Stříž: Informovat premiéra o roli Hladíka v bytové kauze byl veřejný zájem

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se dostal pod palbu ostré kritiky. Té čelí hlavně pro své otázky na státní zastupitelství ohledně kauzy brněnských bytů, ve které figurují i jeho známí. Překročil linii toho, co smí dělat?

Hostem Ptám se já byl nejvyšší státní zástupce Igor Stříž.

V brněnské bytové kauze požadoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek opakovaně jak informace od žalobců, tak od soudu. Jak zjistili reportéři Seznam Zpráv, Blažek získal i seznam soudců, kteří v kauze schválili domovní prohlídky a vazby. V případu jsou přitom prověřováni mimo jiné ministrovi známí či lidé z ODS.

Kvůli bytům a dalšímu městskému majetku zasahovala policie v Brně loni na podzim vícekrát. Počátkem října v souvislosti s privatizací bytů na radnici městské části Brno-střed obvinila osm lidí v čele se členem ODS Otakarem Bradáčem. V polovině října pak zadržela skupinu lidí v souvislosti s pokusem o ovládnutí černovické pískovny.

Proti zasahování šéfa resortu spravedlnosti do živé kauzy se už vymezila například Unie státních zástupců nebo protikorupční organizace Transparency International, která ho kvůli předchozímu tlaku na žalobce už dříve vyzvala k rezignaci. K odvolání Blažka také vyzvala premiéra Petra Fialu (ODS), ten to ale odmítl. Výzvu k odvolání ministra tento týden v otevřeném dopise Fialovi poslala i občanská společnost Milion chvilek.

Sám předseda vlády se na kauzu dotazoval také, když chtěl loni přímo od nejvyššího státního zástupce informace o tom, zda je v případu obviněn tehdejší kandidát na ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Toho nakonec jmenoval prezident Petr Pavel do funkce minulý týden.

Kam až může ministr spravedlnosti zajít? Může se premiér ptát, jak si ve vyšetřování trestní kauzy stojí kandidát na post ministra? A co říká o práci státního zastupitelství loňské rekordně vysoké odškodnění, které stát musel vyplácet nezákonně stíhaným?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Pavel Blažek se stal ministrem spravedlnosti v prosinci 2021, ve funkci je tedy necelý rok a půl. V kolika kauzách se do této doby ptal na nějaké informace? – Ministr spravedlnosti má podle zákona o státním zastupitelství právo požadovat informaci o stavu řízení v kterékoliv věci, ve které je státní zastupitelství činné. Takovou možnost má vůči všem státním zastupitelstvím. Nemáme souhrnné údaje k tomu, kolika státních zastupitelství se ptal na údaje o stavu věci. Je evidováno asi 20 takových žádostí. Je třeba ovšem upřesnit, že to ustanovení zákona, o kterém hovořím, limituje možnost podání takové žádosti potřebou Ministerstva spravedlnosti vyřídit nějakou věc ve své působnosti nebo právem člena vlády vykonávat svou vládní funkci. Typickým případem pro podání žádosti o informaci jsou například interpelace poslanců, což i v této kauze, o které hovoříte, tak bylo nastaveno.

2:00 Ale v kolika kauzách, podle toho, co víte, ministr o informace žádal? – My jsme to počítali na žádost novinářů. Nejvyššího státního zastupitelství se ministr spravedlnosti dotazoval celkem v deseti případech a v dalších deseti případech se to týkalo kauzy, o které hovoříte, tedy kauzy brněnských bytů. (…) V tuto chvíli nemáme informace o tom, že by přibyla nějaká další žádost.

3:00 Jak vnímáte případné riziko střetu zájmů a vhodnost dotazů v této kauze? – Celá věc má dvě roviny. Jednak je rovina mediální, kterou my můžeme těžko ovlivnit a vůbec do toho nezasahujeme, maximálně mými vyjádřeními, která poskytuji novinářům. A jednak rovina odborná a věcná. Já jsem se opakovaně vyjadřoval, že to ze strany ministra není úplně šťastné. Otázku vhodnosti si musí ministr vyhodnotit sám. On sám musí nejlépe vidět, jak budou rezonovat ve veřejném prostoru jeho opakované žádosti a jak to bude nahrávat různým spekulacím. Na druhou stranu, když vezmu rovinu věcnou nebo odbornou, tak všechny jeho žádosti byly vždy podloženy, ať už interpelacemi poslanců, nebo podněty jiných osob, které se dotazovaly na různé oblasti týkající se této kauzy, počínaje její zákonností a konče možností zrušit usnesení o zahájení trestního stíhání Nejvyšším státním zastupitelstvím a podobně. Takže z té přísně odborné stránky v tom neshledávám nějaký velký problém, nebo dokonce porušení zákona. Ovšem z té roviny mediální to je věc pana ministra, aby si sám vyhodnotil, do jaké míry je vhodné a účelné, aby nadále podporoval ty spekulace, které tady zaznívají ve veřejném prostoru. Pro nás je klíčové, že každá z těch žádostí byla odůvodněna a podložena buď interpelací, nebo podnětem jiných osob.

4:30 My se snažíme ministrovi vyhovět v jeho žádostech velmi střídmě, nesdělujeme mu informace, které by mohly narušit trestní řízení. Pevně věřím, že veřejnost věří objektivitě řízení bez ohledu na ty spekulace, které v současné době velmi intenzivně zaznívají v mediálním prostoru.

5:00 Některé z těch interpelací, kvůli kterým se ministr dotazoval, chodí od stranických kolegů Pavla Blažka, například jedna z těch nejdebatovanějších – informace od poslance ODS pana Krále, který žádal určité osobní informace o žalobkyni Petře Lastovecké, která má vyšetřování na starosti. Nemohou být takovéto interpelace účelové? – Na to vám vůbec nejsem schopen odpovědět, protože nezkoumám příslušnost poslanců. Nezkoumal jsem, z které strany jsou. Vždy jsem se zabýval jenom obsahem těch dotazů a speciálně dotaz, na který narážíte, jsme ministrovi odmítli poskytnout. (…) Dotaz na velmi intimní osobní poměry dozorové státní zástupkyně (Petry Lastovecké, pozn. redakce) rozhodně není vhodný, ale poslanec má právo ptát se na cokoliv, co považuje za důležité. A my si sami vyhodnotíme, zda jsme takovou informaci schopni a ochotni poskytnout. V tomto případě tomu tak nebylo.

8:00 Ministr Pavel Blažek také pronesl pár velmi ostrých výroků v souvislosti s brněnskou kauzou. Mluví mimo jiné o veřejném lynči nebo o nelegálním hnusu. Jak vnímáte takovéto výroky pronášené z úst ministra spravedlnosti? – Ta slova jsou trošku expresivní, ale já to vnímám, a měl by to tak vnímat každý, že pan ministr je politik, nějakým způsobem se vyjadřuje k práci státního zastupitelství a nás to musí nechávat klidnými, protože my se na rozdíl od něj musíme vyjadřovat přísně, korektně a odborně.

11:30 A co žádost, kterou vám adresoval premiér Petr Fiala? Podle vás to bylo úplně standardní, úplně běžné? – Nebylo, protože ani ta situace není běžná. Není naprosto běžné, aby kandidát na ministra čehokoliv figuroval v nějakém trestním řízení, a proto se zcela logicky pan premiér ptal, jaké postavení má pan Hladík v této kauze. My jsme velmi pečlivě posoudili jeho žádost, udělali jsme si takzvaný test proporcionality a na základě toho testu jsme dospěli k názoru, že je veřejným zájmem, aby premiér vlády, který má podle čl. 68 ústavy právo navrhovat prezidentovi konkrétního člověka na jeho jmenování členem vlády, měl všechny informace potřebné k ucelení si obrazu o této osobě. Pan premiér nemá jinou možnost, jak zjistit, zda nějaká osoba je, či není stíhána, a podobné informace z trestního řízení běžně nikdy nikomu neposkytujeme. U pana premiéra jsme dospěli k závěru, že je veřejným zájmem, aby takovou informaci dostal, proto jsme mu odpověděli velmi jednoduše, že pan Hladík není obviněnou osobou. A Nejvyšší státní zastupitelství v tuto chvíli nemá informace o tom, že by zde byly podmínky pro zahájení trestního stíhání. Co se ovšem stane zítra, pozítří nebo za půl roku, my nemůžeme predikovat, protože nevíme, jak se bude vyvíjet důkazní situace. V době, kdy jsem premiérovi odpovídal, jsem neměl k dispozici všechny informace o důkazech, o důkazním řízení. A ani bychom takovou informaci neposkytli, protože by nebyla přesná a mohla by ohrozit trestní řízení.

13:00 Ptal se vás, pane Stříži, na tuto kauzu ještě někdo jiný z politiků? – Ne. A nikomu jinému bychom ani neodpověděli.

14:30 A pokud Unie státních zástupců říká, že ty dotazy, zejména od ministra, jsou určitý nátlak, jak to vidíte vy? – Dozorová státní zástupkyně se jistě nemusí cítit komfortně v situaci, kdy je zde neustále spekulováno o krocích ministra spravedlnosti. Na druhou stranu ministr spravedlnosti se ptá pouze mě nebo vrchního státního zástupce v Olomouci. Takže k dozorové státní zástupkyni se dostanou pouze konečné výstupy. Ona není dotazována přímo ministrem, nemluví s ním a myslím si, že má dostatek prostoru, aby mohla vykonávat svoji práci, jak nejlépe umí.

16:30 Podle statistik Ministerstva spravedlnosti pro magazín Neovlivní vyplatilo ministerstvo loni rekordní výši na odškodném za nezákonná stíhání a nezákonnou vazbu. Jak hodnotíte ta čísla? Neukazuje to na nějaký problém? – Jistě nás to vůbec netěší, ale není korektní, abychom údaje za nezákonná trestní stíhání srovnávali s úspěšností státních zástupců. Naproti tomu já mohu postavit číslo čtyř procent zproštěných věcí, což je velmi malé číslo. A to jsou případy, kdy státní zástupce podává obžalobu k soudu a soudem je ta věc zproštěna, ovšem v naprosté většině případů je státní zástupce v takové důkazní situaci, kdy není možné zastavit trestní stíhání či ho odložit nebo jinak ukončit v přípravném řízení, ta důkazní situace je nejistá a teprve v řízení před soudem se ukáže, zda je ten obviněný vinen, či nevinen.

15:30 Typický případ je kauza Čapí hnízdo. Mám za to, že ta obžaloba byla podána důvodně, a do poslední chvíle různí komentátoři, politici, politologové, právníci spekulovali, jak ta kauza dopadne. Zproštění v prvním stupni nikdo z nich nepředpokládal, přesto nikdo nemůže namítat, že by to rozhodnutí bylo nezákonné. Ovšem ještě pořád není pravomocné, takže pokud bude podáno odvolání, může dojít ke změně toho stavu. Máme řadu případů, kdy je věc pravomocně zproštěna, ale na základě dovolání, které podávám k Nejvyššímu soudu. I Nejvyšší soud může zvrátit rozhodnutí o zproštění obžaloby.

16:30 Pokud se na to díváme čistě z ekonomického pohledu, tak oproti 108 milionům, které ministerstvo muselo vyplatit za nezákonná trestní stíhání, tady máme částku zhruba asi trojnásobně vyšší, která se týká i civilních rozsudků, kde musely být za průtahy a další vady v civilním řízení vyplaceny různé částky. Ale naproti tomu tady máme částku asi 470 milionů korun, která byla do rozpočtu připsána na základě ukládaných majetkových sankcí. To jsou peněžité tresty, propadnutí majetku, propadnutí věci a to jsou peníze, které jsou rok od roku vyšší, takže i ta ekonomická bilance je, řekněme, vyrovnaná.

20:30 Byl byste pro to, aby byla zvýšena osobní odpovědnost státních zástupců za podanou obžalobu? – Určitě, ale ne ve smyslu, na který narážíte, že by státní zástupce snad měl být finančně zainteresován nebo že by měl být kárně stíhán. Protože to, že je zproštěna obžaloba, že nějaká obviněná osoba je zproštěna viny, ještě nic nesvědčí o nekvalitní práci státního zástupce. Zmínil jsem tady kauzu Čapí hnízdo a takových případů je celá řada. (…) Nový zákon o státním zastupitelství, který je nyní ve vládě, předpokládá zpřísnění podmínek pro kárnou odpovědnost státních zástupců a já vidím zejména zvýšení odpovědnosti státních zástupců v tom, že budou sami více rozhodovat.

21:00 (ke kauze Vlasty Parkanové) Každé zahájení trestního stíhání je zásahem do života člověka. Tam, kde se jedná o osoby veřejně činné, mají média také velkou odpovědnost za to, jakým způsobem referují o probíhající kauze. A zejména ta medializace je velkým problémem pro obviněné osoby. U paní Parkanové stejně jako u Čapího hnízda byl velkým problémem čas, který byl věnován tomu trestnímu řízení, tedy odborně řečeno průtahy v trestním řízení. To je věc, kterou musíme zlepšit. Speciálně u paní Parkanové byly průtahy zejména na straně soudu, protože obžaloba byla podána asi rok, maximálně dva po zahájení trestního stíhání, zbytek té doby byl v řízení před soudem.

23:00 Má se soustava státního zastupitelství nějak výrazněji omluvit za stíhání v tomto případě? – My máme systém, že odškodňování řeší Ministerstvo spravedlnosti. To má na to svůj speciální odbor, taková je zákonná úprava. My se často omlouváme pozůstalým, obětem trestné činnosti, které musí být chráněny. Paní exministryni Parkanové se omluvil osobně ministr a já to považuji za dostačující, samozřejmě včetně příslušného odškodnění.

25:00 Ministr spravedlnosti mluví o tom, že v Čechách funguje systém českého práva a na Moravě moravského práva, že soudci rozhodují jinak. Jsou na to nějaká data? – Já bych rád věděl, z jakých údajů pan ministr čerpal. Myslím si, že žádné takové údaje neexistují. (…) Nevím o tom, že by zde byly nějaké velké rozdíly mezi Čechami a Moravou. Skutečně bych to přikládal každému jednotlivému zástupci, ale nehodnotil bych to k příslušnosti našeho, když to řeknu v uvozovkách, zemského uspořádání.