Článek
Navzdory obnoveným dodávkám ruského plynu do Německa se Evropa dál horečně připravuje na topnou sezónu. Stihne si udělat zásoby včas?
Hostem Ptám se já byl náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku, René Neděla.
Bylo to napínavé, ale Gazprom, po deseti dnech, opět pustil ruský plyn do Německa. Nicméně pouze na čtyřicet procent. Prezident Putin navíc varuje, že kapacita plynovodu Nordstream by se mohla údajně kvůli pomalé údržbě ještě snížit.
René Neděla ale věří, že plyn z Ruska téct bude. „Rusko má v tuhle chvíli nástroj, jak rozdělovat Evropu, a ten druhý důvod je, že ono není úplně jednoduché vypnout kohoutky a nějakou delší dobu netěžit ze zásobníků. Pak se vám taky může stát, že už ty těžební výkony nikdy nedostanete na tu požadovanou úroveň,“ uvedl.
Evropští politici se kvůli nejisté situaci snaží co nejlíp připravit na chladnější měsíce. Jak potvrzují i zástupci české vlády, bez úspor to nepůjde. Šetření dopadne na firmy i na domácnosti. Ty už, kvůli prudkému zdražování, začínají škrtit svou spotřebu samy. Těm, kteří energetickou drahotu nezvládají, by měl pomoct tzv. úsporný energetický tarif.
Jednoduché nebude ani vyjednávání na evropské úrovni. Proti solidárnímu šetření se ohradilo Španělsko a maďarský ministr zahraničí tento týden zase zamířil do Moskvy, aby pro svou zemi vyjednal větší dodávky plynu.
Ministr průmyslu za STAN Josef Síkela v této souvislosti poznamenal, že pro Kreml nejsou dodávky plynu obchodem, ale hlavně způsobem, jak oslabit evropskou jednotu a odhodlání pomáhat napadené Ukrajině.
Česko spoléhá na silné země
Český kabinet i průmysl výrazně spoléhají právě na solidaritu unijních partnerů a jejich vůli pomoci zemím, které jsou na ruských surovinách silně závislé. Mezi ně Česká republika patří. Kromě toho by měl už od září fungovat plovoucí terminál u nizozemských břehů, kde si část kapacity pronajal polostátní ČEZ.
Je státní podpora rodinám v Česku dostatečná a přiměřeně rychlá?
A jaký má česká vláda plán pro případ, že Rusko plyn přece jen úplně stopne nebo jeho dodávky sníží na minimum?
Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.
Co zaznělo v rozhovoru:
1:00 – Nechci říkat, že jsem to říkal, ale byl jsem přesvědčený, že dojde k obnově dodávek plynu z Ruska na 40 procent. Má to dva důvody. Rusko má v tuhle chvíli nástroj, jak rozdělovat Evropu, a ten druhý důvod je, že ono není úplně jednoduché vypnout kohoutky a nějakou delší dobu netěžit ze zásobníků. Pak se vám taky může stát, že už ty těžební výkony nikdy nedostanete na tu požadovanou úroveň.
1:50 – I Rusko se na to kouká z pohledu ekonomiky. Kdybyste měla vrt, který když zastavíte a za týden už nepůjde obnovit, tak byste na to určitě také hleděla.
2:15 – Řekl bych, že méně než čtyřicet procent kapacity to nebude. 40 procent je technická minimální kapacita. My ale nespoléháme na nic, nikdo neví, co bude zítra. Proto je potřeba rozjet nejen solidaritu, ale i kampaň na úspory. Úspory jsou klíčem k nezávislosti, ale jsou důležité i při přecházení na LNG.
4:00 – Na evropskou jednotu se myslím dá spolehnout. Bylo to vidět i v rámci covidu, kdy se u vakcín ukázalo, že jednota tam byla. I u války na Ukrajině jsme vždy k jednotě dospěli. Možná že tam nebude přesně to číslo 15 procent u úspor, ale věřím v jednotu.
4:53 – My jsme si dělali propočty pro Českou republiku, pokud bychom se dostali na ty průměry, které jsou v EU a snížili spotřebu o asi dvacet procent, tak bychom dokázali bez problémů přežít zimu s plným provozem a nedocházelo by k omezování. Proto ty úspory jsou tak klíčové.
6:26 – Nespoléháme se jen na terminály. Česká republika má nevýhodu, že nemá přímý přístup k terminálům, proto je tak důležité, že jsem dokázali uspět v kontraktu na rezervaci kapacity zplyňovacího terminálu. Probíhají i diskuse se zástupci polské vlády, tím bychom měli přistup k terminálu ve Svinoústí. Je tu i jednání s Německem. Bylo by výhodné, aby bylo možné využít stávající infrastrukturu.
8:12 – Odstřižení od závislosti na Rusku vidím spíš na dva roky a více.
10:12 – Vzhledem k tomu, že nakupujeme plyn z Německa, kde závislost na ruském plynu klesá, tak i ten poměr se musí promítnout i k nám.
11:00 – Nejsem politik, jsem technik. Ale z mého pohledu určitě teď není vhodné, abychom jezdili do Ruska a individuálně tam domlouvali kontrakty.
11:55 – Scénář pro krizi byl vidět teď, kdy Česká republika pokrývala spotřebu a zároveň jsme vtláčeli plyn do zásobníků. Vtláčeli jsme jeden a půl násobek spotřeby dnešních dnů. To není málo. Pokud bychom přidali úspory, tak si myslím, že nebudeme muset v letošní sezóně aktivovat jakákoli krizová opatření. Věřím ale, že na ně nedojde.
13:23 – Je to o změně přístupu. Ani já jsem se nechoval k teplu jako k ostatním komoditám. Když jdeme do práce, tak zhasneme. Většina lidí, ale neutahuje kohouty, nenechá jen temperovat. Teď jsme o tom nebyli nuceni přemýšlet. Jen se dostaneme na něco, kde jinde jsou a ještě to chtějí snížit. To znamená, že bychom mohli chtít i víc. Jsou tu různá odvětví, kde bychom mohli omezit spotřebu a nijak by se nás to nedotklo.
17:51 – Úsporný tarif je zase nástroj. To jestli bude využit opakovaně či kolik prostředků do něj bude nalito, už záleží na vládě.
19:00 – První krok je, že je daleko lepší než dávat lidem a firmám peníze, dávat investice. Nová zelená úsporám funguje efektivně na tepelná čerpadla. Až 50 tisíc tepelných čerpadel má být letos instalováno.
Ptám se já, Marie Bastlová
Podcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.