Angličtina jako první povinný jazyk, začínat ruštinou je bizarní, říká ministr

Už v pondělí začíná nový školní rok a čeká ho řada výzev. Akutně je třeba vyřešit nedostatek míst ve školách, chaos kolem přijímaček na střední školy a zajistit dostatek peněz na slibované zvýšení platů učitelů. Dočkáme se letos?

Hostem Ptám se já byl ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

České školství čekají podle plánů šéfa resortu postupně velké změny. Na některé by podle představ Mikuláše Beka mělo dojít už v nadcházejícím školním roce. Ministr například doufá, že se mu podaří prosadit digitalizaci přihlášek na střední školy. A zabránit tak tomu, aby se opakoval chaos a stres kolem přijímacího řízení, kterým si museli projít žáci a jejich rodiče letos na jaře.

Uchazeči o středoškolské studium přitom budou mít v roce 2024 dva pokusy, přičemž přihlášky budou podle Beka zřejmě moci podávat až tři. Zda už to půjde elektronickou cestou, ale záleží na tom, jestli se stihne schválit změna zákona.

Ministr také slibuje, že už v letošním školním roce se promění celková nabídka středních škol ve prospěch většího počtu gymnaziálních a lycejních tříd. „Je tady významná část odborné veřejnosti, která není nakloněna víceletým gymnáziím. Na druhé straně je po nich očividně velká poptávka. Je rozumné, abychom hledali nějaký kompromis. Já si umím představit, že bychom mohli umožnit tam, kde je převis poptávky obrovský, i otevření některých nových tříd šestiletých gymnázií nad rámec té dosavadní regulace,“ řekl Bek.

Jaké další změny ministerstvo v novém školním roce stihne? Nebojí se, že se bude dramatická situace kolem přijímaček na střední školy opakovat? A hrozí stávky učitelů?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Premiér Petr Fiala v dnešním projevu na konferenci Česko na křižovatce prohlásil, že Česká republika musí být do 10 let centrem vzdělanosti a nových myšlenek, musíme mít školy, které rozvíjí každý talent. Jak toho dosáhnout? - Nesmíme polevit v úsilí, které nás hnalo dopředu v těch minulých dekádách, když jsme měli pocit, že musíme dohánět Evropu a svět. Důležité je si být vědom toho, že všechny tyhle věci jsou běh na dlouhou trať. Musíme se smířit s tím, že výsledky toho, co děláme dnes, se doopravdy projeví za několik let, a možná dokonce za 10 let. A s tímhle vědomím pak musíme prostě neústupně jít. Já si někdy dělám trochu legraci, říkám, že člověk, když řídí třeba univerzitu, tak musí být trochu jako s prominutím vůl, který má klapky na očích, prostě táhne ten pluh a jde přes to pole.

2:30 Jaké jsou pro vás priority pro nadcházející školní rok? - První věc, která se, doufám, opravdu jistě stane během tohoto roku, bude významný posun v digitalizaci a elektronizaci rezortu školství. Školství jako celek pořád zaostává v tomto trendu. A já jsem přesvědčený o tom, že máme dobrou šanci se posunout kupředu například v elektronizaci podávání přihlášek na střední školy. A že bychom měli v tom příštím roce už konečně umožnit to, že nejenom přihlášky budou elektronicky podány, ale potom také zpracovány. A velmi se zkrátí ta stresující doba, kterou prožívali rodiče a jejich děti v tomto roce, kdy mezi vykonáním jednotné zkoušky a přidělením nějakého místa na střední škole uplynuly týdny.

3:00 Druhá věc, která by se během letošního roku měla výrazně posunout kupředu, je diskuze o struktuře nabídky středních škol. Ministerstvo školství dalo k připomínkám krajům dlouhodobý záměr na další čtyři roky, což je takový klíčový dokument, který říká, jaké jsou mantinely pro kraje v tom, jak mohou organizovat své střední školství z hlediska zastoupení jednotlivých oborů, gymnaziálních, lycejních, odborného vzdělávání, učňovských oborů. A tady dochází k diskuzi s kraji, která by měla otevřít cestu k tomu, že tam, kde je to potřeba, posílíme podíl všeobecného vzdělání, aby to lépe odpovídalo poptávce dětí i rodičů.

5:00 Třetí věc je postup debaty o nějakých dlouhodobých koncepčních změnách vzdělávacího systému. My jsme rozběhli diskuzi o prodloužení povinné školní docházky, budeme v ní intenzivně pokračovat s poslanci a odbornou veřejností během podzimu.

5:30 Říkal jste, že jste posílali krajům koncepci změny struktury středních škol v rámci České republiky. Co to konkrétně znamená? Víc gymnaziálních tříd? - Dosud to bylo tak, že ta regulace předepisovala, že všeobecné vzdělání, tedy gymnaziální a lycejní třídy, mohou tvořit 30 % toho koláče a 70 % odborné profesní vzdělávání. My navrhujeme, aby to mohlo být až 50 na 50, ale samozřejmě podle podmínek jednotlivých krajů. - Bude s tím nějakým způsobem souviset třeba možnost pro vznik více tříd víceletých gymnázií, ať už šesti-, nebo osmiletých? - Finální rozhodnutí bude muset přijmout vláda během tohoto podzimu. Ta debata je samozřejmě polarizovaná, v minulosti vždycky byla, je tady významná část odborné veřejnosti, která není nakloněna víceletým gymnáziím. Na druhé straně očividně je po nich velká poptávka. Já si myslím, že je rozumné, abychom hledali nějaký kompromis. Zejména si myslím, že třeba postupné nahrazování osmiletých gymnázií šestiletými by mohlo umožnit i určité navyšování té kapacity.

7:00 Takže když bych to zjednodušila, za vás bychom mohli čekat doporučení pro více tříd šestiletých gymnázií. - Já si umím představit, že bychom mohli umožnit tam, kde ten převis poptávky je obrovský, i otevření některých nových tříd šestiletých gymnázií nad rámec té dosavadní regulace.

8:00 Kdy se žáci mohou těšit na tu změnu struktury středních škol? Od kterého školního roku lze čekat? - Myslím, že mnoho se může stát už v tomto školním roce. Nabídka pro to další přijímací řízení už může vypadat výrazně jinak, protože kraje mají velký prostor k tomu, aby například ty lycejní třídy otevřely v mnohem větším počtu než dosud. Takže já věřím tomu, že se krajina českého středního školství promění už během tohoto roku a během toho dalšího.

12:00 Vede se také debata o změně rámcových vzdělávacích programů, podle plánu by měla být dokončena do konce roku 2023. Jak by měly obsahově vypadat? - Tohle je debata, která musí vyrůstat z diskuze odborníků, na tom, co bude nezbytný obsah výuky, se musí dokázat shodnout historici, musí se na tom shodnout fyzikové. Ministr školství nemá dělat toho, kdo vede tuhle diskuzi jinak než nějak politicky. Já musím říct, že do té debaty určitě vstoupím nějakými hlasy. Například pokud jde o výuku cizích jazyků, tak já budu určitě v té debatě zastávat to, aby prostě první povinný jazyk byla nezbytně angličtina. Považuji za bizarní, aby se dneska na některých školách začínalo třeba ruštinou. - Takže angličtina by v podstatě měla být povinným předmětem. - Podle mého přesvědčení ano. A pak se bavme o tom, v jakém rozsahu může být nebo má být povinně druhý cizí jazyk. Ale podle mě druhý cizí jazyk musí být nějaký z relevantních jazyků a pro mě je to na prvním místě němčina, francouzština, španělština.

16:00 A o tom, jak dlouhá by měla být do budoucna povinná školní docházka, chcete mít tedy jasno letos na podzim? - Musíme mít nějakou elementární politickou shodu, že chceme mít třeba dva roky na střední škole, protože to ovlivňuje diskuzi o přípravě středoškolského kurikula, středoškolských vzdělávacích programů a základní a střední škola spolu musí být sladěny. Takže musíme základní rozhodnutí během půl roku udělat, aby práce na reformě vzdělávacích programů mohla být dokončena. - A váš favoritní návrh zatím pořád je to, s čím jste do té debaty přišel, 8+2? - 8+2 je pořád moje preferovaná varianta, ale musíme opravdu hodně zvážit dopady různých variant.

19:00 O jakém ročníku dětí se tak zhruba bavíme, že by pro ně takové poměrně zásadní změny mohly platit, orientačně. - Já si myslím, že nejdřív 2026, 2027 by to mohlo začít v nějaké části populace. Ten proces změny, pokud by se zkracovala základní škola, je potřeba časovat jednak podle vývoje demografie, jednak podle kapacit škol.

21:00 Čeho se nejvíc bojíte v letošním školním roce? - Například je otázka integrace ukrajinských dětí. Podle zjištění České školní inspekce se ukazuje, že zejména jazyková připravenost těch dětí je hodně nerovnoměrná. Naši učitelé typicky nejsou připravováni k tomu, jak učit češtinu jako cizí jazyk. Musíme najít prostředky na to, jak pomoci s integrací ukrajinských dětí, to jedna věc, která mě trápí. A potom bych považoval za strašně důležité, abychom opravdu zvrátili ten trend, pokud jde o kapacity škol, zejména kolem velkých měst.

24:00 Vy jako ministerstvo pořád ještě nevíte, kolik dětí se případně na ty střední školy nedostalo. Je to tak? - Ano, my se to dozvíme na konci září, což je samozřejmě zvláštní stav. Ale tak to v českém školství a české veřejné správě je. (…) My bychom proto chtěli taky pokročit výrazně v digitalizaci rezortu, abychom měli živá data z toho, co se ve školách děje.

25:00 Dal byste ruku do ohně za to, že se ten chaos nebude příští rok v dubnu, květnu, červnu opakovat? - Ruku do ohně? Dělám všechno pro to, aby se to neopakovalo. Proto jsme strávili horké léto přípravou té nové legislativy, bylo spuštěno výběrové řízení na dodavatele softwaru pro elektronizované podávání přihlášek a jsem si přiměřeně jist tím, že se to dá zvládnout. Samozřejmě v tom hraje roli parlament, který musí souhlasit s tím návrhem.

27:00 Čeká nás stávka učitelů nebo stávková pohotovost učitelů? Protože jsem zachytila poměrně velkou nespokojenost celé řady z nich s tím, jakým způsobem možná porostou platy učitelů. - Rozumím nespokojenosti, protože politická scéna v minulosti vzbudila očekávání, že ten plat 130 % bude garantován a učitelé si to často vyložili tak, že to znamená, že se v příštím roce podívají na svoji výplatní pásku a uvidí tam sumu, která odpovídá právě aktuálnímu průměrnému platu plus 30 %. (…) Už teď dáváme na regionální školství, na druhý stupeň základní školy a střední školu, vlastně nejvíc podle dostupných statistických údajů v celé Evropské unii za dvěma zeměmi, a to Finskem a Belgií. Už teď nás to stojí obrovské peníze. My jsme v nákladech na regionální školství úplně předstihli mnohem bohatší země, než jsme my.

29:00 Samozřejmě vždycky to může být lepší, na druhé straně učitelé mají vlastně už teď garanci pro příští rok, že budou jedinou skupinou zaměstnanců placených státem, jimž poroste plat. Všichni ostatní budou mít míň, všichni ostatní se budou muset v zájmu stabilizace veřejných rozpočtů smířit s tím, že jim platy zůstanou, nebo nepatrně klesnou. - Pokud by stávka byla, chápal byste to? - Myslím, že i učitelé musí vnímat tu okolní realitu. Jsou jedinou privilegovanou skupinou zaměstnanců, která bude mít růst.