Přestal fungovat náš hlavní obchodní partner, říká expert

Česká republika stagnuje, potřebuje zásadně změnit svoji ekonomiku, upozorňuje ekonom a poradce prezidenta David Marek. Kritizuje názorovou otočku hnutí ANO po jednání o penzích na Hradě.

Česká ekonomika po loňském propadu letos poroste o 1,4 %, odhaduje v dubnové predikci Ministerstvo financí. Klíčové reformy nás ale teprve čekají. „Přešlapujeme na místě. (…) Nemáme volné pracovní síly a přidaná hodnota se nedaří zvyšovat. Potřebujeme přeřadit. A to by mělo být investicí do vědy, školství a výzkumu, abychom přetavili vědomosti v patenty a následně ve vyšší přidanou hodnotu,“ upozornil v Ptám se já hlavní analytik společnosti Deloitte, ekonom a poradce prezidenta David Marek.

Ten se účastnil i jednání prezidenta s vládou a opozicí o reformě penzí. A neskrývá zklamání z reakce hnutí ANO, které po schůzce popřelo svůj souhlas se zvýšením věku odchodu do důchodu. „Samozřejmě člověk asi nemůže být naivní a nemůže čekat, že se podaří dohodnout hladce během jediné schůzky na všem. Nicméně ten výsledek událostí nabral, řekněme, vývoj až absurdní,“ řekl Marek.

Celý rozhovor si můžete také pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu níže.

Vypadá to, že česká ekonomika se konečně dostává na předcovidovou úroveň. Jaká etapa teď pro nás začíná?

Jsme v křehké situaci. Už možná neklesáme, ale ten vývoj není pozitivní, přešlapujeme na místě. Máme problémy dvojího rázu. První je to, že přestal fungovat náš hlavní obchodní partner. Německo se trápí a doléhá to na české subdodavatele. Druhý je, že náš model ekonomiky je vyčerpaný. Nemáme volné pracovní síly a přidaná hodnota se nedaří zvyšovat. Potřebujeme přeřadit. A to by mělo být investicí do vědy, školství a výzkumu, abychom přetavili vědomosti v patenty a následně ve vyšší přidanou hodnotu.

Loni v létě vypukla velká debata o restartu Česka. Mezitím uplynulo tři čtvrtě roku, opravdu jsme nějaký krok udělali?

Jsme blíže k tomu, abychom ho udělali. Je tu řada iniciativ, které o sobě vědí, a my bychom byli rádi, kdyby se třeba potkali všichni na Pražském hradě, kde bychom tu debatu posunuli dále ke konkrétním návrhům a opatřením. Chceme, abychom si začali věřit, že na to máme, že jsme ekonomika, která může vykročit ze svého stínu, že máme na to být podobně úspěšnou zemí jako Dánsko, Irsko nebo Jižní Korea.

A je vůbec ještě prostor, aby se něco zásadnějšího stalo do příštích sněmovních voleb?

Vláda vyčerpala velký díl svého kapitálu na fiskální konsolidační balíček, teď na důchodovou reformu, to jsou dvě obrovské věci. A já myslím, že přes veškerou kritiku je potřeba pochválit, že našli odvahu, sílu a nakonec i relativně dobrá řešení. A teď si myslím, že bohužel nás čeká volební maraton od evropských přes krajské až po parlamentní volby, kdy už se toho asi opravdu moc nestane.

Vy jste byl u obou jednání k penzím, která zatím byla na Hradě svolána. Jaké z toho máte zážitky?

Jedním slovem rozporuplné. Samozřejmě člověk asi nemůže být naivní a nemůže čekat, že se podaří dohodnout hladce během jediné schůzky na všem. Nicméně ten výsledek událostí nabral, řekněme, vývoj až absurdní.

Byl jste zklamán, když to po první schůzce nejdříve vypadalo na dohodu a hnutí ANO shodu následně popřelo a řeklo, že nesouhlasí s debatou o zvýšení věku odchodu do důchodu?

Bylo tam 15 lidí, 12 lidí vám odsouhlasí, že to, co sdělil pan prezident na tiskové konferenci, opravdu na té schůzce zaznělo. Samozřejmě jsme neměli vysoká očekávání, chtěli jsme se shodnout na začátek na těch základních věcech. Na tom, že důchodový systém bez dalších úprav bude mít v budoucnosti značné problémy a že jednou z cest, jak to řešit, je pravděpodobně zvyšování věku pro starobní důchody s ohledem na to, že se dožíváme stále vyššího věku. Na obě dvě odpovědi na té schůzce ze všech stran padla odpověď ano.

A následně byla ta druhá otázka zrelativizována. A v dopise, který minulý týden poslalo hnutí ANO, relativizovalo i tu první odpověď. Takže teď vlastně nevíme, na čem jsme. A jednat s partnerem, kterému nemůžete věřit, protože jeden den vám řekne ano a druhý den řekne ne, je opravdu složité.

Má další jednání smysl?

My tady nemáme politické strany, ze kterých bychom si mohli vybírat. A ta otázka je tak důležitá pro celou společnost, že je i přes všechny problémy důležité o tom dále jednat. A to proto, aby se změny důchodového systému udržely i další desetiletí. My neřešíme penze pro příští rok. Takové ty výkřiky, že někdo okrádá současné důchodce, to je hloupost. Tyto problémy, které dneska řešíme, cílí na rok 2060. A bylo by dobré udržet ten směr. Právě proto ta snaha prezidenta dostat všechny ke stolu a dohodnout se na základních věcech.

Dveře pro hnutí ANO jsou tedy stále otevřené?

Ta diskuze bude pokračovat s každým, kdo se toho bude ochoten účastnit. Budeme se snažit posunout spíše odborným směrem, to znamená udělat si schůzku jednak s demografy a také s ekonomy. A to z toho důvodu, aby se i vysvětlily některé mýty a falešné argumenty, které v té diskuzi o důchodovém systému padají. Například to, že to vyřešíme zvýšením porodnosti. Dokud to neuvidím na demografické projekci Českého statického úřadu, tak je pro mě tenhleten argument faul.

Andrej Babiš zveřejnil dopis, který ANO poslalo na Pražský hrad prezidentovi republiky. Jeho základem je, že s důchody nemají vlastně žádný problém a jde o vládní koalicí uměle vytvořený problém. Co na to říkáte?

My tady neřešíme jenom důchody. My tady máme deficit v dopravní infrastruktuře, budeme stavět nové zdroje v elektroenergetice. Takže si nemůžeme dovolit generovat vysoké dluhy v důchodovém systému, proto se ty změny dělají. Důchodový systém je dlouhodobě neudržitelný bez dalších zásahů, to padlo i na schůzce na Hradě. A říkat, že je to uměle vytvořený problém, je obrovský hazard s budoucností obyvatel této země.

Hnutí ANO v dopise říká, že není problém to dočasné větší zhoupnutí deficitu důchodového systému, a argumentuje tím, že Česko dává na penze zhruba 8 % HDP a že v Rakousku jde 13 %, ve Francii 14,5 %, v Itálii 15,9 %. Co si o tom myslíte?

Pokud chtějí vydávat na důchody více, je naprosto zásadní říci, kde na to vezmou. Které konkrétní daně zvýší, aby se mohlo dávat na důchody více? Zvýší kvůli tomu DPH na potraviny nebo kvůli tomu seškrtají některé výdaje, seškrtají kvůli tomu výdaje na školství, na dopravní infrastrukturu? A pokud nás srovnávají s vyspělými zeměmi, které dávají na důchody více, tak se podívejme, v jakém stavu mají třeba dopravní infrastrukturu tyto země. Kolik mají kilometrů dálnic nebo vysokorychlostních železnic.

My budeme potřebovat obrovské investice. Nám chybí nějakých 250 % HDP nezbytných investic v klíčových oblastech. Pokud budeme vytvářet deficity v důchodovém systému, tak si zavíráme dveře k tomu, abychom investovali do budoucnosti naší ekonomiky, do budoucnosti našich dětí. Je to strašně nezodpovědné. To, co říkají, to, co je napsáno v tom dopise, to vstoupí do učebnic ekonomie jako ukázka ekonomického blábolení.

Andrej Babiš ve svém pondělním videu uvedl: „Proč bychom je měli zase něco učit? Když jsme jim řekli, kde je zdroj? Není to druhý pilíř, je to jiný zdroj s garancí státu, nemáme o čem jednat.“ Jaký zdroj? 

Já nevím, asi našli nějaký důl na zlato někde na Šumavě, nebo já netuším, jaký zdroj. Kdybychom takový zdroj měli, tak asi neřešíme důchodovou reformu.

Co ten nápad Karla Havlíčka, že by se ve druhém pilíři zavedl cosi jako státní investiční fond se státní garancí, kde by se peníze nainvestovaly do klíčových infrastrukturních projektů, třeba do jádra?

My jsme chtěli, aby se to rozpracovalo podrobněji, protože nám to nebylo vůbec jasné a nedostali jsme vůbec nic. To znamená, pro nás toto řešení neexistuje, protože nebyli schopni doložit žádný dokument, který by, byť minimálně, rozpracoval tuto myšlenku. Standardní druhý pilíř třeba toho švédského typu představuje povinné spoření do fondové složky důchodového systému. A penzijní fondy, aby ty prostředky zúročily co nejlépe, tak investují do širokého portfolia akcií, všude možné po světě. Neinvestují do jádra, do dálnic.

Ale když se podíváte na ten švédský fondový pilíř, tak tam lidé mají možnost si zvolit jakýkoliv soukromý penzijní fond, ale když nemají čas si to vybírat nebo tomu nerozumí, tak jeden z takových fondů provozuje i švédský stát. Ale ten fond je maximálně transparentní a investuje do nejširšího možného globálního akciového indexu, do žádných jaderných elektráren.

Toto řešení, pokud by bylo hnutím ANO nějak dopracované, je to něco, co by dokázalo ulevit těm hrozícím deficitům, nebo je to jenom nadstavba?

Měla by to být spíše nadstavba, teď je v pokročilé fázi připravená změna v prvním pilíři, a je potřeba ji přijmout. Pokud by se podařilo otevřít diskuzi o druhém pilíři, bylo by to fajn, ale byl by to doplněk. Kromě toho, že se nejspíše bude chodit později do penze, tak bude i klesat poměr mezi důchody a mzdami, a aby tento pokles byl méně bolestný, tak to částečně mohou kompenzovat důchodové úspory, ať už dobrovolné ve třetím pilíři, nebo případně doplněné o nějaké povinné v druhém pilíři.

Je ještě prostor měnit věk odchodu do důchodu?

Konkrétně na stole je třeba stále ještě otevřená otázka toho, jak technicky vlastně měnit ten věk pro starobní důchody. Jestli to má směřovat k tomu, že budeme všichni v důchodu 21 let, fixně pro všechny generace, nebo jestli to má být čtvrtina toho očekávaného života, který budeme mít. Protože potom to je generačně podle mého názoru spravedlivější, když se budeme dožívat 60, 80 let.

Vláda tedy počítá s tou první variantou. Ale je možné dojednat tohle, co říkáte?

Je na stole i otázka právě toho třeba technicky změnit tu druhou variantu. To jsou všechno věci, ke kterým můžeme, ať už z odborného, tak následně z politického hlediska přispět do té diskuze. A proto jsme se sešli a scházíme, abychom toto řešili, a pokud někdo není ochoten přispívat do této debaty, tak je to jenom škoda.

Je k debatě třeba ten seznam profesí, ze kterých by se odcházelo dříve do penze bez krácení důchodu?

Tam je ta otázka ještě neuzavřená, politici mají možnost, jak do toho ještě zasáhnout. Samozřejmě je potřeba brát v potaz, že to má nějaké rozpočtové dopady.

Prezident chce do debat vtáhnout i odborníky, co od toho čekáte?

Čekáme, že se podaří více informovat veřejnost o tom, co je potřeba a co je pravda a co není pravda. A nechceme to říkat jenom vlastními ústy, my nejsme podporovatelé ani koalice, ani opozice. Chceme racionální řešení pro celou společnost a chceme, aby ty správné argumenty zazněly z úst lidí, kteří o tom vědí nejvíce. O demografickém vývoji od demografů a v ekonomickém vývoji od ekonomů. Protože důvod, proč jsme se scházeli na Hradě, byl, že ta situace v politice je zabetonovaná, oni spolu nemluví, nevěří si.

Jste připraveni v té debatě jít až tak daleko, že prostě v nějaký moment odhodíte rukavičky a když něco bude nesmysl, tak prostě řeknete, že to je nesmysl?

Ano, je to někdy složité, ale třeba na ten argument o té porodnosti jsem vám to řekl naprosto jasně. Pro mě je to nesmysl, dokud to neuvidíme v demografické projekci profesionálních demografů. Pokud to říká nějaký politik, je to pro mě nesmysl.

Pokud se změny v důchodech schválí, věříte proklamacím hnutí ANO, že to po příštích volbách zruší?

Přál bych si, aby platilo takové to naivní: Ano, teďka prostě proti tomu brojí, ale pak budou vlastně všichni rádi, že se to stalo a nikdo na to nesáhne. Ale bojím se, že to nemusí být pravda.