Hlavní obsah

Nemůžeme ajťákovi nabídnout ani 50 tisíc, říká Krejčí

Hostem Ptám se já byl končící ředitel Cermatu Miroslav Krejčí. Video: Seznam Zprávy

Článek

Loni se mu podařilo zdigitalizovat přijímačky na střední školy. Za netradiční způsob přípravy sklidil kritiku, když ale systém zafungoval, přišla chvála. Teď ředitel Cermatu Krejčí končí. Co stálo za jeho rezignací?

Hostem Ptám se já byl končící ředitel Cermatu Miroslav Krejčí.

Ředitel státní organizace Cermat Miroslav Krejčí končí po dvou letech ve funkci, od 1. listopadu ho nahradí jeho dosavadní zástupkyně Barbora Rosůlková. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) přijal jeho rezignaci s tím, že Krejčí bude mít v Cermatu dál na starosti elektronický systém přihlašování ke zkouškám na střední školy DiPSy. Zároveň se na ministerstvu stane hlavním architektem informačních systémů.

Důvodem změny ve vedení Cermatu mají být neshody mezi zaměstnanci a Krejčím. Ten jako východisko navrhl rezignaci. „Je zřejmé, že v Cermatu panují určité rozdíly v názoru na firemní kulturu mezi jednotlivými aktéry, a my jsme hledali cestu, jak bychom situaci zklidnili a našli uspořádání, které zajistí hladký průběh přijímacího řízení na střední školy,“ uvedl Bek. Krejčího zároveň považuje za klíčového spolupracovníka. „Kdyby mi nenabídl svou rezignaci, stál bych za ním,“ dodal ministr.

Končící šéf Cermatu prohlásil, že rezignaci zvažoval mnoho měsíců. Stížnosti zaměstnanců podle něj vycházely z velké části z toho, že sám na sebe klade velmi velké pracovní nároky a podobné nároky se snažil klást i na zaměstnance.

Co mají žáci příští rok u přijímaček na střední čekat? Bude se nějak měnit elektronický systém přihlášek? A jak bude dál pokračovat digitalizace v českém školství?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

2:00 Co byl důvod pro to, že jste se rozhodl nakonec rezignovat? V médiích se objevily informace, že jste rezignaci zvažoval 16 měsíců. - Pravdou je, že jsem řekl, že jsem před 16 měsíci začal přemýšlet nad odchodem z Cermatu. Respektive jednalo se o červen loňského roku. Tam se událo to, že mi lékaři sdělili diagnózu. To znamená, nejsem v pořádku, nicméně to není výmluva na to, proč odcházím. Jenom to byla přirozená reakce na to, co jsem se dozvěděl. V uvozovkách každý normální člověk by to zabalil a odešel by. Já jsem tenkrát byl v situaci, kdy jsem už panu ministrovi slíbil, že udělám DiPSy, takže jsem se snažil splnit svůj slib.

3:00 DiPSy jsme nakonec realizovali a předali jsme ho v červnu letošního roku. Ale aby DiPSy mohlo příští rok korektně zafungovat, bylo potřeba odpracovat poměrně mnoho práce, která není vidět. A to jsem vlastně červencem, srpnem a zářím splnil. Takže v tuhle chvíli můžu říct, že z pohledu DiPSy odcházím s čistým štítem. Všechno funguje a je připravené pro to, aby příští rok všechno proběhlo hladce.

5:00 V nadsázce jsem čekala, kdy vás povolají na Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) kvůli digitalizaci stavebního řízení.- Já to asi nechci úplně rozebírat, ale byl jsem v kontaktu s MMR jak v srpnu, tak teď v říjnu. A výsledek je, že ani v jednom případě nedošlo k dohodě. - A to vy jste nabízel své služby, nebo oni poptávali vaše služby? - Já jsem nabízel.

7:00 Jak to ale tedy bylo na Cermatu, přetěžoval jste své zaměstnance, byl jste na ně příliš náročný, jak teď zaznívá? - Nebyl jsem na ně příliš náročný. Tak, jak bývá většinou zvykem, tak články v médiích jsou částečně pravdivé a částečně úplně neodpovídají realitě. Obdobně to bylo v tomto případě, například jsem dostal dotaz na to, že jsem jim změnil pracovní podmínky a zakázal home office. Nic takového se nestalo. Home office jsou ve stejném režimu, jako když jsem nastupoval.

7:30 Co se týká přetěžování zaměstnanců, tak já jsem se snažil vysvětlit, že v některých případech tam jsou ty procesy nastavené tak, že zaměstnanci musí pracovat mimořádnou pracovní dobu. Ale to jsou jednorázové a předem známé operace, kdy se například opravují přijímací zkoušky. Ale to jsem nenastavoval já.

8:00 Můžu prohlásit, že jsem nikoho nenutil pracovat víc než osm hodin denně. Samozřejmě, když jsme pracovali na DiPSy, kdy se pracovalo v podstatě nonstop, tak byly některé činnosti potřebné na součinnost od ostatních zaměstnanců. Takže občas jsem někoho kontaktoval mimo jeho běžnou pracovní dobu, kdy jsem potřeboval nějakou reakci. Ale nikdy se to nedostalo do stadia, že bych někomu nadával nebo vyhrožoval a podobně.

9:00 Jak reagovali lidé ve vašem okolí na vaše pracovní tempo? Je tohle výsledek, že to zkrátka část zaměstnanců neunesla, nebyla ochotna to akceptovat? - Určitě to hrálo svoji roli, ale na druhou stranu, když jsme programovali DiPSy, tak reálně zaměstnanci Cermatu do toho víceméně nezasahovali. To byl z pohledu Cermatu projekt jednoho člověka a najatí externisti.

9:30 Problematika peněz, to je věc, kterou řešíme od začátku do konce, protože rozpočet Cermatu na platy je velmi poddimenzovaný. Ale peníze nebyly gró toho, co se děje. Každopádně je to střípek ke střípku a když střípků je dostatek, tak lidé bouchnou do stolu a řeknou, že to nemají zapotřebí. - Takže to nevnímáte jenom jako nějakou reakci na vaše vedení, ale prostě na celkový souhrn mnoha okolností a atmosféru a podmínky pro práci na Cermatu, i finanční? - Přesně tak. Co se týče mého vztahu k zaměstnancům, všichni měli možnost za mnou kdykoli přijít. (…) Uznávám, že víceméně i proto, že jsem původem ajťák a pořád se považuju za ajťáka, tak ne vždycky s některými zaměstnanci komunikuju tak, jak třeba byli zvyklí z minulosti. Řada lidí si na to rychle zvykla a jsou s tím úplně v pořádku. A někteří lidé se s tím naprosto logicky nedokážou popasovat. A potom z toho vznikají mezilidské problémy.

10:00 Jak je situace vážná a je Cermat ohrožený kvůli výpovědím zaměstnanců? - Zatím ještě nemůžu mluvit na téma, jestli všichni stáhli výpovědi. Já jsem ještě pořád neodešel. Předpokládám, že ti, kteří slíbili, že je stáhnou, tak je stáhnou, až opravdu odejdu z vedení. Takže to bude otázka od 1. listopadu dál. Každopádně všichni slíbili, že jaro proběhne tak, jak má proběhnout. Přijímací zkoušky ani maturitní zkoušky nebudou žádným způsobem ohrožené a nedotkne se to veřejnosti ani uchazečů.

12:00 Stál ministr školství hodně o to, abyste zůstal ve službách státu? - Dalo mi poměrně dost práce přesvědčit ho, že je to nejrozumnější varianta, abych podal výpověď.

19:00 V tuto chvíli zůstáváte u projektu DiPSy, co je tam potřeba ještě posouvat nebo vylepšovat? - V rámci DiPSy máme už spuštěný základní rozvoj, který není vázaný na změnu legislativy. Změna legislativy neproběhla, takže z tohoto důvodu se velké změny nechystají. Ale máme v procesu rozvojové aktivity, které zčásti byly slíbené a zčásti vycházejí z logiky věci. Teď se dodělává hromadný export pro ředitele, aby si mohli zaarchivovat veškerý obsah celého DiPSy na pár kliknutí. Slíbili jsme, že upravíme způsob výběru škol, když rodiče vybírají školu na přihlášku. Aby to bylo přehlednější, aby tam byly filtry, aby nedocházelo k některým chybám, ke kterým došlo omylem. Budeme do DiPSy přidávat nějaké funkcionality pro ředitele, které doteď nebo letos byly v jiném informačním systému. Takže takové kosmetičtější a víc user friendly věci budeme v DiPSy ještě dělat.

21:00 Nakolik je pro vás podstatná webová stránka Tau, která má sloužit studentům pro přípravu na přijímací zkoušky? - Stránka tau.cermat.cz funguje perfektně, vlastně neměla nikdy žádný výpadek. Za prvního půl roku používání s ní pracovalo asi 40 tisíc uživatelů a odpovědělo v ní na více než 10 milionů úloh a příkladů z našich testů. Je to jeden z nástrojů, kterým se snažíme rozdíly mezi žáky zmenšovat. Děti to mají blízko na mobilu, na tabletu, je jim to mnohem bližší než tisknout si papíry a psát na papírech. Takže mohou po chvilkách procvičovat jednotlivé příklady, třeba v městské hromadné dopravě a podobně. Nemusí jenom sedět u stolu, u počítače. Každopádně to nenahradí to, když si děti zkusí ideálně v cizím prostředí a pod časovým limitem reálně spočítat celý test.

22:30 Z tohoto pohledu je ideální, když se základní školy dokážou domluvit a uspořádají si mezi sebou ty přijímačky nanečisto, že si vymění děti a jedna škola to udělá pro druhou školu a ty děti si reálně zažijí stres, který je u přijímaček potká. Protože dneska se ve školství snaží všichni o to, aby děti nepotkaly stres. Ale přijímačky potom pro ně stres jsou a většina z nich se potom s tím nedokáže vypořádat.

25:00 K těm úkolům, které máte mít na Ministerstvu školství, ministr zmínil například registry žáků, studentů a učitelů. Co přesně byste měl na ministerstvu za úkol? - To je projekt, o kterém se mluvilo už před dvěma lety, když jsem nastoupil. Že když to půjde dobře, tak za dva roky systém bude. Nakonec to dopadlo podobně jako většina projektů v minulosti a ten projekt ještě nevznikl. Bohužel se ještě ani neprogramuje. Ale alespoň se postoupilo v tom zadání tak, že už je světlo na konci tunelu, že by se mohla pomalu vypisovat veřejná zakázka na realizaci toho systému. A to, předpokládám, bude právě jeden z úkolů pro mě. Abych se postaral o to, že začne být soutěžen a že bude vysoutěžen. A že začne nějaký dodavatel s jeho programováním, aby třeba v horizontu dvou let mohl být spuštěn.

32:00 Když se vás zeptám jako někoho, kdo má specifický vhled do vzniku IT systému v rámci státní správy, pojďte mi jenom drobně zhodnotit, jak teď ve státní správě funguje digitalizace? - Nevím, jestli máme nějaký zázračný všelék na digitalizaci. Vždycky ten problém nastává v okamžiku, kdy má zadavatel nebo ta organizace státní správy nadefinovat, co vlastně chce. Tam vzniká největší problém a největší překážka, protože je ve státní správě málo odborníků, kteří jsou schopni smysluplně toto nadefinovat. Ten vývoj potom běží rok a půl, půl roku se předtím soutěží a zákon o veřejných zakázkách neumožňuje nijak rozumně, pružně měnit zadání těm dodavatelům. Když to vztáhnu na DiPSy, tak pro nás bylo možná i záchranou, že jsme to mohli dělat takhle na koleni, kdy jsme mohli programátorům měnit z hodiny na hodinu zadání, respektive ne měnit, ale doplňovat, rozšiřovat, modifikovat podle toho, co se ukázalo, že je potřeba jinak.

36:00 Často bývá vyzdvihován systém na Ministerstvu práce a sociálních věcí pod náměstkem Karlem Trpkošem, který si svůj IT tým na ministerstvu vybudoval. Funguje tohle dobře, je to dobrý model? - Navenek to vypadá úžasně. Mě trošku mrzí, že tento model nelze replikovat na dalších subjektech státní správy. - Že vy jste si něco podobného udělat nemohl na Cermatu? - Pan Trpkoš od pana ministra dostává peníze na zaměstnance, které si řekne. A když budu trochu nekolegiální, tak mi vadí, že mluví do médií o tom, že platí ajťákům 120 nebo 180 tisíc, když my všichni ostatní vedoucí zaměstnanci nemůžeme ajťákovi nabídnout ani 50 tisíc.

40:00 Jaká byla hlavní chyba u digitalizace stavebního řízení? - Čas. (…) Tam reálně nebylo vyvinuto. Když v dubnu, v květnu mluvili o tom, že je na pořadu dne diskutovat, jestli se to odloží, nebo neodloží a pan ministr Bartoš prosazoval, že se to odkládat nebude… schválně jsem si hledal, že někdy 24. nebo 26. dubna pan Bartoš mluvil s novináři, že ten systém zkoušel a že všechno funguje. A potom se o tři měsíce později dozvíte, že vlastně nic není naprogramované. Tak si člověk klade otázku, co pan Bartoš vlastně zkoušel. Kdyby to bývali o rok odložili, tak si myslím, že byla reálná šance na to, aby to celé dopadlo dobře.

Ptám se já, Marie Bastlová

Podcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Doporučované