Dostane se Stačilo! do Sněmovny? Musí udržet dvouhlavou saň, říká sociolog

„Kromě spojení se SOCDEM bude u Stačilo! rozhodovat, jestli hnutí udrží tu dvouhlavou saň, to znamená Kateřinu Konečnou a Daniela Sterzika tak, aby mluvili zhruba stejně i těsně před volbami,“ říká sociolog Buchtík, podle kterého teď Stačilo posílené o sociální demokraty získalo větší šanci na překonání pětiprocentní hranice do Sněmovny.

Mohou ještě uspět Motoristé poznamenaní kauzami Filipa Turka? Jak se tři měsíce před volbami daří dalším menším stranám? A dá se odhadnout, kolik hlasů letos propadne?

Téma pro Marii Bastlovou a sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb, ve kterém spolu pravidelně až do volebního víkendu glosují nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké sněmovně.

Poslední volby do Sněmovny v roce 2021 se zapsaly do historie jako volby, ve kterých propadlo nejvíc hlasů. Volilo sice skoro 5,4 milionu lidí a volební účast překročila 65 procent, přes milion Čechů se ale rozhodlo pro strany, kterým se nakonec nepodařilo překročit pětiprocentní limit pro vstup do dolní komory. Zhruba každý pátý hlas tak propadl.

Voliči si to podle sociologa Martina Buchtíka velmi dobře uvědomují a o to víc rozvažují, zda stranám pohybujícím se kolem pěti procent dají svůj hlas.

„Určitě je pravda, že to lidé zvažují. Vidíme to dlouhodobě u Zelených, kteří mají docela dobrou potenciální základnu potenciálních lidí, kteří by je zvažovali. Ale potom si řeknou: ‚Vlastně Zelení se tam nedostanou. Tak já je volit nebudu, byl by to hlas, který připadne třeba komunistům.“

„A zároveň taky vidíme, že třeba v minulých sněmovních volbách nebo hlavně v prezidentských volbách, kdy pro ně byl Andrej Babiš hlavní oponent, lidé chtěli zvolit co nejsilnějšího protikandidáta. Což byla ve sněmovních volbách koalice Spolu a v prvním kole prezidentské volby Petr Pavel. Přiklonili se k tomu silnějšímu hráči, který měl v jejich očích větší pravděpodobnost porazit Andreje Babiše,“ říká sociolog a dodává:

„Ten milion (propadnutých hlasů) se asi nezopakuje. To byla zcela výjimečná situace. Ale půl milionu by to být mohlo. Přeliv na poslední chvíli bude strašně důležitý. Budou také důležité finální debaty, kam se dostanou asi jenom ty největší politické strany. A řekl bych, že jeden z těch subjektů, které se teď pohybují kolem pěti procent, spíš neprojde.“

Kolem pěti procent se tři měsíce před volbami pohybují Motoristé, kteří kvůli tomu na tento víkend svolali krizový sněm.

Podle aktuálního modelu STEM by teď získali 3,5 procenta, před týdnem to byla čtyři procenta. Červnový model agentury Median připsal straně 5,5 procenta, od února do dubna se přitom v průzkumech Medianu pohybovali o několik procent výš.

„Je to dané tím, že to není samostatná strana, ale je to do velké míry strana voličů Filipa Turka. A Filip Turek se v posledních měsících potýká, když to řekneme kulantně, s řadou reputačních problémů. A neřeší je úplně dobře,“ myslí si Buchtík.

Znamená to, že by byl Turek už odepsaný? „To určitě neznamená, ale nemá tu pozici prostě jednoduchou. Motoristé nemají žádné velké, pevně přesvědčené jádro. Mají jádro, které je ochotné na Filipa Turka pracovat, hájit ho, ozývat se, roznášet letáky. Podobně to má třeba KDU-ČSL, taky mají silnou základnu, která je zejména na Moravě ochotná straně věnovat svůj volný čas. Samozřejmě dost rozdílně než podporovatelé Filipa Turka. Ale nebude to stačit,“ poznamenává sociolog.

Strana podle něj nemůže jen upevňovat své voličské jádro, ale nutně potřebuje oslovit další skupiny. V tom by jí mohlo pomoci spojení s Přísahou Robera Šlachty, se kterou Motoristé loni kandidovali do evropských voleb a získali právě mandát pro Turka. Strany se ale rozešly ve zlém a Přísaha oznámila, že do Sněmovny půjde samostatně.

Aktuálně se ovšem spekuluje, že by ještě přece jen mohlo dojít k opětovnému spojení těchto dvou subjektů. Čas mají do konce července, kdy se odevzdávají kandidátky.

Budou jim ale voliči takové účelové spojenectví na poslední chvíli věřit? „Myslím, že by to nebyl problém. Z pohledu člověka, který politiku moc nesleduje, tyto strany spolu kandidovaly v evropských volbách, tam jednoznačně uspěly. Tak teď se vrací k osvědčenému konceptu. Ti voliči nejsou tak daleko od sebe. Spojení s Přísahou by jim určitě pomohlo,“ dodal Martin Buchtík s tím, že lehce pomoci může i fakt, že Motoristy podpořil bývalý prezident Václav Klaus.

„Může na někoho zapůsobit, asi to nebude deset procent lidí. A zároveň pořád platí, že potřebujete mít známé tváře. Proto třeba zase Jana Bobošíková kandiduje za Stačilo!, protože to je obecně známé jméno.“

Hnutí Stačilo!, ve kterém figurují komunisté v čele s Kateřinou Konečnou, si chce překonání pětiprocentní hranice do Sněmovny pořádně pojistit. I díky spojení s dalšími subjekty zapsalo hnutí úspěch v loňských evropských volbám. Do těch parlamentních teď posílí o sociální demokraty, se kterými se po zprvu neúspěšných námluvách nakonec tento týden dohodlo.

Průzkumy nyní hnutí Stačilo! připisují zhruba pět procent, sociální demokraté by se samostatně nepřehoupli ani nad tři procenta.

„(Díky členům SOCDEM na kandidátkách) může Stačilo! získat třeba půl procenta nebo jeden procentní bod navíc. Což je důležité. A taky by je to aspoň vizuálně posunulo od té pětiprocentní hranice, na které teď dlouhodobě jsou. To je taky důležitý prvek. Už nebudou plýtvat energií na přesvědčování, že se tam dostanou, ale začnou komunikovat něco jiného. Zajímavé potom bude, jak se vzájemně budou kroužkovat ty dvě voličské skupiny,“ komentuje Buchtík a pokračuje:

„Myslím, že se do Sněmovny spíš dostanou. Ale kromě spojení se sociálními demokraty bude rozhodovat to, jakou rétoriku zvolí SPD a také jestli Stačilo! udrží tu dvouhlavou saň, to znamená Kateřinu Konečnou a Daniela Sterzika, tak aby mluvili zhruba stejně i těsně před volbami.“

Pád pod hranici volitelnosti se zatím povedlo odvrátit opozičním Pirátům, kterým se po jejich odchodu z vlády loni na podzim a změně vedení dlouho příliš nedařilo. Od jara jim ale podpora opět roste, aktuálně se podle dat STEM drží na osmi procentech.

„Poté, co Zelení oznámili, že budou kandidovat na kandidátkách Pirátů, tak dva procentní body, které obsazují standardně ve volebních modelech, se přerozdělily plně k současné vládní koalici plus k Pirátům. Z našeho pohledu hlavně ke Starostům a Pirátům. A tím pádem se Piráti dostali dost daleko od pětiprocentní hranice. A to je vlastně docela zajímavý příběh, protože jim se povedlo už několikrát přežít svoji nechci říct smrt, ale velkou krizi,“ říká sociolog.

Jsou tedy Piráti z nejhoršího venku? „Na nejbližší dva měsíce ano. Otázka je, jestli potom dokážou mobilizovat lidi k tomu, aby opravdu přišli,“ dodává Buchtík a připomíná, že před loňskými evropskými i krajskými volbami měla strana dobré preference, dostatek voličů k urnám ale nakonec nepřitáhla.

Rýsuje se už složení budoucí Sněmovny? A které známé tváře z menších stran by se mohly objevit v příští vládě?

Celý bonusový díl Ptám se já si můžete pustit v audiopřehrávači nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.