Článek
Už za dva týdny naplno vypuknou prezidentské volby v USA. Jejich výsledek ovlivní na příští čtyři roky světovou politiku. V Evropě hlavně další vývoj války na Ukrajině. Co všechno máme během voleb a po nich sledovat?
Hostem Ptám se já byl profesor ekonomie na Kolumbijské univerzitě a předseda Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel think-tanku IDEA Jan Švejnar.
Kampaň před americkými prezidentskými volbami vrcholí. Lidé ve Spojených státech si vyberou nového prezidenta nebo prezidentku už za dva týdny, v úterý 5. listopadu. Klíčovými tématy předvolebního klání mezi republikánským kandidátem Donaldem Trumpem a demokratkou Kamalou Harrisovou jsou letos ekonomika a migrace.
V otázkách migrační situace, kterou oba kandidáti slibují stabilizovat, voliči věří více Trumpovi. Ten ale podle části pozorovatelů zatím s migrací v předvolební kampani neboduje dostatečně. Místo cílené kritiky nynější administrativy, v níž je Harrisová viceprezidentkou, opakovaně pronáší nepravdivá tvrzení. Například o haitských migrantech, kteří Američanům jedí jejich psy a kočky.
Zcela zásadním tématem, které americké voliče tradičně zajímá, je ovšem ekonomika. Hospodářství v USA se letos daří, z čehož by mohla těžit právě Harrisová. Podle průzkumů ale spíše zaostává. Chce například rozšířit daňové úlevy pro domácnosti se středními a nižšími příjmy a zvýšit daně bohatým a korporacím. Naopak Trump slibuje daňové škrty nebo vysoká cla na dovoz vybraného zboží. A to jak od spojenců, jako je Evropská unie, tak ze zemí, které Spojené státy považují za své rivaly, jako například Čína.
Co volby rozhodne? V čem je jejich výsledek právě pro nás důležitý? A máme si přát Kamalu Harrisovou, nebo Donalda Trumpa?
Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.
Co v rozhovoru zaznělo?
1:30 Proč by Češi měli velmi bedlivě sledovat to, jak dopadnou americké prezidentské volby? – Výsledek těchto voleb bude velice důležitý, protože Trump a Harrisová mají velmi rozdílný přístup například k celní politice a to může ovlivnit světové ceny. To, jak budou jednat v rámci etablovaných institucí jako NATO, může mít velké bezpečnostní dopady. Takže je to americká volba, ale je to volba, která opravdu bude mít velké důsledky pro celý svět včetně České republiky.
3:00 Jak jsou teď podle vás rozdané karty? Průzkumy jsou velmi vyrovnané. – Člověk si vlastně nepamatuje, kdy naposledy to bylo takto vyrovnané.
4:00 Jaké momenty vás během té kampaně nejvíc zaujaly? Je to samozřejmě velmi specifické tím, že demokraté vyměnili svého kandidáta. V srpnu naskočila místo Joea Bidena Kamala Harrisová. – Ta výměna byla zásadní. Vypadalo to tehdy, že Trump opravdu má navrch. Byl připraven. Dokonce se těšil na revanš s Joem Bidenem. A když došlo k tomu, že Harrisová nahradila Bidena, tak se situace velmi změnila. Od té doby je to opravdu fifty fifty a samozřejmě velký fundraising. Harrisová, zdá se, má náskok v množství peněz, které získala. Na druhé straně Elon Musk a další miliardáři podporují Trumpa. Takže to není jasné, že ty peníze budou hrát tak velkou roli.
5:00 Ukázalo se tedy jako jasně dobré, že demokraté k výměně kandidáta sáhli? – Myslím, že ano. A to z několika důvodů. Jedním bylo, že Joe Biden, ačkoliv měl velké zásluhy během svého života jako senátor, opravdu začal ztrácet půdu pod nohama. Bylo jasné, že stáří už mu neumožňuje být tak výkonný, jako byl dřív. A to se projevovalo i v preferencích voličů. To, že Harrisová najednou vstoupila do toho kolbiště a že je prakticky o 20 let mladší než Trump, otočilo karty tím způsobem, že je nyní tím starým kandidátem vlastně Trump.
6:00 Američané už volí, mohou volit korespondenčně už několik týdnů. Několik milionů Američanů už odevzdalo své hlasy, i když finále bude 5. listopadu. Je něco, co ještě bedlivě sledujete? Je něco, co by mohlo být momentem zvratu? – Už přibližně 15 milionů Američanů volilo, což je velký počet. Korespondenční volba bude silnější než dřív. Ale nyní je potřeba sledovat mladší lidi a lidi z různých etnických a rasových skupin, protože tam se zdá, že ještě jsou voliči, kteří nejsou úplně rozhodnutí.
6:30 Ty dva tábory jsou pevně etablované, konzervativní voliči jdou s Trumpem, liberální voliči jdou s Harrisovou. Ale je tam velká skupina, jak jsem zmínil, zvlášť mladých lidí, kteří nejsou jasní. A teď je například vidět, že Harrisová společně s Liz Cheneyovou, což je dcera bývalého viceprezidenta a sama bývalá kongresmanka, se snaží ovlivnit ženy. A zvlášť konzervativní ženy, které by mohly volit místo Trumpa Harrisovou.
8:00 Klíčovým tématem je ekonomika. Jak to Američané vnímají? Je to tak, jak to čteme v článcích, které k nám doputují, že Američané vnímají, že se mají hůř? – Je to paradox. Protože americká ekonomika si vede objektivně mnohem lépe než evropská ekonomika, mnohem lépe, než jak si vedla předtím. Je tam ekonomický růst, reálné mzdy očištěné o inflaci rostou, takže v tom smyslu lidé jsou na tom lépe. Nicméně je tam pořád pocit stigmatu inflace. (…) I když už se cena (zboží) nezvyšuje dál, ale tím, že zůstává vysoko, nespadla zpátky, tak mnoho lidí má dojem, že inflace je pořád tady a že Bidenova administrativa si s tím neporadila.
12:00 Pokud americké prezidentské volby vyhraje Donald Trump, co to pro nás v Evropě znamená? – Jeho největším a nejdůležitějším atributem, charakteristikou je, že s sebou přináší velkou nejistotu, že opravdu nevíme, co přesně udělá. Víme, co udělal minule, ale také víme, že vyhrožoval různými věcmi nebo sliboval různé věci, které pak neudělal. Takže nejistota je nejdůležitější faktor.
12:30 Kdyby se to projevilo například tím, že by zvýšil dovozní cla, a nejen na Čínu, ale na Evropu a na ostatní země, tak by to mohlo vést k velkému hospodářskému šoku. Zvýšení cen, opět tedy inflační efekt, zhoršení životní úrovně a to by bylo nešťastné.
13:00 Z hlediska politicko-obranného, kdyby se rozhodl, že chce, aby Spojené státy vystoupily z NATO, zase by to pro nás mělo ohromný dopad. Protože jsme ve vlivové zóně Ruska. A Evropa jako taková není schopná se bránit bez Spojených států. Myslím, že pravděpodobnost není vysoká, takže to bych bral spíš jako nejistotu. Ale jsou tady projevy, že je ochoten udělat věci, které by nebyl ochoten udělat nikdo jiný. Říká, že by skončil válku na Ukrajině za jeden den. To je možné jedině v případě, že by přijal Putinovy podmínky, jinak se nedá skončit za jeden den. Jestli by to udělal, nebo neudělal, nevíme.
15:00 První Trumpovo prezidentství ohledně jeho ekonomických kroků a zavedení cel rozhodně přispělo k inflaci a ke snížení životní úrovně. A bylo zajímavé, že to uvalil na všechny, i na spojence Evropy. Měl jako kamaráda Bolsonara, prezidenta Brazílie, a uvalil to i na něho.
17:00 Ještě k NATO – měli jsme tady nedávno Jakuba Landovského, bývalého velvyslance České republiky u NATO, teď šéfa středoevropského Aspen Institutu. Podle něj by možná bylo lepší vítězství Trumpa. Protože jeho nepředvídatelnost je faktor, který by mohl hrát roli i na druhou stranu, mohlo by to přimět Evropu k tomu, aby vzala více zodpovědnosti na sebe. – Definice nejistoty je, že to může jít kterýmkoliv směrem. Takže ano, mohlo by to jít i tím opačným směrem, že bude Trump tlačit, aby Evropa dala více peněz na obranu, na zbrojení, aby začala hrát aktivnější roli. A svým způsobem by to i dávalo smysl.
18:00 Pokud americké volby vyhraje Kamala Harrisová, co by nás s ní čekalo? – Myslím, že máme menší nejistotu. Nejednalo by se o výstup z NATO. Pokračoval by tlak, který tam byl i před Trumpem, ale nebyl by tak silný, aby Evropa dávala větší množství prostředků na obranu. (…) Byl by to otevřenější přístup, spojenecký přístup.
21:00 Amerika se neočekávaně za posledních 30 nebo 35 let odpojila směrem kupředu, očekávalo se, že Evropa a Japonsko Ameriku předstihnou v některých oblastech, místo toho Amerika šla technologicky prudce dopředu. A Harrisová je napojená na moderní část ekonomiky, právě tu technologicky vyspělou část. Takže bych očekával, že v případě jejího vítězství bude mnohem větší důraz na to, aby Amerika šla dál. – Na druhou stranu ale mnozí analytici upozorňují, že velké technologické společnosti se spíš kloní k vítězství Donalda Trumpa, protože Kamala Harrisová by mohla směřovat k větší regulaci, vyššímu zdanění. – Během posledních měsíců a týdnů se její ekonomická platforma mění. Často je ve styku s technologickými giganty a dalšími startupy. Tam se bude snažit mít přístup, který bude pro ně výhodný. I když se bude snažit, aby zamezila některým daňovým únikům. Myslím si, že bude velice opatrná, aby nezranila americkou ekonomiku, co se týče jejího prvenství.
22:00 Kdo by byl lepší pro Česko? Harrisová, nebo Trump? Z vašeho českého z pohledu tady z Prahy. – Myslím, že opravdu nemůžeme v tuto chvíli říct. Jestliže máme averzi k riziku, což jako většina lidí máme a malé státy také, tak Trump je nebezpečnější. Protože tam může dojít k výkyvům, které mohou být výhodné, ale také velmi nevýhodné. A zvlášť když vezmu v potaz, že Evropa nyní není akceschopná v tom, že by se sama ubránila, tak to největší nebezpečí představuje Trump, ne Harrisová. I když Trump může také představovat možnosti pozitivní, kdyby náhodou střelil tím směrem, který je pro nás velmi výhodný. Což se může stát, ale nedá se to garantovat.
Ptám se já, Marie Bastlová
Podcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.