Manželství pro všechny je znásilnění vědomí lidí, říká Jochová

Veřejnou debatu už týdny silně štěpí politické hádky o uzákonění manželství pro všechny. Jeho projednávání poslanci také už několikrát odložili. Jak odpůrci stejnopohlavních svazků vysvětlují, že nechtějí dopřát všem stejná práva?

Hostem Ptám se já je předsedkyně Aliance pro rodinu Jana Jochová.

Minulý týden Sněmovna nedokončila ani úvodní debatu o uzákonění možnosti manželství i pro stejnopohlavní páry – s odůvodněním, že na takové věci už nezbyl čas. K poslanecké novele občanského zákoníku se zákonodárci vrátí možná nejdříve příští týden. Zda se tak stane a jak debata dopadne, ale není jisté. V této otázce totiž nejde o spor mezi koalicí a opozicí, ale neshodnou se na ní poslanci napříč všemi kluby.

Odpůrci manželství pro všechny, mezi které mimo půdu Sněmovny patří i Aliance pro rodinu v čele s Jochovou, tvrdí, že nebojují pouze za svazek muže a ženy. Manželství je podle nich hlavně o dětech a celý spor je tedy hlavně o jejich výchově.

Koho a čím omezuje nebo ohrožuje manželství pro všechny? O co jeho odpůrcům vlastně jde a proč nechtějí stejná práva pro všechny?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 My nepoužíváme výraz „manželství pro všechny“, to je jen marketingový termín. Manželství pro všechny a ani ten návrh, který leží ve Sněmovně, nepředpokládá, že by manželství bylo třeba pro nezletilé, nebo zatím nepředpokládá ani že by manželství mělo být pro více osob. Takže má jít o změnu pro to, aby bylo umožněno manželství stejnopohlavním párům. (…) My se zastáváme současného právního řádu a nechceme jeho změnu, protože si nemyslíme že ta hesla „stejná práva, stejná láska“ a tak dále jsou pravdivá.

2:00 Manželství je jedna z mála institucí, kde záleží na pohlaví, je to vlastně jediná instituce, kde rozlišujeme, že muž si bere ženu a žena si bere muže. Ale proč je ta debata o tom to změnit, když já manželství vždycky budu chápat jako svazek muže a ženy? Pro nás ta změna je něco jako kulturní revoluce, úplné přenastavení chápání slov, jak je chápeme od nepaměti. Manželství je instituce, která je starší než stát. (…) Také se musíme ptát, co je účelem toho manželství, každá instituce má svůj účel. A náš současný právní řád říká, že účelem manželství je založení rodiny, řádná výchova dětí a pak nějaká ta společná péče. A manželství vlastně rámuje to založení rodiny. Znám ty debaty, kdy se říká: „A co na to neplodní lidé?“ Ale to do té debaty nepatří.

5:00 Nesouhlasím s tím, že dezinterpretujeme studie, které používáme. Autoři napíšou nějakou studii a potom, jestli ji někdo interpretuje jinak, jestli ta interpretace je korektní, nebo ne, tak to už není věc toho autora.

13:00 Já si myslím, že v téhle debatě o data až tolik nejde. Jde spíš o to, jaké vidíme následky, a také o to, jestli neznásilňujeme vědomí lidí. Pro mě to takzvané manželství pro všechny je kulturní revoluce v tom, že já si to budu myslet pořád, že manželství je svazek muže a ženy. A pokud se to uzákoní, tak já půjdu proti státu. Uvědomujete si, co říkám? (…) Vrátili bychom se k době totality, kterou jsme tady zažívali 40 let, kdy se děti ve škole dozvídaly něco jiného než doma.

18:00 Změna definice manželství znamená i změnu definice rodičovství. Už to nebude jenom otec–matka, ale bude to rodič–rodič. Už to teda mimochodem v rodných listech od 1. 7. pravděpodobně bude platit, protože pan ministr Rakušan tady už udělal dvě kategorie dětí. Jedni budou mít tatínka a maminku, druzí budou mít rodič–rodič. – Neděláte z nich dvě kategorie dětí vy? – Ale to neděláme my, my to jenom říkáme. – Ale vy jste řekla, že to budou dvě kategorie dětí. – Ale oni pak začnou křičet, že těch práv mají málo, a požadovat, abychom měli v rodných listech všichni rodič–rodič, aby to nebylo diskriminační. Takže se odstraní otcové a matky. – Ale víte, že podle ministra Rakušana je to jenom možnost? – No hlavně v rodných listech by měla být zapsaná biologická realita.

28:50 Manželství je ale instituce, která je tady od nepaměti, volební právo tady zase tak dlouho není, to vynalezly až moderní společnosti, to nelze srovnávat. – Myslíte? Kdybyste doteď neměla volební právo, byla byste spokojená? – Pro mě to zase není něco, kvůli čemu bych šla na barikády. – Takže kvůli tomu, abyste zabránila manželství pro všechny, byste na barikády šla, ale za volební právo pro ženy ne? – Protože když bych měla manžela, jako teď mám, tak proč by to volební právo nemohl vykonávat za mě?