Máme hlubší problém, krize za to nemůžou, myslí si šéf NKÚ

Nejvyšší kontrolní úřad vystavuje v posledních letech státu jeden varovný účet za druhým. Upozorňuje na hluboce deficitní hospodaření a plýtvání veřejnými penězi i na to, že se z Česka stala dotační ekonomika. Jak z toho ven?

Hostem Ptám se já je prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala.

Výdaje státu stále bobtnají. A to hlavně kvůli vysokým a stále rostoucím povinným výdajům státního rozpočtu. Jak nedávno upozornil ve své zprávě NKÚ, jen v letošním prvním pololetí tvořily mandatorní závazky přes 53 procent celkových vynaložených výdajů.

To má vliv i na vysoký strukturální deficit státní kasy a naše rostoucí zadlužení. Hospodaření státního rozpočtu skončilo jen za první pololetí letošního roku schodkem 215,4 miliardy korun, což byl druhý nejhorší pololetní výsledek v historii Česka. A situace se podle NKÚ za současných podmínek jen tak nezlepší.

Na hluboce deficitní hospodaření státu, ale třeba také na neefektivitu státní správy a plýtvání s veřejnými prostředky nebo dotacemi upozorňuje NKÚ poslední roky opakovaně.

Daří se alespoň některé nedostatky zlepšovat? Jak v tom pomáhá šetření, které si předsevzala současná vláda? A podaří se nám vymanit z dotační ekonomiky, ve které jsme podle šéfa NKÚ uvázli?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Jaké jsou nejpalčivější problémy Česka? – Nerůst ekonomiky.

1:30 Co třeba dotace? Léta upozorňujete na neefektivitu jejich čerpání. Jak je to teď velký problém? – Vytěsňujeme dobré projekty, na které se nedostávají prostředky, a tím se dostáváme do situace, že ta zdravá tržní ekonomika, která by měla táhnout růst České republiky k vysněnému blahobytu, tak tady v tom jsme ty dotace nevyužili, jak jsme je využít měli.

3:00 My jsme nedávno kontrolovali památky. Ministerstvo řeklo, že bude podporovat velké, cenné památky. Ale pak ty projekty nejsou připravené, nebo jsou jiné důvody a začnou se opravovat kapličky. Když jsme to publikovali, tak jsme byli samozřejmě okamžitě konfrontováni s tím, jak je hezké ty kapličky zachraňovat. Ale to nemusí být role státu, tam přece může sehrát roli především církev, potom obce, pak také občané, nějaká charita. My rozmělníme ty velké prostředky, ty miliardy, které někde dostaneme, ať už od daňových poplatníků našich, anebo evropských, na tyto projekty. Kterým samo o sobě nelze nic vytknout, ale vedle toho nám bohužel spadne nějaký velký zámek, který by měl mnohem větší potenciál nějakého využití. Takže v tom je podle mého názoru to selhání.

4:30 Náš stát je tak trošku archaický, poskytování státních služeb je archaické. Používáme staré metody a velmi pomalu modernizujeme to, co od nás občané očekávají.

5:30 Ve vaší poslední celkové roční zprávě, kde jste zmiňoval, že se ekonomika mění v  ekonomiku dotační, jste pojmenovali, že Česká republika má více než 750 dotačních programů, dotačních titulů. Jaké jste na to měli reakce třeba ze státní správy? – Reakce byla pozitivní. Ministerstvo financí, nebo resp. pan ministr financí deklaroval, že se tím budou zabývat a že dojde ke snížení dotačních peněz, které se takhle využívají. Všude jsme o tom hovořili, takže já mám pocit, že se něco zahýbalo. Jestli se ptáte na to, jestli se už něco změnilo, tak ve státním rozpočtu jsou deklarované nějaké úspory, takže uvidíme, zatím je předčasné se k tomu vyjadřovat.

6:00 Ale pokud říkáte 750 (dotačních) programů a 750 tisíc jednotlivých projektů, které se musí administrovat, tak tam zatím nevidíme to zlepšení. (…) 30 tisíc uředníků v přepočtu na plný úvazek pracuje jenom na straně státu, aby ty projekty zpracovalo, to je obrovské číslo.

10:00 Dneska se to posunulo tak, že všichni deklarují: „Budeme opravovat chodníky, protože dostaneme dotaci. Budeme stavět hřiště, protože dostaneme dotaci.“ Peněz je dost, tak proč je nevyužít na takové projekty? Těm projektům nelze vytknout, že by byly nesmyslné. Chodníky potřebujeme, dětská hřiště potřebujeme. Ale otázkou je, jestli to chceme. Jestli bychom za ty peníze, kdybychom to dokázali „zadministrovat“ a kdybychom to dokázali připravit, neměli tu vysokorychlostní dráhu nebo nějakou elektrárnu nebo něco významného, něco jako Silicon Valley, kde by si lidé zkoušeli nějaké startupy, a byli bychom na to hrdí.

11:00 Vláda Petra Fialy řekla, že chce skoncovat s dotační ekonomikou. Kolik těch dotačních programů by se skutečně mohlo zrušit? – Oni si samozřejmě v době, kdy to komentovali, uvědomovali, že máme evropské dotace, které jsou dlouhodobě nějak nasmlouvané, s kterými nejde pohnout a byla by škoda je nechat v Bruselu. Takže my si je tady nějak utratíme za ty chodníky. Ale tam trvám na tom zabývat se dvěma věcmi: na co to jde a kolik to stojí. Samozřejmě vyčerpat, s tím souhlasím. Ale tyto dva domácí úkoly nemáme splněny. Pak byla druhá část, to byly ty tazvané národní dotace, které se nám taky rozrostly do podpory kde čeho a kde už jsme vlastně taky ztratily přehled, jestli to něco přináší, nebo ne. A tam si myslím, že oni udělali ten krok a pokusili se tyto dotace odříznout, samozřejmě narazili na některá omezení.

13:00 Podporujeme elektroauta. Ale podporuje se kdo vlastně? Kdo je tím příjemce té podpory? Jsou to asi spíš ti bohatší lidé, je to pro ně příjemný benefit. Nebo je to důvod si pořídit takové auto. Ale je otázka, jestli toto je skutečně veřejná služba, nebo veřejný náklad, který chceme a máme tady shodu, aby se podporoval.

15:30 Velkou debatu také rozpoutalo to, jaké jsou konkrétní národní dotační tituly, které původně začaly za covidu. – Já to nemůžu nazvat jinak, než že to je neakceptovatelné, podporovat firmy, které jsou v zisku, a tvrdit, že nemám dostatečně připravený systém na to, abych ty věci mohl posoudit a zjistit, jak si ta firma ekonomicky stojí.

18:00 Vidíte ale tedy nějaké změny v administrativě za současné vlády? – Vidím je třeba v tom, že se výrazně omezují ty národní dotace. Konsolidační balíček teď neumíme vyhodnotit, vyhodnotíme to zase zpětně, ale nepochybně to byl nějaký krok k tomu, aby se začalo dělat něco s tou nerovnováhou, která je skutečně zničující, takže nepochybně se v těchhle věcech něco děje. Ale platí to, že i předchozí vláda dělala nějaké posuny.

20:00 Kdy začne Nejvyšší kontrolní úřad Fialově vládě vystavovat účty o tom, jak ona spravuje veřejné peníze? – Vždycky se to láme v polovině funkčního období vlády. Takže od příštího roku. A už tam ponesou větší díl té zodpovědnosti za ty věci.

21:00 Měly by podle vás v úsporách státu následovat další kroky? – Ano. – Jak velké? – Abychom dostali do rovnováhy minimálně strukturální deficit. Mandatorní a kvazi mandatorní výdaje už dosahují takové výše, že příjmy ani nestačily na krytí těch výdajů, které jsou na druhé straně. (…) My publikujeme řadu čísel, ale v zásadě nenajdete jedno, ve kterém bychom byli nad průměrem našich sousedů nebo Evropské unie a podobně. Takže to ukazuje, že máme nějaký hlubší problém než jenom to, že jsme zasaženi teď nějakou situací. Inflace, ceny energií, předtím covid, války a podobně. Takže já si myslím, že bychom se měli hlavně strašit, měli bychom říkat, jak je to možné, že ve všech těch ukazatelích jsme na tom hůř než ty okolní země? A tím bychom měli tu analýzu začít.

32:00 Kdy se dozvíme kontrolní závěr k hospodaření Hradu za éry Miloše Zemana? – To nevím. A každý měsíc se ptáme. Podle mě ve veřejném zájmu je, abychom to mohli publikovat co nejdříve. Toto je nestandardní situace, nám policie čas od času neumožní publikovat v termínu, v kterém to předpokládáme, ale obvykle ta lhůta je v jednotkách měsíců. Tady už to bude rok.