Špidla: Inaugurace mi přišla příliš monarchistická a s velkým vlivem církve

Česko má nového prezidenta. Petr Pavel se ujal funkce složením slibu před senátory, poslanci a dalšími hosty ve Vladislavském sále na Pražském hradě. Jakým bude prezidentem? A jaké vztahy potřebuje mít s hlavou státu premiér?

Hostem speciálního vysílání Ptám se já k inauguraci byl spolu s bývalým šéfem hradního protokolu Jindřichem Forejtem a komentátory Seznam Zpráv Jindřichem Šídlem a Václavem Dolejším i bývalý premiér a bývalý předseda ČSSD Vladimír Špidla.

Když se Vladimír Špidla stal v roce 2002 premiérem, jmenoval ho do funkce Václav Havel. Když o dva roky později končil, nesl už demisi do rukou Václava Klause. Mezitím stihl potupit Miloše Zemana a zabránit mu v tom, aby se v roce 2003 stal prezidentem země. Už tehdy také varoval před lidmi, se kterými Zeman spolupracoval.

A jak Špidla zopakoval v rozhovoru, dodnes svého rozhodnutí nelituje: „Miloš Zeman se pokusil z Hradu vybudovat samostatné mocenské centrum a výsledkem byla v podstatě totální ztráta autority a neúspěch. Pokoušel se poměrně výrazně zasahovat do zahraničněpolitických orientací a také se ukázalo, že neúspěšně. Čili je to nepříliš výrazná éra, která se nevtiskne nějakým zásadním způsobem do České republiky.“

Úlohou nového prezidenta Petra Pavla by podle Vladimíra Špidly mělo být to, aby důstojně zosobňoval ústavní hodnoty. Že by měl Pavel tendence překračovat své pravomoci jako jeho předchůdci, bývalý premiér neočekává. „Má zkušenosti vojáka a důstojníka, a tak ví dobře, že prezident má sloužit a nemá přesahovat svou úlohu. Celá jeho kariéra byla, že sloužil státu, i na velmi významných funkcích,“ myslí si Špidla.

Jaké vztahy potřebuje mít premiér s prezidentem? Kde může docházet k největším komplikacím? A proč by hlava státu neměla podle Vladimíra Špidly sídlit na Hradě?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 – Prozatím se mi Petr Pavel jeví jako člověk, který si je plně vědom, co obnáší prezidentská funkce. Pro mě je velmi sympatické, že ještě před svou inaugurací navštívil například vyloučené lokality, protože to je něco, co se doposud nestalo. Prezident tím dal symbolicky najevo, že je hlava státu, a tudíž pro všechny lidi.

2:00 – Co říkáte na inauguraci? Byl jste pozván na číši vína, ale nejdete tam. – Zdá se mi, že jsme laický, republikánský stát a ten inaugurační obřad se mi jeví až příliš ‚monarchistický‘. Překvapuje mě, jak velký vliv tam má katolická církev. Myslím si, že by byl daleko hezčí obřad, který by byl spojen s Parlamentem a byl by ve své podstatě daleko civilnější.

3:00 – Říká se, že v českém politickém myšlení je vlastně prezident náhrada za dobrotivého císaře Františka. A řekl bych, že i ten těžký symbol Pražského hradu opět vede k tomu královskému majestátu. Myslím si, že by bylo vhodnější, aby prezident sídlil někde jinde a celý proces byl daleko civilnější. – Je možné to zcivilnit s přímou volbou prezidenta, která je velkou show? – Neviděl jsem, že by francouzský prezident šel do Notre-Dame. A přitom je také volen přímou volbou a má daleko více pravomocí. To nesouvisí s přímou volbou, souvisí to s tradicí.

4:15 – Prezident i premiér se musí chovat v rámci ústavy. Základní princip je, že prezident je podle naší ústavy neodpovědný a je součástí moci výkonné, nikoliv hlavou této moci. Hlavou moci výkonné je premiér. Důležité je, že prezident nesmí rozšiřovat své pravomoci na úkor premiéra a premiér nesmí dovolit, aby si prezident rozšiřoval na jeho úkor své pravomoci. Pokud se jim v tomto momentě podaří najít dohodu, pak už je to všechno normální diplomatická technika.

5:50 – Co Petr Pavel? Podlehne taky nakonec jako předchozí hlavy státu a bude své pravomoci překračovat, i když v kampani deklaroval něco jiného? – Nikdy nepodlehnou všichni. Je to svůdné, je to tlak a situaci, kdy si snadno můžete myslet, že jste víc, než co vám náleží. Ale prezident Petr Pavel má zkušenosti vojáka a důstojníka, a tak ví dobře, že prezident má sloužit a nemá přesahovat svou úlohu. Celá jeho kariéra byla, že sloužil státu, i na velmi významných funkcích.

7:40 – Pořád Václavu Havlovi tak moc zazlíváte roztržku, kdy navzdory vaší vládě podpořil útok USA na Irák, nebo už na něj vzpomínáte hlavně v dobrém, už to odeznělo? – To nemohlo odeznít. To bylo zásadní porušení prezidentského slibu a pravomocí. Konal proti přímé instrukci premiéra. Prezident je neodpovědný čili za takto výrazný čin přejímá odpovědnost vláda, což není absolutně přijatelné. Jinak to byl zajímavý člověk a spolupráce s ním nebyla komplikovaná. A kdyby se to nestalo těsně před koncem jeho mandátu, tak bych to asi řešil u Ústavního soudu.

10:10 – S Václavem Klausem byla spolupráce chladnější, řekl bych úřední. Společně jsme se drželi ve vymezených mantinelech. Nepamatuji se, že by tam byl nějaký problém.

11:35 – Zalitoval jste někdy toho, že se Miloš Zeman v roce 2003 nestal prezidentem? Za jeho neúspěchem jste stál vy. – Ne, nezalitoval. Ačkoli jsme byli dohodnuti, že bude nominován Otakar Motejl, tak tím, že se Miloš Zeman postavil do nominace, zcela rozvrátil záměr, který jsme měli dohodnutý. V první prezidentské volbě volilo oficiálního kandidáta ČSSD asi jenom 35 sociálních demokratů ze 75členného klubu. Byl to velký konflikt, mocenský konflikt.

12:50 – Vy jste varoval před tím, aby se Miloš Zeman prezidentem stal. Varoval jste před jeho tehdejšími spolupracovníky. Přišli v roce 2013 se Zemanem na Hrad lidé, kteří byli horší než Miroslav Šlouf? – To nevím, protože je neznám, ale byli to velmi podivní lidé s velmi podivnými vazbami. Neodpovídají tomu, co bychom předpokládali, že se bude pohybovat v blízkosti prezidenta.

14:30 – Jak byste shrnul jeho éru? – Byla to éra, která byla z hlediska Miloše Zemana neúspěšná. Byla to éra, která nevybočila nijak zásadním způsobem z našeho ústavního systému, takže to republiku výrazně nezasáhlo. Ale Miloš Zeman se pokusil z Hradu vybudovat samostatné mocenské centrum a výsledkem byla v podstatě totální ztráta autority a neúspěch. Pokoušel se poměrně výrazně zasahovat do zahraničněpolitických orientací a také se ukázalo, že neúspěšně. Čili je to nepříliš výrazná éra, která se nevtiskne nějakým zásadním způsobem do České republiky. Když byl premiérem, tak jsme prosadili například krajské zřízení, to jsou věci, které s ním zůstanou v dějinách spojené. To jeho vlastní prezidentství je vybledlé.

16:40 – Z mého pohledu byl jedním z nejlepších premiérů Bohuslav Sobotka, který dokázal udržet pravomoci premiéra velmi dobře. Dokázal se postavit i záměrům prezidenta. Naopak nejmenší kapacitu se prosadit měl Andrej Babiš.

18:50 – Měl by Petr Pavel zastupovat více levicové voliče, jejichž zastoupení v Parlamentu teď spíše chybí? Částečně se k levicovým voličům hlásí ANO a SPD, ale jde spíše o populistické výroky. – Andrej Babiš je pořád ještě velkopodnikatel a jedno ruské přísloví praví: „Krm vlka, jak chceš, stále k lesu hledí.“ Takže si myslím, že jeho přístup k levici bude velice účelový. A úloha prezidenta není, aby se stavěl za nějaký politický proud. Ale potěšilo mě, že Petr Pavel šel do vyloučených lokalit. Čili tím ukazuje, že nechce, aby tato část nebyla nebrána v úvahu. A také chce zosobňovat velmi usilovně a důstojně ústavní hodnoty. Lidská práva, demokracii, rovnost příležitostí. To je jeho úloha. Ale neměl by se nějak politicky škatulkovat.