Školy ani nemocnice v Brně se zimy bát nemusí, tvrdí lidovec Hladík

Kdo po komunálních volbách povede Brno? V boji o primátorské křeslo se proti sobě postaví dosavadní koaliční partneři, primátorka Markéta Vaňková (ODS) a její první náměstek Petr Hladík (KDU-ČSL). Co způsobilo rozkol v koalici?

Hostem speciálního vysílání Ptám se já ke komunálním volbám z brněnského Kabinetu Múz byl spolu s primátorkou Markétou Vaňkovou její první náměstek, místopředseda lidovců a společný kandidát KDU-ČSL a Starostů a nezávislých na primátora Brna Petr Hladík.

I když před komunálními volbami z Prahy zaznívalo, aby strany v regionech navázaly na loňský úspěch koalice Spolu, v Brně k tomu nedojde. I přes úspěch v posledních místních volbách a donedávna relativně harmonické vládnutí s KDU-ČSL jde ODS v čele s Markétou Vaňkovou do letošních voleb spolu s TOP 09. Důvodem je prý fakt, že o křeslo primátora mají zájem také lidovci a podle jejich brněnského šéfa Petra Hladíka se prostě na některých tématech s občanskými demokraty neshodnou.

Koalice lidovců a starostů chce, aby se nové vedení jihomoravské metropole po volbách zaměřilo hlavně na pomoc lidem. Slibuje proto, že zavede třeba rodičovské vouchery na organizované volnočasové aktivity dětí nebo rozšíří bezplatnou MHD pro seniory. Zásadní jsou pro ni také investice do energetické soběstačnosti města a bydlení.

Spoustu projektů pro dostupné bydlení ale podle Hladíka zbrzdilo nepřijetí nového územního plánu, který měl nahradit ten původní už od ledna 2023. Zastupitelstvo ho po letech příprav nedávno vrátilo k přepracování. Podle primátorky Markéty Vaňkové obsahoval zásadní chyby. „Územní plán mohl a měl být schválený,“ oponuje Hladík. „Tři a půl roku v rámci vedení města panoval absolutní soulad na všech jednotlivých krocích i postupech. Doteď nevím, co se stalo.“

Kde chce koalice lidovců a starostů vzít finance na slibovanou pomoc občanům? Jak by řešila dopady současné energetické krize? A je nějaká strana, se kterou určitě na brněnskou radnici nepůjde?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 – Cítíte jako selhání, že se nepodařilo schválit územní plán? – Mně je to hlavně líto, protože město tím stagnuje, nebudeme se moct rozvíjet. V našem současném územním plánu, který dál platí, máme takové stavby, které se tady plánovaly v osmdesátých letech. Třeba výrobní areály, které už jsou dávno brownfieldy a na kterých se teď nemohou stavět byty, i když jsou blízko centra, jako třeba severní strana Bratislavské ulice.

2:05 – Cítíte to jako svou chybu, že jste to mohli udělat lépe? Paní primátorka řekla i v našem speciálu, že je to kvůli tomu, že se tam ocitly chyby, o kterých nevěděla, a problémy, se kterými měla zásadní problém. – Ten územní plán má svoje zadání už 20 let a strašně dlouho klopýtal. My jsme si v těch povolebních vyjednáváních vzali územní plán ne proto, abychom na tom dělali politiku, ale proto, že už je potřeba, aby město mělo nový územní plán. Tři a půl roku v rámci vedení města panoval absolutní soulad na těch jednotlivých krocích a postupech.

2:40 – A co se stalo? – Já vlastně pořád nevím. Ten územní plán určitě není dokonalý, protože udělat územní plán tak velkého města, aby s ním souhlasili všichni, je vlastně nemožné. Na druhou stranu si myslím, že byl široce přijatý, že jsme se snažili vyhovět různým zájmovým skupinám, vlastníkům, lidem, kteří bydlí v okolí, projednat to s městskými částmi. Ty výtky koaličních partnerů pro mě nejsou tak zásadní, územní plán mohl a měl být schválený.

3.40 – Vezměte si jenom městské pozemky, které jsou dneska nezastavitelné. My bychom byli schopni na nich postavit městské byty nebo družstevní byty, kdyby se prosadil nový územní plán, město by najednou získalo zhruba 8 až 10 miliard hodnoty navíc. Druhá věc, jsou tam velmi drobné pozemky, často metrové pozemky. Jsou to metry třeba silniční zeleně a podobně.

6:00 – Tohle (neschválení územního plánu, pozn. redakce) bylo za mě nejzásadnějším problémem v současné koalici, ale zase jsou desítky témat a desítky společných rozhodnutí, na kterých jsme se shodli.

6:50 – Musí se brněnské městské části, nemocnice nebo školy obávat nadcházející zimy? – Je jisté, že se bát nemusí. Když tato koalice nastoupila, tak kompetence nákupu energií přešla pod odbor životního prostředí, který je v mé gesci, a my jsme zavedli tzv. centrální nákup. To znamená, že většina organizací, které chtěly, přistoupila do toho centrálního nákupu a my ty energie, elektřinu i plyn, máme nakoupeny. Je to 80 procent veškeré spotřeby elektřiny a plynu ve všech školách, školkách a dalších příspěvkových organizacích.

7:30 – Problém je tam, kde nemají nakoupeno. Třeba dopravní podnik má opravdu problém. Ten není v mé gesci, ale co se týká těch příspěvkových organizací, městských částí, městských domů, škol, školek, prostě těch, které jsou v centrálním nákupu, tam je dodávka zajištěna.

8:00 – Může se stát, že dopravní podnik tedy přestane fungovat? – Nemyslím si, že by cokoliv přestalo fungovat. Po včerejším rozhodnutí vlády České republiky (o zastropování cen energií, pozn. redakce) se situace na energetickém trhu stabilizuje. Elektřiny i plynu je dostatek. Vláda udělala hodně pro to, aby Česká republika na zimu měla dostatek zemního plynu. To si myslím, že je vyřešeno. Teď jde o to, najít i dodavatele.

9:20 – (k předvolebním slibům) My víme, co si město může dovolit a co si dovolit nemůže. Rodičovské vouchery na to, abychom pomohli lidem, především jejich dětem, aby mohly zůstat na sportovištích, v kroužcích, v základních uměleckých školách, v družinách, si dovolit může. V letošním roce budeme mít vůči předpokládaným příjmům zhruba o miliardu víc, příští rok to bude zhruba 1,5 miliardy vyšších daňových příjmů. Tím, že je inflace, a tím, že máme mnohem větší výběr DPH, to jsou dva zdroje příjmů, které jsou vlastně navíc, se kterými jsme nepočítali v těch předběžných výhledech. Ty bychom mohli použít u těch rodičovských voucherů. Máme tady zhruba 50 tisíc dětí, a i kdyby každý využil tento voucher na 6 tisíc korun, tak je to výdaj do rozpočtu 300 milionů. Ano, je to hodně. Na druhou stranu my jsme teď v situaci, kdy vedení města musí investovat především do lidí. Pokud půjdeme do koalice, tohle bude naše podmínka.

12:00 – Budeme si muset říct, které investiční projekty zrealizujeme, na co máme prostředky. My se rozhodně nechceme zadlužovat na projekty, které bychom potom nedokázali ufinancovat. My jsme v současné době zatím úvěr nečerpali.

12:45 – Opozice v Brně, hlavně ANO, tedy nemá pravdu, když říká, že nejste jako současná koalice schopni připravit nějaké větší projekty, že to tady vázne? Viz Janáčkovo kulturní centrum nebo multifunkční hala? – Za toto volební období jsme udělali desítky velkých projektů. Rekonstrukce dvou velkých náměstí, velký městský okruh, dvě jeho etapy se staví a město Brno kofinancuje v řádech stovek milionů. Pak rozšíření tramvajové trati na kampus. Ano, mnoho z těch projektů bylo připravováno i předchozím vedením, stejně tak jako současné vedení města připravovalo další investice. Nesmíme zapomenout na to, že jsme rozjeli největší dotační akci v historii města Brna, a to protipovodňovou ochranu tříkilometrového úseku na nábřeží.

13:30 – Připravit takovou investici v řádu 1,5 miliardy korun za čtyři roky si myslím, že není špatný výkon, protože my jsme ji nejenom připravili, my jsme ji také zahájili a především jsme na ni získali skoro 800 milionů korun dotací. A to si myslím, že je úctyhodný výkon.

15:00 – Je tady nějaká strana, se kterou koalice starostů a KDU-ČSL určitě nepůjde na radnici města Brna? – Pokud pominu všechny strany, o kterých doufám, že se nedostanu do zastupitelstva, tak je to určitě SPD. – Takže s ANO ano. – Pro nás je naprosto prioritní, a takto to říkám opakovaně ve všech rozhovorech, že bychom si přáli pokračování koalice, která je na vládním půdorysu.