Mladá generace se cítí vším dotčená, říká režisér Volhy

Víkendové předávání Českých lvů na sebe letos upoutalo pozornost nejen oceněnými, ale také střetem generací. Přesněji přerušenou děkovnou řečí režisérky Darii Kashcheevy. Existuje konflikt mezi mladými a staršími filmaři?

Hostem Ptám se já je režisér a scenárista Jan Pachl, jehož seriál Volha posbíral na letošním udílení filmových Českých lvů celkem pět sošek. Vedle cen za hlavní a vedlejší mužský herecký výkon série posbírala ceny i za nejlepší televizní seriál, masky a kostýmy.

I když si Českého lva za nejlepší film odnesl snímek Bratři od režiséra Tomáše Mašína, nejvíce nominací 31. ročníku výročních cen České filmové a televizní akademie (ČFTA) proměnily vědeckofantastický snímek s kriminální zápletkou Bod obnovy a právě minisérie Volha.

„Reakce na náš seriál mě utvrdily v tom, že česká společnost je hodně názorově rozdělená. Na jednu stranu je to dobře, ale někdy mi to přijde jako angažovaný protest za každou cenu a nepochopení od mladší generace. Například jsme byli obviňováni kvůli některým scénám ze sexismu, ale to byl obraz té doby,“ řekl k úspěchu Volhy Jan Pachl.

Kromě překvapení s úspěchem Volhy komentátoři při hodnocení letošních Českých lvů hlasitě poukazovali na to, že šlo o jeden z nejpodivnějších a nejrozpačitějších ročníků. Postaral se o to mimo jiné i jeho režisér, když okřikl oceněnou filmařku Dariu Kashcheevu za příliš dlouhý proslov o tom, jak náročné pracovní podmínky mají v českém filmu matky.

Jak dokázal seriál Volha převálcovat v letošních cenách filmy? Ukazuje to na zkvalitnění české seriálové tvorby? A jaké podmínky u nás dnes filmaři a filmařky k práci mají?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Jaký je to pocit takhle se seriálem převálcovat filmy při udílení Českých lvů? - Je to takový precedent vlastně, ale je to úžasný pocit. Co vám budu povídat. Už se o tom i psalo, jestli to takhle bude napořád, anebo jestli je to náhoda, uvidíme. Je pravda, že očekávám, že příští rok by mohlo dojít k podobné situaci jako letos. Protože se chystá nejeden docela zajímavý televizní snímek. Nechci nějak předjímat, ale myslím si, že se to mohlo zopakovat a že to v podstatě tak trošičku vypovídá o současném stavu kinematografie.

2:30 To není jenom v Čechách, to je celosvětově. Primárně jde o to, že víme, jaká je návštěvnost kin v současné době. Částečně to způsobilo i období covidu, kdy si lidé zvykli na televizi a začali žít na platformách a vlastně zjistili, že jim to vyhovuje. To byl první startovací moment, který ale už neustoupil. A lidé prostě do těch kin nechodí, takže samozřejmě filmy jsou teď ve špatném postavení, protože si na sebe nejsou schopné vydělat a je to v podstatě taková dobročinná činnost. Je to opravdu pro fandy. Já jsem měl hodně dotazů na to, jestli chystám nějaký film. Rád bych, ale já se v tuhle chvíli se filmem neuživím.

5:00 Někdy jsou seriály zbytečně rozvláčné a neuškodilo by jim seškrtání do méně dílů. Ale i ta televize se s tím tak trošku seznamuje a oťukává si to. Takže myslím, že postupně k  tomu začne docházet. Tady je rozdíl mezi třeba tím, jak funguje Česká televize, protože z valné většiny je furt závislá na živém vysílání a tam k tomu musíte přistupovat dramaturgicky a programově trošku jinak, než co si můžou dovolit streamovací platformy, kde častokrát ty seriály jsou nastavené tak, že je zkouknete v jednom zátahu. Já jsem rozhodně pro to dělat spíš kratší minisérie.

7:00 Váš seriál na sebe strhl velkou pozornost a názory na něj dost štěpily českou společnost, co jste si z toho odnesl? - V návaznosti na ten slavnostní večer, předávání cen České akademie, se teď rozvířila diskuze a myslím, že to jde tak ruku v ruce s tou Volhou. Ono se stalo úplně to samé, co způsobila ta Volha. Akorát teď to ještě eskalovalo. Takže myslím, že Volha nějak nakopla společenskou diskuzi a doufám, že už se to brzo završí, že už jsme si všichni všechno řekli. A nějak přestaneme být vztahovačnými.

9:00 Tím hlavním tématem večera se tak trochu stal střet generací filmařů, ta diskuze nebude nějak pokračovat? - Ta diskuze se odšpuntovala, ještě to chvilku potrvá, možná si to ani nikdy nevyříkáme, ale spíš si myslím, že tam došlo k nějakým zbytečným emocím.

10:00 Vy jste se na tohle téma trošku rozpovídal v rozhovoru, který s vámi vydal iDNES poté, co jste ty ceny získal, a na otázku na to, že se stáváte teď členem akademie a co si od toho slibujete, jste řekl: „Nacházíme se v době, kdy se na pozice derou takzvaní mileniálové, což je zvláštní sorta lidí ve srovnání s naší generací. Pracují tak na 30 procent, ale jsou ohromně angažovaní, pokora jim sice uniká, zato si razí cestu politickými hesly, takže snad i v akademii dokážeme, aby nás v hysterické náladě politické korektnosti nezadupali do země.“ Jaké jste měl reakce? - Je to tak půl napůl, je to přesně jak s tou Volhou. Spousta lidí je na mé straně, lidí, kteří mají podobnou zkušenost jako já. Na jednu stranu je to ode mě maličko nešťastně řečené, protože jsem hodil všechny do jednoho pytle. Opravdu tohle to oznámkování všech není zdařilé. (…) Prostě jsem kopnul do vosího hnízda. Jak se říká: pro pravdu se člověk zlobí.

11:00 Myslel jsem to tak, že diskuze s mladou generací je složitá, cítí se dotčení kvůli všemu, co se jim řekne. My jsme takoví nebyli, soustředili jsme se víc na práci. Dneska mně to opravdu vadí, že se všichni schovávají za nejrůznější politická hesla a občanskou korektnost.

16:00 Kdybyste ten večer režíroval vy a vím, že tohle neděláte, tak byste Dariu Kashcheevu také přerušil, nebo byste jí to nechal doříct? - Ono se to zdá, že tam byl nějaký uzurpátor, který přerušil svévolně vystoupení. Nebylo to šťastné. Na druhou stranu já mu naprosto rozumím, živý přenos je jedna z nejtěžších disciplín. To si málokdo uvědomuje. A ukočírovat ten holubník, který vám tam může případně vzniknout, to se taky může vymstít. A kdyby tam s takovým proslovem přišel každý, tak v tu chvíli ten pořad může mít čtyři hodiny.

17:00 A chápu Michala Čecha, kterého si vážím, je to velký profesionál, že to udělal, protože začínal cítit, že ten proslov nemá konec. On nebyl dramaturgicky zpracovaný a klidně mohl Darie někdo pomoct. Já vím, že třeba nemluví stoprocentně česky, ale zároveň taky nemluví špatně, ale někdo jí s tím opravdu mohl pomoct a mohl jí to nějakým způsobem dramaturgicky zredukovat. A chápu zase Michalovy obavy, protože když se stane to, že ten večer neukočírujete, přeroste vám to do ohromného času, tak se taky může stát, že už příští rok tu práci nedostanete, dostane ji někdo jiný.

18:00 Popravdě řečeno, doteď nevím, co chtěla říct. Mám to jenom zprostředkovaně, že asi teď řeknu možná ptákovinu, protože jsem se někde dočetl, že výsledkem toho, co chtěla sdělit, je to, aby byly na place dětské koutky. To je ale věc, která se dá řešit s produkcí, to je asi něco, co se dá řešit. - Vy jste měl někdy na place dětský koutek? - Neměl, protože bych nenatočil vůbec nic, to nejde. Žijeme v moderní společnosti, takže někdo se třeba pro to rozhodne a nevadí mu to. Já, když točím, tak se potřebuju stoprocentně koncentrovat. Takže jsme se dohodli s manželkou, že ona se bude starat o děti v tu danou dobu a já budu točit. Když je někdo takhle výrazný umělecký talent, tak se ti dva musí dohodnout, čí z těch dvou kariéra se má upřednostnit.

21:30 My teď píšeme takovou věc, která vyloženě pojednává o mezigeneračním konfliktu a je to napříč třemi generacemi. I z toho důvodu jsme pro to oslovovali mladé autory, aby to nevzniklo tak, že to je moje představa o mladé generaci. Já tam zase dohlížím nad těmi postavami ze své generace. Sám jsem zvědavý, co z toho vznikne. Jsme na začátku. V tomto duchu vzniká televizní série a bude se to ještě asi tak třeba rok psát.