Co budeme poslouchat, až bude blackout? říká Daniel Stach z ČT k poplatkům

Asi dva tisíce pracovníků České televize a Českého rozhlasu se rozhodlo veřejně ozvat proti plánům vlády na zrušení koncesionářských poplatků a převedení obou institucí pod státní rozpočet. V čem vidí snahy o ovládnutí médií?

Hostem Ptám se já byl moderátor České televize Daniel Stach, který je nyní tváři iniciativy za zachování poplatků.

Proti záměru měnit financování ČT a rozhlasu se v posledních týdnech ohradil vrcholný management obou veřejnoprávních médií. Se společnou výzvou včera vystoupili i řadoví pracovníci. Prohlášení, ve kterém vyjadřují obavy ze snah o ovládnutí médií veřejné služby, jich podepsaly už na dva tisíce.

Zrušení televizních a rozhlasových poplatků a jejich nahrazení financováním ze státního rozpočtu přinese podle vlády ANO, SPD a Motoristů úsporu pro občany. Změna by přitom měla nastat už od příštího roku.

Signatáři výzvy ovšem varují, že by to znamenalo převedení médií pod státní kontrolu a ztrátu nezávislosti. „Politické útoky na obě veřejnoprávní instituce naše obavy jen prohlubují. Chceme být i nadále odpovědní veřejnosti, nikoliv politikům, ať už vládním, nebo opozičním,“ zní v prohlášení.

Kdo za iniciativou stojí? Bude vláda ochotná o budoucnosti veřejnoprávních médií ještě diskutovat? A máme čekat v televizi a v rozhlase stávku?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Přibývají vám pořád podpisy? - Teď je to asi 2 200, další přibývají. Protože se ozývají kolegové, kteří třeba minulý týden nebyli, ať už v Českém rozhlase nebo v České televizi. Další se ozývají, protože přichází třeba i na Kavčí hory, a tak je tam postupně doplňujeme. Další určitě budou přibývat. Obrovský dík kolegům z rozhlasu, jednak že do toho šli s Českou televizí, i dík kolegům a kolegyním z České televize, že do toho šli s Českým rozhlasem.

1:30 A jsem moc rád, že pořád přibývají podpisy na všech úrovních. Mě na tom hrozně těší, že tam nejsou jenom moderátoři, redaktoři, máme tam obrovsky silně zastoupené regiony, máme tam zahraniční zpravodaje, ale jsou to třeba taky technici, grafici. Jsou tam lidé, kteří tvoří televizi, jsou to ti, kteří vidět na první pohled nejsou, ale bez nich by televize taky fungovat nemohla.

2:00 Jaké na to máte reakce? - Obrovské. Mě čeká několik tisíc zpráv, na které se budu snažit co nejvíc odpovědět. Všem, kteří mi píší, moc děkuji. Drtivá většina je pozitivní. To, že někteří lidé jsou kritičtí… děkuju za to, že jste. A za to, že můžete být. Jsem moc rád, že máme tu možnost, ať nám to vydrží, že můžeme být kritičtí. Ať jsme, prosím, jenom konstruktivně kritičtí.

3:00 Proč jste se stal tváří té výzvy zrovna vy? Chápu, jste populární moderátor České televize, navíc moderátor vědeckých pořadů, což je politicky nekonfliktní, takže nedráždíte možná ani jeden politický tábor. Ale je to třeba i proto, že jste o to zajímal od začátku? Byl jste u zrodu té iniciativy, anebo převážila vaše popularita? - Ta výzva začala vznikat úplně odzdola v České televizi. Bylo to konkrétně ve čtvrtek 29. ledna, kdy se potkaly kolegyně a kolegové a řekli: nám se tahle situace jeví taková, že bychom se měli ozvat. Měli bychom lidem říct, co si myslíme. Pár dní na to, doslova a do písmene, se potom potkali s kolegy z Českého rozhlasu a řekli si: půjdeme do toho společně. A začal se cizelovat ten text, který dneska už diváci znají. Ten by schválen, těmi, kteří se na tom podíleli ve čtvtek. V pátek jsem se k tomu dostal já.

5:00 Fungovalo to tak, že zástupci jednotlivých redakcí poslali svoje názory, na těch debatách zastupovali redakce a předávali informace dál. O tom, jak text má vypadat, diskutovalo zhruba 30 lidí. Když jsem to přišel podepsat, tak se mě zeptali, jestli bych byl ochoten o tom mluvit. A já jsem řekl, že v tom textu není nic, co bych netvrdil už od roku 2012, kdy veřejně vystupuji.

5:30 Nebojíte se, že vás to bude stát nějaké fanoušky? Protože jste se pustil tak trochu do politiky. - Nepustil jsem se do politiky a do politiky se pouštět nechci. Já jsem se pustil do společnosti, ve které jsem byl a ve které zůstávám dál. Protože tohle je výzva k lidem. Já se bavím s lidmi roky. Hyde Park Civilizace je postavený na tom, že do něj velmi výrazně vstupují diváci. Na začátku posílali otázky, dneska na to hodně reagují. Já se nebavím s politiky a nebudu diskutovat s jednotlivými politiky. To bude dělat management České televize, je to jeho práce, ne moje. Já jsem tady ten, kterému dalo přes dva tisíce rozhlasáků, rozhlasaček, televizaček, televizáků důvěru, aby doplňoval kontext toho, co od nich společně vzešlo a za čím společně stojí.

6:00 Ta výzva tedy míří na veřejnost. - Ano, přesně tak. Ta výzva míří na veřejnost, protože my jsme tady pro veřejnost.

6:30 Pojďte tedy říct voličům, kteří volili politické strany, které chtějí zrušit koncesionářské poplatky, proč to tak být nemá? - Protože veřejnoprávní televize, pokud zůstane svobodná, nezávislá a bude mít možnost se rozvíjet, tak bude pomáhat. Bude pomáhat tak, abychom měli společnost, ve které se můžeme hlavně v krizi na něco spolehnout, kdy se máme o co opřít a kdy máme jistotu, že máme relevantní informace, se kterými můžeme pracovat.

7:00 Pokud se nedíváte už v tuhletu chvíli na Českou televizi, tak vám televize přeneseně stejně pomáhá. Pomáhá mimo jiné v tom, že pomáhá třeba minoritním sportům, které díky tomu mají další možnosti získat peníze pro to, aby tam mohly děti sportovat. Pomáhá kultuře, pomáhá rozvíjet děti tím, že je tady ČT Déčko nebo Rádio Junior. Pomáhá tím, že společnosti dává informace, které by se k ní třeba nedostaly. Nejsem si jistý, jestli byste tady třeba mohla mít tlumočený rozhovor s nositelem Nobelovy ceny.

8:00 Na druhou stranu, myslíte, že tohle politikům vadí? Tlumočený rozhovor s nositelem Nobelovy ceny? - Tady nejde o to, jestli to politikům vadí, nebo nevadí. Tady jde o to, jestli máte podmínky pro to to dělat.- A kdyby byla televize financována ze státního rozpočtu, tak byste ty podmínky pro tohle neměl? - Je dost možné, že ne. Pokud nemáte vyjasněné financování, tak televize se musí rozhodovat s tím, co má. Možnost zasáhnout v důsledku do všech dalších pořadů je jednoznačná, ale nejde primárně jenom o vědu, jde o to, co vám televize celkově dává. Televize vám teď může otevírat témata, která jiní neotevírají. Podívejte se třeba, jaké dělá dokumenty dělá Lea Surovcová o paliativní péči, o ovdovělých rodinách. Nebo když se díváte na to, jak se pokrývá válka na Ukrajině. Která média tam jsou? Je tam Martin Dorazín z Českého rozhlasu, je tam mimo jiné Daria Stomatová z České televize a přináší vám pohled přímo z místa.

8:30 Proč by neměli být zahraniční zpravodajové na Ukrajině, kdyby se změnilo financování? - Protože na ně třeba nebudete mít vůbec peníze. My nevíme, jaký ten rozpočet může být. U poplatků máte zajištěné financování dlouhodobě, víte, jakým způsobem se bude vyvíjet. Televize má financování na pět, šest let rozplánované.

10:00 Poplatky vám dávají další bariéru vůči politikům. To znamená, že máte menší tlak, protože politici se do nějaké míry budou snažit tlačit. A za druhé vám dává stabilitu, jistotu toho dalšího rozvoje. A já nechci pracovat v médiu, ve kterém se já ani televize nebudeme moct rozvíjet. To nedává smysl. - Ale kdyby státní rozpočet garantoval plus mínus stejnou částku, se kterou veřejnoprávní média hospodaří teď, tak je to problém, nebo není? - Jde o to, jak budou nastavená ta pravidla. Jak se říká, ďábel skrytý je v detailu. My nevíme, co se chystá. Pro mě osobně je neakceptovatelné, aby se každý rok schvaloval rozpočet pro následující rok. To podle mě není něco, co vám může garantovat jistotu financování.

10:30 (k jiným akceptovatelným modelům financování) Konkrétní modely, to je práce managementu České televize a já jsem do něj nekandidoval a ani mě to netáhne.

13:00 Stávkoval byste? - Za co a kdy? - Za veřejnoprávní média přece. - Tam jde o to, v jaké jste situaci. Ta stávka je něco, co musí vyhlásit oborová organizace, nemýlím-li se. Jestli bych se postavil za Českou televizi i stávkou, pokud bych cítil, že to je to nejlepší, co můžu udělat, tak ano. Pokud bych zároveň cítil, že nejlepší pro Českou televizi - a teď to nemyslím nějak s nadsázkou - aby tady byla do budoucna svobodná televize, která se může rozvíjet, bude to, že já tam nebudu, tak neskončím zítra ráno, skončím dneska večer.

17:00 Pořád platí, že tu výzvu nepodepsal Václav Moravec? - V tuhle chvíli nevím, jestli tam přibyl jeho podpis. Mluvil jsem s Václavem v pondělí, my jsme si volali, protože mě zajímalo, jak se k tomu staví, probírali jsme spoustu dalších věcí. Otevřeně přiznám, že Václav Moravec je jeden z důvodů, proč jsem šel do České televize, protože jeho práci velmi respektuju. A tak mě zajímalo, jak se k tomu staví. Bavili jsme se o tom textu. Říkal, že k tomu textu jako takovému nemá výhradu. Jestli to veřejně podpoří, jestli nakonec podepíše, si nechá projít hlavou.

18:00 Šéfredaktor zpravodajství Michal Kubal v rozhovoru v našem podcastu Mediální cirkus říkal, že všichni ve zpravodajství jsou přesvědčeni, že by Václav Moravec měl pozvat Tomia Okamuru do otázek Václava Moravce. Taky jste o tom přesvědčen? - Etický panel v tom rozhodl jednoznačně, ten závěr byl jasný: je nepřijatelné, aby ta situace trvala dál. Etický panel ale zároveň řekl jednu důležitou věc, a to, že Rada ČT nemá nárok na to tlačit jakéhokoliv hosta do jakéhokoliv pořadu. Bez ohledu na to, jestli jsou to otázky Václava Moravce, Interview ČT24, Události, komentáře nebo cokoliv dalšího. Tedy já se moc těším na rozhovor a doufám, že ho uvidím, Václav Moravec versus Tomi Okamura. - A vy myslíte, že ho uvidíte? - Já si myslím, že ano.

19:00 Poškozuje Václav Moravec Českou televizi v tuhle chvíli tím, že Tomia Okamuru zatím nepozval? - Takhle bych to necharakterizoval. Je to nějaký spor, který se probírá i na veřejnosti. Který pak zakrývá vynikající práci, v některých případech naprosto vynikající práci lidí, kterou tam odvádí. - Ale lidé se na to ptají. Ptají se: tak načí straně máme stát? Na straně České televize, nebo Václava Moravce? - Ale Václav Moravec je pořád součástí České televize. A já doufám, že to tak zůstane.

22:00 Jak vnímáte odchody známých tváří, naposledy ohlášený odchod moderátorky Barbory Kroužkové, nakolik poškodily televizi? - Určitě v očích přinejmenším některých lidí výrazně, to samozřejmě ano. Je to škoda, když přicházíte o lidi, kteří dávali nějakou tvář televizi. Zároveň to nemění nic na tom, že tady pořád máte lidi, kteří vám odvádí práci, která je naprosto nadstandardní. A ukazuje to ostatně i ten pohled veřejnosti. Důvěryhodnost vůči České televizi a Českému rozhlasu je nejvyšší. Nejdůvěryhodnější média v České republice jsou Český rozhlas a Česká televize. Data mám jenom za Českou televizi, ale v mezinárodním srovnání to platí také. Ukazuje to i sledovanost. A co hlavně, kdy se lidé obrací na média veřejné služby? V době krizí. Naprosto jednoznačně.

23:00 Ale na to by vám asi politici, Ministerstvo kultury nebo ti, kdo budou chystat novou legislativu, řekli: na tomhle přece nechceme nic měnit, způsob financování televize nic nezmění na tom, že pojede kontinuální zpravodajství v případě povodní, epidemie nebo v případě čehokoliv jiného. - A my už jsme si řekli, že na to potřebujete mít nastavené podmínky. Na to, abyste tam jednak měla prostředky, se kterými můžete počítat. A druhak, abyste tam měla lidi, kteří to dokáží zvládnout. Protože tohle není úplně jednoduché na odbavení. A vy vidíte, že zájem o televizi je obrovský. Mimochodem, když jsme u těch krizových situací, co budeme všichni poslouchat, až bude blackout?

25:00 Neoslabuje v tuhle chvíli Českou televizi trochu to, že třeba nebyla důslednější v kritické novinařině v poslední době? Velmi často se kvůli teď tato kritika objevuje. Mohu citovat slova Milana Fridricha v době, kdy kandidoval na post generálního ředitele České televize. Erik Tabery, šéfredaktor Respektu, velmi nedávno u nás mluvil o tom, že se z České televize vytrácí kritičnost. - To, co je pro někoho už kritické, příliš kritické nebo málo kritické, je velmi individuální. A je to tak v pořádku. Každý to bude vnímat jinak. To, jak poskládáte třeba Události, je samozřejmě velmi specifické. V tuhle chvíli se hodně proměňují i tím, co se děje ve světě. Polovina Událostí je ze zahraničí. - Je zpravodajství dostatečně kritické? - Může být v něčem kritičtější, bezesporu, pokud se ptáte mě osobně.

25:30 Jsem zastáncem kritičtějších rozhovorů, ale hranice toho, co je norma, je pro mě výš než pro většinu lidí. Jsem si toho vědomý.

30:00 Co říkáte na časté argumenty, které v té debatě o poplatcích znějí, že Česká televize má rozpočet zbytečně velký, že není potřeba, aby měla ČT1, aby na ní běžely pořady jako Peče celá země nebo StarDance? Je opravdu nutné tohle platit v koncesionářských poplatcích? - Zákon říká, že Česká televize musí nabízet možnosti pro všechny. A to znamená i ve formě zábavy. Průzkumy ukazují, že StarDance je typicky pořad, který spojuje celé generace.

30:30 My víme, že do toho mixu StarDance dává i to, že Česká televize je pak opravdu velmi relevantním hráčem na trhu. Protože jakmile si zvyknete na to, že máte možnost volit Českou televizi, protože jsou tam zajímavé věci, nejen pokud vás zajímá věda, sociální témata, dění v zahraničí, ale baví vás i ta zábava a je to ten mix, který vám Česká televize nabízí, tak u ní budete spíše také zůstávat. - Ale my se bavíme o tom, jestli tohle je nutné platit z koncesionářských poplatků nebo z nějaké formy veřejných zdrojů. V té debatě často zní: tak si nechme Českou televizi jenom jako ČT24, možná ČT2, možná ČT Déčko… - To se vám potom případně také stane to, že budete mít daleko menší relevanci vůči politikům a budete mít daleko menší tlak na politiky, aby třeba chodili do vysílání. V okamžiku, kdy budete mít ČT1, budete mít jenom ČT24, tak objektivně nebudete mít sledovanost Událostí jeden milion diváků. Tím pádem také budete mít menší tlak na to, abyste mohla otevírat velká témata, která společnosti pomáhají. Ať už je to cokoliv. To je prostě konstatování faktu.

33:00 V jaký moment byste z televize odešel? - V okamžiku, kdy bych cítil, že nemůžu dělat svoji práci svobodně, ať už kvůli managementu, kvůli tlaku politiků, kvůli zákonu anebo kdybych cítil, že se nemůžu rozvíjet, že nemůžeme ty věci posouvat dál, protože na to třeba nemáme podmínky.