Minulá vládu tu nechala bombu, říká k rozpočtu poradce Schillerové

Ceny ropy dál rostou. Nekončící konflikt na Blízkém východě by tak kromě cen na čerpacích stanicích brzy mohl dopadnut i na růst české ekonomiky. Jak se osvědčuje vládní regulace cen pohonných hmot?

Hostem Ptám se já byl poradce ministryně financí, ekonom z Národohospodářské fakulty VŠE Milan Bednář.

Cena ropy Brent se dnes vyšplhala na nové čtyřleté maximum. Od začátku letošního roku se více než zdvojnásobila v důsledku konfliktu na Blízkém východě, který koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán. Válka ochromila lodní dopravu v klíčovém Hormuzském průlivu, kterým běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy. Vyhlídky na ukončení konfliktu nebo znovuotevření průlivu podle analytiků stále zůstávají mizivé.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) už v pondělí oznámila, že regulace marží i snížení spotřební daně z nafty budou v Česku pokračovat i v květnu. Maximální přípustná marže obchodníků s palivy od května vzroste o 50 haléřů na tři koruny za litr. Vláda také upraví systém výpočtu denního cenového stropu na benzin a naftu. Opatření vyjde stát podle ministryně zhruba na miliardu korun měsíčně.

Opozice prodloužení některých regulací kritizuje, podle ní narušují trh. Podle Schillerové má ale opatření pozitivní dopad na ceny dopravy a v důsledku toho i na celkovou inflaci.

Podle poradce ministryně financí, ekonoma Milana Bednáře je potřeba počítat se zhoršováním vývoje ekonomiky: „Čím déle to trvá, tak ten prvotní šok do pohonných hmot, to jsou přímé dopady, se pak promítne do všeho ostatního. Protože na ropě je závislé všechno. Ale nevypadá to tak, že bychom se měli dostat do situace jako v roce 2022 a 2023, kdy jsme měli dvoucifernou inflaci. Nejhorší scénáře, alespoň třeba podle ministerstva financí, by znamenaly, že by tento rok inflace byla třeba kolem čtyř procent. Což ještě není totální katastrofa.“

Bednář v Ptám se já komentoval také přípravu rozpočtu a to, jak může vláda snižovat vysoké schodky. Odmítl přitom kritiku Národní rozpočtové rady, která varovala před plánem vlády rozvolnit pravidla rozpočtové odpovědnosti. Podle šéfa rady Mojmíra Hampla tento krok vejde do dějin fiskální politiky.

„Nevím, proč by to mělo vstupovat do dějin, to už mělo vstoupit do dějin za minulého období. Minulá vláda předpokládala, že tempo konsolidace by mělo být, s prominutím, tak brutální, že je to absolutně nereálné,“ reagoval poradce ministryně financí a dodal:

„Chytří ekonomové řeknou: ‚Nedejte sociální dávky, seškrtejte důchody a všechno,“ pak by to šlo udělat. Ale z hlediska fungování státu by to byl takový zásek. Minulá vláda, a to je můj názor, řekla: ‚Podívejte se, my šetříme. Takhle bychom to zesekali. Ale už jdeme pryč.‘ A další vládě v podstatě dali takovou minu, takovou bombu."

Jaký dopad na rozpočet by mělo zpomalení ekonomiky? A mohla by si pak vláda dovolit plnit své předvolební sliby?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Vy jste se stal od 1. dubna poradcem ministryně financí. S čím jdete na rezort vlastně radit? Co bude přesně vaše agenda? - Moje agenda nebo zadání obecně je hospodářská politika, to znamená podávat kvalitní informace, podklady pro rozhodování a obecně hospodářská politika, makroekonomie. To znamená věci jako dopady na HDP na inflaci.

3:00 A jak se vám spolupracuje s ministryní financí Alenou Schillerovou? - Velmi dobře se mi spolupracuje.

3:30 Jak zafungovalo opatření vlády směrem k zatropování cen pohonných hmot? - První věc byla ta, že vláda byla pod tlakem, jak co se týče dalších zemí, tak i co se týče situace, jaká byla. Když jsme se mohli podívat třeba na ceny nafty, tak ty ceny nafty v jeden moment objektivně, když se blížily 50 korunám, již byly významně nad nějakým dlouhodobým průměrem ve stálých cenách. Co se týče toho opatření, tak si myslím, že zabralo. Logicky spotřební daň tak jako tak zabrala. A právě proto, že se to dalo do souvislosti i s maržemi, tak se nestalo to, že by si to právě spolkly zisky čerpadlářů a dalších, ale skutečně se to promítlo do cen.

4:00 Koneckonců podívejme se na ceny nafty a na ceny benzínu, jely hodně nahoru. A pak i díky tomu opatření, ale i díky vlivu burzy, zase sjely dolů. Teď bohužel zase, jak se zdá, když to příměří nijak moc nepostupuje, tak zase jely nahoru.

5:00 To, že patříme v Evropě k zemím, kde došlo k nejvyššímu zvýšení ceny pohonných hmot, je to efekt toho, že vláda zasáhla špatně, nebo pomalu, nebo ne? - Ne, počkejte, záleží, jak to počítáme. Pokud jsme měli malinkou cenu, relativně nižší než jinde, třeba v Německu, tak pak procentuálně se vám to navýší víc, to byla první věc. Za druhé daňová politika. Polovina té ceny jsou daně a v Německu je to jinak, u nás to můžeme mít méně a pak to zase jinak vystřelí. Takže je trošku zavádějící se dívat na procentuální změnu, to se mi právě nelíbí, to mě mrzí, že to někteří takto zkratkovičně interpretují. Podívejme se na cenu dneska, srovnejme to, dejme tomu, nepřesně v eurech a jsme na špici, jsme na tom dobře.

6:00 Každá regulace je problémová, nebudu říkat, že to je výborné. Ta situace výborná není, to vidíme všichni, co se děje s tím Hormuzem, prohlášení amerického prezidenta a tak dále. Výborné to rozhodně není, ale v rámci mezí je to ještě dobré.

6:30 Ekonom Petr Bartoň píše, že cenový strop pohonných hmot drží ceny nad tržní cenou, že alespoň podle posledních dat Ministerstva financí snižuje ceny pouze na dálnici, kde je obecně dražší prodávat pohonné hmoty kvůli celkovým nákladům. Co na to říkáte? - Ten strop funguje, protože jestli jste sledovala i prohlášení paní ministryně Ministerstva financí obecně, já za ni nemluvím, mluvím tady sám za sebe, tak šlo o to osekat extrémy a šlo právě významně o dálnice. - A tak na dálnicích většina lidí netankuje plnou nádrž, nebo vy ano? - To záleží, ale když cena vystoupala, kam vystoupala a ty rozdíly se zvětšily a zvětšily se ještě daleko více, tak je logické, že se nějaký zásah udělal. Ale vraťme se zpátky k tomu gró, šlo o dálnice, šlo o ty extrémy, nešlo o to tam seřezat benzínky na malých městech. A to se nedělo.

7:00 Jde o to, aby nestouply ceny na benzínkách na malých městech, protože jak říkám, na dálnicích běžní lidé asi spíše dočerpávají v případě potřeby nutnou dávku pohonných hmot, ale neberou asi běžně tolik? - Ne to, aby nestouply. Tak ta regulace vůbec není postavená, ta regulace zohledňuje vývoj i cen na burze, jsou tam tři další indexy, bere se to z Čepra a tak dále, takže ta cena samozřejmě stoupnout může podle vývoje na burze.

8:00 Ceny ropy Brent atakují další a další rekordy. Nikoli absolutně historické, ale v rámci nějakých časových horizontů se dostávají na velmi vysoké ceny. Tak co máme čekat dál my spotřebitelé? - Myslím, že to, co čekat, neví ale vůbec nikdo. Záleží, co udělá Írán, co udělá americký prezident, myslím, že ani politologové netuší, jak to bude. Ale jak jste říkala, ta situace pokračuje. A a z toho důvodu se z mého pohledu i prodloužila ta regulace, zmírnila se a trošku se upravila.

9:30 Jaké další kroky lze udělat, aby se zmírnil případný růst cen pohonných hmot? - Je to i trošku politická věc, záleží opravdu, jak se ta situace bude vyvíjet, ale obecně samozřejmě jsou zde ještě DPH, je zde ještě spotřební daň na benzín, pak je nějaké vyjednávání, myslím, že tak se vyjádřil pan předseda Okamura a ministr Havlíček, vyjednávání na evropské úrovni. Pak obecně státní rezervy a tak dále. Záleží, co si z toho vyberou. Ale já doufám, že ta situace už se snad nebude zhoršovat.

12:00 Co snižování daně z přidané hodnoty? - V tento moment si myslím, že je dobře, že se k tomu zatím nesáhlo. Protože za prvé fiskálně by to bylo daleko závažnější, tam už bychom se bavili o miliardách, ne miliardě, samozřejmě, a pak také ti velcí aktéři si mohou DPH odečíst. Takže by to zase tak efektivní být nemuselo. Ale záleží, jak se to bude vyvíjet. - Zmiňuji to zejména proto, že ministryně financí Alena Schillerová v tomto směru často srovnává tu situaci zejména s Polskem. Říká, že Polsko má potom jedny z nejlevnějších pohonných hmot, právě proto, že se sáhlo mimo jiné k tomuto nástroji. - To ano. Ale Polsko, jestli jste se dívala, má jaký deficit vládních financí? Více než 7 procent, my bychom měli mít tento rok 2,6. Takže je to něco za něco.

13:00 Co lze očekávat od nějakého případného evropského postupu? Jaké ekonomické nástroje vlastně připadají v úvahu? - Začalo se dít to, že každý stát si dělá, co chce. A když si každý stát dělá, co chce, tak jsou problém ty přeshraniční přelivy, na jeden stát to tlačí, na druhý stát to tlačí a tak dále. Takže nejlepší by bylo, kdyby se dohodli, že všichni uděláme jedno opatření, ať už to DPH nebo spotřební daň na nějakou hodnotu. Teoreticky třeba by se i mohla dát výjimka na spodní hranici spotřební daně, protože jak víte, na tu naftu se to dalo snížit jenom potud, pokud to povolily evropské rezervy.

14:00 Legislativním procesem teď prochází nový zákon o regulaci cen pohonných hmot, který čeká na podpis prezidenta. Jak vy tohle opatření obecně vnímáte? Protože naráží na princip, kdy jsou obecně zásahy do tržní ekonomiky problematické. Zároveň vláda schvaluje nástroj, který tvrdí, že potřebuje v krizových situacích mít, že je nezbytný. - To je naprosto legitimní argument v krizových situacích, i v této situaci. To není tržní prostředí, vemte si, jací jsou tam aktéři. Orlen, to je v podstatě z většiny polský stát, MOL, Maďaři nepřímo, my máme Čepro, pak máme EuroOil, RoBin OIL, to je první věc. Druhá věc, podívejte se, co dělají s těmi cenami třeba v tom zmíněném Polsku, kde je regulace ještě daleko, daleko přísnější. To pak tlačí na nás. I na Orlen u nás, protože pokud by tam měli nižší zisky, tak tady by se mohli třeba chtít zahojit.

19:00 Jaké dopady na vývoj ekonomiky může tohle celé mít? Už byl snížen odhad vývoje hrubého domácího produktu v roce 2026. A ministryně financí na nedávné konferenci televize Prima Money Money Money mluvila o tom, že se dá očekávat asi i další zhoršování vývoje ekonomiky, samozřejmě záleží na vývoji toho konfliktu. Jak nás to postihne? - Bohužel je to nějaký stagflační šok. To znamená, postihne nás to snížením růstu HDP a zvýšením inflace. To zvýšení inflace už se poprvé bohužel projevilo, my víme, že zrychlila z 1,4 na 1,9, ale naštěstí stále je relativně nízká. - Bude to pokračovat, čekáte, že dubnová čísla ukáží další zrychlení inflace? - Určitě bohužel ukážou, protože čím déle to trvá, tak ten prvotní šok, do pohonných hmot to jsou přímé dopady, se pak promítne do všeho ostatního, protože na ropě je závislé všechno. Ať už je to doprava, ať už to jsou plasty, ať už v zahraničí je to výroba určitých věcí, ať už to je zemědělství, na Hormuzu ještě helium a další věci.

21:00 Ale vůbec to nevypadá tak, ani z mého pohledu makroekonoma, že bychom se měli dostat dosituace jako v roce 2022 a 2023, kdy jsme měli dvoucifernou inflaci. Ty nejhorší scénáře, alespoň třeba podle Ministerstva financí, by znamenaly, že by tento rok inflace byla někde třeba kolem čtyř procent. Což je zvýšená, ale ještě to není totální katastrofa. Takže já bych určitě nepanikařil. A doufejme, že zahraniční aktéři dostanou rozum a že se situace uklidní.

30:00 Jak vidíte trajektorii veřejných financí? Chystá se zákon o rozpočtové odpovědnosti, rozvolnění pravidel, které se chystá, bude k tomu mimořádná schůze Poslanecké sněmovny, kterou svolala vláda, a na té schůzi, když to řeknu velmi zjednodušeně, si vláda otevírá možnosti na další výdaje, které lze vyvést mimo standardní rámec státního rozpočtu. Národní rozpočtová rada to kritizuje. Mojmír Hampl řekl, že tohle vejde do dějin fiskální politiky, znělo to dost neúprosně a že by to mohlo vyhnat schodky veřejných rozpočtů až do poměrně vysokých stovek miliard korun. - Nevím, proč by to teď mělo vstupovat do dějin, to už mělo vstoupit do dějin za minulého období, když se jednalo o výjimkách. Obecně samozřejmě výjimky dobré nejsou, ale situace, jaká je a aby ten rozpočet šel sestavit, tak je to potřeba udělat. Ale já doufám, že k tomu třeba nedojde. A minulá vláda předpokládala, že tempo konsolidace by mělo být, s prominutím, tak brutální, že je to absolutně nereálné.

32:00 Takže aby to bylo srozumitelné, předchozí vláda naplánovala současné vládě šetření nebo úsporný rozpočet, který je z hlediska nové vlády neudržitelný? - Ne, z hlediska i předchozí vlády by to bylo absolutně nereálné. Protože vy nemůžete z roku na rok udělat z deficitu 300 150, když to zjednoduším, aby tomu lidé rozuměli. Protože zásek z roku na rok o nějakých 150 miliard to máte více než jedno procento HDP, zhruba něco takového. To je absolutně nereálné. Mohla byste to udělat, budou chytří ekonomové a řeknou: „Tak seškrtejte tohle, nedejte sociální dávky, seškrtejte důchody a všechno.“ Pak by to šlo udělat, ale z hlediska nějakého fungování státu, tak by to byl takový zásek. V podstatě ta minulá vláda udělala to, a to je můj názor, že řekla: „Podívejte se, my šetříme, takhle bychom to zesekali, ale už jdeme pryč.“ A té další vládě v podstatě dali takovou minu, takovou bombu.

33:00 A když Národní rozpočtová rada ale říká, že úsilí předchozí vlády zdaleka nebylo úspěšné, ale alespoň se snažilo o nějakou konsolidaci veřejných financí nebo snížení těch schodků, zatímco tahle vláda úplně rozvolnila tu cestu a vrhla se do velkých schodků? - To vůbec není pravda, protože se rozvolňovalo už předtím významným způsobem.