Hlavní obsah

Strašidelné. Investice získává i Maďarsko, nám se vyhýbají, říká Špicar

Hostem Ptám se já byl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.Video: Marie Bastlová

Článek

Česká ekonomika se jen pomalu zvedá ze dna. Vláda sice srší optimismem a zdůrazňuje pokles inflace, růst reálných mezd i první velkou investici, jenže reálná čísla pokulhávají. Jak si stojí průmysl, který dlouho volá po restartu?

Hostem Ptám se já byl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Česká ekonomika se pomalu vrací k růstu. Podle zpřesněných odhadů Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 0,3 procenta. Výkon hospodářství tak byl mírně vyšší než podle předchozích odhadů. Výhled ekonomiky v letošním roce vylepšilo i Ministerstvo financí, které očekává další růst.

Optimistický je v posledních měsících i celý kabinet Petra Fialy (ODS). K jeho dobré náladě přispívá pokles inflace, růst reálných mezd i nedávná zpráva o investici do rozšíření výroby čipů v Rožnově pod Radhoštěm za více než 40 miliard korun, kterou ohlásila americká společnost onsemi. Ta tím totiž prolomila dlouhé období, kdy Česko v získávání strategických zakázek a investic začalo výrazně zaostávat.

Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara je to signál, že by se tento negativní trend mohl zastavit: „Když se podíváte, jak se nám dosud vyhýbaly strategické zakázky v oblasti automobilového průmyslu, kde jsme léta letoucí byli destinací číslo jedna, tak je to až strašidelné. Ty zakázky dostává Polsko, Maďarsko, Slovensko. Což jsou nebezpečné trendy. Doufám, že onsemi je dokáže aspoň zpochybnit, když ne zastavit.“

Vláda se podle Špicara nesmí nechat ukolébat a přestat pracovat. „(Ekonomická) situace je o něco lepší, než byla na konci loňského roku. Nicméně zůstává i nadále vážná,“ upozornil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy s tím, že firmy nadále trápí například vysoké ceny energií i napjatá situace na trhu práce.

Jak dokázala vláda pohnout s voláním českých podnikatelů po restartu země? A přinesl uplynulý rok alespoň nějaké pozitivní posuny?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Jaká je aktuální situace českého průmyslu? – Situace je o něco lepší, než byla na konci loňského roku. Nicméně zůstává i nadále vážná. A těch důvodů, proč stále ještě nejsme velmi optimističtí, co se týká současné situace i budoucího výhledu, je více. Jsou to stále poměrně vysoké ceny energií v porovnání s některými nejenom mimoevropskými, ale i evropskými státy. Je to stále napjatá situace na trhu práce a také situace na zahraničních trzích, které jsou pro nás jako pro exportní ekonomiku klíčové.

3:00 My jsme určitě opatrnější a je to, myslím, celkem pochopitelné. Blíží se volby, vláda za chvíli bude skládat účty. To znamená, že se snaží být optimistická. Ale já si myslím, že je to dobře. (…) Špatně by to bylo, kdyby to bylo ničím neopodstatněné.

4:00 Jak jsme se za poslední rok, kdy zástupci průmyslu volali po tom, abychom se pohnuli z místa, protože jsme zaspali a předbíhají nás ostatní země, posunuli? – Nejsme z toho venku, ale tady se opravdu bavíme o letité stagnaci a o neuvěřitelném množství domácích úkolů, které si musíme konečně už někdy splnit, abychom nejen začali dohánět nejúspěšnější evropské ekonomiky, ale abychom přestali ztrácet na naše sousední ekonomiky, jako je například Polsko.

4:30 Ale situace je lepší, než byla před rokem. A to nejen díky tomu, že se o to postaraly samy firmy, díky tomu, že makroekonomické prostředí je o poznání pozitivnější, ale myslím si, že i vláda přiložila ruku k dílu. Abych byl úplně konkrétní, třeba zákon o strategických liniových stavbách, to je něco, co jsme opravdu potřebovali.

6:00 Jako další nás čeká digitalizace stavebního řízení. To je nesmírně důležitá věc pro rozvoj České republiky a tam skutečně doslova v příštích několika dnech uvidíme, jestli se to vládě povede, nebo ne.

7:00 Ministerstvo průmyslu a obchodu také plánuje posílení kapacit státu tak, aby stát byl skrze některé svoje příspěvkové organizace schopen zaprvé identifikovat místa vhodná pro průmyslové zóny a zadruhé je dokázal připravit pro vhodné investory. Takže to se hýbe a vláda si uvědomuje ten obrovský deficit, který máme a ke kterému opravdu došlo v posledních několika letech, protože my jsme v 90. letech byli číslo jedna, co se týká přílivu přímých zahraničních investic.

11:00 Pro průmysl je klíčové i rozhýbání trhu práce. Jak tohle vypadá? – To, co se tady stalo za poslední rok, je vlastně takový mírný pokrok v mezích zákona. Takže problém na trhu práce prostě není vyřešený. To je věc jasná, ale že jsme nestáli na místě a kvóty v případě některých národností se opravdu navýšily, což je fajn. Stále je to z našeho pohledu nedostatečná digitalizace třeba těch imigračních procesů, ale něco se podařilo.

12:00 Ale dlouhodobé systémové řešení nedostatku na českém trhu práce je digitalizace, automatizace a robotizace. Je třeba dodat lidem nové kvalifikace, aby mohli zastávat nová pracovní místa. To je pravda, ale toho se zase zaměstnavatelé nezříkají. Oni to potřebují pro sebe, bez lidí prostě nemohou vyrábět, to znamená, že jsou připraveni si to odpracovat.

14:00 Když jsme se nedávno s kolegy bavili, které ministerstvo odvedlo v digitalizaci největší kus práce, tak to bylo překvapivě Ministerstvo práce a sociálních věcí.

15:00 Takže nejvíc pro průmysl udělal Marian Jurečka. Kdo ještě z ministrů? – Marian Jurečka určitě, to říkám úplně jednoznačně. Pak Jozef Síkela, energetika. Oba tam mají ještě velký kus práce, to je věc jasná, že nemají dopracováno. Ale odvedli velký kus práce. Uvidíme, co ministr Bek.

17:00 Když se mě novináři ptají, co považuji teď za největší problém pro český průmysl, tak jsem přesvědčen o tom, že jsou to ceny energií. Protože když se podíváte na to, kolik platí evropské firmy, české firmy za elektřinu a plyn, a srovnáte to s tím, co platí třeba ve Spojených státech, tak ve Spojených státech platí násobně méně. A kdyby to byly jenom Spojené státy, tak bych byl ještě klidný, protože to není úplně jednoduché přestěhovat část výroby nebo celou firmu do Spojených států. Ale nám se stává, že v rámci Evropy máme takové státy, jako je Portugalsko a Španělsko, které díky tomu, jak vyrábí energie, odkud je dováží a za jaké ceny, jsou vysoce konkurenceschopné, tam jsou ty energie mnohem nižší.

18:00 Koncernové matky proto přestávají posílat investice nutné pro budoucí rozvoj českých dcer do České republiky, ale začínají je posílat právě třeba do Portugalska nebo Španělska. A to je pro nás ze střednědobého pohledu nesmírně nebezpečné.

19:00 Byly ceny energií právě to hlavní, co chtělo garantovat od vlády onsemi? – Mohu hovořit pouze na základě svojí podobné zkušenosti, ať už z pozice státního úředníka, který společně s Martinem Jahnem kdysi na Úřadu vlády vyjednával za vládu velké strategické investice, nebo z pozice člověka, který měl ve Škodě Auto na starosti část přípravy velkých investičních projektů. Firmy se rozhodují podle několika věcí, je to makroekonomická stabilita. Přispěla k tomu i zkušenost té firmy s Českou republikou, protože to není nový investor, to je investor, který už Českou republiku zná a úspěšně tady podniká.

22:00 A potom, ať se to někomu líbí, nebo ne, je to investiční pobídka. A jestli si někdo myslí, že jsme nějak příliš štědří nebo že bez investiční pobídky by onsemi přišla, tak mohu každého ubezpečit, že to tak není. Že i v těch Spojených státech jsou pobídky naprosto masivní, stejně tak jako v Koreji, což byla ta další alternativa. Je to prostě tak. My nejsme žádnými fanoušky veřejné podpory a dotací, ale jsme realisty, bez toho bychom neměli šanci.

24:00 Může být onsemi „gamechangerem“? Něčím, co konečně prolomí smůlu při vyjednávání o velkých investičních projektech? – Je to signál, že by se to mohlo zastavit, protože když se podíváte, jak se nám dosud vyhýbaly strategické zakázky v oblasti automobilového průmyslu, kde jsme léta letoucí byli destinací číslo jedna, tak je to až strašidelné. Ty zakázky dostává Polsko, Maďarsko, Slovensko. Což jsou nebezpečné trendy. Doufám, že onsemi je dokáže aspoň zpochybnit, když ne zastavit.

25:00 Ale že by tohle byla revoluce a teď by se to všechno změnilo a najednou se sem všichni začali hrnout tak jako v těch 90. letech, to se nestane. Máme drahé energie, máme málo lidí, stavební procesy a povolení jsou tady nesmírně zdlouhavé, nevěříme novým trendům, do kterých investoři chtějí investovat, jsme skeptičtí k elektromobilitě, k obnovitelným zdrojům energie, k umělé inteligenci a tak dále. A to všechno hraje v náš neprospěch.

27:00 Podaří se dotáhnout projekt gigafactory v Dolní Lutyni na Karvinsku?  Automobilový průmysl prochází nesmírně těžkou, náročnou, složitou a drahou transformací od spalovacích motorů k čisté mobilitě. Tady budou zanikat pracovní místa, a to ne málo pracovních míst, budou zanikat celé provozy. Prostě výroba převodovek přestane existovat a pro Českou republiku, která je skutečně automobilovou supervelmocí, je potřeba zajistit nějakou náhradu, která ty lidi zaměstná. Potřebujeme tady investice do elektromobility.

28:00 A ptáte-li se, jestli je potřeba si to více odpracovat, aby se toho lidé v Dolní Lutyni tolik nebáli, tak samozřejmě. Ale tohle je velký úkol pro vládu, tohle vláda v 90. letech uměla.

29:00 S těmi lidmi musíte mluvit, musíte za nimi jezdit. Mají-li pochybnosti, musíte je rozptylovat, musíte ty věci vysvětlovat a musíte jim také něco nabídnout.

31:00 Jak hodnotíte nedávno oznámené plány vlády na projekt Česká cesta do vesmíru? – Vnímám to pozitivně. My potřebujeme naději, že něco dokážeme, že někdo z nás něco dokáže, a nejen ve sportu, že si věříme, že dokážeme táhnout za jeden provaz. Mám pocit, že my si nevěříme, že máme pocit, že lépe už bylo, a že netáhneme za jeden provaz. Jestli mě něco osobně opravdu trápí, tak to, když vidím ve svém okolí, jak nevraživě na sebe koukají zaměstnanci na manažery, jak nevraživě koukají vlastníci na manažery, jak nespolupracují vědci s byznysem, jak nehovoří politici s umělci. V anglosaském světě tohle neznám. Tam mají tyhle části společnosti k sobě větší respekt, dokážou táhnout za jeden provaz. Podívejte se na Poláky, ti opravdu dokážou táhnout za jeden provaz.

33:00 Pro budoucnost téhle země a její konkurenceschopnost jsou – omlouvám se všem fotbalovým fanouškům, a to jsem jeden z nich – důležitější věci než vyhrát hokejové mistrovství nebo fotbalové Euro. Tohle jsou symboly: Čech se dostane do vesmíru, nasvítí to skvělý a silný český kosmický průmysl. Ukážeme naši kompetenci díky tomuhle symbolu.

33:30 Stejně důležitá je třeba Vltavská filharmonie. Prostě dělat velké projekty, ukázat, že na to máme, že máme větší ambici, než je ten náš dvoreček. To je důležité, ukázat trochu světovost, trošku odvahu, abychom zase mohli být nejen v tom sportu na co hrdí.

Ptám se já, Marie Bastlová

Podcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Doporučované