflační očekávání firem. Já bych zatím ten účet nezavíral. Po příštím zasedání bankovní rady budeme moudřejší.

1:40 - Akutně asi největší hrozba je možnost úplného zastavení dodávek plynu z Ruska. To by mohlo nastartovat další spirálu růstu cen od zemního plynu, k elektřině, k uhlí. Následně do inflace obecně. Takže tady ještě také visí velký otazník nad tím, co zamýšlí Rusko, jestli se i Evropa sama odhodlá k nějakým rychlejším sankcím. A podle toho může vypadat česká inflace.

2:15 - Potraviny jsou podobný příběh jako energie. Je to také jedna z ekonomických zbraní, které používá Rusko. Myslím tím blokaci vývozu obilí z Ukrajiny, což se potom rozlévá do cen potravin po celém světě. Takže ani tady nemůžeme uzavřít účet. I tady můžou ještě ceny stoupat.

2:59 - To, co jsme diskutovali dosud, byl externí nákladový šok, ale do značné míry je za dnešním příběhem inflace i silná domácí poptávka. Po pandemii jsme měli velké úspory, vláda pustila skrz deficity do oběhu velké množství peněz a to umožnilo obchodníkům zkusit zdražovat, jestli to zákazník vydrží, a on to vydržel. To byl ale příběh inflace dosud, v nejbližších měsících to ale nebude úplně pravda, přitom jak lidé začínají šetřit. Spotřebitelská důvěra se značně propadla. Lidé budou opatrnější, nebudou chodit o víkendu na rodinné obědy do restaurací, raději budou vařit doma. Nedovolí obchodníkům, restauracím tolik navyšovat marže, protože ta poptávka už tak velká není.

3:59 - Češi už začali šetřit v prvním čtvrtletí. Obavy dále narůstají, ať už kvůli vysoké inflaci, nebo kvůli obavám z refixace hypoték. Útok na rodinné finance je skutečně frontální.

5:05 - U hypoték záleží, jakou splatnost, jakou refixaci má kdo uzavřenou. Ty kratší budou velmi drahé, tam ty úrokové sazby budou vysoké. Pokud má někdo delší fixaci, sice mu stoupne úroková sazba, ale ne tolik. Obecně u těch kratších to mohou být i násobky splátek.

6:50 - Může vám později banka úrok snížit, až sazby klesnou? Smlouvání v Čechách není tak rozšířené, banka má s vámi jasně uzavřenou smlouvu.

8:14 - Teď s vámi žádná banka nebude chtít jednat o sazbách, které budou za rok, za rok a půl, protože ta situace může být diametrálně odlišná.

8:41 - Realitní trh to, doufejme, zchladí. Ostatně i to je efekt, ve který doufá centrální banka. Ceny nemovitostí jsou o 25 i 30 procent předražené mimo svou rovnováhu. Ted začne nějaká korekce. Buď formou stagnace, nebo i slabého poklesu. Ten přišel i po krizi v roce 2008.

10:00 - Kdyby ČNB nedělala, co dělá, tak máme inflaci dvacet, dvacet pět procent. Češi jsou možná konzervativnější národ, byli jsme možná vyděšenější než ostatní, a proto jsme si nasyslili víc, a to mohlo tlačit na inflaci, ale nemalý podíl na tom má fiskální politika předchozí vlády.

13:10 - Současné vládě se logicky nabízí adresná pomoc pro ty, kteří jsou ohroženi chudobou, a zároveň omezí veřejné výdaje, které s tímto nejsou spojeny.

14:00 - Vláda chystá rychlá řešení, kdyby měla vybrat ta, která jsou ekonomicky správně, potrvá to. Přimhouřil bych ale nad plošnými nástroji oči. Je to prostor pro čas, aby vytvořila ta cílená řešení.

17:00 - A co rozpočtová otázka, nebude namístě zvýšit daně? Je třeba nezavírat si možnosti před žádným řešením, druhá věc je ale změna daňového systému tak, aby byl vlídnější v ekonomice. U nás není podíl jednotlivých daní optimální. Dalo by se najít i fiskálně neutrální řešení, které by bylo ohleduplnější k ekonomické aktivitě. Máme třeba velmi nízké majetkové daně a majetková daň má jiný efekt než příjmová daň. Nemůžeme ale lidem jen zvyšovat daně, musíme jim říct, kde si naopak uleví. Máme vysoké sociální pojistné, ale nízké majetkové daně. I to má ekonomické konsekvence na ekonomickou aktivitu, ochotu jít pracovat i sociální stabilitu společnosti.

18:30 - Při zvyšování daní je třeba myslet na hlubší zásahy, které myslí na ekonomiku dopředu, ne jen na řešení současné situace.

19:00 - S vládou jsme s Národní ekonomickou radou vlády měli první setkání organizačního charakteru. Překvapila mě ale otevřenost ministrů, kteří nejsou svázáni kazajkou politických dogmat.

20:00 - Je třeba pracovat rychle, v řádu týdnu až měsíců. Dokážu si představit, že některé druhy daní by se mohly zvyšovat. Tedy že i přijdeme s takovým doporučením.

20:30 - Je lepší sahat do nepřímých daní – spotřební daně, DPH, majetkových daní – než do těch příjmových. Pro mě bylo ale nepochopitelné snížení daní na pohonné hmoty. Bylo to demotivační, abychom jezdili méně. Naopak se nabízelo zamýšlet, jaké spotřební daně bychom mohli zvyšovat. Samozřejmě ne hned, abychom nezatěžovali inflaci, ale do příštích let, aby si polepšil státní rozpočet.