Expert: Pro vojáky na Ukrajině nastala nejhorší možná kombinace

Ukrajina se znovu stává cílem mohutných vzdušných útoků. Dál umírají civilisté a desetitisíce lidí se ocitají bez proudu. Jak pokračuje konflikt na Ukrajině?

Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský z Katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Už druhý den za sebou zaznamenala ruská vojenská letiště útoky na letadla i na důležitou infrastrukturu. Ruská strana opakuje, že se jedná o útoky ukrajinských dronů, což Kyjev zatím oficiálně nepotvrdil. Spekuluje se o tom, jestli má ukrajinská armáda takové prostředky, aby zasáhla i stovky kilometrů vzdálené cíle. Pokud je ovšem informace pravdivá, znamenalo by to, že Ukrajina dokáže zasáhnout strategické základny nepřítele i hluboko na jeho území.

Mezitím ruská armáda znovu zaútočila na Ukrajinu ze vzduchu. Podle informací ze sociálních sítí se jednalo o střely s plochou dráhou letu vystřelené z bombardérů a vojenských lodí. Napadená země vyhlásila letecký poplach.

Na jihu v Záporožské oblasti si údery vyžádaly nejméně dva lidské životy a do krytů, včetně metra, se museli schovat i obyvatelé hlavního města. Bez proudu se ocitla skoro polovina Kyjevské oblasti a výpadky zaznamenali i na severu Ukrajiny. Ostatně je to právě energetická infrastruktura, která se v posledních týdnech stává terčem ruských raket nejčastěji.

Jakou taktiku volí ruský vládnoucí režim? A čeho může dosáhnout?

Sledujte rozhovor v úvodním videu nebo si ho odpoledne poslechněte ve své oblíbené podcastové aplikaci.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Můžeme považovat za jisté, že to byly ukrajinské drony, které útočily na ruská letiště? - Cokoliv tvrdí ruské ministerstvo obrany, nelze nikdy považovat za jisté, nicméně si myslím, že to je velmi pravděpodobné. Asi to ještě nebudeme vědět dlouho, protože ukrajinská strana má etablovanou politiku, že se k útokům na ruské území nehlásí. Nicméně ty spekulace o tom, že by se mohlo jednat o upravený, studenoválečný dron, jsou poměrně věrohodné.

2:00 Spekuluje se, zda má Ukrajina takovou zbraň, která by dokázala zasáhnout tak hluboko na ruském území. - Válka vybízí k improvizaci a využití prostředků, které jsou k dispozici k úpravě pro nová použití. Toho jsme byli svědky například ve válce v Jemenu, kde byly některé rakety upraveny tak, aby byl prodloužen jejich dostřel. A stejně tak myslím, že je reálné, že tyto drony byly upraveny tak, aby nesly bojovou hlavici a aby byly navedeny na cíl.

2:50 Ten úder musel také záviset na tom, aby ten dron prošel ruskou protiválečnou obranou. Ta samozřejmě není dokonalá, Rusko je obrovská země. Otázkou také, kolik takových zbraní Ukrajina bude mít. Odhadoval bych, že to spíš budou jednotky kusů.

3:30 Může to změnit vývoj bojů? - Bude záležet na tom, jak se bude Ukrajině dařit tyto zdraně používat v takto velké hloubce ruského území. A taky na načasování. Zda se podaří je použít ve správný moment a zasáhnout nějaký významnější cíl. Nelze také zanedbat psychologickou rovinu těch útoků, kdy je to pro ruský režim minimálně ponižující.

4:00 Budou odpovědí Moskvy častější útoky na civilní cíle? - Může se stát, že útoky, které byly stejně plánované, bude Rusko vydávat za odvetu. Ostatně i v případě Kerčského mostu byly ty útoky označeny za odvetu, byť byly reálně plánované předem.

4:30 Energetická infrastruktura je teď jedním z primárních cílů. A je možné, že primárním cílem těchto útoků je podlomit morálku ukrajinského obyvatelstva. Ale není to jisté. Ty útoky představují pro Ukrajinu problém i z vojenského hlediska. Protože každý obranný systém, který musí být dislokován na obranu energetických cílů uvnitř území, nemůže být na frontě na ochranu vojáků. Všechny prostředky, které bude muset Ukrajina v zimě vynaložit na ochranu obyvatel, budou chybět na frontě. Ukrajinu to staví před velmi složitou situaci. (…) Samostatnou otázkou kromě protivzdušných systémů je dostatek munice.

7:30 Z mnoha signálů se zdá, že se naráží na určité limity toho, kolik jsme schopni vyrobit. Výdaj munice na Ukrajině je velký, válka trvá poměrně dlouho. Teď se bude jednat o soutěž v tom, zda dokáže déle vyrábět munici Rusko, nebo zda Západ déle vydrží dodávat protivzdušnou munici pro Ukrajinu.

8:30 Pomohla by alespoň částečná bezletová zóna? - Pomohla, ale otázka je, jaký by byl výsledek. Riziko, že se NATO stane přímým účastníkem bojů, je poměrně velké. Například americká administrativa v tomto případě volí velmi dobrou strategii při kalibraci podpory Ukrajiny tak, aby umožnila Ukrajině v dlouhodobém horizontu vítězství a zároveň neriskovala eskalaci do jaderné fáze. (…) Naštěstí to riziko je teď poměrně malé.

12:30 Myslíte si, že se Ukrajina obejde bez zbraní, které by dokázaly doletět daleko na ruské území? - Myslím, že ano. Samozřejmě, že by to situaci Ukrajiny zjednodušilo, učinilo by to dobytí území jednoduším, zachránilo by to nějaké životy na ukrajinské straně. Na druhou stranu Ukrajina má teď potenciál ta území osvobodit i bez těchto prostředků.

13:30 Je tedy Ukrajina tím, kdo o těch bojích na frontě rozhoduje? - Myslím, že v tuto chvíli je iniciativa spíše na straně Ukrajiny. Situace se může mírně změnit, až Rusko nasadí mobilizované vojáky, kteří jsou teď na výcviku. Což by mohlo být na konci zimy.

14:00 Okolo Bachmutu se vedou těžké voje, rozhodne se tam o dalším vývoji? - S tím, jak Rusko postupuje u Bachmutu a snaží se získat co nejlepší pozice před zimou, zároveň Ukrajina podniká další útoky u Svatove a snaží se tam prolomit linii. Spekuluje se také o možném útoku v oblasti Melitopolu.

15:30 Komu teď nahrává zima? - V tuto chvíli lze říct, že ta situace je o něco lepší pro ukrajinské vojáky. Ukrajinští vojáci jsou na vlastním území, s podporou vlastního obyvatelstva. Zároveň Ukrajina má na své straně obrovskou produkční kapacitu od Západu. Naopak ruští vojáci na frontě, co se týče jejich vybavení, to mají výrazně obtížnější. (…) Pro vojáky je obtížnější delší dobu se pohybovat, udržet se v teple. Usušit oblečení, protože ta nejhorší kombinace je mokré oblečení a zima. Všechno se dělá snáz v zajištěném zákopu, na stabilní pozici. Při ofenzivním manévru je toto výrazně obtížnější.

17:30 V pondělí se podle agentury TASS ruský prezident Putin projel po Kerčském mostě, vnímáte to jako snahu dát najevo, že se nevzdá Krymu? - Samozřejmě obě ty strany se budou snažit maximálně signalizovat svojí ochotu v té válce pokračovat. Protože to je to, co bude nakonec určovat jejich pozici a sílu při následném vyjednávání. (…) Ukrajinské obyvatelstvo poměrně jasně ukazuje, že je připraveno v té válce pokračovat navzdory obtížím, které to pro něj přináší.