Článek
Zaplavené obce mají posledních 24 hodin na to, aby připravily víkendové volby. Vláda rozhodla, že se odkládat nemají, s organizací pomohou hasiči a policie. Jak vypadá příprava v Krnově, který patří mezi povodní nejvíce postižená místa?
Hostem Ptám se já je starosta Krnova Tomáš Hradil (Krnovští patrioti).
Voda po ničivých povodních na většině území Česka opadá a města, obce, jejich obyvatelé i dobrovolníci začali pracovat na odklízení následků záplav a na sčítání škod. Symbolem nejzasaženějších míst letošních povodní se stal Krnov v Moravskoslezském kraji, kde se pod vodou ocitlo přibližně 80 procent města. Voda ho navíc odřízla od okolního světa.
Krnov se také skloňoval v souvislosti s tím, jak jeho radnice zvládla evakuaci. Podle šéfa hasičů Vladimíra Vlčka byla evakuace zpožděná a město ani ideálně nezvolilo evakuační centra. Ke kritice Krnova se následně připojil i ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Zástupci města se okamžitě ohradili, že pro evakuaci udělali vše, co bylo v jejich silách.
Volební štáb Seznam Zpráv
Seznam Zprávy chystají volební studio, kam můžete přijít i vy. V sobotu 21. září od 13:30 budeme na pražském Boršově společně sčítat hlasy v krajských a senátních volbách a natočíme živé speciály vašich oblíbených podcastů. Chcete být u toho? Stačí vyplnit registrační formulář a zarezervovat si místo. Představí se vám podcasty Ptám se já, 5:59, Ve vatě, Vlevo dole a Šťastné pondělí. Těšíme se na vás!
A naopak zkritizovali vládu za to, že se rozhodla, že se i přes stále napjatou situaci o víkendu uskuteční krajské a senátní volby. „Jsme v situaci, kdy bojujeme o přežití, a máme organizovat volby,“ kritizoval rozhodnutí vlády starosta Krnova Tomáš Hradil.
Stihne Krnov volby zajistit? A jak se vedení radnice vyrovnává s kritikou za povodně?
Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.
Co v rozhovoru zaznělo?
1:00 Jak se vyrovnáváte s tou vlnou kritiky, kterou slyšíte na sebe, na vedení Krnova, za to, že jste podle kritiků pozdě nebo špatně reagovali na zhoršující se situaci během povodní? – Musím říct, že to nesu velmi těžce, protože toho máme opravdu plné brejle, a vysvětlovat teď, že jsme všechno dělali včas a správně, je pro mě dost těžké, náročné a bere mi to čas.
1:30 Ale já vám řeknu, jak to celé vzniklo. Já jsem tady zažil v neděli před radnicí evakuaci tří povodňových turistů člunem Hasičského záchranného sboru ČR. A v ten moment, kdy se dějí takové věci, tak v podstatě prýští emoce. Je to obrovský stres. Ti hasiči jsou pod obrovským nebezpečím a pan generál Vlček čerpal informace od hasiče. A byly to spíš emoce než fakta. Já jsem s tím hasičem o dva tři dny později mluvil, byla to tedy velmi ostrá konfrontace, a výsledek byl, že ten hasič mi podal ruku a omluvil se nám. Ale bohužel ten mediální stín už nesmažeme.
2:00 Takže podle vás ta kritika vychází z nedorozumění, z toho, že pan generál Vlček, šéf hasičů, který s tou kritikou první veřejně vystoupil, dostal tyhle informace od této skupiny hasičů a týkalo se to povodňových turistů? – Netýkalo se to jenom povodňových turistů, týkalo se to celé té situace, která byla poměrně dramatická.
3:00 Ta kritika je poměrně vážná. To, jak si stěžují lidé v článcích v různých médiích, velmi často jsou to tedy lidé anonymní, kteří nechtějí říkat svá jména. Ti lidé opakují téměř stejné výhrady, říkají, že město je pozdě informovalo, že je neinformovalo, že nevěděli o tom, že se situace tak dramaticky zhoršuje, že nevěděli, kdo jim pomůže s evakuací, na koho se mají obrátit. Jaké jste měli vůbec kanály k tomu, abyste své obyvatele varovali? – My jsme využívali všechny možné kanály, které byly. My jsme se intenzivně na povodně připravovali už dva dny předem, měli jsme zasedání povodňové komise, krizového štábu, upozorňovali jsme občany, že se sem řítí opravdu velká voda. Výsledek toho byl, že jsme tady měli několik dnů předem v podstatě zcela vykoupeny supermarkety. Lidé si byli schopni velmi dobře umístit svá auta tak, aby je nezaplavila voda. Takže ta informovanost byla veliká.
3:30 Problém byl ten, že jsme dostali od Povodí Odry ještě v pátek informaci, že Krnovem proteče dvacetiletá voda na řece Opavě a dvacetiletá až padesátiletá voda na Opavici. A ještě v sobotu ve dvě hodiny, kdy ta situace poměrně začala eskalovat, jsem měl od Českého hydrometeorologického ústavu zprávu, že očekávají překročení padesátileté vody. Ale já nechci nikoho obviňovat.
7:00 Jediné, co nám v tom celém mixu chybělo – protože my jsme používali nejenom sociální sítě, hlídky městské policie, které jezdily do terénu s tlampači, potom jsme využili sirénu, ale samozřejmě to samo o sobě nestačí k tomu, abychom informovali všechny občany – byly ještě ty takzvané tlačené esemesky. Protože jsme o ně žádali během soboty operační středisko hasičů a bohužel nebyly k dispozici. Ale opět to nechci kritizovat. Je to nová věc a pokaždé v takové situaci se dá vyhodnotit, co šlo dělat líp, a vždycky najdete něco, co se dá udělat líp.
8:00 Z Krnova jsou rovněž zatím dvě oběti povodní, o kterých veřejně víme. Nemohlo to souviset s nějakou pozdní evakuací nebo s pozdním varováním obyvatel? – To je teď těžké soudit. Jednak tedy nevíme, jestli ta druhá oběť byla z Krnova, protože byla nalezena u vodního toku. A druhá oběť je z lokality, která byla zatopena až v neděli. A my jsme už v sobotu přímo v této lokalitě nařizovali evakuace.
9:00 Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka, který tady v tomto studiu mluvil právě o Krnově a také Opavě, jste dostali varování 24 hodin předem a to varování prý bylo naprosto přesné a téměř do jednotek čísel se naplnila predikce meteorologů o tom, kam až vystoupá voda v Krnově a Opavě. Jak se na to díváte? – Jednoznačně to není pravda. Já opakuju, že my jsme ještě v sobotu dostávali informaci o padesátileté vodě. Ta čísla, se kterými možná pan ministr pracuje, jsou čísla o množství srážek, které má spadnout. Ale množství srážek nám nic neřekne. My potřebujeme vědět, kolik té vody Krnovem proteče.
9:30 A jak to bylo s tím, že jste měli mít podle kritiků zatopené evakuační centrum nebo centra? – To je jeden z největších nesmyslů, které se šíří médii, protože žádné z našich evakuačních center nebylo zatopeno.
11:00 Jak si vysvětlujete celou tu vlnu kritiky, že se právě Krnov stal terčem největší kritiky celých povodní? Že i šéf hasičů Vlček s něčím takovým vystoupil, o tom zatopení evakuačního místa mluvil také, pokud se nepletu. Jak je možné, že i relevantní osoby opakují něco, o čem vy říkáte, že se vlastně vůbec nestalo? – To se musíte ptát jich. Já jsem šokovaný tím, že nějaký emotivní výlev jednoho z hasičů se dostane k panu generálovi a ten to pak reportuje dál ministrům, aniž by si to ověřili. To je pro mě naprosto šokující věc.
11:30 Nepřemýšlel jste o tom, že byste se s tím dotyčným hasičem domluvil a to jeho svědectví, pokud tedy říkáte, že potvrzuje vaše slova, zveřejnit nebo ten příběh dotáhnout do konce? Protože takhle to celé působí, že je těžké říct, na které straně je pravda. – Mám úplně minimální čas sledovat sdělovací prostředky a řešit tyhle věci. My potřebujeme zásobovat lidi potravinami, vodou, řešíme čisticí prostředky. Ta situace je tady pořád velmi vážná. My jsme v těžké defenzivě, protože nemáme čas, abychom tyto věci řešili, zatímco jiní si mohou prostě vydávat tiskové zprávy a dělat tiskové konference.
12:30 Ona tedy bohužel kritika míří na Krnov i dál. Včera o tom například vyšla reportáž na serveru Novinky.cz, že není distribuována pomoc, že lidé nemají žádné informace. Jak vnímáte tuhle kritiku? – V této situaci, kdy jsme měli zaplavené prakticky celé město a ta situace je velmi vážná, tak emoce jsou enormní. Jsem naprosto hrdý na náš tým, protože jsme během dvou dnů měli v terénu 63 aut, to jsou soukromá auta našich zaměstnanců, řada z nich vůbec nespala a rozváží jídlo a vodu do všech možných lokalit. Máme v některých místech i logistická centra s potravinami, s vodou a ti lidé tam mají i mobilní sprchy.
13:00 Ale pokud někdo třeba vyklízí sklep a to auto neslyší projet, tak se to k němu nedostane. Nicméně my máme logistické centrum od začátku i na radnici, vytiskli jsme včera tisíce letáků, které rozdáváme. Víme, že někteří lidé ještě neměli signál mobilního telefonu. A můžeme se rozkrájet, ale v momentě, kdy máte pod vodou 20 tisíc obyvatel, tak nezbývá nic jiného, než aby si lidé taky pomáhali mezi sebou, aby si pomáhali sousedé, aby si pomáhaly rodiny. Což se děje ve velkém. Ale samozřejmě v takové situaci nervy pracují.
15:00 Musíme se semknout, musíme zatnout zuby a snažit se dát Krnov dohromady. Nic jiného nám nezbývá. Máme za sebou několik nocí, kdy jsme pořádně nespali, ale nesmíme se tím nechat odradit. A včera tady byl pan prezident a ten na mě apeloval, ať si prostě veškerá média vypnu a pracujeme dál.
17:00 Jak vám jde příprava voleb? – Ona nám jde, my to zvládneme. Samozřejmě děláme to se skřípěním zubů. (…) Předpokládáme, že budeme mít celkem čtyři místnosti, kde bude možné volit. Jsou to všechno budovy škol.
18:00 Ozývají se vám lidé kvůli ztraceným dokladům? – Situace je taková, že opravdu teď na volby nikdo nemá náladu, takže se to neřeší. – Očekáváte, že se to propíše ve volební účasti? – Jednoznačně. V Krnově tedy určitě. Lidé se snaží dostat bláto ze svých pozemků. Kdybyste se teď projela po Krnově, tak přestože naše technické služby taky pracují do vyčerpání, tak v Krnově je teď jedna velká skládka, protože před každým domem vidíte spoustu odpadu. Postupně se to snažíme odvážet a ti lidé prostě pracují.
22:00 Jakou pomoc teď nejvíc potřebujete? – Stále se to mění. Nejdřív jsme potřebovali potraviny, pak jsme potřebovali čisticí prostředky, vysoušeče, čerpadla, lopaty, smetáky, ale to všechno už k nám postupně dochází. Teď už se otvírají i jednotlivé obchody, takže potraviny už v podstatě máme vyřešeny. Co teď nejvíc potřebujeme, tak jsou peníze.
22:30:00 My jsme samozřejmě jako město Krnov pojištění. Nicméně jsme tady měli velkou povodeň v roce 1997. A pojišťovny nás pojistily tak, že maximální plnění můžeme mít 30 milionů korun. Přitom škody na majetku města jsou stamilionové. Takže my teď potřebujeme nutně peníze.
23:00 Jak byste si v ideálním případě přál, aby vypadala dlouhodobá pomoc Krnovu? Protože patří mezi regiony, které jsou dlouhodobě strukturálně postiženější. – Mám pocit, že Krnov je aktuálně symbol toho, co v našem státě nefunguje. Máte obří povodeň po 27 letech od té předchozí a stát nebyl schopný zajistit za těch 27 let důsledné protipovodňové opatření.
23:30 Zadruhé jsme tady zažili velký odliv lidí. Nám se to podařilo za poslední tři roky stabilizovat, už se nám začali vracet rodáci, začalo to být takové optimistické. Ale bohužel teď přišla ta povodeň. My potřebujeme od státu, a teď nejde jenom o Krnov, aby se opravdu začal soustavně věnovat chudým regionům. Nejde jen o dopravní infrastrukturu, ale třeba i o nějaké daňové úlevy pro místní zaměstnavatele, o rozpočtové určení daní a další věci.
Ptám se já, Marie Bastlová
Podcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.