Ukrajinu ubráníme, frontální útok by Rusko nezvládlo, říká velvyslanec

Asi nejen ukrajinský velvyslanec v Česku měl v noci na dnešek lehké spaní. Už pár dní se totiž spekuluje, že právě ve středu 16. února plánuje ruská armáda útok na Ukrajinu. Prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil dnešek za Den jednoty a vyzval ke gestu podpory Ukrajince doma i v zahraničí. Jak napjatá situace v zemi je?

Hostem Ptám se já byl velvyslanec Ukrajiny v České republice, Jevhen Perebyjnis.

Ukrajina dnes slaví Den jednoty, který prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil na 16. února. Na budovách ve všech ukrajinských obcích má být vyvěšena vlajka země: „Říkají nám, že 16. únor bude dnem invaze. My z něj uděláme den jednoty,“ uvedl prezident v projevu k národu.

Z ukrajinské hranice ale přicházejí v posledních hodinách smíšené zprávy. Moskva tvrdí, že některé ze svých vojáků stáhla, což by mohlo být dobré znamení. Zástupci ukrajinské vlády se ale neradují. Ministr zahraničí napsal na twitteru: „Nevěříme tomu, co slyšíme. Věříme tomu, co vidíme.“

Skoro 60 procent Ukrajinců je připravených klást odpor, jestli ruská armáda vstoupí na území jejich země. Výsledky aktuálního průzkumu zveřejnil v úterý Kyjevský mezinárodní sociologický institut.

Jaké ze země přicházejí informace o možnosti útoku Ruska? A panují mezi obyvateli obavy?

Sledujte rozhovor v úvodním videu nebo si ho poslechněte ve své oblíbené podcastové aplikaci.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 – Ta válka trvá už osm let, ale když mluvíme o nějaké další eskalaci, tak momentálně, podle údajů našich zpravodajců, během nejbližších dnů frontální útok na Ukrajinu není možný. Celkem 140 tisíc ruských vojáků je sice velký počet, ale na obsazení Ukrajiny to nebude stačit, ukrajinská armáda je v dnešní době velmi silná, motivovaná, má moderní výzbroj. Rusko je ale schopné během několika dnů, nebo týdnů navýšit počet vojáků podél ukrajinské hranice, musíme tedy být připraveni, abychom takovému útoku čelili.

2:30 – Když budeme srovnávat s ruskou armádu, tak ukrajinská armáda není tak silná. Ta ruská je jedna z největších a nejsilnějších na světe, ukrajinská armáda ale nemá záměr na nikoho útočit, budeme se bránit. Pro útok je potřeba několikrát větší počet vojáků než pro ochranu, jsme proto přesvědčeni, že svou zemi ubráníme. Pokud by se Rusko pro útok rozhodlo, mělo by velké ztráty. Putin ví, že by to nebyla procházka růžovou zahradou, byly by velké lidské ztráty na obou stranách a doufáme, že to ho od útoku odradí.

4:00 – Když mluvíme o okupovaných územích doněcké a luhanské oblasti, tak ruská armáda tam už je osm let. Je to okupované území ruskou armádou, hovořit o separatistech není pravdivé. Není rozdíl mezi Krymem a Donbasem, jsou to okupovaná území. (…) Pokud by tam ruská armáda přišla oficiálně, byl by to konec minských dohod. Rusko před tím varujeme, byla by to vážná rána pro bezpečnost Ukrajiny, ale i celé Evropy.

6:00 – Rusko nesplňuje minské dohody od jejich podepsání, nikdy nesplnilo žádný bod, na rozdíl od Ukrajiny. Putin je ale podepsal a zavázal se k určitým krokům, ale nic z toho není splnělo. Uznání nezávislosti tzv. republik by ale znamenalo definitivní konec minských dohod.

7:30 – Minské dohody ideální nejsou, ale nemáme jiný nástroj. Nejsme spokojeni se všemi jejich body, ale jsme připraveni je plnit, protože jsou to mezinárodní závazky.

8:30 – Ruský prezident obvinil po úterním rozhovoru s německým kancléřem Ukrajinu, že na obyvatelích povstaleckých území na Donbase páchá genocidu. Co říkáte na tato obvinění? Je to ruská strana, která páchá genocidu proti ukrajinskému obyvatelstvu, během osmi let války bylo zabito 14 tisíc ukrajinských občanů, jsou mučeni, pronásledováni… Ukrajina chce jen získat zpět kontrolu nad svým suverénním územím, jsou tam naši občani a nemůžeme je tam nechat jen tak.

10:30 – V Československu jsme viděli podobnou argumentaci v roce 1938, kdy Hitler argumentoval ochranou německého obyvatelstva a poté zaútočil na Československo. Viděli jsme to i v Gruzii a Jižní Osetiii, kde Putin rozdal ruské pasy v rozporu s mezinárodním právem a pak řekl, že je třeba ruské občany chránit, a proto je třeba tam přijít s ruskými vojsky… Stejná situace se opakuje na ukrajinském Donbasu, Rusko rozdalo přes půl milionu ruských pasů a teď říká, že bude své občany chránit. To je strategie, která se ze strany totalitních režimů během historie opakuje.

13:30 – Čelit Rusku není snadné, je to obrovská vojenská moc. Bez podpory Západu, našich partnerů z EU a NATO, bychom to nezvládli. Velmi si jí vážíme.

14:30 – Ukrajina je na dobré cestě k členství v NATO, tahle otázka se ale stává spíše politickou než technickou. Ukrajina je během let východním křídlem NATO a brání hodnoty Aliance na Východě. Účastní se všech mírových misí a zároveň má jednu z nejzkušenějších armád v Evropě. Neříkám, že je úplně připravená, ale velmi rychle se přibližujeme kritériím členství. Je tady ale politická rovina, protože některé země nejsou připravené rozhodnout, zda se Ukrajina stane členem NATO. Doufáme, že na to nebudeme potřebovat dalších deset let.

17:00 – Kdyby bylo stahování ruských vojáků pravdou, byl by to dobrý signál, ale zatím to nemůžeme potvrdit. Jsou to jen slova ze strany Ruska. Budeme věřit jen tomu, co vidíme na vlastní oči. Zatím to ale naši zpravodajci nepozorují, je ale pravdou, že nepozorují ani navýšení počtu vojáků. Deeskalace by ale byla dobrá zpráva.

18:00 – Chceme vše řešit diplomatickou cestou, ale zároveň jsme připraveni se v případě útoku bránit. Během posledních týdnů se ale Ukrajina stala epicentrem diplomatických jednání, asi nikdy v historii tolik politických představitelů zemi nenavštívilo. A je to dobrý signál, že nikdo nechce jednat o Ukrajině bez Ukrajiny.