Když ministři zjistili stav veřejných financí, byl to těžký šok, říká Holiš

Kraje letos nedostanou peníze na opravy silnic nižších tříd. Poprvé od roku 2015. Zprávu, která rozčílila část hejtmanů, už potvrdil i premiér Babiš. Regiony podle něj mají peněz dost. Potřebují kraje takovou podporu státu?

Hostem Ptám se já byl předseda Asociace krajů, zlínský hejtman Radim Holiš (ANO).

„Máte dost peněz, máte peníze na účtech, asi 150 miliard korun, tak laskavě opravujte ty silnice, nevymlouvejte se na nás. Stát má deficit, nechali jste nám díru 37 miliard na dálnice,“ vzkázal regionům Babiš v neděli ve svém videu na sociálních sítích.

Odkázal mimo jiné na data o hospodaření samospráv za první půlrok, o kterých minulý týden informovalo ministerstvo financí. Kraje, obce a dobrovolné svazky obcí podle nich hospodařily v letošním prvním pololetí s přebytkem rozpočtu 60,5 miliardy korun, což představuje meziroční pokles o 6,3 procenta.

Zpráva, že kraje od státu nedostanou ani korunu jako tradiční příspěvek na opravy a rekonstrukce silnic II. a III. třídy, rozčílila zejména hejtmany z opozičních stran. Ti tvrdí, že peníze na opravy nemají a lidé v regionech výpadek brzy pocítí.

„Zuřím vzteky, to je pro nás asi největší zásek,“ kritizovala rozhodnutí například středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN). „Ale jsme v tom fakt osamoceni, Asociace krajů je totálně impotentní orgán. Babiš si absolutně dělá, co chce. A všichni jeho hejtmani mu to sklapnutím pat akceptují a ani nekřičí.“

Pecková poukazovala na to, že hejtmané za ANO, kteří vládnou v osmi ze čtrnácti regionů, se k situaci zatím vyjadřují jen opatrně. Podle předsedy Asociace krajů Radima Holiše (ANO) se bude otázka financování oprav silnic nižších tříd uzavírat až na jednání asociace v polovině září.

Kraje letos na opravy svých silnic žádaly minimálně dvě miliardy korun, optimální by pro ně ale byly čtyři. Ministerstvo dopravy odmítlo, že by stát krajskou dopravu nepodporoval. Ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) od roku 2015 poskytlo na silnice druhé a třetí třídy přes 40 miliard korun.

Zároveň ministerstvo argumentuje tím, že silnice nižších tříd jsou ve vlastnictví krajů a jejich údržba a opravy jsou tedy především odpovědností jejich vlastníků. Příspěvky na běžné opravy byly podle rezortu dopravy nenárokovou a doplňkovou pomocí státu, nikoli automatickým nárokem.

Kdo na opravu silnic bude mít a kdo ne? A perou se kraje vedené hejtmany ANO dostatečně za své zájmy s vládou Andreje Babiše?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Jak špatná zpráva je pro kraje to, že nedostanete žádné peníze na údržbu silnic II. a III. třídy? - Zpráva to je. Jednání se vedla prakticky od března, kdy jsme poprvé se všemi hejtmany byli na vládě. A tam jsme dostali informaci, že peníze v rozpočtu nejsou. Dohoda zněla tak, že pokud se uspoří některé peníze ze Státního fondu dopravní infrastruktury, tak se o tom můžeme bavit na konci léta. Bohužel situace se teď vyvinula tak, že někteří opoziční hejtmani to téma zvedli prakticky ještě před koncem toho období, ve kterém jsme měli čas na vyjednávání. A rozhodnutí přišlo od vlády rychleji, než jsme očekávali. A nabouralo mi to i taktiku ve vyjednávání. Takže v tuto chvíli, to bereme jako zprávu. My, každý kraj jsme do rozpočtu krajů navrhovali velké peníze na opravy komunikací, takže ty opravy komunikací to úplně nevykolejí. Ale o tu část peněz, kterou bychom od státu byli schopni přijmout, se silnice opraví v menší míře. To je pravda.

2:00 To trochu znělo, jako kdyby za to mohli opoziční hejtmani, kteří to téma zvedli a narušili vám vyjednávací strategii. Nebyl to ale ministr dopravy pan Bednárik, kdo napsal, že žádné peníze nedostanete? V dopise, ve kterém reagoval na váš dopis. - My jsme se na konci června na asociaci dohodli, že nebudeme čekat a oficiálně vyzveme pana ministra dopisem. Děláme to tak standardně. Za asociaci odchází měsíčně 10 až 15 dopisů na ministry tak, abychom měli prokazatelně jistotu se obhájit, že v té věci konáme. A pan ministr na konci července odpověděl a přímo tam doslova napsal, že „v tuto chvíli to fond neumožňuje“. Rozeslal jsem ten dopis přes asociaci na hejtmany a čekal jsem, že se o tom pobavíme na plánované schůzce s premiérem na konci srpna, kde by se to právě mělo uzavírat. Tak, jak jsme byli dohodnuti. A ono se uzavřelo rychleji i díky tomu, že se média a opoziční hejtmani toho chytli a vláda s premiérem prostě řekla ne. To je odpověď, se kterou se musíme vyrovnat.

3:30 Takže vy jste myslel, že budete mít šanci to zvrátit, ale jakmile se to dostalo do médií, navíc to vytáhli opoziční hejtmani, tak mají kraje smůlu. - Ani bych to takto ještě neshrnul. Bylo to součástí jakési strategie, kterou jsme chtěli s vládou mít. Neřešíme jenom výpadek zhruba 10 procent příspěvku na krajské opravy cest, ale řešíme samozřejmě velký výpadek v sociální oblasti. Stále teď očekáváme vyhodnocení dopadu převedení financování nepedagogických pracovníků, řešíme dopad úhradové vyhlášky na naše krajské nemocnice. Takže to není jenom o silnicích. A samozřejmě se připravujeme na zásadní jednání o rozpočtovém určení daní, které má přijít na přelomu září a října. A i ty cesty v té chvíli hrály určitou roli a určitou strategii.

4:30 Ve svém videoposelství na sociálních sítích premiér Andrej Babiš v neděli řekl: „Peněz máte dost, asi 150 miliard korun, tak laskavě opravujte silnice a nevymlouvejte se na nás.“ To ke krajům pan premiér nemluví moc hezky. - Myslím, že ta první zpráva zní, že čísla, která sám pan premiér použil, nás nutí k tomu, abychom si s ním sedli a skutečně mu vysvětlili hospodaření krajů a oddělili je od samotného hospodaření města Prahy a zároveň od obecních samospráv. Protože ta diskuze v mediálním prostoru se často dává do jednoho balíčku. Ale zastupuji teď kraje, o kterých vím, že dělají maximální možný výkon v tom, jaké peníze do kraje jdou, aby je do toho území poslali.

5:00 A samozřejmě musím opět reagovat, a reagoval jsem tak i minulý rok, na velmi zavádějící a nepřesné a podle mě i nekorektní informace, které předkládají úředníci ministerstva financí právě členům vlády na argumentaci. Například o půlročním hospodaření samospráv. Protože pokud by ta informace směrem k vládě měla být ze stran úředníků korektní, tak by do toho měli určitě započítat průtokové peníze, které se nám do hospodaření započítají a po prvním srpnu, po přelomu půlky roku, nebo od prvního července, když se přelomí půlrok, tak prakticky odcházejí z krajů a kraje si na ně ani nešáhnou.

6:00 Takže není pravda to, co říká premiér, že máte 150 miliard korun na účtech? - Pokud do toho započítává Prahu a všechny obce, tak těch miliard je ještě víc. - Na obce jsem se neptala, pane hejtmane. Ať nemateme diváky, protože spolu s obcemi je to přes 600 miliard. Tak obce, prosím, vynechme. Premiér jasně řekl: „Kraje mají na účtech 150 miliard korun.“ Je to pravda, nebo není? - Včetně Prahy je to pravda. Tyto peníze na účtech máme, ale musíme v té diskuzi ještě zahrnout to, že každý kraj chystá velké projekty v řádech miliard korun a ty není schopen zaplatit z daného příjmu daného roku. Proto si musí, aby splnil všechna kritéria, která mu dávají úředníci z ministerstva financí, peníze dát, tak říkajíc, do balíčku a dohromady ještě předtím, než tu investiční aktivitu začne. Proto si kraje musí naspořit na velké investice, musí tam ty peníze mít. A bylo by korektní, aby zaznělo, a ministerští úředníci by to měli takto používat: peníze vázané a peníze volné. A tady v klidu mohu prohlásit - a teď budu mluvit za kraje, ne za Prahu, ale za kraje - že volné peníze, které kraje mají k přerozdělování, jsou maximálně do 10 procent z té částky, o které se tady v mediálním prostoru bavíme.

7:30 Takže kraje mají na účtech volných maximálně 15 miliard korun? - Pokud se v té diskuzi od toho oddělí i finance, které už jsou vázané na investiční projekty a dokonce odsouhlasené, dokonce posouvané díky problémům s výběrovými řízeními, problémům se stavebními povoleními, problémům s projekčními pracemi, tak tyto peníze v danou chvíli jsou vázané a nejsou volné. My na to reagujeme na krajích tak, že nakrýváme pouze projekční práce, nakrýváme pouze investiční záměry, které už jdou opravdu do realizace, do výstavby. Ale i přesto, protože třeba výběrová řízení vám trvají přes půl roku, ty peníze chvilku na tom účtu prostě budou viset.

8:00 Premiér Andrej Babiš byl sám ministr financí, Alena Schillerová je ministryní financí už podruhé, tak by se skoro zdálo, že by se v těch číslech měli orientovat. Tak buď se v nich neorientují, anebo schválně používají čísla špatná? - To bych tak neřekl. My jsme ještě v pozici, kdy máme slíbenou schůzku před přípravou rozpočtu na rok 2027, kde se právě hospodařením krajů máme zabývat. A já reaguju na stejnou věc už podruhé, jako i za ministra Stanjury. Tyto materiály do mediálního prostoru, aniž by to komentoval ministr nebo premiér, šly a opakovaně jsme měli vůči takovému zveřejňování informací výhrady. Takže já teď jedu stejnou linku jako loni. A jenom čekám, až se dostaneme do diskuze s panem premiérem a paní ministryní, abychom byli schopni jim ta čísla vysvětlit.

9:00 Máte šanci to ještě nějak zvrátit? - My jsme v pozici, kdy neřešíme jenom část oprav silnic II. a III: tříd. Musím znovu podotknout, a tady chci poděkovat i této vládě, že ten druhý velký balíček, 4,1 miliardy, které jdou vládním usnesením na krajské silnice a obchvaty, tedy velké stavby nadregionálního charakteru, v rozpočtu roku 2026 jsou. A předpokládám, že se nám podaří je dostat v dalších letech i do dalších rozpočtů. Co se týče části příspěvků na opravy cest, protože každý kraj má velký rozpočet na opravy cest a opravuje i bez tohoto vládního příspěvku, tak to samozřejmě bude k jednání. A my zase musíme zavnímat - a tady beru už i tu, řekněme, stranickou linku - že po informacích, které jsem dostal od pana premiéra i od paní ministryně, státní rozpočet a hlavně ta situace na přelomu listopadu až března, kdy jsme se s ním začali seznamovat, je diametrálně odlišná.

12:00 A co Zlínský kraj? Patříte tedy mezi kraje s finančním polštářem, jako o tom mluvila Alena Schillerová a Andrej Babiš, takže „si laskavě opravujte silnice sami"? - My jsme letos do rozpočtu vyčlenili 650 milionů korun na opravy silnic II. a III. tříd. A dalším rozpočtovým opatřením jsme tam v červnu ještě přesouvali dalších 100 milionů korun. Protože ty projekty se rozdělaly a byly na sebe vázané, nechtěli jsme, aby lidé trpěli. Ale tady ještě musím zdůraznit, že my jsme kraj převzali zhruba s patnáctimiliardovým investičním dluhem na majetku. Na těch silnicích to bylo řádově šest miliard. A v tuto chvíli na zhruba 1500 kilometrů silnic, které spravujeme a opravujeme, včetně mostů a všech těch přilehlých staveb, máme zhruba 500 kilometrů cest v sedmé kategorii, tedy v té kritické. - Ale to je přece jen historické dědictví toho, kdy kraje přebíraly silnice II. a III. tříd a všechny kraje jsou na tom stejně. - Ano, ale to je ten argument, proč jsme vládu žádali i teď. A stále s ní o tom budeme chtít jednat, abychom dluh na tomto majetku, který se dlouhodobě vleče, snižovali a lidem v tom území zajistili infrastrukturu.

13:00 Kolik toho neopravíte ve Zlínském kraji kvůli tomu, že vláda nepřispěje? - Zhruba 10 procent toho, co by se mohlo spravit, se neopraví.

14:00 Jak závažné to bude, pokud nedostanete peníze na opravu silnic II. a III. tříd i příští rok? - Opravíme o to méně silnic a bude to znamenat větší efektivitu a větší tlak na to, abychom opravovali pouze nejkritičtější místa. Samozřejmě ten tlak přijímáme. Zároveň si uvědomujeme, že ministerstvo financí po nás chce, abychom rozpočtovali na daný rok zhruba 75 procent provozních nákladů, 25 procent investičních. V tuto chvíli mohu říct, a to bude taky důležitá zpráva pro pana premiéra a pro paní ministryni financí, že kraje hospodaří tak, že provozní náklady krajů už vlastně převyšují to, co ten daný rok dostávají. A prakticky to splňují všechny kraje vyjma Prahy. Takže v tuto chvíli se bavíme o tom, že pokud dojdeme do rezerv a vybereme všechny peníze a proinvestujeme peníze, které máme nachystané na dlouhodobé investice, tak z toho daného roku my nejsme schopni plnit závazek, který ministerstvo financí po nás chce, tedy abychom 25 procent dávali do investic. Tento tlak přijímáme, uvědomujeme si, v jakém stavu jsou rozpočty státu a bude to znamenat maximální zefektivnění všech provozů, které máme na starosti.

15:30 Od vašich kolegů hejtmanů na vás zaznívá kvůli této situaci kritika. Někteří říkají, že jste slabý lídr Asociace krajů, že příliš ustupujete vládě, která je stranicky stejná, a že příliš málo prosazujete zájmy krajů a příliš málo se za ně perete. Co na to říkáte? - Já jsem to už někde od svých kolegů zaslechl. A řeknu narovinu, že nejsem křikloun a youtuber, který jede plamennými výkřiky. Moje taktika je úplně jiná a moje účtování bude na konci podzimu. Tam bude končit můj dvouletý mandát a tam budu hodnotit, jestli se práce dařila, nebo ne. Respektuji názor kolegů. Ale možná bych chtěl své kolegy, kteří nás takto kritizují, požádat, aby chodili na Asociaci krajů. Protože pokud má jeden z nejvíc hlasitých hejtmanů, je to mediálně známá hejtmanka, z deseti docházek pouze čtyři docházky na Asociaci krajů, tak jak tam může hodnotit naši strategii, s kterou seznamuji své kolegy hejtmany? To jsou pro mě partneři. Nejsem ten, který vsadil na mediální výkřiky. Jedu jinak a účtovat budu na konci listopadu.

17:30 To zní pěkně vzhledem k tomu, k jaké politice se uchyluje předseda vaší politické strany, když říkáte, že nejste křikloun a youtuber. Myslím, že Andrej Babiš je přesně zástupcem této politiky a stylu komunikace. - To jste řekla vy. - Já jsem ale nemířila na kritiku směrem od paní hejtmanky Peckové, kterou jste asi zmiňoval. Největší kritika na vás zní třeba od libereckého hejtmana Martina Půty, který říká, že jste historicky nejslabším šéfem Asociace krajů. Pak Martin Kuba, hejtman Jihočeského kraje, říká, že se výrazně méně perete za zájmy krajů, než tomu bylo v minulosti, kdy třeba i šéf Asociace měl stejnou stranickou knížku jako tehdy vládnoucí kabinet. - Znovu opakuji, že jsem vsadil na něco jiného. Účtovat budu na podzim. A když zhodnotím, co se podařilo Martinovi Kubovi, tak si zatím nemyslím, že bych byl výrazně horší. A tím jenom reaguji na to, že kolegové mají právo na názor. Zrovna tito dva tu docházku na asociaci mají velmi slabou. Dokonce Martin Kuba přestal fungovat v komisích. Myslím si, že to bylo nekolegiální a beru to prostě tak, jak je nastaveno.

19:00 Možná to nemá cenu, aby na tu asociaci chodili, pokud asociace nedokáže prosadit zájmy krajů. - Co se nestalo ani za premiéra Fialy, se nemůže stát ani za premiéra Babiše. Takže v této chvíli řeknu zcela narovinu, že asociace funguje zcela legitimně. Máme, jak jsem řekl na začátku, měsíčně 15, 20 dopisů na ministry, což je legitimní doklad o tom, že za asociaci jednáme. A to, že se v médiích, s prominutím, nevyžívám v tom, abych se plácal po ramenech, jak je kritizuji za něco, co v danou chvíli třeba zdědili, tak tuhle kritiku nepřijímám. - Ale vládu premiéra Petra Fialy jste se nebál kritizovat loni na podzim, když snížila peníze určené na opravu silnic a ze čtyř miliard to byly miliardy dvě. - Mohu to komentovat tak, že za premiéra Fialy jsem s ním neměl ani jednu interní schůzku. Pan Fiala se nepotřeboval bavit s předsedou Asociace krajů. Já jsem neměl jinou možnost. A bohužel někteří jeho ministři za jeho vlády Asociaci krajů ani neodpovídali, což se zatím teď u vlády Andreje Babiše nikdy nestalo.

26:00 Chci ještě reagovat na tu výtku o slabém předsedovi. Za předsedování Martina Kuby jsme se nikdy nedostali do diskuze s ministrem zdravotnictví o úhradové vyhlášce. Letos poprvé nás ministr zdravotnictví přizval jako kraje ke vzniku úhradové vyhlášky. Takže to je další věc, která se dá přičíst k tomu, až budu v listopadu účtovat. Protože zdravotnictví je věc, která kraje trápí ještě více z toho důvodu, že máme krajské nemocnice a udržet je v chodu začíná být čím dál tím těžší. Takže i to je jeden z důvodů, proč chceme jednat s vládou i o rozpočtu roku 2027, proč chceme jednat s ministrem zdravotnictví o návrhu úhradové vyhlášky, aby dávala férovost do financování zdravotní péče. A pokud mohu přidat ještě jedno velké téma, tak je to školství. To nás trápí obrovsky, protože pokud jsou vysoké školy, které mají příspěvek na školáka 52 tisíc a jsou regionální vysoké školy, které mají 32, 36 tisíc, tak samozřejmě rozvoj vysokého školství, které extrémně potřebujeme v rámci vzdělanosti a rozvoje celého území, je priorita.

28:00 A myslíte, že máte šanci v těch tématech prosadit něco, co potřebujete? - Náš cíl je mít financování krajů zajištěné ne na údržbu, ale i na rozvoj. A v této chvíli financování krajů směřuje opravdu k tvrdé údržbě, pouze na provozní náklady. A z toho důvodu budeme i s touto vládou opakovaně jednat, aby poměr příspěvku, který kraje dostávají, umožnil krajům i rozvoj. Férově všem krajům republiky. S tím jsem do toho šel a to je můj cíl.

29:00 Vy jste jednak hejtmanem, jednak šéfem Asociace krajů, patříte tím pádem mezi politicky nejvýše postavené politiky hnutí ANO. Jak jste spokojený s více než půl rokem fungování vlády Andreje Babiše, vlády hnutí ANO? Jak se vám daří plnit sliby? Co vám říkají lidé na ulici? - Začnu za předsedu asociace. Až teď na ten poslední výpadek u silnic, kde rozhodnutí přišlo rychleji, než jsme byli dohodnuti, že se potkáme, tak mohu konstatovat, že vláda se k předsedovi asociace chová daleko korektněji a přístup všech ministrů můžu hodnotit daleko konstruktivněji než v předcházející vládě. To řeknu zcela narovinu a otevřeně. A celkově: jak vláda přišla, tak samozřejmě skutečně ověřila stav veřejných financí. To si myslím, že byl i pro naše kolegy na úrovni ministrů těžký šok a to měnilo naše plány. Ale v některých věcech jsme začali rychle. Počkám si, jak dopadne tento první rok s dotažením některých zásadních zákonů.

30:00 A věřím, že jak chodím územím, tak lidé vnímají, že se něco děje, že premiér má tah a že ministři, kteří do území jedou, hledají řešení. Musím říct, že ministři prakticky napříč všemi rezorty - protože jsem nejednal pouze s ministrem zahraničních věcí a s ministrem kultury, s ostatními jsem opakovaně v kontaktu při osobních jednáních - hledají řešení pro kraje. A musím za to poděkovat. Nejsme spokojeni úplně se vším, ale řada věcí se daří.

36:00 Kdy tak zhruba krajům dojdou peníze? Pokud by se vláda rozhodla kraje škrtit a trvala na tom, že máte na účtech 150 miliard, takže si to všechno zařiďte sami, tak jak dlouho kraje dokáží fungovat? - Krajům nedojdou peníze, tak jako nedojdou peníze státu, ale budou jich mít méně. A na příkladu Zlínského kraje vám řeknu, že od roku 2024 jsme prakticky každý rok spotřebovali o jednu miliardu víc, než jsme dostali. To znamená, že v tuto chvíli, pokud máme ještě nějaký zůstatek, z kterého děláme investice a máme je zakonzervované do investic, tak za tři roky už mi na budoucí investice nezbydou žádné další peníze. Takže čas je do roku 2030, kdy se toto musí vyřešit, a tato otázka bude velice složitá.